Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Jak uklidnit dítě v amoku?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Mišanila
27.12.12 21:50
- Citovat
- Upravit
27.12.12 22:13
Tak tchýně mi vyprávěla, že když bylo manželovi 5 let, šli ráno do školky kolem hračkářství a měli tam nějaké natahovací autíčka na gumu 
a manžel ho strašně chtěl a tak mu ho tchýně koupila, stálo prý 5 Kčs,– 
druhý den se scéna opakovala, tak mu tchýně vysvětlila, že teď nejsou penízky a až budou, že bude autíčko. Jenže mýmu manželovi se to vůbec nelíbylo a lehnul si na chodník, kopal nohama, křičel a řval, že chce to autíčko. Před tím to nikdy neudělal. Tchýně prý byla v šoku 
manžela nikdy nebili, spíš ho vychovávali formou,,kamarád" ale taď prý vjela do tchýně zlost a tak milýho manžela drapla a tak ho prý seřezala, že druhý den, když šly do školky, tak můj manžel přecházel chodník aby nešel kolem hračkářství 
od tý doby to prý nikdy neudělal a dnes když jdeme okolo / je tam papírnictví + hračky / tak mi ukazuje, kde se mu to příkoří stalo
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.12.12 23:12
Většinou zkouším kde co, ale najlíp ze všeho se mi na naši cácorku osvědčily výhružky. 
Například třeba tou studenou sprchou - nikdy jsem to neuskutečnila, ani nevím, jestli bych to vůbec dokázala, ale do tý vany už jsem ji nekolikrát nesla s tím, že jestli nepřestane křičet, tak tu studenou vodu pustím. Zatím to vždycky zabralo - pokud se neuklidnila úplně, tak alespoň do té míry, že se s ní dalo začít mluvit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.12.12 23:12
@nepřihl. hana20:00 píše:
Hrozně dobře se čte, že v tom není člověk sám
Zrovna dneska mi kluk (takřka 3r) při odchodu ze školky ztropil šílenou scénu. Nedávno jsem se radovala, že takových „příhod“ už ubývá, ale jen jsem si to pomyslela, tak od té doby je zase párkrát do týdne máme „na talíři“Zrovna dneska byl fakt v amoku a úplně mimo, což dřív nebývalo. Když jsem ho dovlekla domů, tak jsem ho zeslíkla z bundy a kalhot a šoupla v punčochách a triku pod studenou sprchu (vůbec poprvé, dřív jsem to nikdy neudělala), která ale bohužel nezabrala. Sama jsem tu jeho scénu pak ořvala, nějak jsem to dnes psychicky nedala. Nejvíc mě deptá, že to vzniká kvůli totální kravinám - třeba dnes, že jsem mu chtěla nasadit čepici dřív než mu rozdělám slíbené lízátko; nechci mu půjčit svoje drahé hodinky, vysvětluju, ale nepomáhá; hodím posmrkaný kapesník do záchodu, kde právě sedí, začne řvát kvůli tomu, že kapesník patří do koše (je pořádkumilovný, ale zrovna tohle jsem ho neučila) a podobné z mého pohledu naprosto titěrné podněty. Je mi jasné, že děti uvažují jinak, ale jestli tohle brzo nepřejde, tak minimálně předčasně zešedivým.
Pište prosím, jestli a příp. jak se vám daří svá poupátka uklidnit při běsu. A taky kdy je to zhruba přešlo. Ať vím, jaké mám vyhlídkyDíky
To znám, ty podněty jsou často z našeho pohledu naprosto malicherné, ale z jejich ne. Z toho co uvádíš, by se podle mne tomu prvnímu dalo vyhnout, prostě když vidím, že ji něco vadí a je to věc, kterou dělat nemusím, tak ji nedělám. U nás třeba vadí pouštění větráku na wc, chvilku mi trvalo, než jsem si to zažila, ale teď to nedělám a nebo když se mi to omylem zdaří, tak se omluvím. Hodinky- na ty se prostě nesahá, nebo půjčím (podobnou drahou věc) na pár vteřin pod dozorem, tím se saturuje ta potřeba je držet a je klid. No a kapesník do záchodu, to by nakrklo i mne 
, kdybych na něm seděla. Ale to se samozřejmě nedá zrušit, když už ho hodíš, takže bych se snažila vysvětlit, že si to nevěděla a že příště už to neuděláš.
Takže shrnuto, já se snažím zbytečným scénám předcházet, podle mne se to dá docela dobře. Tam kde není zbytí pak odesílám dítě vztekat do jiného pokoje, v klidu. Jinak venku scénu ignoruju, stále opakuji to, co je nutné..nemůžeme koupit, nebudeme kupovat a podobně. Pokud by sebou třískla, což nedělá, tak bych ji nechala ležet, pokud by to z bezpečnostního hlediska šlo, ne tedy v povánočních slevách, to by ji ušlapali a jen bych z dáli monitorovala. Cizí lidé jsou mi ukradení a pokud by měl někdo nějaký problém, tak bych ho slušně poslala to oněch míst. Kdy to skončí nevím, až to skončí u nás u jedné, tak v tom asi zrovna pojede druhá a až ta skončí, tak začne u první nějaká předpuberta a tak dále…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Evelína1221
28.12.12 00:19
Můj syn dostal hysterický záchvat jednou v životé. Bylo to naštěstí doma a byli mu asi 3 roky. Nešlo s tím nic udělat, nepomohlo nic, dokud jsem ho nečapla tak jak byl a nedala jsem mu studenou sprchu 
Od té doby už nic podobného neudělal Dneska je mu skoro 11 let a že by z toho měl nejaké trauma, nebo měl strach z vody, nic takového.
- Citovat
- Upravit
nepřihl. hana20:00
28.12.12 14:09
@jenny.fields píše:
No a kapesník do záchodu, to by nakrklo i mne
Na jeho malém prkýnku je vzadu za zády díra. Nikam mezi nohy jsem mu ten kapesník nestrkala
Díky za rady nejen jenny. Vysvětlovat nebo i opakovat se snažím, ale občas to vypadá zajímavě. Např. chce něco koupit, třeba zrovna řeknu, že nemám penízky. On: „MÁŠ!“. „Ne, zlato, nevzala jsem si peněženku, opravdu nemám, půjdeme tudy zase tehdy tehdy, tak se zde zastavíme.“ „NE, MÁŠ!!“ a tak stále dokola. Křičí na mě, jak kdybych já byla malý smrádě 
Když už nabírá na obrátkách, tak to ukončím zvýšením hlasu a rázným, ať na mě přestane křičet. Často to zabere, ale někdy taky ne.
Jinak to je mi jasný, že z jednoho „krásnýho“ období vyroste a začne další ještě příjemnější období 
- Citovat
- Upravit
28.12.12 14:20
Něco jako tohle? http://www.youtube.com/watch?…
jinak já neporadím, dřív tady nebylo, že by děti dostávaly amoky Asi mě ukamenujete, ale je to tak. Byla by strašlivá ostuda, kdyby někomu dítě takhle vyvádělo, asi by se i řešilo, jestli je v pohodě (ano, vím, že je to normální). asi se to dělo, ale já to nikdy nezažila, znala jsem to jenom z filmů. I proto to starší generace nechápe.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.12.12 14:23
@Alčák1 píše:
Tak tchýně mi vyprávěla, že když bylo manželovi 5 let, šli ráno do školky kolem hračkářství a měli tam nějaké natahovací autíčka na gumu
no ano, tak nějak to bylo
a navíc málkodo vychovával tím stylem „kamarád“ od zač´átku a děti prostě věděly, že si to nemůžou dovolit¨ ¨
neříkám, že je to správné, jen že to tak bylo
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.1.13 15:52
Půlhodinový řev
Holky, jak uklidňujete dítě? Dnes jsem zažila dvě scény a nepomáhalo prostě nic. Do školky se malej nervl, že ho předjel na kole kamarád, že na něj nepočkal, ale hlavně mu člo o to aby byl první… tak jsem mu řekla, že nevadí a že příště na něho počká a řev, anžila jsem odvést pozornost a zase řev, vymýšl, že ho bolí nožky a prostě řev až do školky, pak se uklidnil, když jsem ho nalákala na kokino, že když bude ve školce hodný půjdem koupit kokino a dobrý.
Přijdu pro něho do školky opět scéna, seděl na zemi a že mám za ním jít, řekla jsem mu že mám zablácené boty a že se jsem obllíkat šílená scéna, tak jsem mu naplácala na zadek a byl jak smaslu zbavený pak jsem pochopila, že chtěl abych za ním přišla, že měl pro mě nějaké překvapení, ale prostě mu přitom řvaní nebylo rozumět a nemohla jsem ho uklidnit opět půlhodinový řev až venku jsem to pochopila. Nevím jak ho mám uklidnit? Snažila jsem se mluvit klidně, obějmout ho,,, nic nepomáhala, pak mi ujely nery a začala jsem řvát a dostal na zadek. chjo… teď mě to strašně mrzí, ale nevím, jak ho uklidnit, jak uklidňujete své potomky vy?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.1.13 15:54
@santape píše:
Holky, jak uklidňujete dítě? Dnes jsem zažila dvě scény a nepomáhalo prostě nic. Do školky se malej nervl, že ho předjel na kole kamarád, že na něj nepočkal, ale hlavně mu člo o to aby byl první… tak jsem mu řekla, že nevadí a že příště na něho počká a řev, anžila jsem odvést pozornost a zase řev, vymýšl, že ho bolí nožky a prostě řev až do školky, pak se uklidnil, když jsem ho nalákala na kokino, že když bude ve školce hodný půjdem koupit kokino a dobrý.
Přijdu pro něho do školky opět scéna, seděl na zemi a že mám za ním jít, řekla jsem mu že mám zablácené boty a že se jsem obllíkat šílená scéna, tak jsem mu naplácala na zadek a byl jak smaslu zbavený pak jsem pochopila, že chtěl abych za ním přišla, že měl pro mě nějaké překvapení, ale prostě mu přitom řvaní nebylo rozumět a nemohla jsem ho uklidnit opět půlhodinový řev až venku jsem to pochopila. Nevím jak ho mám uklidnit? Snažila jsem se mluvit klidně, obějmout ho,,, nic nepomáhala, pak mi ujely nery a začala jsem řvát a dostal na zadek. chjo… teď mě to strašně mrzí, ale nevím, jak ho uklidnit, jak uklidňujete své potomky vy?
A co ho ignorovat? ¨
jen teorie, já to nezažila, nevím, jestli to funguje
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.1.13 14:35
Ignorovat nepomáhá, je to nejhorší způsob, to je pak úplně nepříčetný.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.1.13 16:26
@santape píše:
Ignorovat nepomáhá, je to nejhorší způsob, to je pak úplně nepříčetný.
Aha, tak to neporadím. Asi budeš muset počkat, než z toho vyroste
Dřív fakt takové chování nebylo. kdyby si na tebe někdo chtěl stěžovat (třeba, žes ho štvala kvůli jiným věcem), mohl to udat na sociálku a soudružka by to přišla řešit. Takže bylo fakt nutný děti srovnat i prostě za cenu toho, že mu nařežeš. Jako fakt nařežeš, ne naplácáš, kdy on se vzteká ještě víc.
Ale chápu, že to aminky dneska děšlat nechtějí. Tak leda počkat. Až bude starší, bude s ním rozumná řeč.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.1.13 12:15
Jo, jo, taky jsem si říkala, když jsem neměla děti, když jsem viděla takového vzteklouna, že bych mu nařezala - že je to rozmazlený fracek… a že já takové děti nikdy nebudu mít… A ejhle mám to samé…
Myslím si, že nijak nerozmazluji. Přišlo to znenadání - odmlouvání, vtekání a já to řeším po dobrém i po zlém, nejsem mamča co nedá na zadek. Ale řezat, to ne. Hold asi musím vydržet
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.1.13 20:53
@santape píše:
Jo, jo, taky jsem si říkala, když jsem neměla děti, když jsem viděla takového vzteklouna, že bych mu nařezala - že je to rozmazlený fracek… a že já takové děti nikdy nebudu mít…
Myslím si, že nijak nerozmazluji. Přišlo to znenadání - odmlouvání, vtekání a já to řeším po dobrém i po zlém, nejsem mamča co nedá na zadek. Ale řezat, to ne. Hold asi musím vydržet
Vždyť říkám, že byla jiná doba.
Období vzdoru je normální.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Studená sprcha se až tak nedoporučuje, jsou dospělí, kteří mají kvůli tomu problém vlézt do studené vody a potíže v dospělosti, je to drastické. Možná jen v případě, kdy to doporučí psycholožka na afektivní záchvaty se zástavou dechu, ale i tak bych si to 100× rozmyslela.
Z obchodu, metra apod, vynést (teda pokud metro už nejede
, aby ctihodní občané neměli důvod ukamenovávat a nechat vyřvat někde, kde není moc lidí pokupě.
ale většina lidí se spíš usmívala, žádní neurotici tam nebyli.
Taky jsem zažila řvoucího chlapečka v obchodě, tak chvíli řval, no bože, tatínek zaplatil, pronesl ho pokladnou a bylo po podívané