Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Je to již nevěra?
- Fotoalbum (1)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
21.2.09 13:54
Ale já si nemyslím, že by měla v manželství za každou cenu přetrvávat - zakladatelce o tohle ani nejde, odejít od manžela nechce.
Ale myslím si, že pokud je manželství k neudržení, tak by se to mělo řešit rozhodem a ne nalezenim si milence (případně milence a pak rozchodem). Aby důvodem k rozchodu jasně bylo neudržitelné manželství a ne pochybné kvality milencovy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymni
21.2.09 19:27
Pudloslava mi mluví fakt ve všem z duše!
Když to nefunguje, měl by člověk najít sílu a ukončit to. Ne si zbaběle případně najít náplast na samotu a pak toho druhýho odkopnout, když se ten druhý (ta druhá) jeví lepší… 
.
Mně se líbí, jak se všude radí, že se má ženská snažit - aby se neokoukala, aby byla na manžela příjemná, aby se snažila experimentovat v sexu, prostě si chlapa udržela! A že chlap přibere za x let manželství deset kilo, s chlapa, který chtěl chodit do kina, na zábavy, do divadla, je gaučový povaleč a k milování ho manželka musí přemlouvat, to je jako zkousnutelný? To jako má být hrozně spokojená…? Ovšem uvažuji takto: já si toho člověka vybrala, já si ho vzala, já si s ním pořídila dvě děti, za které jsem cítila zodpovědnost, tak by mě ani nenapadlo lovit v jiných vodách… A pak je to on, kdo si najde milenku. Tak to mi fakt hlava nebere (mluví ze mě vlastní zkušenost, bohužel).
anonymka ML
- Citovat
- Upravit
22.2.09 12:09
On teda každej chlap si milenku nenajde - když je to tlustý prdící prase, tak pokud není ministerský předsedannebo velmi bohatý podnikatel, tak podle mě nemůže být pro žádnou mladší ženu atraktivní.
Je to taková představa mužů, že si najdou milenku… podobná té, že kdyby se povolilo mnohoženství, tak si pořídí 5 žen. Ale málokomu dojde, že když 1 muž má 5 žen, tak 4 muži nemají ženu žádnou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.2.09 12:51
Manzelstvi je pro vyzrale jedince, kteri znaji predevsim sami sebe…zni to az debilne, ale je to tak. Pokud neznam sama sebe, nemam dostatek zkusenosti, neujasnim si, co od zivota vlastne chci, tak budu porad opakovat stejne chyby…mluvim ze sve vlastni zkusenosti. Takova ta laska, kdy clovek leze po zdi, nemuze se soustredit, mluvit, jist, kdyz je v blizkosti ‚milovana‘ osoba, ta vetsinou konci blbe…tzn. stejne jak jsou vysiny vysoke, tak jsou nasledne pady hluboke…behem zivota se clovek nauci i rozpoznavat urcite rysy, ktere zpocatku muzou vypadat normalne nevinne, az roztomile, ale na zaklade nabytych zkusenosti uz je mi jasno - tohle opravdu ne.
Samozrejme nemuzu dopredu vedet, jestli manzel ustoji dlouhodoby vztah, stat se muze kdykoliv cokoliv a ovlivnit se to vetsinou moc neda, ale po ruznych zkusenostech jsem zastancem manzelstvi, ktere stavi na rozpoznanych charakterovych vlastnostech a ne na nejake uchvatne chemicke reakci…tim samozrejme nechci tvrdit, ze si ma clovek vybirat partnera, ze ktereho mu je fyzicky soufl, proste nejak tam mit nakombinavano od vseho trochu…je mi taky jasne, ze se neda naprogramovat najit si takoveho partnera, ale je to jednodussi, kdyz clovek zna hlavne sam sebe dobre a vi o svych prednostech a hlavne SLABINACH…zvlastnim jevem spokojeneho manzelstvi je fakt, ze si clovek musi zvyknout na to, ze spokojenost prinasi nekdy takovou az letargii (zvlast pro ty, kdou jsou zvykli na bourlive vztahy) a je treba se umet zabavit i jinak, nez zacit premyslet o tom, ze by bylo fajn zazit si neco vzrusujiciho a dech berouciho s nejakym jinym chlapem…dostava se pak do bludneho kruhu… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymni
23.2.09 09:51
Napadla mě ještě jedna věc - jak si může být zakladatelka jistá, že k ní „sympaťák“ cítí tu stejnou zamilovanost, že se u něj nejedná jen o zpestření zevšednělého manželství. Tím, že jste si rovnou řekli, že „kvůli dětem“ chcete zůstat v současných manželstvích a nechcete bořit rodiny, tím to na mě působí, jakoby to z jeho strany až tak vážný nebylo - možná se pletu a pak se omlouvám
ad chození se ženatým/zadaným … když jsem byla ještě svobodná, zamilovala jsem se do jednoho pana Úžasnýho, chodili jsme spolu, spali jsme spolu, vyráželi spolu mezi lidi, trvalo to skoro půl roku (vídali jsme se cca 2-3× týdně), až jsem jednou uviděla u něj v šuplíku (když jsem hledala čistý ručník), že tam je jeho fotka s nějakou ženou a malým dítětem, tak se ptám kdo to je a on jakoby nic odpověděl, to je manželka se synem … ani jsem nepátrala, kde bydlí (protože v garsonce, kde jsme se scházeli určitě nebydleli), proč jí zahýbá nebo proč mi o ní neřekl. Oblékla jsem se a řekla jsem, ať mi už nevolá, takovýho partnera že nechci (ani kdyby se v tu chvíli rozvedl) a už jsme se nikdy neviděli. Bolelo mě to moc, milovala jsem ho, ale tohle je něco přes co vlak prostě nejede…
Já jsem byla nevěrná, ano, už jsem se k tomu přiznala výš, ale jednám aspoň na rovinu a jde tam z obou stran jen o sex, přičemž druhá strana nemá žádné závazky a já se nenabourávám do žádného vztahu. Nehrozí, že bych pak jednou slyšela výčitky, že kvůli mě se rozvádí a že chce to samé ode mě apod. Vím, že mému manželství neškodím, ba troufnu si říct naopak jsem v manželství o hodně spokojenější, manžela miluju i po těch letech co jsme spolu a jiného bych za celoživotního partnera nechtěla.
rozepsala jsem se trochu víc než jsem původně zamýšlela, ale prostě jsem chtěla říct, že i pro mě jako „nevěrnici“ jsou určité meze. Neměla bych důvěru v někoho, kdo mi říká, jak mě má rád (nebo mě dokonce miluje) a přitom byl vázaný ještě někte jinde
Anonymní 456
- Citovat
- Upravit
Anonymni
23.2.09 10:31
Anonymni 456,
tady je odpoved k Tvemu prvnimu odstavci: no ja bych rekla, ze asi u nas obou jde svym zpusobem o to vytrzeni ze stereotypu, ke kteremu se proste pripadala zamilovanost. Aspon pokud muzu soudit podle sebe, tak kdyz jsme se vidali ze zacatku, tak jsem si rikala, ze je mi s nim fajn (predpokladam, ze jemu se mnou asi take nebylo nejhur, kdyz v pozvanich na kavu, vecerich atd pokracoval), ze se s nim rada sejdu a ze mne pritahuje coby muz. On to asi citil podobne, jenze jak jsme se zacali poznavat vic, tak prisla zamilovanost, troufnu si rici, ze oboustranna.
Treba se take pletu (do hlavy clovek druhemu fakt nevidi), ale rekla bych, ze nyni jsme zamilovani oba, at uz byly nase city a duvody pro schuzky na pocatku jakekoli.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
2.9.12 09:07
Dobré ráno, potřebuju se z toho vypsat je tu podobných témat strašně moc tak jen oživuji diskusi. Myslíte, že se mám tak moc trápit?
Byli jsme s kamarádkou, jejím manželem a kamarády se pobavit na diskoteku, více se poppilo, zabava byla, všechno…a na konci bylo vyhecování kamarádky před manželem, že si dá políbení s kamošem co seděl vedle ní, stalo se, oběma to nevadilo, ale pak moje kamarádka začala hecovat ať si dám pusu s jejím manželem, já nesouhlasila, ale pak mi tu pusu prostě vlepil, tak jsem si říkala co je špatného na ppuse, jenže on se začal hned líbat jazykem a to mě zaskočilo a odtrhla se. Moc mě to teď trápí, nelíbilo se mi to, nechci s ním nic mít, bylo to z opilosti-blbá výmluva, navíc jsem myslela, e mi vlepí jen kamarádskou pusu a ne francla, kterýho jsem nechtěla, doma mám chlapa, kterého miluji a nikdy bych mu nebyla nevěrná, zároveň je obrovský žárlivec, že by to nerozdýchal si myslím, ale mě to tak mrzí, na puse nic není, ale na políbení už jo, je mi z toho zle, všichni mi říkají že nadělám, že nás ani nikdo neviděl a byli jsem x km od našeho města, kde nás nikdo nezná, ale co když je někde nějaká fotka? Fotilo se tam totiž. Fotky nelžou a pak výmluvy jsou zbytečné, co bylo a nebylo 
moc mě to mrzí, nechtěla jsem aby to tak bylo, nikdy se mi to nestalo a nikdy se to už nestane to raději nebudu pít. Co myslíte, mám se tak trápit? Nebo to mám hodit za hlavu, že to vlastně nic nebylo…
- Citovat
- Upravit
Sandra752
2.9.12 09:16
Je to tezke, vim,,,ale TY jsi nic neudelala, tak se tim netrap
- Citovat
- Upravit
Anonymní
2.9.12 09:28
Nevera to nie je, ale viem si predstaviť, ako ťa to trápi. Tiež mám trochu žiarlivejšieho manžela (ktorý je ale inak úplne v pohode 
), tak si vlastne ani neviem predstaviť, že by ma na tú diskotéku samotnú pustil . Ja osobne by som to manželovi povedala, pretože bohužiaľ, existuje možnosť, že sa to od niekoho dozvie. Ale je dôležité to povedať správnym spôsobom, aby si z toho nevyšla ako iniciátor a „nevernica“.
- Citovat
- Upravit
Verun83
2.9.12 10:02
Ne, to opravdu není nevěra, a rozhodně být tebou, tak se okamžitě přestanu cítit provinile. manželovi bych to neříkala. a pokud by se někde objevily nějaké fotky, tak bych řekla jak to bylo, hecování ze strany kámošky, kamarádská pusa, jemu krapet ujel jazyk, tak jsem hned ucukla… nic víc nic míň. a říct mu to, jako když mu říkáš… dnes pojedem na nákup a koupíme to a to…
když mu to teď řekneš, tak je jasné, že to bude proto, že se bojíš, a kdo se bojí, ten něco provedl…
- Citovat
- Upravit
Anonymní
2.9.12 11:12
Anonymní netrap se, tohle se dá vysvětlit, i když chlapi jsou občas natvrdlí, ale tak myslím, že by ti to i ti ostatní co tam byli potvrdili, žes v tom nevinně.
A k původu téhle diskuze, nějak zakladatelku chápu, popravdě, mně to manželství vždycky zachránila nevěra. I když teď asi budete kroutit hlavou, proč s tím mým chlapem furt jsem:-D Vždycky jsem ho podvedla, když mě buď s něčím podrazil, nebo se choval hnusně, nebo byl totální nezájem - on se teda obecně moc nebaví a nevšímá, ale když už to trvalo dlouho a byl extrém, já prostě to pohlazení a spontánní políbení k životu aspoň občas potřebuju, tak jsem holt šla jinam. Jinak u nás ve vztahu mi vyhovuje už asi jenom ten sex, věřit se mu nedá, a vlastně spoleh na něj taky není, ale to je jedno. I v když je sex dobrej, tak prostě po těch letech už je to taky pořád stejný, tak potřebuju objevovat. Ale je pravda, vím z vlastní zkušenosti, že většinou to zaláskování do milence vyprchá, spíš mi i pak začali lézt na nervy (většinou ten sex po chvíli stojí ještě za míň než doma, jak vyprchá to vzrušení z objevování:-D, by člověk nevěřil, jaký umí bejt chlapi dřeva), ale účel to splní, naberu trochu sil na další pokračování doma. Proč s mým chlapem jsem a máme prcka říct nedokážu, fakt je to zmetek a nestojí za nic, asi nějak podvědomě tuším, že bych si našla podobnýho - je fakt, že je vyloženě přitahuju, takže na co to měnit, když by to bylo z bláta do louže. Takže kvůli milenci bych rodinu nerozbíjela, to už by to fakt muselo trvat dlouho a musela bych vědět, že to s ním bude lepší po všech stránkách. Omlouvám se za román, pomohlo mi se z toho nějak vypsat.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
