Jsem hypochondr, nevím jak dál

  • Fotoalbum (0)
  • Sledovat e-mailem
  • Přidat k oblíbeným
  • Zapnout podpisy
  • Hledání v tématu
Napsat příspěvek
Velikost písma:
1543
4.1.18 00:02

A do třetice, závislost na antidepresivech nevzniká, nejsou návyková. Pozná se to mimo jiné tak, že lidé berou dlouhodobě stejné dávky a pořád na ně působí. Naproti tomu u anxiolytik, což je ten výše zmíněný Lexaurin ta závislost je, tj. když se berou moc často, tělo si zvykne a musí se zvyšovat dávka a už to jede. Že AD někdo nemůže vysadit, protože se mu vrátí např deprese není o závislosti, ale o závažnosti nemoci. Léky na krevní tlak, cukrovku atd berou lidí i půl života nebo víc a nikdo tomu závislost neříká.
Kvůli negativnímu pohledu na AD se hodně lidí zbytečně trápí. Ale chápu, že kdo to nezažil, nepochopí, že od určitého levelu to vůlí a prací fakt překonat nejde…
Nepremlouvam nikoho do prášků, ale pokud nepomáhá nic jiného, je na ně čas.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
670
4.1.18 01:03

@gusica Podle mne psychiatra - úzkostné stavy. Ta panická ataka tomu odpovídá…jsi prostě úzkostná. Poradila bych se, je podle mne lepší zvládnout první fázi léky a pak psychoterapií.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Verun83
4.1.18 03:59

Zacala jsem brat cordyceps. Trpim na uzkosti. Nekdy horsi nekdy bez nich. Co to beru, tak velke zlepseni. Pusobi na energii ledvin, ty pokud jsou oslabene nastupuji ruzne psychicke potize. A hodne mi pomohla kdysi knizka Miluj svuj zivot. Ze vsech nejhorsich stavu jsem se dostala vzdy sama. Leky brat nechci.

  • Citovat
  • Upravit
Verun83
4.1.18 04:11

A dopln mineraly. Hlavne horcik. A treba bachovky pres den i noc. Nastup je pozvolny. Ale ty mi taky dost pomohly zklidnit hlavu. A me pomaha mluvit s detmi. Venku sledujeme ptacky, mluvime o vecech kolem. Odvezt pozornost od cernych myslenek. A kdyz citim, ze se mi meni myslenky k uzkosti, tak dycham zhluboka a rikam si, citim klid, citim lasku, kocham se prirodou, rikam na hlas detem je tu krasne :lol: musim odvezt myslenky. Jako poddat se v tu chvili tomu, tak je to konec. S dvema detmi to nejde. Parkrat jsem to takhle nechala rozjet a bylo to desny. Takze za me ne, proste zvladnout tu situaci. Podivej se na relaxacni dychani. Najdi si tech par minit denne vecer a relaxuj si. Doporucuju jogu. Na youtube je pani still on the way a ma tam 30min jogu, ruzne stupne pokrocilosti. 30 min zvladnes, neni to narocne a hlavne, me to strasne uklidni a i pres unavu se pak citim moc dobre.

  • Citovat
  • Upravit
727
4.1.18 07:04

@eva333 @Verun83 : jsem uzkostna, vzdy jsem byla, uz ve skole jsem mame delala peklo protoze jsem se kazde blbosti bala, referatu a tak. Psychiatr mi pak rekl ze je to z moc stresu a jestli nechci brat tabletky, to jsem zrovna byla tehotna nebo kojila nevim, tak mam zacit sportovat. Jsou dny kdy je vsechno super, ok a pak zase jako dneska v noci kdy mam tlaky v hlave kdyz si lehnu a neumim za boha usnout a citim beznadej. Urcite zkusim tu jogu, behat a progresivni relaxaci nebo jak se to jmenuje… moc dik

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
727
4.1.18 07:08

@eva333 : psycholozka rikala, ze to zvladnu, ze do sebe cpat leky nic nevyresi, ze se musi prijit na jadro veci, proc tu uzkost mam… ale to uz je 2 roky :think: jako mozna je to trochu lepsi ale nevim no…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Verun83
4.1.18 07:58
@gusica píše:
@eva333 @Verun83 : jsem uzkostna, vzdy jsem byla, uz ve skole jsem mame delala peklo protoze jsem se kazde blbosti bala, referatu a tak. Psychiatr mi pak rekl ze je to z moc stresu a jestli nechci brat tabletky, to jsem zrovna byla tehotna nebo kojila nevim, tak mam zacit sportovat. Jsou dny kdy je vsechno super, ok a pak zase jako dneska v noci kdy mam tlaky v hlave kdyz si lehnu a neumim za boha usnout a citim beznadej. Urcite zkusim tu jogu, behat a progresivni relaxaci nebo jak se to jmenuje… moc dik

Zkus ty bachovky, delaji i nocni. Ja jsem uzkostna taky od mladi. Mam potvrzene slabe ledviny od 3 terapeutu. Verim, ze to s tim souvisi.

  • Citovat
  • Upravit
Verun83
4.1.18 07:59

Je pravda, ze v dobe, kdy jsem chodila 3× tydne cvicit jsem se citila nejlip. Jenze to mi ted rezim s 2 detmi neumoznuje. Tak obcas aspon ta joga.

  • Citovat
  • Upravit
670
4.1.18 13:52

@Verun83 sport pochopitelně pomůže, ale nevyřeší…já to měla během třítího těh. a po porodu, hrůza…brala jsem nějakou dobu léky a zmizelo to. Teď nic neberu. Pochopitelně se to může v nějaké krizové situaci objevit, ale zatím mám opravdu klid. Přistoupila jsem k tomu racionálně, viděla jsem, že léky jsou menší zlo než úzkostná matka tří malýh dětí, která nefunguje. Psycholog nepomohl. Léky asi rok a teď vše dobrý.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
5.1.18 11:48

Nedávno jsem v jedné diskuzi našla odkaz na knížku Úzkost a obavy (Ján Praško) a musím říct, že je úžasná. Ještě jsem ji nedočetla, ale našla jsem v ní spoustu informací, které mi osvětlily, proč se mi děje to, co se mi děje. A že nejsem ani blázen, ani nenormální.
Jinak taky chodím na terapii, řekla bych, že mi pomáhá. AD jsem brala asi dva roky, loni vysazeno. Od té doby se mi úzkostné stavy objevují častěji, ale snažím se je zvládat pomocí homeopatik (docela mi pomáhá mi Sedatif) a bylinek (tabletky Antistress s kozlíkem). Bachovky mi nezabírají.

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
5.1.18 23:44
@Mmsg píše:
Myslím, že hypochondr je ten kdo předstírá nemoc, aby nemusel pracovat a mohl čerpat nějaké výhody. Pokud máš strach z nemoci, tak je to psychický problém nebo deprese a jednou z možností, jak se ho zbavit je právě to sportování, čtení a nebo přidání PRÁCE, aby nebyl čas na přemýšlení o blbostech. :palec:

Naopak. Hypochondrie je presne to, co popisuje zakladatelka. Kamarad s tim skoncil na psychiatrii. Zacalo to banalne. Nasel si krev ve spermatu a tim se mi to rozjelo.

  • Citovat
  • Upravit
10142
8.1.18 20:44

Ahoj přidávám se. Na můj hypochndrismus, já mám strach ze všech nádorů, prošla jsem snad všemi rakovinami, beru už dva roky citalec 10. Asi je to lepší, mohu aspoň fungovat. Před tím jsem kolikrát ani nemohla a jen cumela do blba a stále přemýšlela jsem o nějakém nádoru. Mám stos vyšetření, nikdy na nic nepřišly. Kdy už jsem nemohla a zcela mne to pohltilo, šla jsem se svým stuskem zpráv k praktikovi a s pravdou ven. Dr je skvělej, dlouho si se mnou povídal. Nasadili jsme citalec. Výhodou je, že když za ním jdu, nemusím chodit okolo horké kaše a rovnou se zeptám a dr mi řekne deset důvodu, proč to nádor být nemůže. Už aspoň neotravuji doktory s blbostmi a snažím si logicky vysvětlit že toto pichnuti být nádor nemůže a uklidnit se. Pročítám si doma různé diagnosy, jsem už vlastně poloviční doktor.
Někdy na nemoce nemyslím, někdy mě to pohltí a mám strach… A zase dumam… Ale jak jsem psala výše, aspoň u toho mohu fungovat… Taky si říkám, jestli někdy budu jako dřív, je to hodně unavujici a proč to vlastně vzniklo…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
9371
8.1.18 20:52

@Petttruše To ujistovani se doktorem je ale spatne, tim si pomuzes kratkodobe, ale dlouhodobe to jen prohloubis.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
10142
8.1.18 20:57

@Emimin7
No jo, to já vím.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
6.1.20 16:16

@Hazentla moc pekne napsane :) pomahaji Vam leky? Ja se chystam ted v unoru, jelikoz jsem vyzkousela vse mozne a bohuzel jsem tyto stavy mela uz jako dite. Pak jsem mela klid, ale strach z nemoci atd me zustal porad. Po porodu prvni dcerky me bylo nejlepe to jsem se vubec nestresovala spise jsem se zamerila na ni a strasne me to pomahalo. Po porodu druhe dcerly uz to je 3 roky a hruza mam obdobi klid a pak zase nervy. Leku jsem se vzdy bala max kdyz me umrela maminka, tak jsem musela brat lexaurin a diky nemu jsem fungovala. Uz mam, ale mych stavu dost hlavne kvuli dcerkam. Kdyz me to pohlti sotva funguji. Nejhorší je ten strach porad. Myslíte, že mě léky opravdu pomohou?

  • Citovat
  • Upravit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

Krém

  • (4) + 140 recenzí

Dětská mast

  • (4) + 115 recenzí

K2 Complex

  • (4.8) + 80 recenzí

Poradna očního lékaře

Ikona - Vladimír Korda

MUDr. Vladimír Korda Ph.D.