Jak to zvládáte skloubit?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Jak to zvládáte skloubit?
Maminky jak zvládáte skloubit práci a děti? Chtěla jsem najít něco na zkrácený úvazek, hledám marně už od zimy a nic, tak jsem nucená vzít klasicky 6 až 14.30, ale všechno kde mě chtějí je prostě daleko, většinou v Brně, tak bych dojela až ve 4 hodiny a teď co kroužky? Dcera má jeden od 15 a druhý od 16.15, v tom od 15 hodin chce pokračovat, miluje to, jsou to koně, navíc má problémy s páteří a tohle jí dost pomáhá, ten na 16.15 taky nezvládáme, je to taky dojezd a bylo by to hraně. Navíc muž neví jestli bude schopen každé ráno vodit, odpoledne mi nepomůže, v čase kroužků má nejvíce práce. Jsem z toho nešťastná, doufala jsem, že najdu něco na méně hodin, 20-30 týdně, klidně i na střídačku odpoledne a víkendy, ale nic. Zatím to vypadá, že budu muset jít na péči o dítě na pojisťovnu a brigádničit a tak strašně mě to štve, jak kdyby ty děti byly nějaké stigma nebo co. Nemám problém dělat cokoliv, ale prostě už nejsem sama, přeci je nezabalím a nenarvu do babyboxu 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Reakce:
No já to kloubím tak, že jsem právě z toho velkého města, první dítě šlo do dětské skupiny nebo hlídala babička a já od jeho roka pracovala na DPČ z domu, což mi umožnili v mojí práci, stejně to plánuju s druhým dítětem. Nebo kamarádka rozjela při dětech podnikání z domova. A já mám teda štěstí na práci, umožňují home office a flexibilní pracovní dobu, tak doufám, že budu zvládat i až půjdu zpátky na plný.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Já jsem OSVC. Moje profese mi to umožňuje. A celý život sev dovzdelavam, minulý rok jsem ukončila další studium pro případ nouze. Babičky nefungují, jsem rozvedená, jedno dítě. Posledni dva roky, bez dcera dorostla do věku, že zvládne sama, jsem si na odvod do školy nebo na kroužek 2× týdne platila výpomoc, že které je dnes jedna z mých nej přítelkyň.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
S malými dětmi je to vždy prekérka, my neměli babičky vůbec, takže fungovala skvělá sousedka v důchodě, pak kámoška za prachy, pak kámošky občasná výpomoc, hlavně ale fungoval Manžel..
první rok ve školce taky trága, furt virozy, ale pak už to půjde, neboj 
nakonec na to období ráda vzpomínám, protože včil v pubertě trpím jak pes a ani se nevyjadřuju, co doma od nich slyším.. ještě tak rok dva a je to na AD, případně bych nikdy nevěřila, že bych nějaké to zlatíčko poslala na intr, ale ANO, bohužel, ano…
každý věk má prostě svoje, užij si to hezké, protože tenhle věk je fakt i přes jisté obtíže pěkný.-ještě celý první stupeň zš.. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Když byly děti malé chodila jsem nejdřív čistě na noční ( 21-6.00 h) včetně víkendu ( nepřetržitý provoz ). Pak jsem. v pohodě stihla vše okolo dětí přes den ( spala jsme když byly ve školce / škole), dojezd 30 km.
Později jsem začala chodit čistě i na ráno 5.00 - 13.30 h. Tak jsem vstávala ve 3.40 hod, ale opět celé odpoledne jsem měla na děti a kroužky, logopedii.
Teď mám naprostou pohodu. Pracuji na trvalém HO po celou dobu RP a tudíž budu dítě šéfovat dle potřeby + má už dospělé sourozence, takže v případě nutnosti mohou výpomoc s vyzvednutí oni nebo jejich drahé polovičky.
Příspěvek upraven 03.08.23 v 15:31
- Citovat
- Upravit
Jojo, byl to boj.
Po 2.rd jsem začala dělat ve fabrice kousek od nas, normalne 8hodin jen ranni. Prace nuda, sikanovala me kolegyne, vudela ve mne konkurenci. Po mesici manzel prisel s tim, ze psychicky nedává vozit ráno děti do skolky, takže jsem si musela pozadat o zkrácení na 6h denne. Nastesti mi vyhoveli. Kolegyne odešla, prace me sice nebavila, ale vzhledem k tomu, ze mi tolerovali Očr (manzel mel 3× vic placenou práci v Nemecku, takze tam Očr nešlo, rodice pracují a za chvuvu bych nahodinu dala vic nez bych vydělala), taknjsem zustala 2.5roku, pak mi uz neprodlouzili smlouvu - kvuli Očr a navic snizovali stavy. Behem te doby probehl i rozvod.
Praci jsem pak hledala s detmi jednim v 1-2.tride a druhym ve skolce, navic uz jako rozvedena samozivitelka a hledala jsem presne 9 měsíců, kvuli pracovní době. Nakonec mě vzali do jednohonretezce rychlého občerstvení 15km odsud za minimalni mzdu. Po prvním dni v nové praci prisly covid zákazy a zavrely se skoly a skolky, takže mi ani nedali smlouvu. Byla jsem doma dalsiho pul roku, nenasla jsem nic. Byl to masakr, skoly a skolky zavrene, nikde nikoho nehledali. Nakonec jsem nasla praci v cukrarne jako pomocna cukrářka, tam jsem vydrzela za minimalni mzdu rok, mladsi dite bylo v 1.tride. Nastesti pak uz deti byly schopny zacit fungovat i sami, takze jsem nasla lepsi praci na částečný uvazek hlavně v noci a za daleko víc nez jsem mela na plny úvazek ve fabrice. Tahle prace me bavi, i kdyz bych si nikdy nemyslela, ze ze me bude hlavní cukrářka, vzdelani mam úplně jinde😁 navic mame maly a super kolektiv a da se domluvit na vsem.
No, jsem uprimne rada, ze deti jdou uz do 7. a 4.tridy, tohle hledání práce bych už opakovat nechtela. Ani to, jak se na me divali pres prsty, protoze jsem rozvedena a mam male děti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@kocourGarfield moc děkuji, dnes mi napsala, že jsem hrozná matka a chce být sama na bytě.. já se fakt zblázním.. přitom s ní mluvím o všem, snažím se, má všechno.. ale to je ono.. vymodlené rozmazlené děti.. nikdy nic moc nemusely a teď se mi to vrací 
táta mi říkal už dávno, jak můžu tolerovat, že vymrčujou jídlo-program atd, říkala jsem mu, že tomu nerozumí, že je jiná doba… 
no… zpětně si myslím, že měl v něčem pravdu..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Lucy75 píše:
S malými dětmi je to vždy prekérka, my neměli babičky vůbec, takže fungovala skvělá sousedka v důchodě, pak kámoška za prachy, pak kámošky občasná výpomoc, hlavně ale fungoval Manžel..
první rok ve školce taky trága, furt virozy, ale pak už to půjde, neboj
nakonec na to období ráda vzpomínám, protože včil v pubertě trpím jak pes a ani se nevyjadřuju, co doma od nich slyším.. ještě tak rok dva a je to na AD, případně bych nikdy nevěřila, že bych nějaké to zlatíčko poslala na intr, ale ANO, bohužel, ano…
každý věk má prostě svoje, užij si to hezké, protože tenhle věk je fakt i přes jisté obtíže pěkný.-ještě celý první stupeň zš..
Nepřivolávej, co nechceš 
Já s dítkem na gymplu najednou řeším přestěhování na internát a jak se to blíží, už se mi to přestává líbit a dokonce i dítko při balení krátce zaváhalo 
A to mám dítko, co někde bez rodičovstva trajdá už od školky 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Kasandra159 internát je velká změna pro všechny, ale sedne si to a bude to fajn.
- Citovat
- Upravit
Já jsem se z tohoto důvodu vrhla do školství. Volný prazdniny, příznivá pracovní doba. Navíc mě to i baví, vždy mě to lákalo tímto směrem, s detma ruzne pracuju od svých 17 let, ale chtěla jsem dělat něco „poradnyho“, pajdak jsem tehdy nebrala jako dostatečně prestižní školu, která by mi měla něco dát. No karma je zdarma. Pro školství jsem se nakonec definitivne rozhodla a od září to jdu i studovat, při práci.. jinak s detma je krom školství nejlepší asi cokoliv na HO. Případně půl úvazek kdekoliv a manžel s dostatečně velkým platem. Anebo pomáhající babičky, který ráno nebo odpoledne ty deti obstaraji. To má ale málokdo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@kocourGarfield píše:
@Kasandra159 internát je velká změna pro všechny, ale sedne si to a bude to fajn.
Internát bych zvládla, ale je 1200 km daleko, to je ten problém
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ahoj, souhlasím, že je to často nemožné. OSVČ v tom mají trochu výhodu, že si alespoň částečně mohou časový harmonogram práce rozhodnout samy, i když to do značné míry záleží na druhu činnosti. Občas může pomoci vzít si někoho spolehlivého na výpomoc s voděním a vyzvedáváním na kroužky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Bylinka36 píše:
Maminky jak zvládáte skloubit práci a děti? Chtěla jsem najít něco na zkrácený úvazek, hledám marně už od zimy a nic, tak jsem nucená vzít klasicky 6 až 14.30, ale všechno kde mě chtějí je prostě daleko, většinou v Brně, tak bych dojela až ve 4 hodiny a teď co kroužky? Dcera má jeden od 15 a druhý od 16.15, v tom od 15 hodin chce pokračovat, miluje to, jsou to koně, navíc má problémy s páteří a tohle jí dost pomáhá, ten na 16.15 taky nezvládáme, je to taky dojezd a bylo by to hraně. Navíc muž neví jestli bude schopen každé ráno vodit, odpoledne mi nepomůže, v čase kroužků má nejvíce práce. Jsem z toho nešťastná, doufala jsem, že najdu něco na méně hodin, 20-30 týdně, klidně i na střídačku odpoledne a víkendy, ale nic. Zatím to vypadá, že budu muset jít na péči o dítě na pojisťovnu a brigádničit a tak strašně mě to štve, jak kdyby ty děti byly nějaké stigma nebo co. Nemám problém dělat cokoliv, ale prostě už nejsem sama, přeci je nezabalím a nenarvu do babyboxu
Měla jsem léta práci od 7-7:30 (když byla ranní družina). Skončila jsem mezi 15-16h. Ale práce v místě bydliště, žádné dojíždění. Děcka chodí na kroužky samostatně asi od druhé třídy. Ale opět je mají v docházkové vzdálenosti. Telefon nebo volací hodinky, instrukce a šlo to. Vyzvedávala jsem je po kroužku v zimních měsících, když byla brzo tma.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Lucy75 píše:
@kocourGarfield
táta mi říkal už dávno, jak můžu tolerovat, že vymrčujou jídlo-program atd, říkala jsem mu, že tomu nerozumí, že je jiná doba…
Puberta. To je ta puberta. Někdy se stane, že je slovní průjem. Ani to nemusí být rozmazlení.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
