Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj maminky školáčků,
ačkoli je ještě docela čas, začínáme řešit otázku zápisu, na který se chytáme v lednu 2010. Vzhledem k tomu, že bydlíme asi 10 km od Prahy na vesnici, kde skola není, musíme lovit školu v okolí. Terce bude 6 až na samotném konci prázdin, takže ve třídě bude zřejmě nejmladší, jenže do školy chce za kažkou cenu a je naštvana, že ve školce se nic neučí. Sama se naučila slabikovat, sčítá, odečítá, počítá do stovky, má výborný hudební sluch a tak si dobře pamatuje cizí slovíčka. Je to typická „hujerka“ do první lavice. Sama to moc nechápu, páč se cíleně spolu neučíme. Zároveň je ale docela interovert, nemá ráda změny, není moc bojovník, spíš tichý pozorovatel. Mám strach, že ji silnější ubijí čepicemi a za měsíc začne bečet, že škola je blbá.
Poslední dobou se mně motají dokola tyto otázky:
1. záleží na 1. třídě? Mnozí tvrdí, že ne a radí dítě dát do školy, která je prostě nejblíže bydlišti a tudíž odpadá stres s dojížděním
2. „dostali“ jste dobrou učitelku, která zvládne naučit, ale zároveň i zabavit ty, kteří už počítat a číst umí?
3. Ke kolika zápisům (do kolika škol) se smíme přihlásit?
4. Šli byste raději do varianty dobrá škola, ale větší a s nutností děti dopravit na kraj Prahy nebo raději škola vedle ve vesnici, ale učební metody jako z nás „husákových“ dětí?
5. Nemáte náhodou zkušenost s nějakou ze škol na Praze 6?
Omlouvám se za tolik otázek, ale třeba nám alespoň něco pomůže a třeba někdo byl nucen řešit podobnou situaci.
Díky moc
M.
Myslím, že na 1. třídě záleží hodně. Je rozdíl, zda dostane učitelku zapálenou pro učení, která jí ze školy udělá krásné dobrodružství, nebo někoho, kdo odučí dle knihy a jde. Vytvoří si tak vztah ke škole buď negativní nebo pozitivní a škola je přeci na dlouho. Pokud je tak šikovná, asi bych zapátrala, zda se někde nevěnují víc nadaným dětem, aby se pak ve škole nenudila… Já jsem se totiž nudila, všechno mi šlo samo a pak už jsem se nikdy nenaučila učit se… A neměla jsem ráda naši třídní, která byla věku důchodového a za její přítomnosti jsme museli mít ruce za zády při sezení…
Připravenost na první třídu není o tom, zda dítě umí písmenka a do kolika napočítá, ale o jeho celkové vyspělosti. Pokud dcerce bude šest až v závěru prázdnin, tak bych určitě na jaře zašla do PPP a nechala si udělat test školní zralosti. K zápisu klidně jít můžeš a říct tam, že o tom, kdy dcera do školy nastoupí dáš vědět do konce školního roku. Na první třídě pořádně záleží a špatný výběr může dceři pokazit celou další školní docházku. Jo a pokud se už teď ve školce nudí, zkuste nějaké kroužky a další aktivity mimo školku, ať ji nebrzdíš ve vývoji.
My máme naší spádovou školu přímo před barákem, nicméně škola se nám nelíbila a není považována za tu nejlepší u nás v obvodě. Další škola se mi líbila, je to na způsob waldofské výuky a tak jsme jí šly s dcerou obhlídnout. Ta z toho byla dost vykulená, děti si tam dělaly ve výuce co chtěly a v prosinci ještě neuměly ani číst, byly jsme z toho dost špatné, ale dcera rezolutně řekla, že tam v žádném případě nechce, že tam byl hluk a nepořádek. Nakonec jsme se zapsaly do školy, která je dobrá, sice trochu dál, ale používají tam nové metody ve výuce, angličtina od první třídy povinná, v prosinci všechny děti slušně četly. Ve třídách pořádek, ale výuka probíhala i v kroužku na koberci. Děti od prvňáků až po deváťáky spokojené. Dcera je naprosto šťastná, učitelka skvělá a družina taky.
Důležité je dítě do té školy vzít a nechat ho ať si vybere, kde se mu líbí, kde to na něj dobře působí (samozřejmě je to třeba trochu korigovat
), každé dítě je jiné a vyhovuje mu jiný způsob výuky a prostředí. Moje děti jsou zvyklá na jasná pravidla, což tahle škola má, ale není nijak „zkostnatělá“. Taky je dobré se zeptat větších školáků-mazáků, jak se jim tam líbí. V té „naší“ škole byly děti nadšené, a to jedničkáři i průšviháři. V té druhé škole byly děti otrávené a říkaly -no, je to tu blbý…, a ptala jsem se opravdu hodně dětí.
To, že je dcera šikovná, ještě neznamená, že je sociálně zdatná a bude zvládat to soužití ve škole, to je asi také hodně důležité.
Hodně štěstí a správnou volbu, pro nás to byli celkem nervy a docela jsme se s manželem i kvůli tomu pohádali........