Jde o poporodní depresi?

Anonymní
27.6.21 09:21

Jde o poporodní depresi?

Ahoj… Jsem 20 dní po porodu a od té doby co jsem přišla z nemocnice domu mám halucinace, nevim co cítím jsem otupělá, někdy si neuvědomuju co vlastně dělám a mývám chvilky kdy se úplně seknu,, čumím " do blba a nevnímám… Mám doma roční holčičku kterou nadevšechno miluju ale k novorozenci takovou lásku necítím, nevím jestli k ní vůbec něco cítím… Kojení přímo nenávidím… Je to pro mě jako za trest, i když vím že je to pro mimi nejlepší…
A teď to nejhorší za co se vážně nenávidím… Někdy mám tak odporné myšlenky :( nechci to ti ani psát…
Měla jste to některá? Odezní to samo?
Děkuji za odpovědi…

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
3540
27.6.21 09:25

Já si dva tři týdny po porodu intenzivně přála, aby už přišel někdo kdo si dceru vezme, navždy odnese a vysvobodí mě, litovala jsem že jsem ji měla, furt jsem brečela, nic jsem k ní necítila a pečovala o ni jen z povinnosti. Neměla jsem ale žádný halucinace (co vidíš?) ani jsem jí nechtěla ublížit. Pokud tohle cítíš tak bych si sehnala odbornou pomoc.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
27.6.21 09:29

Urcite zajdi k psychiatrovi, vypada to na poporodni depresi. Da ti medikaci a bude to dobre :kytka:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
21607
27.6.21 09:33

Padej na psychiatrii a nejlíp ještě dnes.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
27.6.21 09:59
@Lily Evans píše:
Já si dva tři týdny po porodu intenzivně přála, aby už přišel někdo kdo si dceru vezme, navždy odnese a vysvobodí mě, litovala jsem že jsem ji měla, furt jsem brečela, nic jsem k ní necítila a pečovala o ni jen z povinnosti. Neměla jsem ale žádný halucinace (co vidíš?) ani jsem jí nechtěla ublížit. Pokud tohle cítíš tak bych si sehnala odbornou pomoc.

:hug: To je mi líto, můžu se zeptat, jestli to bylo proto, že dcera nespala a brečela, nebo to mělo jiný důvod? A kdy se to srovnalo?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
3540
27.6.21 10:15
@Žižkovská žena píše: :hug: To je mi líto, můžu se zeptat, jestli to bylo proto, že dcera nespala a brečela, nebo to mělo jiný důvod? A kdy se to srovnalo?

Baby blues, hormony, srovnalo se to definitivně s koncem šestinedělí. Cca po třech týdnech přešlo to nejhorší - což byla taky doba, kdy dcera přestala řvát a začala spát celou noc. Jsem si dost jistá že ona byla v nervu ze mě a proto byla tak ubrečená a neklidná, ne naopak. Nicméně opravdu fakt milovala jsem ji s jistotou až tak v půl roce - nevím proč, byla chtěná :nevim:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
27.6.21 10:16

@Lily Evans Díky za sdílení.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
3540
27.6.21 10:48
@Žižkovská žena píše:
@Lily Evans Díky za sdílení.

Není zač, myslím že je důležité sdílet, že i tohle je celkem normální součást šestinedělí. Já čekala přívaly lásky, jednorožce a duhu, a realita mě hrozně sejmula, cítila jsem se jak nejhorší matka na světě, styděla jsem se říct to komukoliv. A přitom to není žádná ostuda.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
7334
27.6.21 10:53

Měla jsem to podobně, jen jsem sekla s kojením po pár dnech po porodu. Neskutečně se mi psychicky ulevilo. Úleva byla do dvou dnů.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
19
27.6.21 11:40
@Anonymní píše:
Ahoj… Jsem 20 dní po porodu a od té doby co jsem přišla z nemocnice domu mám halucinace, nevim co cítím jsem otupělá, někdy si neuvědomuju co vlastně dělám a mývám chvilky kdy se úplně seknu,, čumím " do blba a nevnímám… Mám doma roční holčičku kterou nadevšechno miluju ale k novorozenci takovou lásku necítím, nevím jestli k ní vůbec něco cítím… Kojení přímo nenávidím… Je to pro mě jako za trest, i když vím že je to pro mimi nejlepší…
A teď to nejhorší za co se vážně nenávidím… Někdy mám tak odporné myšlenky :( nechci to ti ani psát…
Měla jste to některá? Odezní to samo?
Děkuji za odpovědi…

Navštivte svého obvodního lékaře - ten vám doporučí psychiatra, který vám nasadí medikaci.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
27.6.21 15:29

@Lily Evans a změnilo se to časem samo? Popřípadě kdy?
Cítím se hrozně z toho jaké mám myšlenky… Vidím nohy chlapce, mám doma dvě holčičky… Slyším kroky, klepání… Bojím se vyhledat odbornou pomoc, bojím se že mě někam zavřou a holky mi seberou :(

  • Citovat
  • Nahlásit
354
27.6.21 17:33

Tohle nevypadá na poporodní depresi, ale na laktační psychózu. Halucinace a ztráta zmyslu pro realitu k ní patří. Je to nebezpečné, vyžaduje si to akutně pomoc lékaře.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
3540
27.6.21 18:31
@Anonymní píše:
@Lily Evans a změnilo se to časem samo? Popřípadě kdy?
Cítím se hrozně z toho jaké mám myšlenky… Vidím nohy chlapce, mám doma dvě holčičky… Slyším kroky, klepání… Bojím se vyhledat odbornou pomoc, bojím se že mě někam zavřou a holky mi seberou :(

Tohle určitě není jen hormonální baby blues, tohle je něco co nutně vyžaduje pomoc odborníka - děti ti nikdo nesebere, a čím dřív to začneš řešit, tím spíš se to nerozjede do stavů vyžadujících hospitalizaci. To že se ti tohle děje neznamená, že jsi selhala nebo jsi špatná matka! Nikdo se na tebe nebude dívat skrz prsty, naopak se budou snažit ti pomoci, abys mohla co nejdřív v klidu pečovat o své děti. Toto není sranda, fakt prosím někam zavolej :kytka:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
28.6.21 20:08

Vždycky když hodně brečí a já už vážně nevím co jí může být, nebo co chce mám v sobě strašný vztek… Uvědomím si až po chvíli že je to malinké stvoření které mě potřebuje… Nenávidím se za to :( :,(

  • Citovat
  • Nahlásit
29.6.21 13:42

To vypadá spíš na laktační psychózu, ale těžko říct, to se takhle z pár vět nepozná, navíc nejsem psychiatr, můžu psát jen z vlastní zkušenosti. Zažila jsem něco podobného, přímo halucinace jako ty jsem teda neměla, mně pomohlo přestat kojit. Nic jiného. Ale já ty stavy měla skutečně přímo z kojení, u každého kojení jsem cítila neskutečné pocity zmaru, vzteku.. nevím jak to popsat. Až když jsem přestala kojit, do týdne to zmizelo. Do té doby to došlo opravdu hodně daleko. To píšu proto, že ti to asi nikdo neřekne, všude se dočteš že laktační psychóza s kojením ve skutečnosti vůbec nesouvisí, že je to zavádějící pojem.. možná u většiny, ale jsou i takové výjimky. Samozřejmě to nemusí být tvůj případ. Každopádně souhlasím s příspěvky výše, je nutné vyhledat pomoc. Stydět se a skrývat to není na místě, může to být nebezpečné.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat