Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
@sao píše:
@Santa Juana Přirozený důsledek toho, když se někdo nezapojí do nákupu/přípravy jídla je ten, že prostě nejí. A to se u nás stalo opravdu jen párkrát, že by se někdo ocitl bez jídla, to pochopili všichni velmi rychle, co je pro ně výhodnější. A když si třeba neuklidí vyprané prádlo do skříní a zásuvek, tak ho pak místo ve skříni každý den hledají v koši, což bývá zvláště ve chvílích, kdy někam spěcháme, docela komplikace. A když se neumyje nádobí, nemůže se zase vařit a není z čeho jístZrovna ten koš u nás děti moc nevzrušuje, ono se totiž dá i s tím smradlavým přetékajícím košem přežít, a nechat to dojít až do úplného utopení se v odpadcích, na to nervy a trpělivost nemám, takže koš vynáším většinou já a fakt mě to nějak netrápí, je to práce sotva na 2 minuty. Předem se ale vždycky ptám, zda by se nenašel někdo jiný ochotný, a věř tomu nebo ne, nějaký ten dobrovolník se už kolikrát našel
Počkej a když holt doma někdo bude kašlat na mytí nádobí, tak to přece brzy nebude jen on, kdo nebude mít z čeho jíst, ale celá rodina
To si dovedu představit jedině, že by každý měl svou sadu nádobí. Totéž s oblečením v koši - to dítě pak nebrzdí jen sebe, brzdí celou rodinu, která třeba spěchá na autobus
Mě se moc líbí, jak o tom píšeš, asi vám to funguje, ale za mě je to nežitelné
A nedovedu si představit, že v běžné školce/škole si zrovna mé dítě usmyslí, že vybarvovat papouška podle čísel je kravina a tak to tedy dělat nebude
Jak někdo zmínil, my v nějakém systému do určité míry prostě žijeme a chceme žít, musíme se naučit se mu do určité míry podvolit. Ano, přemýšlet o věcech, ano neplnit pokyny jako cvičená opice, ale taky si uvědomit, že na celém světě nejsme jen my a naše sebeuspokojení a blaho ![]()
@sao píše:
@Bubla Bůčková Ten má naprosto jasnoNa střední samozřejmě nemusí, v tuto chvíli se rozhoduje, zda to zkusí, zda mu ta buzerace bude za to stát
A jestli ten papír opravdu potřebuje. Zatím to necháváme otevřené.Jinak ještě dodávám, že nežijeme v žádné bublině. Žijeme normálně v systému, ono i děti na domácím vzdělávání chodí na přezkoušení atd. Děti denně vidí tatínka, který podniká, jak dělá i věci, které by nejraději nedělal. Samozřejmě že děláme spoustu věcí, se kterými zrovna vnitřně nesouhlasíme, třeba jen abychom měli klid. Na některé záležitosti je totiž obyčejný občan jen malý pán, někdy se musí hledat „díry v zákoně“ atp.
Ale jsou věci, o kterých máme moc rozhodovat a v tom zajetí „to se dělá, protože se to musí“ se držíme sami zcela zbytečně. Bývají to často záležitosti z každodenního života typu úklid, jídlo, oblékání… a mnohdy s nimi rodiče nesmyslně buzerují své děti a vyvolávají tím naprosto zbytečné konflikty, vzdor atd. a přitom si stačí tu laťku posunout trošku níž, uvědomit si že tolik věcí ve skutečnosti vůbec nemusím… a hned se žije líp
No jo vlastně střední není povinná. O vás bych ráda koukla na dokument
hele a ta výuka doma, jak prostě dokážeš mladého naučit vektory, matice nebo dějepis? To vždycky nechápu. Oni pak stejně na tom přezkoušení chtějí datum ne?
@unuděná píše:
Počkej a když holt doma někdo bude kašlat na mytí nádobí, tak to přece brzy nebude jen on, kdo nebude mít z čeho jíst, ale celá rodinaTo si dovedu představit jedině, že by každý měl svou sadu nádobí. Totéž s oblečením v koši - to dítě pak nebrzdí jen sebe, brzdí celou rodinu, která třeba spěchá na autobus
Mě se moc líbí, jak o tom píšeš, asi vám to funguje, ale za mě je to nežitelné
A nedovedu si představit, že v běžné školce/škole si zrovna mé dítě usmyslí, že vybarvovat papouška podle čísel je kravina a tak to tedy dělat nebude
![]()
Jak někdo zmínil, my v nějakém systému do určité míry prostě žijeme a chceme žít, musíme se naučit se mu do určité míry podvolit. Ano, přemýšlet o věcech, ano neplnit pokyny jako cvičená opice, ale taky si uvědomit, že na celém světě nejsme jen my a naše sebeuspokojení a blaho
Samozřejmě, že špinavým nádobím trpí celá rodina. Když se to děje opakovaně, je to důvod k diskuzi, k hledání nějakého konstruktivního řešení. Např. jsme takhle přišli na to, že původně domluvený čas, dokdy má být něco uděláno, byl pro některé příliš brzy, měli problém to stíhat, stačilo to posunout a bylo po problému. Kromě nutnosti někomu něco připomenout jsem ale ještě nikdy neřešila a nezažila, že by si dítě jen tak, bez důvodu, postavilo hlavu a řeklo „dnes to dělat nebudu“. Takže maximálně se třeba začne vařit později. Když opožděné jídlo někomu vadí, odkážu ho na člověka, který to zavinil
Nicméně nemám problém si to nádobí umýt třeba sama a vařit jen pro sebe (+ pro manžela a dvouletou, která je z tohoto ještě vynechána), příp. pro další, kteří tu ruku k dílu přiložili
Jak už jsem ale psala, to se u nás ještě nestalo. Jo, už se stalo, že si někteří řekli: „Mně se ty brambory loupat nechce a to jídlo stejně nemám rád, tak dneska prostě nebudu jíst“ ale to bylo jen pár pokusů, aby sami zjistili, co je lepší ![]()
Hledáním prádla v koši nás nikdo nezdržuje, protože klidně můžeme odjet bez něj. Od těch cca 7 let klidně necháme dítě samotné doma, když si vlastním zaviněním způsobí, že nestíhá ![]()
Ono je hlavně potřeba přestat k těm dětem přistupovat jak k někomu, kdo do všeho strašně rád hází vidle a bez toho, aby nad sebou měly bič, nic neudělají. To se děje právě u dětí, od kterých je vyžadována poslušnost, podléhají systému odměn a trestů a jsou tudíž závislé na autoritách. Tohle se našich dětí netýká a opravdu se takhle nechovají. Samy od sebe pomůžou, dodržují sliby a není problém se s nimi dohodnout. Mají úžasnou empatii a často vycítí, když potřebuji pomoct, aniž bych jim musela říkat. Nepotřebují žádné tresty ani odměny, mají moji důvěru. A ano, vybarvování papouška podle čísel je pro mnohé kravina
My doma nic takového neděláme. Pokud po tom tedy dítě samo nezatouží 😁
@Bubla Bůčková Tak domácí vzdělávání nerovná se, že je všechno učím sama
Existují různé online lekce, kurzy, vzdělávací weby a aplikace, kamarádi z oboru, akce a kluby pro domškoláky…
A hlavně, já se je tedy určitě nesnažím učit nic, co nemají zájem se učit. Školu máme vstřícnou, nakloněnou domškoláctví, která u přezkoušení respektuje osobní preference a zájmy každého dítěte a nedusí domškoláky u tabule
Každé dítě si přinese ukázku toho, co ten půlrok doma dělalo, čím se zabývalo, co ho baví… a to je pak tématem celého cca 30minutového rozhovoru. Nic víc. Pak zase jedeme domů ![]()
@alynch píše:
Deti netrestam. Jedine tresty, ktere mely a maji, jsou takove ty prirozene. Jakoze neobleces se - je ti zima, nenajis se - mas hlad
No jo tak oni dobrovolně hlady neumřou, s tím neobleces se bude ti zima je to horší. Když půjde ven, aby tzv. pocítila zimu, jak mi radila jedna paní, tak může prochladnout a dostat zápal plic.
![]()
@Alice180 píše:
No jo tak oni dobrovolně hlady neumřou, s tím neobleces se bude ti zima je to horší. Když půjde ven, aby tzv. pocítila zimu, jak mi radila jedna paní, tak může prochladnout a dostat zápal plic.![]()
My zijeme v Dublinu, tady spousta deti nenosi bundu ani v zime
dcera nosi cely rok do skoly suken a podkolenky a syn je prave ted v kratasech venku s kamaradama, je 8 stupnu. Ale kdyz byly deti male a nechtely se strojit, vetsinou jsem jim vzala aspon cepici do kabelky a kdyz si pak venku postezovaly, ze jim je zima, tak jsem ji milostive vytahla 😆
Pro mě je @sao příliš alternativní. Já myslím, že určitá autorita a řád má v dětském životě své místo. Protože jim to dává hranice a tím pádem bezpečí.
Ono tenhle styl výchovy taky nemusí fungovat u všech dětí. Jak říká jedna psycholožka, jsou jednoduše vychovatelne děti, u kterých ani výchovnou chybou nenapácháme velké zlo a pak děti, u kterých se nám sebemenší chyba vymstí.
@Santa Juana píše:
Pro mě je @sao příliš alternativní. Já myslím, že určitá autorita a řád má v dětském životě své místo. Protože jim to dává hranice a tím pádem bezpečí.Ono tenhle styl výchovy taky nemusí fungovat u všech dětí. Jak říká jedna psycholožka, jsou jednoduše vychovatelne děti, u kterých ani výchovnou chybou nenapácháme velké zlo a pak děti, u kterých se nám sebemenší chyba vymstí.
Bezpeci a pocit jistoty nemaji, kdyz je nechas rozhodovat o vecech, ktere jim jako detem neprislusi. O vecech, ktere ovlivnuji „preziti“.
@sao píše:
Samozřejmě, že špinavým nádobím trpí celá rodina. Když se to děje opakovaně, je to důvod k diskuzi, k hledání nějakého konstruktivního řešení. Např. jsme takhle přišli na to, že původně domluvený čas, dokdy má být něco uděláno, byl pro některé příliš brzy, měli problém to stíhat, stačilo to posunout a bylo po problému. Kromě nutnosti někomu něco připomenout jsem ale ještě nikdy neřešila a nezažila, že by si dítě jen tak, bez důvodu, postavilo hlavu a řeklo „dnes to dělat nebudu“. Takže maximálně se třeba začne vařit později. Když opožděné jídlo někomu vadí, odkážu ho na člověka, který to zavinilNicméně nemám problém si to nádobí umýt třeba sama a vařit jen pro sebe (+ pro manžela a dvouletou, která je z tohoto ještě vynechána), příp. pro další, kteří tu ruku k dílu přiložili
Jak už jsem ale psala, to se u nás ještě nestalo. Jo, už se stalo, že si někteří řekli: „Mně se ty brambory loupat nechce a to jídlo stejně nemám rád, tak dneska prostě nebudu jíst“ ale to bylo jen pár pokusů, aby sami zjistili, co je lepší
Hledáním prádla v koši nás nikdo nezdržuje, protože klidně můžeme odjet bez něj. Od těch cca 7 let klidně necháme dítě samotné doma, když si vlastním zaviněním způsobí, že nestíhá
Ono je hlavně potřeba přestat k těm dětem přistupovat jak k někomu, kdo do všeho strašně rád hází vidle a bez toho, aby nad sebou měly bič, nic neudělají. To se děje právě u dětí, od kterých je vyžadována poslušnost, podléhají systému odměn a trestů a jsou tudíž závislé na autoritách. Tohle se našich dětí netýká a opravdu se takhle nechovají. Samy od sebe pomůžou, dodržují sliby a není problém se s nimi dohodnout. Mají úžasnou empatii a často vycítí, když potřebuji pomoct, aniž bych jim musela říkat. Nepotřebují žádné tresty ani odměny, mají moji důvěru. A ano, vybarvování papouška podle čísel je pro mnohé kravinaMy doma nic takového neděláme. Pokud po tom tedy dítě samo nezatouží 😁@Bubla Bůčková Tak domácí vzdělávání nerovná se, že je všechno učím sama
Existují různé online lekce, kurzy, vzdělávací weby a aplikace, kamarádi z oboru, akce a kluby pro domškoláky…
A hlavně, já se je tedy určitě nesnažím učit nic, co nemají zájem se učit. Školu máme vstřícnou, nakloněnou domškoláctví, která u přezkoušení respektuje osobní preference a zájmy každého dítěte a nedusí domškoláky u tabule
Každé dítě si přinese ukázku toho, co ten půlrok doma dělalo, čím se zabývalo, co ho baví… a to je pak tématem celého cca 30minutového rozhovoru. Nic víc. Pak zase jedeme domů
Tak to je hustý s tou školou, vážně by mě zajímali ty děti za 15,20 let. No Třeštíkovou na vás
ale to nemyslím ve zlém, jen by mě to čistě zajímalo, tak když bude za 15 let ještě emimi ![]()
Jinak teda nedat dítěti jídlo na stůl nebo mu zdrhnout se zbytkem rodiny do zoo, to je taky forma trestu ne a celkem taková až manipulatuvni, jakože ještě s úsměvem, respektuji tě, nic nemusíš, nemůžeš najít bundu, protože sis ji včera nedal na věšák, my jedem čau
ale jasný, ty situace u vás nejspíš probíhají trochu jinak. Já taky nerada některé věci, že se to musí/ nesmí.
@Bubla Bůčková píše:
Jinak teda nedat dítěti jídlo na stůl nebo mu zdrhnout se zbytkem rodiny do zoo, to je taky forma trestu ne a celkem taková až manipulatuvni, jakože ještě s úsměvem, respektuji tě, nic nemusíš, nemůžeš najít bundu, protože sis ji včera nedal na věšák, my jedem čauale jasný, ty situace u vás nejspíš probíhají trochu jinak. Já taky nerada některé věci, že se to musí/ nesmí.
@unuděná píše:
Jééé, to je prča. Když měl náš kluk 3 roky, byl problém v 95 % případů, chrochtala jsem si blahem, když bylo pět minut bez konfliktu![]()
Myslím, že máš opravdu přehnané nároky co se týče chování, je úplně normální, že v tomto věku dítě prochází určitou pubertičkou, vzdorem a vymezováním svého názoru. Nebuď na něj (a na sebe) tak přísná.
Prosím kdy se to u vás změnilo?
@PaniBambulinova píše:
Prosím kdy se to u vás změnilo?
Tak postupně se to lepšilo, že ani přesně nevím. Ale kolem 4 let už byl zase použitelnější ![]()
Nakoukla jsem do skupiny domškoláctví na facebooku a jako masakr. Třeba tam paní řešila žem á děti doma a respektující výchova a 13 letý kluk začal kouřit ale ona mu to nemůže zakázat protože respektující výchova a zákazy nefungují taky že celou noc je vzhudu a pak téměř celý den spí (otočený rytmus) a v noci pije energeťák za energetákem navíc se naprosto nezapojuje do domácích prací.
A rady to je v klidu je to puberta a on z toho vyroste hlavně nevychovávat zákazy musí si na to přijít sám. Takže i o tom to je.
Existuje i unchooling ( u nás sice ofiko nelegální ale i tak se to už jede) a to znamená že rodiče děti ani neučí a prostě předpokládají že děti se naučí vše až má přijít sami. Prostě se sami naučí číst psát počítat a učí a dělají jen co je zajímá. Jsou školy co to respektují samozřejmě neofiko.. neb je to nelegální.. stačí přinést na přezkoušení nějaké výhresy herbář atd a je to.
@ludmilaadamkova Blahopřeji, podařilo se ti najít jeden „odstrašující“ příklad, to muselo dát ale práce, že? Příklad, který je sice stejně reprezentativní, jako když řeknu, že sousedův Pepíček navštěvující tradiční školu a vychovávaný „tradičním“ způsobem krade a bere drogy, ale však proč ne, kdo chce psa bít… ![]()
Jinak, unschooling samozřejmě praktikujeme také už spoooustu let a těch, kteří se k tomu „přiznají“ ve veřejné fb skupině, je jen nepatrný zlomek. Mnohé sebeřízeně vzdělávané děti navštěvují také svobodné školy, kterých je dnes po republice několik, a tam si (představ si tu troufalost!) dělají celé dny také jen to, co chtějí
Při těchto ZŠ vznikají už i svobodné SŠ. Úspěšnost maturantů zatím 100%, mnozí pokračují dál na VŠ
Školy, které unschooling respektují, to nedělají neofiko, ale úplně normálně oficiálně. Mají tomu přizpůsobený svůj ŠVP (školní vzdělávací program), což je dokument, kterým se musí řídit i unschooleři a splňovat jednotlivé body. I tyhle školy jsou pod dohledem MŠMT a podléhají kontrolám.
Je od tebe milé, že si děláš starosti o naše děti, ale není to nutné. Přeji hezký den ![]()