Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Jako máma stojím za prd
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
3.1.19 23:25
Uklidnit se a sžít se se svým dítětem. Nechtěj ji od základů měnit. Chce tvou blízkost a bezpečí, tak jí to dopřej. Zapomeň na to, co sis představovala. Máš doma malé miminko. Pro mě je nosítko také otrava, ale i u čtrnáctiměsíčního mu ho dopřeju, když to jinak nejde. Když má špatný den a pláče, vezmu si ho k sobě. Promiň, ale řekla bych, že jsi hysterická. Proto tvoje zdravotní problémy a psychické stavy. Asi bych hledala pomoc.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Janli
3.1.19 23:29
Rozhodně jsi neselhala! Jen musíš zahodit svou představu jak má mateřství vypadat a začít brát život a dítě takové, jaké jsou. Některé děti jsou náročnější, ale rozhodně to není chyba matek. Přijmi sebe i své dítě a přestaň se snažit vás nacpat do svých představ. Spousta dětí nechce kočárek, dudlíky, nespí, kdy my si představujeme a trpí separační krizí, kdy se od nás odmítají hnout na píď. Tohle všechno přejde!
- Citovat
- Upravit
3.1.19 23:31
Neděláš nic zle - některé děti jsou prostě dráždivější. To není tvoje selhání, to je vrozené- časem se to srovná. Jsi dobrá matka, jen je potřeba přežít.
Ideálně začít řešit hlidání a možnost si odpočinout a vyspat se.
Co bych určitě, být na tvém místě, udělala je suplementovat rybí tuk ve velkých dávkách - tak 10g - tedy 2 lžičky denně.
Jednak při dlouhodobém užívání bude v tvém mléce víc nenasycených mastných kyselin, které pomáhají k tomu, aby se nervová soustava lépe vyvíjela a tedy přestala ta strašlivá dráždivost, druhak tobě to bude pomáhat na nervy. https://examine.com/…ts/fish-oil/
Ani jedné z vás neuškodí, pokud začneš popíjet meduňkový čaj.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Filzefina
3.1.19 23:32
To bude dobry neboj.zkus se ji prizpusobit je to proste miminko. Moje mala taky nechce dudlik, spi semnou v posteli, kdyz v noci chce tak se prisaje, v kocaru vydrzi chvili az ted v7 mesicich, jinak manduca, pres den ji mam na zemi a davam ruzne hracky co zaujmou. Kdybych ji chtela mit striktne v postylce,v kocaru atd tak se z ni zblaznim. To chce klid.vyrostou ani nemrknem
- Citovat
- Upravit
3.1.19 23:34
Vitaj v klube matiek. Vies,ono je to zacarovsny kruh. Ty si na nervy a ona to z teba citi a je tiez nervna. Ak sa chces vyspat, daj si dieta do postele a nechaj vytiahnute prso. Starsia dcera tie furt rvala, skoro som nejedla. furt chcela byt so mnou, nositko som teda nepouzivala. nastastie kocar brala. tam zaspala, inak som uspavala na prse. Bude lepsie a u druheho to uz nebudes tak prezivat 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.1.19 23:35
Zrusila bych nocni kojeni, aby sis odpocala. Ja od nejakych 5 nahoru jsem cilene malou ucila, ze v noci se haja, na roku uz nekdy spala i celou noc durch. Delala jsem to tak, ze jsem nereagovala na kazde zaknournuti, cekala jsem, az zacne fakt prosit o jidlo. Tim jsem postupne posouvala interval krmeni do rannich hodin. Aby me decko za noc 8× probudilo, to by me odvezli.
Uspavani: nase mala byla drazdiva, uspavala jsem v naruci, klidne proti jeji vuli. Nosila jsem, zpivala jsem, decko rvalo jako tur 30min, pak usnulo. Byl klid.
Nema rada kocar? to je dobry, bude ti rada a hodne chodit. Ted v zime stejne neni ani kam poradne chodit, je chladno, sychravo, hnusne.
Misto toho cti male knizecky, ukazuj ji obrazky a mazli se s ni.
A hlavne klid.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Mango_Lassi
3.1.19 23:40
Propíná se do luku… Nemůže mít hypertonii? To by některé věci vysvětlilo. Zkus ji nosit trochu schoulenou.. Dávat pozor, aby se nezaklanela… Možná ji to v kočáru vystlat trochu. A spát… Někde jsem to četla… Udělat ji jakoby houpací síť z prostěradla… Podložit to polštářem. Aby se co nejméně dráždila nervová soustava. Pokud bys ji v té hypertonii našla, v tvém případě to chce vážně asi jen ty „polohovací a manipulační úpravy“… Vojtovka by tě patrně odrovnala definitivně a podle mě se to dá i bez ní. A na jednom plácnutí nevidím nic špatnýho.
A chce to se fakt srovnat s tím, jaká je. Myslet na to, že z toho vyroste a bude klid. Zajdi k doktorce, aby se mrkla na ty tvoje neduhy a uklidnila tě. Třeba bude klidnější, až budeš ty. Říká se, že děti přebírají emoce a pak z toho máš začarovaný kruh.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.1.19 23:40
Když je nejhůř, prcka do postele, prso ven a spát, spát, spát! Neselhala jsi, neboj… 
Já si mateřskou užívala jenom díky tomu, že jsem mohla od dětí párkrát do měsíce utéct do práce. Jinak bych se dostala přinejmenším na uzavřené oddělení psychiatrie.
Hele, mám 2 sviště, u obou první krizové období přišlo kolem 8. měsíce, ale zároveň taky u obou odeznělo kolem toho roku a fous, když se postavili na nohy a začali sami ťapkat. A úplně pecka je nechat je hned od začátku co nejvíc chodit venku po svých - klidně ať jsou špinaví, ať se 20 minut vrtají v krtinci, ráchají v louži (syn se mi několikrát nechtíc rukama povrtal i v psím houně - přežil, já taky 
)… Ale UNAVÍ SE!!! Teď je blbé roční období, jakmile začne jaro, vypusť ji do světa, třeba i nechodící - na písek, na hřiště… Raději vydrhnout, vyprat, ale nestresovat se.
Vydrž, fakt bude lépe!!! (O obdobích vzdoru ti tu nikdo psát nebudeme… )
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.1.19 23:42
Urcite v tom nejsi sama..nekdy mam podobne pocity.Prvni dcera,ted 6 let byla fakt hrozny mimino,nespala nikdy,rvala,no rekla sem si,druhy nikdy..kdyz nastoupila do skolky,zlaty dite,tak jsme zacli uvazovat o druhem a ja si naivne vysnila,ze to mi to vynahradi a bum..je to snad jeste horsi,uz 10 mesicu jsem zas nespala dve hodiny v kuse,malej furt na ruce,rve,nespokojenej a ja si casto rikam,proc zaszad zrovna ja??ani jednu materskou si neuziju..takze te chapu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.1.19 23:45
Ale houby. Holt některý děti to mají tak a jiný zase jinak. Já taky občas ječím a to mám miminko hodný, říkám, že je za odměnu. po nocích si s ním manžel teda rozhodně nehraje 
Já si představovala, jak bude ve všem napřed a opak je taky pravdou. Dává si na čas. taky mu je 3/4 roku. Kojit se zase nechce skoro vůbec, nikdy nechtěl. Holt kočár nehroť, malej v něm chce být jen dokud spí a pak mám asi tak 20 minut na návrat domů, pak je většinou mlácení sebou a křik. A o tom, že bych ho uspala a pak nechala pod balkonem, nebo vzala domů nebo do obchodu, si tak můžu nechat jen zdát, jak je pod střechou nebo se netočí kolečka, tak se mu asi zapnou radary. Holt chodím, dokud spí a pak rychle poběhám nejnutnější a metelím domů, velké věci zařizuju, když jdu s někým, nebo je doma tatínek. Usměje se tvoje malá, když jí přijdeš do zorného pole nebo když tě slyší? Protože jestli jo, tak jsi dobrá máma stopro. A pochybuju, že jako špatnou mámu by tě zajímaly pocity miminka.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.1.19 23:48
Ty se potřebuješ vyspat to jako první. Vybrec se a dej si vanu a bez spát. Manžel pohlídá. Na spaní nechala bych v posteli - v noci se nakuli a prisaje a začala bych s příkrmy bude pak lip spát. O víkendu což je teď brzy manžel bude klidně dopolko hlídat a ty se vyspis vkuse … odstrikej mléko pro jistotu ať muže manžel dat. Jinak kočárek - naše první to byl řev klidně hodinu vkuse od branky k brance celou cestu probrecela. Nepomohl sportak nic až když se za rok plánovaně narodila druhá…tak za další půl rok jezdily spolu, do te doby proste ne. Nebo minimálně. Moje představy o tom jak budu jezdit s kočárkem dost brzy vzaly za své. Spala a později spaly s nami v posteli - dali jsme ještě jednu postel k manželské, abychom se vyspali. Když byly nemocné tak každý spal s jednou. Musíš se vzdát představ a dceru tlačit nebo po nic chtít ze to má být tak - kolikrát proste když nechtěla spát v noci nechala jsem ji a spala s ni přes den. Tak kdykoliv spí dítě bez taky. Nemej na sebe takove požadavky. Ono ŠL to sedne… 9mesicu to už půjde neboj nic bude to dobre. My ještě uspavali nebo většinou já teda na sobě klidně hodinu jsem ji nosila a pak položila když zabrala - jinak byl řev. A nosila jsem znovu když jsem ji položila dřív…proste manžel ať pomůže s ty neuklizej a bez spát. A další věc - teď se prehoupne zima s bude lip uvidíš drz se a bude to dobre neboj
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.1.19 00:17
To chce klid. Hele, muj syn nerad jezdil v kocarku. Rval jak utrzenej. Vleze, v sede, ve stoje. Ani nahodou. Nedaval ani jizdu autem. Ani na nakup. Zpotil se revem az mu naskakaly pupinky. Dudlik ani nahodou. Neustale na me visel. Nespal, furt bud pil z prsu nebo rval. Tak jsem ho nechala pit a kdyz nahodou usnul, okamzite jsem sla taky. Postylka byla nocni mura. Presunula jsem ho k sobe do postele, nrmusela k nemu vstavat, a aspon jsem se vyspala vic. Babicky nemame, jiny hlidani taky ne, uklizela jsem tak, ze jsem ho v Manduce hodila na zada a nazdar bazar. Zpetne mam pocit, ze jsem tak 12-14 mesicu stravila v nocni kosili s kozama venku 
Zlepsilo se to, jak zacal chodit. Zkoumal, zabavil se, zacal jist „normalni“ jidlo a vydrzel dyl sytej. Ven jsme chodili pesky, s golfacema. Kdyz nechtel jit, musel do kocarku. Takze si casem zvyk. Dneska je 2 roky a 7 mesicu, nerve, nevisi na mne, spi celou noc (s prestavkou na curani, pze je davno bez plin), ji vsechno az se divim (vcetne kysely okurky) a jizdu autem dava umerne svymu veku.
Vsechno jednou prejde, zenska vydrzi vic nez kun, a az to dceri budes ve 20 vypravet, bude rolovat vocima a rikat ti „Jezis, mami…“ 
Nic jsi nezkazila, jses uplne normalni mama, s uplne obycejnym ditetem. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.1.19 00:36
Hele, myslím, že by ti prospělo pokecat s nějakým odborníkem. A to fakt.
Určitě spoustu z nás mateřství překvapilo a to i dost nepříjemně. Já jsem toho taky důlazem a to jsem před mateřskou pracovala v jeslích.
Dcera se mi narodila předčasně, taky dost uřvánek a všechno bylo tak nějak jinak. Nikdo tě nepřipraví na to, jak moc jsou děti na tobě závislé.
Cesta ze začarovaného kruhu je těžká, ale třeba ti trošku pomůže moje zkušenost. Prvně ti chci napsat, že máš úplně normální miminko. Jsou děti, které umí být samostatné od malička, ale pak jsou děti, a že je jich většina, které jsou na mamince závislé. A to je naprosto normální, rodí se s holým zadkem a jediné, čím jsou vybaveny, je pláč. Získávají teprve zkušenosti o světě.
Chyba není v tobě, ani v miminku, ale jen v úhlu pohledu. Víš co mi nejvíc pomohlo? Uvědomit si, že cesta není o tom chtít změnit své dítě, ale naučit se jej respektovat, jaké je. Jednak ono hodně nasává tvou vnitřní nepohodu, jakmile dokážeš najít ty cestu klidu, dokáže to i dítě. 9 měsíční dítě má ještě naprosto právo plakat v kočárku a když je vzdálené od maminky, navíc v tomto věku často probíhá separační úzkost, kdy je dítě hodně fixované na matku… To všechno je normální.
Pro mě u prvního dítěte bylo nejhorší asi to, že jsem neviděla, kdy to skonči. Myslela jsem si, že dcera už navěky bude takový „fakánek“…A ono uběhne pár týdnů, měsíců a je to pryč někdy je líp, někdy hůř, každopádně teď už mám děti tři a s těmi dalšími už mě nic tak nevykolejilo, protože jsem měla tu zkušenost, že děti prostě nejsou ti spící ňuňánci v zavinovačce.
Jo a taky kašli na okolí. Jednak vždycky někdo bude mít kecy, ať se budeš snažit sebevíc. I kdybys měla ty nejdokonalešjí děti a našla patent na výchovu, vždycky se najde nějaký kritik. Hledej vlastní cestu spokojenosti, protože to je nejdůležitější. Ty, miminko a partner a vaše štěstí. No a taky vím, že když se člověk necítí ve své kůži, má pocit, že na něj každý kouká a myslí si o něm něco zlého. To taky není pravda, je to něco uvnitř nás, co nám podkopává nohy
Jinak mně hodně pomohlo chodit mezi mámy s podobně starými dětmi, vždycky mě uklidnily, že to mají doma podobně nebo zase nějakou jinou libůstku taky si zkus každý den najít aspoň pár minut pro sebe. Jít se projít bez dítěte, okoupat se… Bez výčitek dej dítě partnerovi. A pokud máš možnost zdejchnout se i na dýl, tak to udělej. Je potřeba myslet na sebe. Nehledat výmluvy, proč to nejde, ale možnosti
Přeji, ať je brzy lépe. Moc s tebou soucítím
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
Ahoj.
Ležim v posteli a slzy mi tečou proudem. Ačkoliv jsem chlapa prosila aby si s dítětem nehrál v noci, tak je vedle a hraje si s ní. Teďk věci. Přijdu si fakt jak totální selhání. Jako matka. Fakt. Představovala jsem si to fakt uplně jinak. Je jí 3/4 roku. Nic jí není dost, kočár je jeden velkej průšvih. Od narození v něm hystericky řve, i ve sporťáku. Bylo období kdy jsem nevycházela ven, protože jsem se styděla. Lidi na mě čumeli, já brečela zoufalstvím. V hromadný dopravě jsem jela jednou, utěšovali mě cizí lidi. Dělá to i teď, propíná se do luku. Dnes jsem ji i míň oblíkla, nepomohlo to. Já už nevim. Jediný co dělám že chodim s vytaženym prsem, v postýlce prostě spát nebude ani za nic. Vyřvat nevydržim, je schopná řvát i hodiny v kuse, zvracet, nechci to dělat.
Stydim se za sebe, ale musim si jí brát i na wc, minule mi šlápla do podělanýho toaleťáku a já jí instinktivně plácla. Stojim za prd. Napsala bych to hůř, ale pravidla jsou pravidla.
Nevim co dělám zle. Fakt nevim. Vhci se vyspat, ne v noci klidně i 8-10× kojit. Chci se procházet s kočárem na čerstvym vzduchu, nechci už prostě celý dny jen nosit dítě v nosítku.. dudlík prostě nechápe, kouše ho a hazí ho pryč. Mám doma plnej koš a nechtěla žádnej.
Fakt se snažim, každej den. Vidim svoje chyby, když jsem vystartovala dávám si už bacha. Neřvu, snažim se nebejt nepříjemná. Mám o 4kg míň než v době před otěhotněním, zhoršily se mi palpitace a extrasystoly, cítím permanentní úzkost a asi mám i vředy, po každym jídle je mi blbě a bolí mě v trojůhelníku. Bojím se rakoviny.
Já už, sakra nevim co mám nebo nemám dělat. Co je správně? Jako matka jsem selhala. Už mě nenapadá co mám dělat jinak.. potřebovaˇa jsem to ze sebe dostat, já asi neumím pochopit jak si matky mateřskou užívají. Mám pocit že mě malá totálně vysává..
stydim se, miluju jí a přála jsem si jí.. ale hrozně mě to už štve.
Jako máma jsem fakt selhala a asi si měla vybrat jako mámu někoho lepšího.