Jsem hypochondr a nevím co s tím

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 13.02.19 20:01
Jsem hypochondr a nevím co s tím

Hned z kraje se omlouvám za anonym, já se prostě na jednu stranu za tohle opravdu stydím. Jsem hypochondr, neléčený :) snažím se s tím bojovat, ale neustále na mě dotiraji myšlenky, že mám určitě rakovinu a jiné nemoci. Vždycky jsem taková bývala, ale dokázala jsem tyhle myšlenky ovládnout a poslat pryč. Tenhle stav se mi zhoršil před rokem po smrti táty, byla jsem s ním na JIPce a držela ho za ruku, když umíral a najednou jsem si uvědomila, tu nesnesitelnou přítomnost smrti a začala se bát. Vím, že smrt je přirozená součást života, ale jsem kolikrát úplně s nervama v kyblu, někde mě bolí, pichne a určitě je to něco vaznyho. Do toho se „přidá“ okolí, kamarádky maminka, s kterou jsem ještě před půl rokem vysedavala na kafíčku má rakovinu jícnu, strejda rakovinu slinivky, syn od kolegy v práci těžkou cukrovku, kamarád nádor na štítné zlaze a já vysiluju, co když já taky, jen o tom ještě nevim :oops: Nelitam nikde po vyšetřeních, to zas ne, ale prostě se bojím a nevím, jak se toho strachu zbavit. Začnu myslet na svoje dítě, na to jak ho miluju a jak ono miluje mě a je mi ještě hůř. Asi tuším, jaké rady pro mě budete mít, ale já se asi teď potřebovala vypsat, protože moje maminka mi dnes sdělila, že musí na vyšetření, protože ji už měsíc trápí žaludek a na sonu se jim tam něco nezdálo a už jsem zase mimo.

Reakce:
Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 13.02.19 20:04

Jsem na tom dost podobně a beru antidepresiva. Skoro před rokem jsem se složila. Začala se strašně bát smrti. Je to lepší, ale úplně ono to není.

diginiga
Kecalka 127 příspěvků 1 inzerát 13.02.19 20:14

Ahoj já mám úplně to samé…jenom lítám po doktorech…a ještě mám prcka 2roky a o něj ještě větší strach,aby někdy něco neměl…jsem ztoho vyřízena a psychicky už v háji…beru antidepresiva,ale už dlouho..a nic moc… :nevim:

matpet
Kecalka 155 příspěvků 13.02.19 20:19

@diginiga já jsem také na ad, ale stále vedlejšáky a strachy mě neopouštějí, je to v hlavě a taky mi to spustilo úmrtí kamarádky na rakovinu :,(

Ou
Kelišová 6218 příspěvků 13.02.19 20:32

Vstup do psychoterapie a najdi způsob. jak svým úzkostem porozumět, jak jim čelit a nedovolit aby ti kradly život.

Truchlení a strach ze smrti se řeší mnohem snáze když na to člověk není sám.

Léky pomohou utlumit nejhorší stavy, ale opravdu nezvládnou najít smíření se zákaldním existenciálním tématem - v psychoterapii to jde.

Praktické návody jak s konkrétními obavami z nemoci jsou třeba tady https://www.kosmas.cz/…vy-o-zdravi/

Ale jen knížka téměř jistě nebude mít dostatečnou sílu k tomu, aby pomohlo přenastavit vnitřní systém, aby se s realitou smrti vyrovnal a neničil sám sebe úzkostmi. Od toho je psychoterapie.

matpet
Kecalka 155 příspěvků 13.02.19 21:17
@Ou píše:
Vstup do psychoterapie a najdi způsob. jak svým úzkostem porozumět, jak jim čelit a nedovolit aby ti kradly život.

Truchlení a strach ze smrti se řeší mnohem snáze když na to člověk není sám.

Léky pomohou utlumit nejhorší stavy, ale opravdu nezvládnou najít smíření se zákaldním existenciálním tématem - v psychoterapii to jde.

Praktické návody jak s konkrétními obavami z nemoci jsou třeba tady https://www.kosmas.cz/…vy-o-zdravi/

Ale jen knížka téměř jistě nebude mít dostatečnou sílu k tomu, aby pomohlo přenastavit vnitřní systém, aby se s realitou smrti vyrovnal a neničil sám sebe úzkostmi. Od toho je psychoterapie.

děkuji :) , já už na terapii byla, ale terapeutka mi řekla, že se bát nemám, protože život pokračuje dál i po smrti, smrt je vysvobození a nemoci jsou jen překážka, kterou musíme překonat a budem pak silnější......u mě ale zatím nezabírá :( :nevim:

matpet
Kecalka 155 příspěvků 13.02.19 21:23

@Ou omlouvám se, ale nemáte zkušenosti s terapií ruš? bylo mi řečeno, že mi nepomůže, mohlo by se mi přitížit......čtu teď jak se zbavit úzkostí -od Bourneho, tak nevím, beru zoloft zatím se pokouším navyšovat už mám 75mg a měla bych na 100mg, ale ty vedlejšáky mám pořád - motání, tlaky v hlavě.....děkuji

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 13.02.19 21:25
Zakladatelka

@matpet taky mám podobné sezení za sebou, ale moc mi to nepomohlo, snažím se hledat články na tohle téma, jak si srovnat psychiku, chvilkove to zabere, pak se něco semele a je to tu zase v plné síle. Svěřila jsem se partnerovi, ten mě sice uklidňuje, stojí při mě a zřejmě se mě snaží pochopit, ale taky to mělo krátkodobý účinek. Cítím, jak jsem uvnitř sebe šíleně napjatá, myslím, že od toho mám už i šílene bolesti zad a rozhozeny žaludek :roll:

matpet
Kecalka 155 příspěvků 13.02.19 21:28
@Anonymní píše:
@matpet taky mám podobné sezení za sebou, ale moc mi to nepomohlo, snažím se hledat články na tohle téma, jak si srovnat psychiku, chvilkove to zabere, pak se něco semele a je to tu zase v plné síle. Svěřila jsem se partnerovi, ten mě sice uklidňuje, stojí při mě a zřejmě se mě snaží pochopit, ale taky to mělo krátkodobý účinek. Cítím, jak jsem uvnitř sebe šíleně napjatá, myslím, že od toho mám už i šílene bolesti zad a rozhozeny žaludek :roll:

jo jo žaludek taky rozhozený, ale to mám od toho stresu :(

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 13.02.19 21:33

@matpet jj, to jsou ty nervy na pochodu. Jinak ne že bych tohle někomu přála, to vůbec ne, ale je trochu ulevujici, že v tom nejsem sama :hug:

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 14.02.19 06:42

Mě už tak šíleně boleli záda, že sem nemohla v noci ani spát. Teď chodím na rehabky a občas masáž. Mě se vždy něco skripne a špatně se mi dýchá a jsem taková sevřena. Mám blokády na krční páteří a celkově ty záda nejsou dobrý. No a já mám potom strach, že mám infarkt. Ale už to dokážu líp uklidnit. Ale ty stavy mám i přes ad, tak nevím jestli je vůbec dal brát.

Ou
Kelišová 6218 příspěvků 14.02.19 09:23
@matpet píše:
děkuji :) , já už na terapii byla, ale terapeutka mi řekla, že se bát nemám, protože život pokračuje dál i po smrti, smrt je vysvobození a nemoci jsou jen překážka, kterou musíme překonat a budem pak silnější......u mě ale zatím nezabírá :( :nevim:

a to byla plnohodnotná, dlouhodobá systematická psychoterapie? Asi spíš ne, co? REspektive pokud to skutečně byl někdo s adekvátním výcvikem a namísto toho, aby s tebou pracoval na tématu úzkostí a jejich zvládání rozdával takovéhle knížecí rady, tak potřebuješ najít někoho jiného, použitelného.

Ale spíš to vypadá na nějaký alternativní nesmysl slibující zázraky.
@Anonymní píše:
@matpet taky mám podobné sezení za sebou, ale moc mi to nepomohlo, snažím se hledat články na tohle téma, jak si srovnat psychiku, chvilkove to zabere, pak se něco semele a je to tu zase v plné síle. Svěřila jsem se partnerovi, ten mě sice uklidňuje, stojí při mě a zřejmě se mě snaží pochopit, ale taky to mělo krátkodobý účinek. Cítím, jak jsem uvnitř sebe šíleně napjatá, myslím, že od toho mám už i šílene bolesti zad a rozhozeny žaludek :roll:

Ruš je přesně onen alternativní nesmysl slibující rychle zázraky. REspektine je to takové emocionální placebo. Pomocí sugesce do člověka nalejí nějakou energii a řekněme povrchní důvěru. Je to fajn na jednoduché neurozy a na to, aby nejistý člověk začal dělat změny které potřebuje.

S hluboko uloženými úzkostmi to pracovat neumí a u hypochodnrie bývá téměř v hloubce téma strachu ze smrti. To není něco, co se dá překonat poučkou a nebo afirmací. To je základní existenciální téma, se kterým se potýkáme až do smrti.

Ale co se dá řešit jsou mechanismy, kterými k tomu přistupujeme a především techniky jak pracovat s úzkostí (čelit ji ne se jí vyhýbat, přiznat si ji ne ji popírat + kompenzace) aby to neničilo život.

A v tom RUŠ selhává, protože prostě to je zhruba na úrovni ibalginu. Ibalgin pomůže na menstruační obtíže, ale zápal plic a nebo zlomenou nohu vážně nezvládne.

A teda navíc to fakt patří k oněm rychlkvašeným nesmyslům, jejichž cíl je dát vydělat zakladateli. Když už, tak hledejte výrazně propracovanější a validnější variantu které se říká na proces orientovná psychoterapie. Ale s tím strachem to fakt chce spíš hlubinější směry.

matpet
Kecalka 155 příspěvků 14.02.19 12:44

@Ou děkuji moc moc, já si to také myslím, ale v nouzi se bohužel člověk chytá čehokoliv, jinak budu hledat jiného terapeuta, i když nevím, jak se pozná :nevim:

matpet
Kecalka 155 příspěvků 14.02.19 12:46
@Anonymní píše:
@matpet jj, to jsou ty nervy na pochodu. Jinak ne že bych tohle někomu přála, to vůbec ne, ale je trochu ulevujici, že v tom nejsem sama :hug:
:hug: jsme holt citlivé duše a máme špatně nastavené dráhy v mozku, chce to přeprogramovat :mavam:
milktea
Kecalka 207 příspěvků 5 inzerátů 14.02.19 13:05
@matpet píše:
děkuji :) , já už na terapii byla, ale terapeutka mi řekla, že se bát nemám, protože život pokračuje dál i po smrti, smrt je vysvobození a nemoci jsou jen překážka, kterou musíme překonat a budem pak silnější......u mě ale zatím nezabírá :( :nevim:

Takový kecy ti řeknu od stolu taky… Jasně, někomu taková slova pomohou, ale ty jsi úplně jiný případ, ty potřebuješ člověka, co ví, co má dělat, nejlépe zkušeného psychiatra nebo psychoterapeuta. Jsou to taky jenom lidi a jsou mezi nima špatný i výborný profesionálové.
Bohužel neporadím, kde hledat, ale určitě bych se na to nevybodla.

Váš příspěvek
Reklama

Poslední články

Nejčastější chyby při usazování dětí do autasedačky

Téměř denně cestuje většina rodičů se svými dětmi autem. Snad žádný z nich by... číst dále >

Opepřete Valentýn lehce hříšnými kartami, stačí si je stáhnout

Valentýn je za dveřmi. Připravili jsme pro vás proto karty ke stažení, se... číst dále >

Články z Expres.cz

Babička heroinové Terezy: Proč prodává dům, kde vnučce slibovala nový domov?

Ke svým prarodičům pojí mnoho lidí výrazně silnější pouto než k vlastním... číst dále >

Erika Stárková z Mostu!: Vycpávám si prsa ponožkami, jsem maskot severu

Erika Stárková (34) je aktuálně nejslavnější herečkou Česka, díky roli Dáši v... číst dále >

Články z Ona Dnes

Příběh Šárky: Máma na mě přepsala byt, švagrová je vzteky bez sebe

S bráchou jsme vyrůstali jen s mámou. Otec nás opustil asi rok po bratrově... číst dále >

Vyprošťováky, které vás po divoké noci nakopnou do nového roku

Silvestrovská noc bude možná dlouhá a zábavná, ale první novoroční ráno může... číst dále >