Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Zdravím maminky, potřebovala bych poradit s tím, jaké podněty dávat miminku.
Moje holčička má 6 měsíců, je šikovná, vnímavá, všechno jí zajímá. Už všude leze, sedí. Právě proto se bojím zda dělám vše správně, aby se pořád rozvíjela. Pořád jí něco povídám, zpívám jí, říkám básničky, každý den s ní chodím ven, kde jí vykládám, co kde je. Snažím se s ní chodit do různých kolektivů. Ale když jsme doma, tak třeba žádné hračky jí neberou, maximálně je strká do pusy a žužlá, tak se bojím, aby se doma nenudila a měla dostatek podnětů.
Jak to máte doma vy? Jak si s takovým miminkem hrajete? Popřípadě nemáte k doporučení nějakou stránku, kde by podle měsíců byly typy na hračky pro miminko anebo aktivity jaké s miminkem dělat?
Bubliny, bazén, míček, voskovky do vany.
V lese je spousta věcí ke zkoumání. Prstové barvičky by mohli taky zaujmout, razítka.
Obrázkové knížky bez textů. Rok v lese, rok v pohádce…,.
Skládačky, klouzačka, houpačky…
Absolutní většina dětí vyroste bez neustálého přísunu podnětů. Respektive ony si t děti svoje podněty najdou samy, jen jim dát prostor. V půl roce je to pořád ještě ležící mimino a nečekala bych nějaký sofistikovaný hraní. Prostě dítě zapojit do života, mluvit na něj (jako člověk, nikoliv matka šišlající v mateřském plurálu) a dát prostor. Časem dospěje k tomu, že se dopraví k věcem, co ho zajímají. Zjistí, jakou ránu dá bouchnout do hrnce, jaká je na pohmat (a chuť) tráva. Spousta rozvíjení kupodivu vzniká z prachobyčejné nudy. Já tohle pamatuju, prvomatka, nic moc na práci, pořád vymýšlí co by… kdyžsi vezmu, o kolik míň času jsem měla na druhý dítě oproti prvnímu… Přitom dřív chodilo, dřív bylo bez plen, dřív mluvilo, dřív samo četlo.
Asi jsem děsná máma, já fakt nebyla animátor, abych vyloženě jen řešila program
Ano, ukázala jsem hračky, říkala jsem, co dělám, zazpívala jsem písničku. Ale jinak syn byl na zemi, lozil si a objevoval svět ![]()
Zvíře. Naše každé dítě bylo od malička přirozeně obklopené buď nějakou kočkou nebo psem. Nebo vším souběžně. Pudlice byly u rodičů. Obě by pro děcka dýchaly. Doma jorkšír a briťák. To byla parta.
. Kocour spával se synem. Opřeli se o sebe zády a tak mimina spolu spala. Bez sebe ani centimetr plazení. Furt nějak sobě v patách. Na Tatře plastové se nechal vozit po domě.
A venku zas ovce u rodičů. U prababi slepice. U sousedů za plotem všechna možná zvěř.
@ugluk jo, to já malou nechávám lézt po celém bytě, kde chce, samozřejmě aby to bylo bezpečné. I venku ji nechávám, ať si do rucky vezme vše, co chce. Když doma dělám práce, tak ji taky vykládám, co dělám. Takže jsem rada, ze to takhle mají všechny maminky.
@Dahlia0409 joooo, my to máme stejne. Eli je suprova, nepotřebuje abych se ji pořád věnovala. Jen mě napadlo, jestli toho nedělám malo, když to beru tak na pohodu ![]()
@Dn0712 píše: Více
No jasně. Teda všechny asi ne, některé mají pocit, že opravdu čím víc se tomu dítěti budou věnovat a čím víc kroužků budou navštěvovat, tím větší génius jim z něj vyroste. V reálu dost často spíš dospějík tomu, že se dítě nebude umět nudit, najít si vlastní zábavu a bude vyžadovat neustálou pozornost. Přitom právě z té nudy kolikrát vznikají ty největší objevy. Čímž neříkám nechat dítě neustále na pospas svému osudu, ale pozornost každou minutu bdělého času fakt pro dítě nemá přínos a matku akorát vyčerpává.
@Dn0712 píše: Více
málo toho určitě neděláš, miminko potřebuje i klid, být samo se sebou, aby jeho mozeček mohl zpracovat vjemy za celý den, a také aby si nezvyklo, že mu celý den budeš dělat animátora - krutě bys později zaplakala
@Dn0712 píše: Více
Já nikdy neřešila, co je málo, co akorát a co je už moc
Když byl syn v klidu a nic nepotreboval, tak se věnoval sám sobě ![]()
Mám devítiměsíčního. Už normálně chodí, nemusím ani hlídat. Jednou denně jdeme ven, někdy jen na trávu, někdy na hřiště. Tam s ním chodím, ukazuji, kde co je, pohoupu na houpačce… Doma potřebuji udělat, co nejvíc dopoledne, odpoledne chodím na půl úvazku do práce. Snažím se mezi prací doma věnovat i synovi, takže si k němu občas sednu na zem a stavíme kostky a tak. Ale upřímně? Je to jak házet hrách na stěnu
Stavění mu samotnému nejde, nechápe to. Autíčka bouchá o zem. Jediné co, tak si někdy kutálíme míčkem, to už mu docela jde. Jinak? Jinak neustále ťape za mnou, jak říkáš, vše strká do pusy a teď momentálně největší zábava je, když rychle ukořistí nějakou věc (nejlépe, co má zakázané) a běží s ní pryč, aby ji dal na jiné místo. A my to pak hledali. Minulý týden byl oblíbený záchod (ano lovila jsem věci ze záchodu
) Tak teď už záchod zavíráme ![]()
Jinak o víkendu se snažíme dělat výlety, dlouhé rodinné procházky, doma společně posloucháme hudbu a tancujeme
Malý moc rád „tančí“
No zkoušeli jsme teď, jak někdo zmiňoval, prstové barvy, ale moc to nešlo podle plánu… Nějak si nedokážu představit s barvami půlroční dítě, za mě je to brzo. Leda nakapat na papír a papír dát do folie a malá si to může zkusit patlat přes tu folii. Normálně to podle mě ještě nemá cenu.
Ale za mě se malé věnuješ víc, než dost ![]()
Dekuji
ja dělám všechno právě tak nějak intuitivně. Doma taky potrebuji dělat, co je potřeba, takže ji nechávám, aby si hrála sama, anebo na mě koukala a já ji povídám. Takže vždycky dopoledne vařím, nebo pouklizim, co je potřeba a odpo jdeme ven nebo na nějakou návštěvu.
Asi moc čtu, protože všude píšou, že dítě pořád potřebuje nové podněty, atd. Tak proto mě napadlo tohle téma, abych věděla jak to mají ostatní maminky a jsem ráda, že tak stejně jako já ![]()
@Barevné klubíčko ty jo, ty toho zvládáš
půl úvazek si neumím představit s takovým špuntem.
Jinak je taky sikulka, v 9 mesicich už umí chodit. Já vždycky koukám, jak velké rozdíly jsou ve vývoji a jak je každé dítě opravdu úplně jiné