Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Doktorům je to úplně jedno, tvoje dítě, tvoje rozhodnutí. Pro ně je to práce.
Ne, proboha, jsou to profesionálové a nic takového si ani nemůžou dovolit. Je jim to jedno. Nejsme v Polsku, naštěstí.
Je jasné, že interrupce není nic příjemného ani radostného, ale pokud nepatříš ke skupině LGBT a žiješ jako normální žena, nikdy nevíš, kdy a kolikrát ještě budeš těhotná, ať sis zvykla na přerušovanou soulož nebo používáš tu nejspolehlivější antikoncepci. Je v pořádku, že jsi dlouho neváhala a nepromeškala možnost šetrné miniinterrupce. Nikdo normální, kdo není nakažený náboženskou propagandou, se na Tebe nebude dívat přes prsty. Vždyť potraty běžně používají vdané matky několika dětí, tak mladá děvčata. Žádná žena potraty nemusí utajovat, může být hrdá na to, že ji otěhotnění nepřivede do rozpaků a umí je úspěšně řešit a může o tom otevřeně mluvit, protože naštěstí nežijeme v Polsku.
@Lemrucha No,tak tohle je bomba. Člověku se v životě stanou různé situace, ale být hrdá na to, že šla na potrat, to snad ne. ![]()
@Anonymní píše: Více
Ty ale na interupci nemusíš. A když půjdeš, nepřestaneš být máma toho dítěte. Budeš máma zabiteho dítěte.
Do konce zivota si to budes vycitat a rikat si, jake by tvoje dite bylo. ![]()
Nikdo, kdo nešel tvou cestou nemá právo soudit tvoje rozhodnutí. Ani doktor ani nikdo tady z komentujících. Je mi líto, že to vůbec musíš číst, ale to je riziko veřejných diskuzí. Ono také spousta lidí - naštěstí - nezažila tu hrůzu z předčasně narozeného dítěte, pohled na malé tělíčko plné hadiček a pipajicich přístrojů. Za mě naprosto pochopitelný důvod (i kdybys neměla žádný další), sama bych to znovu zažít nechtěla.
Asi se dá usuzovat, že pocity budou všelijaké - od úlevy, po stesk po tom co mohlo být, ale nebude. Žijeme jen jednou a nikdy nebudeme mít možnost prožít znovu alternativní život s druhým rozhodnutím. Držím pěsti, ať vše zvládneš v co největší pohodě a máš rychle klid na duši.
Tato reakce je fakt přes čáru. Jednak o žádném dítěti do narození nemůže být řeč a jednak tímhle nedosáhnete vůbec ničeho. Snad jen váš dobrý pocit z toho, že jste “lepší” člověk, což je ale známka velice nízkého sebevědomí, a je mi vás vlastně líto.
Lituji…. Byla jsem plně rozhodnutá a dva dny po úplný propad a drží se to dlouho, bohužel už to nevrátím.
Tolik naděje a zůstal jen smutek?
Sdílejte své pocity, vypište se z trápení nebo načerpejte útěchu v deníčkách s podobnou zkušeností.
Hezký den,
na zítra jsem objednaná ke své gynekoložce, abych se s ní dohodla na miniinterupci. Zajímá mě, jestli se na vás někdo koukal po tomto rozhodnutí špatně? Myslím doktora. Strašně se bojím toho, jak na mě bude kvůli tomu nahlížet nebo dokonce to vymlouvat.
Jedno dítě už mám, to se narodilo předčasně ve 33tt, ale naprosto zdravé, ťuk ťuk. Minulý rok jsem prodělala ZT v 8tt. Musela jsem na zákrok.
Po té jsme se rozhodli už jiné dítě nemít, rozhodlo více faktorů. Bohužel shodou určitých náhod jsem nyní v 5tt. Strašně mě to mrzí, ale jinou možnost nyní nemám. Prosím asi nyní nepotřebuju číst, že jsme si měli dávat ještě větší pozor, chránit se víc a nebo na to nechodit. Bohužel stalo se.
Nyní bych chtěla zkušenosti těch, co to také potkalo a museli z vlastního rozhodnutí na interupci. Koukali na vás doktoři špatně? Jak se na ty pohledy připravit.