Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
No, malý když odchází domů volá ahoj děti a všichni kouknou a mlčí
![]()
Přijde mi to divné, na pozdrav odpoví jen paní učitelka-té tedy řekne naschledanou, samozřejmě.
No tak můj stejně starý synek taky letos začal ve školce, taky natěšený a první týden si našel kamaráda. Chlapečkovi se do třídy moc nechtělo, synek ho chytl za ruku, tak seto párkrát opakovalo a od té doby se na něj synek fixoval. Pak byl týden nemocný. Chlapeček si pochopitelně za ten týden začal hrát i s ostatníma klukama. Jak jsem tak na něj koukala chvilku nenápadně přes sklo, tak prostě stál u těch kluků, koukal na ně a nechápal nově vzniklou situaci. Ale nikdo mu nebránil se přidat. Další den už to bylo v pohodě. Doma pořád básní o tom chlapečkovi a jak se k němu přestěhujeme a prostě nejlepší kamarád. Nicméně, co jsem pochopila, když jde kamarád po obědě, prý si hraje i s ostatníma, ale o těch mi doma nepovídá, ani je nezná jménem. No a pak onemocněl kamarád, už je nemocný asi tři týdny. Ze začátku do té školky bez něj nechtěl ani chodit, teď už si snad celkem pamatuje jednoho až dva další kluky. Pravda je, že noví kluci jsou spíše z těch společenštějších, tak narozdíl od původního kamaráda nejsou fixovaní se synkem jen na sebe, no ale chvála bohu za to. Každopádně asi po týdnu nemoci původního kamaráda jsem taky s učitelkou hodila řeč, jestli není ten můj prcek teď ve školce nějak zakřiknutý, že tam bez kamaráda nechce chodit, tak mě uklidnila, že se nemusím bát, že si hraje i s ostatními. Pravda když tam byl ten původní, tak byli hodně spolu. Nicméně u těchto prcků považuju docela za nepravděpodobné, že by se proti jednomu všichni spikli a nikdo si s ním nechtěl hrát. Synek tam má taky jednoho, který mu prý chtěl ukrást uši, protože po něm cosi opakoval, tak tomu se vyhýbá, ale jinak když ho tam ráno vedu, taktam je vždycky spousta skupinek dětí, které se různě přeskupují. Možná si s ním teď nechce hrát teď ten původní kámoš, ale že by si s ním nechtěl hrát žádný kluk, to se mi nezdá…
Nas malej chodi do hraci skolky zu druhym rokem, zijem v cizine, a nerozumi porad jeste ani prd, bo Doma na nej jenom cesky, cely leto v cz atp..takze on nerozumi, nejak tam funguje, ale deti s nim spise nekamaradi…mne to trha srdce, kdyz ho vyzvedavam a on si hraje vetsinou porad sam…ale on, na to, ze je jinak velkej cita, tohle zrovna nijak neproziva, jede si to tam po svym…na rozdil od synka moji segry, kterej je jinak docela drsnak, resi ob den kdo s nim zas ve skolce nechce kamaradit
…takze mozna rikaj deti nasemu malymu nejaky hlasky, ale on jak nekapyruje, tak je mu to fuck ![]()
U malých dětí je tohle chování/jednání normální. Už jsem se taky několikrát setkala s podobnými situacemi. Má 2 děti ve stejné školce i skupině - dcera 6,5 a syn 3,5. Tvůj kluk je ještě malý a až se po nemoci víc rozkouká, tak se k nim nějak dostane…Mezi holkami je to větší boj. I když mám ještě „malou“ dceru, tak už ji vysvětluju, co je opravdové přátelství, co si kamarádky nedělají, řešíme spolu neshody s jejími kamarádkami a překvapuje mě občas, jak to bere rozumně a chápe to (samozřejmě někdy to nepochopí). Pokud je tvůj syn společenský a přátelský, tak na to brzy zapomene a bude OK. Můj syn je šašek a velmi přátelský, ale taky si občas nerozumí s klukama a hraje si jen s holkama. U nás na vsi ho starší holky mají moc rádi, je to malý don chuan ![]()
U nejstarřího ve třídě mají děti znamení - palec nahoru znamená (budeme se kamarádit), palec dolů (nebudeme se kamarádit) a někdy už při odchodu si ukazovali co bude zítra
.
@boball Teď už to nemají, ale vzhledem k tomu, že měli 3-4 roky a pořád se to střídalo a záleželo na momentální situaci (nepohodli se v něčem), tak jsem to nebrala tak vážně.
@Lukolik Vidíš,myslela jsem, že takovéhle věci se u dětí projevují až tak v předškolním věku. Že před tím se poperou, zakřičí a už za chvíli o ničem neví. Jak vidno někteří lidé se manipulátory už asi rodí.
Jací manipulátoři? Jenom se nepoprali. Když se ve školce poškorpili, řekli si, že se příště nebudou kámošit. Ale stejně jim to vydželo jenom chvilku a zase si spolu hráli.
Ahoj
Prosím o povzbuzení. Dcerka 4 roky nová školka, vždy mě říká, že říká kamarádkám že byla na pouti a oni jí říkají, že nebyla a ona je z toho smutná.
Mě to trápí, mám strach, že tam nemá kamarádky. Je normální, hodná.
Myslíte si, že jsem nenormální?
Chodí tam, nepláče. Hodně mi na tom záleží
Sama jsem zažila šikanu ve školce, základce i na střední. Prostě pamatuji, jak mohou být děti i nevědomky zlé.
Díky moc.
Co jí mám říkat, nevím.
Ahoj, jsem zakladatelka příspěvku. Radu nemám. Jen tě chci povzbudit, že to bude určitě dobré. Jako malá jsem byla hrozně nemluvné dítě, neměla jsem kamarády, takže vím, jaké to je, když nejsi v kolektivu moc oblíbená. A když syn začal chodit do školky (viz můj první příspěvek), také jsem se bála, že nebude mít žádné kamarády. A dneska? Teď je zdrovna na oslavě narozenin jednoho kamaráda ze školky. S dalšíma dvěma klukama chodí na fotbal, když přijde do školky, tak se se všema hned zdraví, je vidět, že ho mají rádi. Neboj, určitě to bude dobré ![]()
Díky holky. Uklidnily jste mě
Jelikož jsem těhotná a čekáme druhé, tak to asi i více prožívám. Díky 