Jaký máte vztah s dcerami v 17 letech?

Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
14.7.23 10:35
@Russet píše:
O prázdninách bych ji nechala žít. Já se taky na střední zhoršila, prostě mě škola bavila jen někdy a některé předměty. Povinnosti bych po ní požadovala, když bydlí pod jednou střechou, ale neprudila. Tenhle proces musel nastat, jinak by se nikdy od vás neodpoutala. Přece nechceš, aby ti do 30 bydlela v dětském pokojíčku.

No to fakt nechci… :lol:

  • Citovat
  • Upravit
Tala20
14.7.23 10:37
@Anonymní píše:
Asi tak, ale proc?

Kladeš úplně špatnou otázku. Je totiž jedno proč. Není to tím, že bys ve výchově udělala nějakou chybu. Neselhali jste jako rodiče.

Bude to pro Tebe a pro ni úplně stejné, bez ohledu na zbytečné hledání nějakého racionálního „vysvětlení“. Jedině čas může přinést změnu. Možná si nabije hubu než nabude rozum. To je život.


Příspěvek upraven 14.07.23 v 10:42

  • Citovat
  • Upravit
15503
14.7.23 10:38

V 17 jsem měla dojem, ze puberta u dcery konci, brala jsem ji jako samostatnou, zodpovědnou osobu. Kluka v te době měla, prespavala u nej, nebo on u nás, chodila na brigády a celkové si dělala co chtěla. Je potřeba si uvědomit, ze už to není malé dítě a dobrat svobodu. Co se týká pomoci v domacnosti, tak u nás se to nehroti samozřejmě každý by si mel uklidit po sobě, ale kdo vyklidi myčku, nebo třeba vytre podlahu není příkazem, kdo má čas to udělá. Dcera třeba rada vaří, tak uvarila obed, já mezi tím uklidnila, žádné musíš, teď hned atd.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
53518
14.7.23 10:38
@Anonymní píše:
No to fakt nechci… :lol:

Chápu, že jsi rozčarovaná, taky bych byla. Bývala jsem jako dítě taky poslušná a klidná. Vymezovat jsem se začala asi v 15 a mámu tím taky dost štvala. Protože ta zlobivá byla vždy sestra. Já byla ta hodná a klidná, co si malovala a hrála na piano. Jestli nedělá vyloženě vylomeniny a kluk vypadá jako slušný člověk, hoď se do klidu a raduj se, že je normální :mrgreen:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3792
14.7.23 10:46
@Maddellinne píše:
A jak probihal podle tebe ten kamaradsky vztah? Pise to spousta lidi, ze ma s detma „kamaradsky“ vztah, ale v 98% pripadu to tak neni, a maji vztah rodic- dite. Na cemz neni nic spatneho, jen nevim proc to nazyvaji kamaradskym vztahem. Kamaradsky vztah v 17 letech by byl podle me podrzet dceri vlasy kdyz se vrati z baru a zvraci, rozebirani podrobnosti vztahu, kdykoliv telefonat, ze neco podelala/je v prusvihu a je prvni na kohonse obrati s probou o pomoc atd. tohle delaji kamaradi. Rodicovsky vztah je podle me - prijd do desiti, nepij nikde alkohol, a co ty znamky jako? A nadobi bude umyvat kdo? Dost odlisne od kamaradskeho vztahu. Pokud holka doted slapala podle tvych predstav a bylo to oukej, a ted v puberte zacala jednat trochu podle sveho a ty jsi z toho bezradna, neni to o tom, ze do ted jste mely kamaradsky vztah.

Tak ono v dnešní době už je ten kamarádský vztah s rodiči normální. Už i mě máma držela vlasy při zvracení a já ji říkala kdy, co a kde jsem s kým pila. Narodil od zkrátka drženych spolužáků, co pili tajně a pak se div zvratky nedusili v bezvědomí buh-vi-kde, protože spát domů jít nemohli :mrgreen: A nádobí umývá myčka ;)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
251
14.7.23 10:55
@Sisika9 píše:
Tak ono v dnešní době už je ten kamarádský vztah s rodiči normální. Už i mě máma držela vlasy při zvracení a já ji říkala kdy, co a kde jsem s kým pila. Narodil od zkrátka drženych spolužáků, co pili tajně a pak se div zvratky nedusili v bezvědomí buh-vi-kde, protože spát domů jít nemohli :mrgreen: A nádobí umývá myčka ;)

Nadobi byl priklad, psala si o nejakych povinnostech doma. A o zhorseni prospechu z premiantky - to nezni moc kamaradsky. Proto jsem se ptala, v cem to, ze jste byli jak kamaradky spocivalo? Drza je proto, ze te prave nevnima jako kamaradku, se kterou se muze bavit o vsem a delat s ni vse, ale vnima Tvoje komentare jako nejvetsi opruz, jsi pro ni proste trapna - jako vetsina rodicu v puberte, normalni klasika. Co presne ti teda na ni vadi?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3792
14.7.23 11:06
@Maddellinne píše:
Nadobi byl priklad, psala si o nejakych povinnostech doma. A o zhorseni prospechu z premiantky - to nezni moc kamaradsky. Proto jsem se ptala, v cem to, ze jste byli jak kamaradky spocivalo? Drza je proto, ze te prave nevnima jako kamaradku, se kterou se muze bavit o vsem a delat s ni vse, ale vnima Tvoje komentare jako nejvetsi opruz, jsi pro ni proste trapna - jako vetsina rodicu v puberte, normalni klasika. Co presne ti teda na ni vadi?

Já nejsem zakladatelka, já jen reagovala na to, že nemůže být mezi rodičem a dítětem kamaradsky vztah
Edit: nebo že to není běžné

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
562
14.7.23 11:10

Když mi bylo 17, měla jsem vztah k mamince nějak jiný než většina puberťáků v tomto věku. To, co píšeš beru asi jako normální a přirozený vývoj. U mě to bylo ovlivněno tím, že v 5 letech mi umřel táta a málem jsem přišla i o tu mamku, takže byl ze mě málem úplně sirotek. Bylo to těžké období a naštěstí se tak nestalo. Tím jsem si ve svém věku vážila toho, že mám aspoň tu maminku a že je taková jaká je. Snažila jsem se spíš pomáhat než nějak prudit. V té době jsem měla taky první lásku a díky tomu, že náš vztah s mámou nabral takový směr, chodila jsem si k ní ráda pro rady a svěřovala své trable. Myslím si ale, že kdybychom neprošli tím, čím jsme si prošli, tak to bude se mnou úplně stejný jak všude jinde :) :mavam:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
251
14.7.23 11:44
@Sisika9 píše:
Já nejsem zakladatelka, já jen reagovala na to, že nemůže být mezi rodičem a dítětem kamaradsky vztah
Edit: nebo že to není běžné

Tak to mě nenaoadlo, že reaguješ za zakladatelku jak to máte doma vy. A to jsem nenapsala, že to neexistuje ale, že většina, která tvrdí, že má kamarádský vztah ho nemá.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
15.7.23 02:03
@Anonymní píše:
Raději anonym
Dcera si poprvé našla kluka, je starší o pár let. Do této doby byli kluci pro dceru blbci. Do teď jsme měly s dcerou fajn vztah, samozřejmě někdy došlo k výměně názorů, ale byly jsme jak kamarádky. Nyní dcera nabyla dojmu, že je dospělá…je na střední škole…je na mě drzá, odmlouvá mi, prostě jí nepoznávám…vůbec nevím co s ní, mluvit se s ní nedá…

Dobrý večer, mně je taky 17, a sice nejsem rodič ale můžu vám tady ukázat svůj pohled jakožto 17 letá dcera. Já mám se svou maminkou ten nejlepší vztah, co se týče významu slova “kamarádský vztah”, tak ten s mou maminkou opravdu mám. Když jsem byla menší, tak mi taky zakazovala např. chodit pozdě domů, ale nikdy to nebylo nic hrozného. Moje maminka je hodná odjakživa, a vím, že je plno lidí co by tohohle u svého rodiče využili, ale já to tak nemám. Jsem teď na střední škole, mám od základky vyznamenání až doteď, ale mamka na mě nikdy ohledně školy netlačila, já se učím sama, protože chci ještě na vysokou. Mamka na mě vlastně nikdy netlačila s ničím a může se vám to zdát špatné ale mamka je pro mě velkou inspirací do života a já pro to nemám za potřebí se k ní chovat hnusně nebo ji nějak neposlouchat. Takový vztah jsme ale neměly vždy, když jsem byla menší tak jsem byla rozpustilá a bylo to semnou těžké, ale v době dospívání jsme si s mamkou spolu sedly a ujasnily si, jak se k sobě vlastně budem chovat aby to klapalo. Teď mám i přítele, ale na prvním místě bude vždy moje mamka (přítel to ovšem ví :mrgreen: )
Zkuste si s dcerou sednout a nějak to vykomunikovat. Myslím, že by to mohlo aspoň trochu pomoct. Dceři na vás určitě záleží, protože mamka je jenom jedna. :))

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
6460
15.7.23 06:13

Na otázku proč se vymezuje - je to úplně přirozený a zdravý proces. Většinou to tedy začne dřív, ale co už. Odpoutává se od původní rodiny a jde si budovat vlastní identitu a vlastní život. Rebeluje proti tomu, co doteď bylo norma :)
Můžeš být v klidu, výchovu máš hotovou a ona se po nějakých excesech nejspíš vrátí k původnímu modelu chování.

Naopak to, co tady píše @nath789292, že mamka je na prvním místě, to úplně zdravé není (promiň Nath :hug: ). Ale mám zkušenost s tím, že kdo se neodpoutal od původní rodiny v pubertě, neodpoutá se nikdy a tyhle holky pak vychovávají děti se svojí mámou a na manžela celkem kašlou. Takže si buď najdou flegmatika, kterému je to jedno nebo je čeká rozvod.

Mít vlastní život a vlastní identitu, nebýt závislý na rodičích, je důležitá součást vývoje každého člověka.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
11941
15.7.23 06:48

Zmenil bych nadpis, takhle to vypada, zes mela potomka v 17.

Příspěvek upraven 15.07.23 v 09:11

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
600
15.7.23 08:27

@Russet já chci :lol: :lol: :lol: :lol:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3007
15.7.23 08:33

Patřím k těm šťastnějším a vztah se sedmnáctiletou dcerou mám velmi dobrý. Školu nechávám na ní, nenutím ji se “šrotit” a i tak měla čtvrtý nejlepší průměr ve třídě na SŠ.
Chodi na brigády, koupi si co potrebuje.
Povidame si, svěřuje se mi co se týká kamarádek a kamarádů.
Jedine minus je, ze je strašný bordelar, nechce se ji uklizet.
Tím pádem zavřu dveře do jejího pokoje a odcházím.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Eustress
15.7.23 08:34

Jaký máte vztah s dcerami v 17 letech?

V 17 máš už dcery?

  • Citovat
  • Upravit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

Chrastítko Špendlík

  • (4.6) + 67 recenzí

Dudlík Perfect

  • (4.7) + 53 recenzí

BABY NA UCPANÝ NOS 50 ML

  • (4.9) + 41 recenzí

Dudlík Space 0–6m

  • (4.9) + 41 recenzí

Poradna dětského psychologa

Ikona - Václav Mertin

PhDr. Václav Mertin