Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj, chci se zeptat, zda někdo nemá podobnou zkušenost. Můj syn (3 a půl) každé ráno pláče, když dorazíme do školky. Mám kolikrát problém ho vůbec předat, drží se mě hodně pevně. Trvá to už měsíce - nastoupil v říjnu, dřív to celkem šlo, určitou dobu to i vypadalo, že chodí rád, ale pak hodně otočil. Velkou změnu asi udělalo narození mladšího (konec prosince), kdy starší vidí, že miminko zůstane se mnou doma a jeho " dávám pryč".
Důležitá věc asi taky je, že nežijeme v Česku, ve školce tedy mluví jiným jazykem, než mluvíme doma. V naší školce používají i angličtinu, kterou syn celkem dobře ovládá (mluví s chybami a sem tam si pomůže zkomoleným českým slovem, ale v podstatě je schopen komunikovat vše potřebné). Přesto vím, že pro něj ta jazyková bariéra musí být frustrující, ale že to potrvá takto dlouho jsem si upřímně nemyslela…
Když se pak ptám, prý si popláče, když odejdu, po pár minutách se uklidní a zbytek dne už bývá v pohodě. Učitelky mi občas posílají i fotky či videa, ať vidím, že tam fakt neprobrečí celý den.
Máte někdo taky zkušenost s tím, že by si dítě takto dlouho nemohlo zvyknout? Vždycky ráno je mi ho až líto, skoro bych si ho i nechala doma, ale zase si říkám, že když se pak už uklidní, hraje si, že to asi není až tak vážné? Ale někdy je to o nervy, sem tam se šprajcne už v autě a trvá mi třeba 20 minut ho z auta do té školky dostat, a ten jeho křik pak slyším až ven… A za chvíli klid A fotka od učitelky, jak už si s něčím hraje ![]()
@Bára Be a proč musí do školky, když jsi doma s miminem? ještě kdyby tam chodil rád, tak to pochopím ![]()
Já když jsem chodila do školky, tak jsem dělala mamce úplně to samý. Vždycky hrozný řev, proběhlo předání a vychovatelky mě do půl hodiny uklidnily a já celý den fungovala úplně v pohodě. Když si pro mě mamka přišla, tak jsem dělala zase scény, že nechci domů. Mamka mě kolikrát musela brát fakt násilím a odtáhnout.
Kdy se to ustálilo nevím, ale vyrostla jsem z toho v docela vyrovnanou mladou skoro paní. ![]()
Takže vydržet, je to jen období.. ![]()
Pokud brečí jen při předání a pak je v pohodě, tak bych v tom žádný drama neviděla, to dělá hodně dětí, kdyby tam probrečel celý dny, tak už bych přemýšlela, že je něco špatně a nechala si ho ještě doma pokud je tam možnost.
@stinga píše:
@Bára Be a proč musí do školky, když jsi doma s miminem? ještě kdyby tam chodil rád, tak to pochopím
Dali jsme ho tam především proto, ať už se socializuje, chytá jazyk atd. Což to myslím plní na výbornou. A to je právě to - on ráno udělá scénu, ale pak je tam zbytek dne v pohodě
Kdyby tam protrpěl celé dny, doma bych ho klidně nechala, ale takhle si říkám, že když se třeba po 10 minutách uklidní… kolikrát jsem přišla, byli zrovna ve dvoře a on byl tak zabraný do hry s dětmi, že mu trvalo pár minut si mě všimnout
s úsměvem, v pohodě…
@Wenn.Nox píše:
Já když jsem chodila do školky, tak jsem dělala mamce úplně to samý. Vždycky hrozný řev, proběhlo předání a vychovatelky mě do půl hodiny uklidnily a já celý den fungovala úplně v pohodě. Když si pro mě mamka přišla, tak jsem dělala zase scény, že nechci domů. Mamka mě kolikrát musela brát fakt násilím a odtáhnout.
Kdy se to ustálilo nevím, ale vyrostla jsem z toho v docela vyrovnanou mladou skoro paní.
Takže vydržet, je to jen období..
A tohle už se mi taky stalo! Občas mi dokonce doma tvrdí, že chce ve školce zůstat na noc. Ale ten příchod je vždycky peklo
no jsem zvědavá, kdy to přejde, už v tom jedem tak půl roku určitě… ![]()
To jsem vídala, když jsem vodila svoje děti do školky - nějaké děti tam plakaly, od mámy je rvaly učitelky - a jak za nima zapadly dveře od třídy, tak tradá a ejchuchů. Jenže to už ty mamky neviděly, takže měly naprd celý den v práci. Chce to vědět, jak se chová celý den ve školce, jestli je spokojený, tak to moc neřešit, ono se to upraví.
@Bára Be píše:
A tohle už se mi taky stalo! Občas mi dokonce doma tvrdí, že chce ve školce zůstat na noc. Ale ten příchod je vždycky peklono jsem zvědavá, kdy to přejde, už v tom jedem tak půl roku určitě…
Nemůžete chodit třeba malinko později? že by se doma nasnídal, pohrál si a pak na pohodu do školky?
@Bára Be píše:
A tohle už se mi taky stalo! Občas mi dokonce doma tvrdí, že chce ve školce zůstat na noc. Ale ten příchod je vždycky peklono jsem zvědavá, kdy to přejde, už v tom jedem tak půl roku určitě…
Dneska večer se mám s mamkou vidět, tak se jí schválně zeptám, jak dlouho mi to období trvalo. Ale co vím z vyprávění, tak jsem byla celkově vzteklý dítě. Na procházce, v obchodě, na hřišti jsem byla zlatá. To jsem spíš zkoušela, co si mužů dovolit. Ale kolikrát doma a ty výstupy ze školky, do školky.. jsem byla na zabití. Mamka to se mnou neměla jednoduchý. ![]()
Ale jak říkám, vyrostla jsem z toho. Nervák jsem jen občas a jak se rychle naštvu, tak se rychle zklidním. Naštěstí už není tak často a spíš se snažím vše řešit v klidu. ![]()
Rozumim tomu, že ho tam dáváš kvůli socializaci.
Na druhou stranu do školy beztak ještě nepůjde, takže ho čekají téměř 3 školkové roky a socializace.
Já bych ho tam tedy zatim za pláče nedávala, když nemusíš a jsi doma s mladším. ![]()
@Bára Be píše:
Dali jsme ho tam především proto, ať už se socializuje, chytá jazyk atd. Což to myslím plní na výbornou. A to je právě to - on ráno udělá scénu, ale pak je tam zbytek dne v pohoděKdyby tam protrpěl celé dny, doma bych ho klidně nechala, ale takhle si říkám, že když se třeba po 10 minutách uklidní… kolikrát jsem přišla, byli zrovna ve dvoře a on byl tak zabraný do hry s dětmi, že mu trvalo pár minut si mě všimnout
s úsměvem, v pohodě…
Kolik hodin denně tam je?
Syn naopak chodil rád, kolikrát se ani nestihl rozloučit a nechtěl domů. Pak na čas otočil a řval každé ráno. Dcera řvala na začátku, pak v pohodě. Příští rok bude předškolák a už letos začala vymýšlet…„maminko, já jsem si asi ještě nezvykla, nechci tam spinkat, nechci tam vůbec bla bla…“. Pamatuji, jak jsem ráno „odcházela ze školky“ a schovala se…jakmile jsem „odešla“ utichla a normálně si hrála. Doma mi vykládala, jak nemá žádné kamarádky, přitom každé ráno jí obléhalo minimálně 5 holčiček - je velmi oblíbená.
Na druhou stranu, syn byl doma nějakou dobu, než se dcera narodila. Dcera se narodila v říjnu, syn šel až v únoru. Jestli se mu tam líbí, přes den si hraje, tak bych to nijak nehrotila, eventuálně brala bych ho po o, když jsi doma. Ale určitě bych ho nenechávala doma.
@Bára Be píše:
Dali jsme ho tam především proto, ať už se socializuje, chytá jazyk atd. Což to myslím plní na výbornou. A to je právě to - on ráno udělá scénu, ale pak je tam zbytek dne v pohoděKdyby tam protrpěl celé dny, doma bych ho klidně nechala, ale takhle si říkám, že když se třeba po 10 minutách uklidní… kolikrát jsem přišla, byli zrovna ve dvoře a on byl tak zabraný do hry s dětmi, že mu trvalo pár minut si mě všimnout
s úsměvem, v pohodě…
Takto malé dítě má být s mámou a ne ve školce. A pokud dokonce můžeš mít dítě doma, tak nechápu, že ho do té školky cpeš. Na odpoutání od matky je ještě nezralé. Je to skvělá cesta k úspěšně vypěstovaným budoucím úzkostem a bojácnosti.
Dělá to poměrně dost dětí. Já bych na to neměla nervy a rok bych počkala. Jazyk může chytat i venku odpoledne mezi dětmi. Nebo venku nikde na žádné děti nenarazíte?
@Bára Be
Dobře, ale sama říkáš, že ho kolikrát musíš tahat už z auta, jak tam nechce..
Stojí ti to za to, když ho tam dávat vůbec nemusíš?
Máte doma předškoláka nebo prvňáčka?
Přidejte recenzi své školce, sdílejte zkušenosti a pomozte ostatním rodičům s výběrem.
PDF ke stažení a tisku zdarma.
Omalovánky, spojovačky, doplňovačky a další. Trénink zrakového vnímání i logického myšlení pro vaše dítě.