Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Jsou to hormony, nebo jsem blázen?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
20.4.12 15:13
Jsou to hormony nebo jsem blázen?
Ahojte holky,píšu tu poprvé a dlouho jsem se odhodlávala,protože je mi trapně.Chtěla bych poradit,slyšet váš názor nebo zkušenosti.Jsem těhotná v 34tt,těhotenství bylo plánované,i když k němu přispěli okolnosti,což je asi taky jeden z mých problémů.Miminko jsme chtěli,přítel již déle,ale já jsem si říkala,že ještě tak rok,chtěla jsem svadbu,ale nakonec kvůli špatné změně zaměstnání,jsme si řekli,že to vyřešíme takhle.Těšila jsem se,dokonce když to samozřejmě nepřišlo hned první měsíc,byla jsem sklamaná a bylo mi to líto.Ale potom,co jsem zjistila,že jsem těhotná se vše změnilo.Říkala jsem si,že to časem přejde,že je to nával hormonů.Vysadila jsem skoro po 10letech antikoncepci a třetí měsíc po vysazení otěhotněla.Ale nějak mě to stále nepřechází.Najednou jsem měla pocit,že jsem to všechno uspěchala,že jsem přece chtěla všechno jinak,svadbu,dítě,vžycky jsem toužila po domečku a najednou jsem viděla,jenom to,že máme dluhy,že budu doma sedět tři roky s dítětem v blbém paneláku atd. A hlavně se mi pořád honilo v hlavě,že už nebudu mít druhý život,druhou příležitost udělat to jinak.když to píšu,je mi trapně.protože sama vím,že jsou to drobnosti,rozumem si to vysvětlím,že bych to stejně jinak udělat nemohla,že na dům s našima přijmama bysme stejně neměli a na co čekat…Ale pak přijdou zase ty blbé myšlenky,tohle už mě trochu přešlo,ale pořád mám pocit,že se ještě necítím být matkou,že ten život jsem si ještě neužila…a najednou pocit,že už to nebude můj život,ale jenom toho ditěte,připadám si fakt jak blázen.Přitom zrovna já jsem vždycky tvrdila,že ten život je jen o dětech a radosti z nich,že jsou smyslem života…Ani to nemůžu nikomu říct,protože už jenom,když to píšu tak se stydím.Tohle mi někdo předtím vykládat,tak mu řeknu,jestli je normální,že se může radovat,že má doma dobrého chlapa,čeká snad zdravé dítě,což v dnešní době s problémy s otěhotněním není samozřejmostí atd.Prostě na miminko se vůbec netěším,mam občas chvilky,kdy jo,ale ty negativní nad nimi převládají.Dokonce miminku říkam,že je mi to líto,že ono za to nemůže,že má takovou maminku…Hrozně mě to mrzí,a tím víc mám z toho nervy,když se mě stále někdo ptá,tak co už se těšíš…ještě si užívej,to už na mě jde uplná panika…Omlouvám se,že jsem se tak rozepsala,ale snad mě někdo pochopí a dodá mi optimismu a chuti do života…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
20.4.12 15:24
Strach ze ztráty vlastní autonomity je částečně normální, někdo si to vůbec neuvědomuje a určitý šok zažívá po narození dítěte, někdo si to dokáže představit poněkud barvitěji… Hormony udělají taky svoje.
Až budeš mít mimčo doma, tak si myslím, že tě to částečně přejde. Pokud jsi typ, který by i přes péči o miminko byl doma nešťastný a nestačilo by ti se dohodnout s mužem na nějaké „daddys night“, aby sis mohla zajít s kámoškou na kafe, cournout po krámech, ale fakt by ti chybělo jít mezi lidi bez dítěte, pak je řešením práce na částečný úvazek.
Ne každá je matka pluku, která zasvětí život dětem a je šťastná, když může dřepět doma a pečovat o děti a domácnost a mít za zadkem pořád nějakýho malýho uřvance.
Zřejmě si to po porodu a šestinedělí sedne samo a nebudeš to muset řešit, ale kdybys byla i pak nespokojená, měla bys pocit, že nemáš volnost, tak to v sobě hlavně nedus a hledej řešení, i když bys třeba nešla s tím středoproudem, který zůstane s dítětem standardně 3roky doma. Radši ať má dítě spokojenou mámu, která se na něj bude těšit a „odfrkne“ si na pár hodin v práci, než abys na dítě koukala doma 24h s pocitem, že tě tam ten malý tvor vězní 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.4.12 15:28
mela jsem to podobne, nam otehotneni trvalo rok a strasne jsem se tesila, az budu tehotna, no a kdyz to prislo, mela jsem v hlave pekny zmatek, ze jsme to uspechali, ze pro me konci volnost a nezavislost.....pak se to trochu zlepsilo, ale ze bych byla do porodu nekdy natesena na miminko, to se rict neda
po porodu se me to jeste behem sestinedeli drzelo - proste silena predstava byt doma tak dlouho s tim urvanym miminem…no a tri roky pomalu utekly a ja bych to moje dite nevymenila za nic na svete
jediny co bych ti poradila: netrap se tim, jak se citis, po porodu se to muze vsechno uplne zmenit
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.4.12 15:31
Ahoj podle me az poprve uslysis a uvidis to miminko tak se vse zmeni a materska laska se objevi beztak uz je pozde a miminko tak jako tak se narodi. A mas skveleho partnera ktery miominko chce co víc si přát a baracek si muzete pořidit casem. vzdyt mit miminko je teprve zacatek života a ne konec. 
Přeju hodne štesti at si ho co nejdriv zamilujes a moc se s tim netrap protoze to miminka citi a at neni nestastny i to mimco. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.4.12 15:40
@Petík K píše:
Ahoj podle me az poprve uslysis a uvidis to miminko tak se vse zmeni a materska laska se objevi
Já bych před tímhle chtěla varovat, není samozřejmostí, že ženu polije vlna mateřské lásky ihned po porodu. Už v několika deníčcích tady na emimi jsem četla, jak si novopečená maminka vyčítá, že svoje dítě bezmezně nemiluje od prvního okamžiku.
Přitom jsou takové výčitky zbytečné, ani u jednoho dítěte jsem žádnou takovou vlnu nezažila, přesto je miluju, dala bych za ně život. Ale láska přišla postupně, soužitím s dítětem a ne jako blesk z čistajasna.
U druhého k pohodovému šestinedělí určitě přispěl bonding, který nevytváří lásku, ale vytváří příznivé hormonální podmínky k tomu, aby byla žena schopná o dítě pečovat s větší lehkostí, aby se spustila snadněji laktace a celkově to šestinedělí, které je hormonálně hodně bouřlivé, usnadňuje a správně nastartované „mateřské“ hormony uhladí tu cestu nalézání vztahu mezi matkou a dítětem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.4.12 15:51
děkuju za vaše reakce,samozřejmě,že je možnost jít dřív do práce,ale není to jednoduché s hlídáním,zvlášť,když teď vidím u ségry,že malá bude mít tři roky,jí bude končit mateřská a malou ji nevzali do školky…
Ale mě hlavně mrzí a vyčítám si,že bych se měla těšit,nakupovat oblečky,chystat výbavičku,jako každá normální budoucí maminka a já místo toho to dělám na poslední chvíli a to jenom protože musím.Těhotenství,jak čtu má být nejkrásnější období,ale pro mě bohužel,i přes to,že jsem byla doma,nemusela vstávat do práce(byla jsem na PN z důvodu zaměstnání na rizikovém pracovišti),neměla jsem žádné typické příznaky,nevolnosti apod.jsem si to vůbec neužila a přitom doma jsem neseděla,uteklo to hrozně rychle…Chlapovi to nevysvětlím,on se těší,ale to spíš asi nevysvětlím nikomu kdo si to asi nezažil…a je mi ještě hůř,když poslouchám kamarádky,které jsou těhotné a těší se nebo tady čtu,jak to holky prožívají,těší se na každou další kontrolu apod…proto si říkám,že nejsem asi normální,nechce se mi prostě stále věřit,ze ty hormony jsou až takový potvory a mohly by mě tak moc tlačit na mozek 
a právě mám strach,žwe mě to nepřejde.Už jsem několikrát přemýšlela,že zajdu k psychoušovi,ale pak zase byla světlá chvilka a já si řekla,že to přece nějak zvládnu a tak nějak to „zvládám“ už půl roku…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.4.12 15:58
@mira4587 , podle mě jsi obětí všech těch „měla bys“. Měla by ses těšit, měla by ses radovat, měla bys chystat výbavičku, měla bys skákat 2m do vzduchu, že bude malý miminko… Zkus se trochu povznést nad všechny chytráky, kteří přesně vědí, co bys v tuhle chvíli měla cítit, hraješ snad ve filmu, že by ses měla držet přesného scénáře?
Tu větu o těhotenství jako nejkrásnějším období vymyslel beztak chlap 
Zkrátka k tomu máš trochu „druhorodičkovský“ přístup, aspoň tě nepřekvapí, když zjistíš, že to fakt náročné je, tak nespadneš z žádného růžového obláčku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.4.12 16:08
moc děkuji za podporu,jo o tom,že to řekl beztak chlap,to taky tvrdím…snažím se navenek si z toho dělat srandu,když se mě někdo zeptá,jak se mám,tak říkám,že je to jak na horské hormonální dráze…Jo na růžovém obláčku fakt nejsem,ale to jsem asi nebyla nikdy.Někdy je to dobrý,jsem takový realista.Můj chlap vždycky říká,když je nějaký problám,ono se to nějak udělá…a já jsem na tuto větu alergická a říkám,že ono se to samo nikdy nijak neuděla,jo holt,jsem zvyklá,že si všechno musím vyřídit sama a nikdo to za mě neudělá a ani bych nechtěla.Ale můj přítel je stálý optimista,takže se nějak doplňujem.Ale potřebovala bych se naučit vypnout,jít spát a nad niščím nepřemýšlet…Vím,že se tím zbytečně užírám,co bude…atd.Prostě asi neumím žít ze dne na den.. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.4.12 16:09
@mira4587 píše:
CO je bonding?nikdy jsem to neslyšela…
Bonding je, že ihned po porodu je dítě automatick s matkou. Neodnáší ho na nějaký přiblbý měření, vážení, zkrátka ti ho šoupnou hezky nahatý kůži na kůži a zůstanete tak, dítě se postupně pokusí přisát. Dotek kůže na kůži a pohled z oka do oka (děti mají v těch prvních okamžicích široce otevřené oči a vyhledávají oční kontakt s matkou), žádné zasahování, rušení, žádné odnášení „na prohřátí“.
Je to jedna z nejkrásnějších vzpomínek, které mám.
Velkou podpůrkyní v českých vodách je paní Michaela Mrowetz, psycholožka, vydala i knihu společně s dalšími autorkami Bonding - porodní radost, knížka je moc krásná a už jenom ty fotky, co tam jsou, tak stojí za to.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.4.12 16:14
A netrápí tě nejaké organizační nejasnosti, máte s chlapem všechno domluvené - jako kdo třeba bude ty první týdny nakupovat, nemáš třeba strach z toho, že se ti nespustí mlíko, že se nebudeš o dítě umět postarat či nějaké takové nepříjemné myšlenky? Obzvlášť pár týdnů před porodem se u žen projevuje takový zvláštní neklid, říká se tomu hnízdění. Paradoxně vůbec nemusí jít o nutkání zařizovat výbavičku, ale spíš dotáhnout nedokončené úkoly do konce, nachystat různé věci, které dřív člověka moc netrápili.
A se zařizováním věcí pro miminko se netrap, v dnešní době jde všechno pár kliknutími zařídit přes net, novorozenec potřebuje něco na sebe, nějakou tu plínku a to je prakticky všechno Malé miminko ocení víc jak superskvělou postýlku a vymakaný kočárek máminu náruč a pohlazení, přitulení.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.4.12 16:40
to je normální, jestli je to hormonama tak se mi bouří hormony i teď a to jsou malé 2 roky:-)) malá byla chtěná, nešlo dlouho otěhulit pak potrat, prostě jsme moc miminko chtěli a když už bylo tak najednou jsem začla mít myšlenky co by bylo kdyby nebyla, kolik jsem toho ještě nestihla a mám ty pocity často i teď.chybí mi práce a od září chci chodit do jazyk kurzů abych prostě se mohla taky trošku seberealizovat, chybí mi lidi práce a někdy si říkám že jsme měli počkat a pak jsou zase dny kdy bych neměnila, do práce se mi nechce a nejradši bych byla jen doma s malou 
prostě mi šibe
jinak já měla i problém po porodu, malou mi dali a pro mě to bylo jako by dali cizí dítko pořád jsem čekala na ten úžasný pocit jak mi každý říkal a nic nebylo, doma jsem byla super chůva, manželka ale prostě ten pocit mateřství a dokonalého štěstí nikde, prostě si to dalo na čas a přišlo postupně jen ten pocit dokonalýho štěstí tam pořád ještě není konečný, jako matka se cítím úžasně ale jako ženská už méně, proto si říkám jak malá půjde do školky a já do práce bude můj pocit totální blaženosti dokonán
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
20.4.12 16:55
Zakladatelko, nekoukej na tu ztratu zivota tak tragicky - jsem v trochu podobne situaci a rozpolozeni a taky se za to stydim, ale (!!!) s jednim ditetem se da delat spousta veci. Jasne, urcite omezeni predstavuje, ale ne takove, jako dve deti. Rikej si, ze pokud te materstvi nenadchne a nadseni se nedostavi, tak si zkratka nebudete porizovat dalsi dite. S jednim muzes jezdit na hory, na kolech, brat ho na pesi tury, jedno uzivis i kdyz prijde jeden z vas o praci, budes mit penize na hlidani, i treba na soukromou skolku atd. Ale myslim, ze kdyz jsi vzdycky dite chtela, ze az se to narodi, tak se vsechno srovna 
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Menstruace u 14leté dcery
- 11.06.26
- PavlaJ12
Těhotenství i přes krvácení ?
- 06.06.26
- Jadwiga7
Objeví se ještě srdíčko?
- 02.06.26
- Linkoping142
Farmakologické ukončení těhotenství a menstruace
- 29.05.26
- Anonymní
