Poradna očního lékaře
MUDr. Vladimír Korda Ph.D.
Jsem hypochondr, nevím jak dál
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Napsat příspěvek
Velikost písma:
6.1.20 21:37
@Anonymní píše:
@Hazentla moc pekne napsanepomahaji Vam leky? Ja se chystam ted v unoru, jelikoz jsem vyzkousela vse mozne a bohuzel jsem tyto stavy mela uz jako dite. Pak jsem mela klid, ale strach z nemoci atd me zustal porad. Po porodu prvni dcerky me bylo nejlepe to jsem se vubec nestresovala spise jsem se zamerila na ni a strasne me to pomahalo. Po porodu druhe dcerly uz to je 3 roky a hruza mam obdobi klid a pak zase nervy. Leku jsem se vzdy bala max kdyz me umrela maminka, tak jsem musela brat lexaurin a diky nemu jsem fungovala. Uz mam, ale mych stavu dost hlavne kvuli dcerkam. Kdyz me to pohlti sotva funguji. Nejhorší je ten strach porad. Myslíte, že mě léky opravdu pomohou?
Tak mně pomáhají, dokonce jsem od napsání staršího příspěvku stihla projít těhotenstvím i porodem, stále na Sertralinu. Vše ok, já i dítě (ťuk ťuk). Co mám dlouhodobě AD, jsem mnohem spokojenější a lexaurin potřebuji tak jednou za čtvrt roku 
Hlavně to chce vydržet první týdny, než nastoupí plný účinek.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.1.20 06:09
@Hazentla a nezhorsili se Vam uzkosti na zacatku brani? Stve me ze vzdy kdyz se me ulevilo tak jsem si rikala tak dobry a zase jsem to neresila. Nejhorsi je ze clovek uz nepozna co je od nervu a co ne
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.1.20 06:13
@eva333 mohu se zeptat jake jste mela stavy a jake leky jste brala?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
7.1.20 06:46
@Petttruše
Jakoby jsem četla o sobě. Mám to stejně. Prošla jsem peklem v dětství. Tatínek měl rakovinu, umřel, to samé teta, babičky…u všeho jsem byla. A celé dětství jsem se sledovala, nicméně maminka mě vždy usmernila a bylo. Od porodu mé první dcery se ve mě něco seplo. Byl to těžký porod, kdy mohlo dojít k nejhoršímu. A od té doby se v tom placam. Sama jsem si diagnostikovala asi už deset nádorů, pořád se pozoruji. Nikdy nic nenašli. Ovšem od jidte doby je to horší. Stresem a přemýšlenim o nemocech si zdravotní potíže skutečně privolavam. Měla jsem třeba trombózu bez příčiny, nikdo neví proč, děsně hubnu, furt mě něco bolí, teď krk a už myslím na lymfom a je mi ještě hůř. A teď jsem v úplné pasti. Bojim se už jen ráno vstat že umřu. Návštěva psychiatra mě asi nemine… 
pomůže to? Zkoušela jsem to zvládnout sama, ale nejde to.
- Citovat
- Upravit
7.1.20 14:18
@wejuunkaa87 Nezhoršily, ale může se to stát. Proto jsem měla k dispozici lexaurin, s pomocí kterého se to dalo zvládnout. Líp mi začalo být asi po dvou týdnech. Jakože opravdu líp, od té doby konečně zase normálně žiju 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.1.20 14:20
@Anonymní píše:
@Petttruše
Jakoby jsem četla o sobě. Mám to stejně. Prošla jsem peklem v dětství. Tatínek měl rakovinu, umřel, to samé teta, babičky…u všeho jsem byla. A celé dětství jsem se sledovala, nicméně maminka mě vždy usmernila a bylo. Od porodu mé první dcery se ve mě něco seplo. Byl to těžký porod, kdy mohlo dojít k nejhoršímu. A od té doby se v tom placam. Sama jsem si diagnostikovala asi už deset nádorů, pořád se pozoruji. Nikdy nic nenašli. Ovšem od jidte doby je to horší. Stresem a přemýšlenim o nemocech si zdravotní potíže skutečně privolavam. Měla jsem třeba trombózu bez příčiny, nikdo neví proč, děsně hubnu, furt mě něco bolí, teď krk a už myslím na lymfom a je mi ještě hůř. A teď jsem v úplné pasti. Bojim se už jen ráno vstat že umřu. Návštěva psychiatra mě asi nemine…
Jj, teď pár dnů visel na Seznamu dost pěkný článek o lymfomech, to jsem taky mívala - něco si přečetla a hned jsem to „měla“. AD mi opravdu moc pomohly, dokonce jsem s nimi prožila i těhotenství a porod (lepší vhodná medikace, než kopa stresu, zvýšený tlak, kortizol, adrenalin atd.) Držím palce
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.1.20 16:28
@Hazentla to já až takové nemám já jsem spíše lajdák na doktory, ale když mě něco začně trápit, tak se stresuji doma. Nejhorší je čtení na internetu já se snažím nečíst a už vůbec ne nemoci. To jako teď mám kamínky ve žlučníku a operaci odkládám už 2 roky. Bojím se na ni jít. Ze začátku jsem měla koliky po porodu a tak se na to přišlo, ale pak jak když utne a jsem bez potíží a tak mě to nenutí ikdyž vím že mě to stejně jednou nemine. Já mám spíše strach z doktorů
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.1.20 18:59
@wejuunkaa87 Ahaaa, tak to máme trochu jinak. Já naopak na operaci žlučníku spěchala, aby náhodou nestihlo dojít k poškození slinivky (když se kamínek šprajcne tak blbě, že slinivka začne vlastně trávit sama sebe vlastními enzymy) 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
7.1.20 19:12
@Hazentla jo právě. Kdybych já blbec aspoň tolik nečetla a uměla vypnout hlavu, aby tolik nepřemýšlela. Je to strašný, až nebezpečný. Děsně jsem zhubla a teď to nedokážu nabrat zpět. A jen kvůli tomu, že jsem si kdysi naordinovala celiakii a podobné věci a pak skoro nic nejedla. Ted naposled mi v krvi vyšel o setinu zvýšený cukr a tak jsem si našla cukrovku… Takže jsem jedla víceméně jen zeleninu. Prostě děs. A ta stihlost mi nepridava no, ale nikdy mi nešlo přibrat a to jsem měla min. trikrat takový příjem potravy. Tocim se v kruhu a potřebuji z něj ven než bude fakt pozdě. Možná budou AD řešením
- Citovat
- Upravit
8.1.20 13:37
@Anonymní píše:
@Hazentla jo právě. Kdybych já blbec aspoň tolik nečetla a uměla vypnout hlavu, aby tolik nepřemýšlela. Je to strašný, až nebezpečný. Děsně jsem zhubla a teď to nedokážu nabrat zpět. A jen kvůli tomu, že jsem si kdysi naordinovala celiakii a podobné věci a pak skoro nic nejedla. Ted naposled mi v krvi vyšel o setinu zvýšený cukr a tak jsem si našla cukrovku… Takže jsem jedla víceméně jen zeleninu. Prostě děs. A ta stihlost mi nepridava no, ale nikdy mi nešlo přibrat a to jsem měla min. trikrat takový příjem potravy. Tocim se v kruhu a potřebuji z něj ven než bude fakt pozdě. Možná budou AD řešením
Neboj je opravdu mnoho lidi co ma takove problemy. Musime si rikat, ze jsou na tom lidi hure. A pokud se to da resit leky tak je to fajn. Neni se za co stydet je to nemoc jako kazda jina. Ja zase ted chodim casto curat a porad si to pozoruji 
takze jsem z toho vynervovana zitra jedu na urologii na kontrolu zrovna, tak se tam zminim, ale pochybuji, ze mam nejaky zanet, jelikoz me to pri curani nereze ani nepali. Boli me teda v podbrisku a zada. To clovek dopadl 🤣
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.1.20 13:42
@Hazentla já už kvůli žlučníku ležela v nemocnici pro lehký zánět slinivky a to jsem se tužila, jak pujdu hned na operaci a pro strach z nemocnice jsem ještě nešla ikdyž mě všichni straší, že je to nebezpečné. Mám z operace hrůzu a nejsem schopna se donutit jít
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.1.20 13:45
@Anonymní píše:
@Hazentla jo právě. Kdybych já blbec aspoň tolik nečetla a uměla vypnout hlavu, aby tolik nepřemýšlela. Je to strašný, až nebezpečný. Děsně jsem zhubla a teď to nedokážu nabrat zpět. A jen kvůli tomu, že jsem si kdysi naordinovala celiakii a podobné věci a pak skoro nic nejedla. Ted naposled mi v krvi vyšel o setinu zvýšený cukr a tak jsem si našla cukrovku… Takže jsem jedla víceméně jen zeleninu. Prostě děs. A ta stihlost mi nepridava no, ale nikdy mi nešlo přibrat a to jsem měla min. trikrat takový příjem potravy. Tocim se v kruhu a potřebuji z něj ven než bude fakt pozdě. Možná budou AD řešením
Vím, že je to těžké, ale opravu nečíst žádné nemoci mě to pak ty nervy drása ještě více a je to horší. Zaměř se na léčení psychiky místo nemocí. Říkej si nic mě není mám jenom nervy
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
8.1.20 18:53
@wejuunkaa87 já vím, jsem hloupá dovedu během měsíce „onemocnět“ pěti nemocemi a to mám občas i fyzické příznaky! A už je pro mě těžší a těžší odlišit, co je a není doopravdy. Ale děsně se v tom utapim. Jsem si vědoma toho, že moje největší potiz je hlava, ale pořád je tam to „co když ne“. Musím vyléčit hlavu a pak mi možná bude líp. Chystám se na to dlouho, vzdycky si slíbil, že až mi bude dobre a vyřeším tento zdravotní neduh, tak se objednám k psychologovi. Jenze už je to tři roky a já pořád bez potíží nejsem. Skončí jeden problém a vzápětí se objeví jiný. Nabaluje se to. Do svých pětadvaceti jsem nemusela vidět doktora, teď je vídám min. Jednou za mesic, to jsem si fakt nemyslela. Doma mi furt říkají, že jsem děsný stresar, ale přesvědčte mou hlavu, ať tolik nečte, nemysli na blbosti a jen hezky žije… Achjo
- Citovat
- Upravit
8.1.20 19:00
@Anonymní píše:
@wejuunkaa87 já vím, jsem hloupá
Mě taky pořád něco je, ale je to opravdu vše způsobené stresem. Já jsem citlivá od mala a vše si moc beru. Když jsem psychicky v pohodě, tak se cítím lépe i po těle je to opravdu znát, ale jak mě začnou nervy, tak se cítím okamžitě špatně i fyzicky a mám na sebe vztek, že jsem jak stará babka. Takže vím, že je to opravdu psychika. Vy máte děti?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
8.1.20 20:15
@wejuunkaa87 mám dvě holčičky a všechno tohle začalo až když se narodily, do té doby jsem byla zdravá jak rybička. Teď pořád něco. Ještě že mám skvělého manžela, který se dokáže o vše postarat a už mě neposlal k šipku. Já bych sama se sebou ani nevydržela. Potřebuju od doktorů vždy uklidnit, že jsem zdravá. Jenze on vždy přijde nový problém a musím jít znovu. A takhle furt dokola. A vždy přijde chvilka, kdy se něco malého, podle doktora vlastně bezvyznamneho najde a mě už to vrtá hlavou a je to vlastně ještě horší. Momentálně mám asi blokly krk, záda a z toho i krk vpředu, což není divu, protože jsem taky jak babka, věčně shrbena a stažena od stresu a to tělo asi povolilo… No a co já? Uz jsem řešila rakovinu uzlin, krku, zánět hrtanu {protože mám k tomu menší rýmu…}. 
místo abych si šla lehnout, řeším co mi „není“ a je mi do pláče. A jsem na sebe nastvana jako Vy.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Zánět spojivek kapky nepomáhají
- 25.08.23
- Lucy01O
Tlak v oku a záškuby
- 23.08.23
- Anonymní
Flek před okem
- 13.07.23
- MartinaKindl333
Vysoká krátkozrakost a porod
- 06.07.23
- Anonymní
