Jsem bez práce
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Také jsem spíše introvert, před lety já byla na prášky z opačné pozice, když mně po škole nějakou dobu nikde nechtěli… ten pocit mě ubíjel, že jsem zapracovala na slabých stránkách a pak to nakonec vyšlo. A je dobré se už někam nasměrovat. Dojdi si někam na poradenství, nemůžeš takhle skákat po různorodých pozicích.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Taky doporučuju jít někam do skladu, sama tam pracuju. Ono obecně bývá ve skladech klid, hlavně v těch menších. Člověk si dělá svoje, a když se nechce bavit s ostatníma, tak nemusí. Ale já mám kolegy dost fajn, většinou chlapy a pohodáře. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ještě jsem zapomněla, taky jsem posílala žádost na pozici poštovní doručovatelka a taky klientská pracovnice pro Českou poštu, pořád mají nabídky, ale neozvali se.
- Citovat
- Upravit
S praxí ti nikdo z rodiny nepomůže, že by jsi někam nastoupila za symbolickou částku na pár měsíců?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@annelisa To bych se hrozně styděla. Nevím proč, prostě se stydím, mám strach…
- Citovat
- Upravit
@spinkánek Ne, vůbec, mamka sama pracuje jako dělnice, táta je automechanik. Nikdo z rodiny nepodniká, nemám známosti ani rodinu co by mi pomohla s prací nebo praxí.
- Citovat
- Upravit
@Anonymní píše:
@annelisa To bych se hrozně styděla. Nevím proč, prostě se stydím, mám strach…
Styděla proč? Asi nerozumím.
Mně kdysi hodně pomohla knížka „Najděte si svého marťana“. Jsem introvert, s lidma jsem si nikdy nerozuměla, nikam nezapadala, ale po přečtění téhle knížky jsem šla dost do sebe a najednou to šlo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Já se stydím i projít kolem někoho, třeba když jsem venku a jsem sama a mám projít třeba kolem party tak raději přejdu na druhou stranu, prostě cokoli, jen abych nemusela kolem těch lidí projít.
- Citovat
- Upravit
Na tvém místě, pokud máš problémy jaké píšeš, vzala byc úspory, investovala je a založila si internetový obchod!! Můžeš být doma, pouze jedenkrát denně zajdeš na poštu s kupou balíčků, nebo třeba přes kuryrní službu…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše:
Já se stydím i projít kolem někoho, třeba když jsem venku a jsem sama a mám projít třeba kolem party tak raději přejdu na druhou stranu, prostě cokoli, jen abych nemusela kolem těch lidí projít.
Jestli je to takhle, tak buď psycholog, nebo na sobě začít pracovat. Mně se psycholožka kdysi leda vysmála, takže jsem musela řešit svoje problémy sama. Přečetla jsem hromady psychologických knížek, a pak začala s praxí - např. styděla jsem jít do obchodu a říct si o 20 dkg salámu, takže jeden den, když jsem se vzbudila s dobrou náladou, tak jsem se odhodlala a šla si koupit 20 dkg salámu. Proběhlo to celkem hladce, fronta dlouhá, nikdo si mě nijak víc nevšímal, salám mi normálně dali, i když jsem koktala a červenala se jako puberťačka. Teď už je to milá vzpomínka, ale tehdy pro mě docela drama.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Začni se učit zvládat svoji úzkost, v okamžiku kdy se přemůžeš a začneš dělat alespoń něco, tak ti to zvedne sebevědomí a půjde to snáz.
Vstup do psychoterapie a najdi si alespoń nějaké dobrovolničení v okolí, aby si měla kontakt s lidm a nějakou činnost.
Čím víc se bdueš zavírat doma, tím silněji tě tam ty úzkosti budou držet - musíš jim čelit a kašlat na ně - tím je vyhladovíš a neodevzdáš jim svůj život.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@annelisa @Ou Je to opravdu hodně těžký, ani nevím kde se to vzalo a jak s tím bojovat. Někdo si může myslet, že jsem prostě líná, ale já bych ráda pracovala. Ráno jsem byla v obchodě na nákup a bylo mi nepříjemně protože tam bylo docela hodně lidí, navíc jsem měla prasklý jogurt a prodavačka po mě vyjela a já se nezmohla na slovo. Nevím jak reagovat, nikdy mě nic nenapadne, ale jak jsem přijela domů napadlo mě tolik věcí, co jsem jí mohla říct. Nebo taky když otevřu dveře na bytě a slyším, že je někdo v baráku tak ani nevylezu ale počkám až odejde. Hrozně mě to ubíjí a nevím co s tím. Nebo když mi přinese kurýr balík tak si ho někdy převezmu ale prožívám muka, někdy si pro balík ani nejdu protože vím, že když mi ho nedoručí tak ho uloží v parcel shopu. Je to na kočku 
- Citovat
- Upravit
Řekla bych, že si nejdřív musíš vyřešit z mého pohledu hodně vážné problémy, které máš sama se sebou - strach z lidí, neprůbojnost, nízké sebevědomí… Což asi nebude úplně lehké, ale věř mi, že jakmile si tohle vyřešíš, tvůj život se k lepšímu obrátí. Nemám ráda, když se na každý problém odpovídá slovem psycholog, ale tady bych opravdu radila psychoterapii. Jen se nenech odradit, pokud ti psycholog nesedne, a hledej dál.
- Citovat
- Upravit
@Anonymní píše:
Krásný den všem,je mi co nevidět 29 let, mám středoškolské vzdělání, pracovala jsem většinou jako dělnice, taky jsem 4 roky pracovala v Anglii, kde jsem pracovala v pizzerii a jako pokojská v hotelu. Vrátila jsem se loni na Vánoce. Přibližně od února - března jsem začala hledat práci.. a hledám doteď. Nevím, kde je problém, na jedné straně si říkám, že nechci pracovat znova jako dělnice, na druhý straně si uvědomuji, že nemám žádnou kvalifikaci abych mohla dělat něco jiného. Posílám životopisy, většinou mi neodpovědí nebo mi odpovědí, že vybrali vhodnějšího uchazeče. Když už mě pozvou na pohovor, tak tam nepřijedu. Pozvali mě na pohovor do Pegatronu, na pozici dělnice. Nevím, co je se mnou, už je to 7 měsíců co nepracuji, jsem jenom doma a válím šunky. Nedovedu se dokopat vůbec do ničeho. Navíc, když tak přemýšlím, kde může být chyba, tak mi dojde, že já se vlastně nebojím práce jako takové, ale mám strach z lidí. Od dětství jsem byla spíše introvertní, tichá, neprůbojná, kdo chtěl si na mě vylil hněv, ponižovali mě, uráželi, pomlouvali, smáli se mi. Nikdy jsem se nedokázala začlenit do kolektivu, už od školky jsem měla problém se socializací. Pokračovalo to i v dospělosti, i v pracovním živote, pořád se našel někdo, kdo mi ubližoval, pomlouval… stejně i v zahraničí když jsem byla. Nevím proč a ani jak to změnit, bojím se budoucích kolegů, mám strach a cítím se velmi nepříjemně když na mě koukají když někam přijdu jako nováček. Hrozně se taky stydím. Nemám ráda pozornost, když na mě více lidí hledí, neumím být asertivní. Nevím jak s tím bojovat, práci potřebuji a peníze taky.
Myslím, že bys měla řešit primární problém který zjevně máš a to je sociální fobie. Když se tohohle zbavíš, najít práci bude pro Tebe malina. Podle toho co píšeš to vypadá na problém, který se s Tebou táhne už léta a nebyl dosud vyřešen a začalo se to projevovat teď. Já bych Ti navrhla, zkus si udělat test, najdeš i na google spoustu testů na sociální fobii a jestli ní opravdu trpíš, což myslím na 99 % že ano, můžeš se odrazit dál. Takhle se žít nedá, nemluvě o tom, že sama sebe okrádáš o hezké věci, třeba bys mohla poznat super kolegyně a vůbec by Ti nemuseli ubližovat, naopak byly by jste kámošky. Tvůj problém je v hlavě a v „nastavení“, prostě očekáváš, že Ti lidé budou ubližovat. Také bys měla popracovat na sebelásce a sebepřijetí…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Práce je dost, neprůbojná mi nepřijdeš, když si zvládla pracovat 4 roky v cizí zemi. Jsi jenom zlenivělá
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
