Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Tak proč ho nečapneš za ruku? Jednoduše- umíš se chovat, můžeš ťapat sám, děláš blbiny, budu tě držet
Jinak asi pro většinu to je normální chování, mně by to dost vadilo.
A když mu v činnosti zabráníš? Prostě - chováš se nevhodně, budeš sedět v kočáru/košíku, nebo půjdeš za ruku. Jak reaguješ, když otvírá šuplíky? Že ho něco nebaví, bych neřešila. Našeho prvního to nebaví dodnes. Všechny děti kreslí a cvičí a on se raději bude dívat.
Pokud nereaguje na slova, tak nemluv a buď názorná a braň mu. Tak to dělám s druhorozeným.
Doktorka mi řekla, žesi prostě dělá, co chce. přitom se snažím být důsledná, dostane přes ruku i na zadek když zlobí, ale v tom obchodě mám pocit, jako by to pro něj byl ráj na zemi, neumí se ovládnout
Čapla jsem ho za ruku a samozřejmně začal hysterčit a řvát
divadlo na celý obchod
Jakmiee třeba u doktorky začne otvírat šuplíky nebo dělat něco co nemá, tak samozřejmně hned zakročím, řeknu že se to nesmí a vezmu ho za ruku, musí stát vedle mě, chápu že ho to nebaví, ale chvíli by už snad vydržet moh
A rozumí dobře? Trochu v tom poznávám syna, bude mu 6 a má smíšenou dysfazii a podezření na adhd ( vyšetření na EEG to nepotvrdilo, ale psycholog se k tomu přiklání).
Nebo stojíme ve frontě u kay, kluk je hlučnej až na něj prodavačka houkla ať je zticha
a pořád bere u kay z regálu žvýkačky, čokolády, sušenky…jakmile mu v tom zabráním, najde si jinou zábavu, pořád otvírá a zavírá takovou tu závoru u kasy…chápu že ho to ve frontě nebaví, ale co mám dělat
@andelka83 píše:
A rozumí dobře? Trochu v tom poznávám syna, bude mu 6 a má smíšenou dysfazii a podezření na adhd ( vyšetření na EEG to nepotvrdilo, ale psycholog se k tomu přiklání).
Jako jestli slyší? To ano, má to potvrzený od lékaře. tu dysfázii bych v tom možná taky trochu viděla, špatně mluví, rozmluvil se až po druhým roce, ale řekne všechno, jen komolí a občas nevim co říká a věty vůbec, max. dá dvě slova za sebou ![]()
Ahoj. A ma nejakeho „kamarada“? Chodis s nim nekam mezi deti-kde vidis, jak se jinak v kolektivu chova? Ze ho ucitelky nasly macet se ve vode je takova informace k nicemu
.
Ono kazde dite ma jiny temperament - nektere ve 2,5letech sedi a kouka, ve skolce si tise maluje a jine ma napr potrebu pohybu, zkouseni novych veci atd. A prave deti s vetsim temperamentem se hure zvladaji;). Absolutne nejsi nejhorsi matka!! jA mam takoveho nejstarsiho syna. To co popisujes-utikal si za svym, u lekare neposedel a smatral po ordinaci po vsem moznem, v autosedacce po 2minutacg rval ze nechce uz sedet atd atd-delal asi tak kolem jeho 15-22mesicu a nedalo se s nim nijak „pracovat“. Zlom prisel az po 2.roce,kdy jsem se s nim naopak na vsem domluvila a rozumel jak mne, tak napr ucitelkaM ve skolce atd. Pak byl naopak nejbystrejsi, nejsikovnejsi a nejoblibenejsi v kolektivu. Proste si musel prozit to blbe obdobi, kdy byl jak mimon/neslysel nevidel nechapal/ale uz ho to tahlo do vsech aktivit.
Ja nevim…podle me brat 2,5lety dite k psychologovi je
hrozne brzo…na druhou stranu mozna Proc ne??
co si o tom mysli jeho tatinek?
Jeho chování je pro mě strašně unavující. Snažim se jak můžu, výsledek žádnej. Působí dojmem rozmazlenýho, nevychovanýho fracka
Jeho chování je pro mě strašně vyčerpávající a unavující, kolikrát u nás jedou jen zákazy tohle neber, tohle nedělej, tohle nesmíš…Je mi to hrozně líto, fakt si přijdu že jsem jako matka totálně selhala ![]()
@Anonymní píše:
Jako jestli slyší? To ano, má to potvrzený od lékaře. tu dysfázii bych v tom možná taky trochu viděla, špatně mluví, rozmluvil se až po druhým roce, ale řekne všechno, jen komolí a občas nevim co říká a věty vůbec, max. dá dvě slova za sebou
Dysfazie je dvojí, buď vazne porozumění nebo vyjadřování, nebo obojí, jako u nás. Můj slyší dobře, na foniatrii jsme byli ve 3 letech. Zpočátku to vypadalo na opožděný vývoj řeči, diagnóza se měnila. Ale můj mluvil tak od 2,5 ale ve větách až od 4 let. Vyslovnost řešíme pořád.
@Anonymní píše:
Jeho chování je pro mě strašně unavující. Snažim se jak můžu, výsledek žádnej. Působí dojmem rozmazlenýho, nevychovanýho fracka![]()
Jeho chování je pro mě strašně vyčerpávající a unavující, kolikrát u nás jedou jen zákazy tohle neber, tohle nedělej, tohle nesmíš…Je mi to hrozně líto, fakt si přijdu že jsem jako matka totálně selhala
Představ si že já do toho měla ještě mimino, jsou o 22 mesicu. Mladší je taky akční, ale vyjadřováním v pořádku a i grafomotoricky. U staršího mi pořád tvrdili že je jen živý, neposedný.. Až učitelka u předškoláků měla problém, že je pořád v pohybu, rozptyluje se, jakoby neslyší, nevnímá, neposlechne když mu něco řekne, chvíli neposedí, soustředí se jen výběrově.
Ono u těch malých dětí do 4 let se to blbe hodnotí, řeší, i sehnat lékaře je potíž. Řeknou že je brzo, že z toho vyroste, že je taková povaha, a že třeba u kluků je to normální. ![]()
@Anonymní píše:
Jeho chování je pro mě strašně unavující. Snažim se jak můžu, výsledek žádnej. Působí dojmem rozmazlenýho, nevychovanýho fracka![]()
Jeho chování je pro mě strašně vyčerpávající a unavující, kolikrát u nás jedou jen zákazy tohle neber, tohle nedělej, tohle nesmíš…Je mi to hrozně líto, fakt si přijdu že jsem jako matka totálně selhala
Ja to chapu…a tatinek co?? K nemu se chova stejne??
@MiraMoo Tatínek s námi nežije a nijak se nezajímá, jsem na syna sama. Kamaráda má, o necelý rok staršího, ale pořád mu ubližuje, tu ho kopne, tu ho zatahá za vlasy, nic mu nepůjčí, tak je to takový jo a ne kamarádství. Jinak mezi dětma jsme pořád, chodíme hodně ven dopol. i odpol.na hřiště, když prší tak do koutku…s dětma si hraje, někdy bere hračky, ale už se umí i zeptat, aspoň jedním slovem „můžu?“
ale někdy se stane, že třeba dítě pohladí, obejme a pak kousne do tváře, teď už to teda dlouho neudělal. Myslím že ne proto, že by byl zlej, ale chtěl navázat kontakt a nevěděl jak. K psychologovi s ním cci jít spíš aby se na něj podíval jak se chová, reaguje…a mě poradil jak s ním pracovat, jak reagovat na jeho excesy
Dětská mi radila počkat jak se bude chovat ve školce, ale já si říkám, že tam s ním zajdu radši ještě než nastoupí, než aby ho tam pak polali učitelky s tím, že jim narušuje režim a nezapadá ![]()
Jinak s babičkou se chová stejně. Je teda zásadová v tom, že ho nenosí když si řekne, já zase jo
jsem přece milující máma
On třeba okoukal ode mě co dělám a pak to napodobuje - třeba to praní bryndáku apod. a to bohužel i ve školičce. Obávám se, že ve školce nebude spolupracovat a bude místo toho odbíhat dělat kraviny, máchat se v umyvadle, máčet si tam svršky apod.On je schopnej jít mejt dětem botičky a to pak bude průšvih
![]()
A k tatínkovi se choval stejně, taky neposlech, utíkal, dělal blbosti.Ale on ho dost rozmazloval, vůbec na něj neplatil a podle mě na něj neumí houknout a zjednat si respekt, já jsem na něj tvrdší než on
Anonymně, nikdo zatím neví, že to řeším
Všude kam přijdeme se stydím a připadám si jako neschopná matka, co ani neumí vychovat svý dítě

Synovi je 2,5 roku a mám podezření, jestli netrpí ADHD. Chtěla bych s ním k psychologovi, ještě než nastoupí do školky, bojím se, že ho nejpozději do týdne vyhodí. Chodí 1× týdně do miniškoličky a prej to s ním jde, ale je k neuhlídání a to jsou dvě učitelky na osm dětí. Upozorňovala jsem je, že syn má období, kdy pořád hodí pouštět vodu a máčí se v ní. Ve školičce ho našli u umyvadla, mokrýho a navíc si pral mýdlem bryndák. ve školce při dni otevřených dveří se do aktivit moc nezapojoval, asi ho to nebaví, chvíli si hrál a pak pouštěl vodu v umyvadle, splachoval záchody, lez na žebřiny…Podotknu, že mi přijde jako by abolutně nereagoval na slova, zakazuju, plácnu po ruce i po zadku, vysvětluju, po dobrým po zlým a nic, dělá si co chce. Když vyřizuju něco s doktorkou, on leze do šuplíků, šahá na počítač…Už jsem z něj unavená a nevím co dál, jak s ním pracovat. Dneska v obchodě mi utek a olizova pecen chleba