Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@nunik123 píše:
postel v obyvaku a ani milimetr mista. Manzel mi nedovolil rozkladaci gauc a pokoj je pro maleho na hrani. Manzel mi neustoupi abych nastehovala postel zpet:-(
a nemůže jít muž nebo ty spát do pokojíčku? prostě je to období co přejde..
@jdukolem píše:
a nemůže jít muž nebo ty spát do pokojíčku? prostě je to období co přejde..
to by driv skoncilo rozvodem. Navic maly by zase prisel za mnou takze nic moc reseni:-(
Tak at spi prcek s tatou a ty v jeho pokoji, asi ti to zni jako blbost, ale taky reseni
@alexxa píše:
Tak at spi prcek s tatou a ty v jeho pokoji, asi ti to zni jako blbost, ale taky reseni
Parkrat jsem si lehla na gauc a malej byl za chvili u me:-( a tatu nedonutim jit spat jinam.
@nunik123 píše:
Parkrat jsem si lehla na gauc a malej byl za chvili u me:-( a tatu nedonutim jit spat jinam.
aha takže malej chce vyloženě mámu..jasně ![]()
do pokojíčku se provizorně ještě jedna postel nevejde? že byste tam spali spolu?
@nunik123 aha, no vyspat se musíš, to je jasný. Nevyspala mamina je prusvih- asma jsem se nevyspala první půlrok skoro vůbec a pak kvuli tomu spadla ze schodů i s kočárem- asi jsem usnula za pochodu.. To, že má malý v tomhle věku vlastní okojík, není žádná výhra- on má teď přesně opačné potřeby(být s vámi). Je to podobné, jako bys miminku koupila pohorky z Goretexu- prostě ten zázrak zatím neocení.. Možná ta postýlka těsně u vaší? nevím, máš to složitý, no.. málo prostoru, manželovy potřeby..
tak snad vymyslíte nějaký kompromis.. ![]()
@nunik123 píše:
postel v obyvaku a ani milimetr mista. Manzel mi nedovolil rozkladaci gauc a pokoj je pro maleho na hrani. Manzel mi neustoupi abych nastehovala postel zpet:-(
Nezlob se na me, ale tak snad je to i jeho dite ne
Mala ma 3 roky a obcas putuje taky k nam do loznice. Porad lepsi at spi s nami, aspon se vyspime vsichni.Kdyz ji budu odmitat tak bude rvat celou noc a ne jen, ze se nevyspime, ale jeste z toho bud mit chudak nasledky. Proste se nastehuj k malemu a manzel at si trhne, kdyz je sobecky.
@nunik123 píše:
Parkrat jsem si lehla na gauc a malej byl za chvili u me:-( a tatu nedonutim jit spat jinam.
chapu, znam to taky kolikrat umiram na zada, ale kdyz uz lezim jen ma par centimetrech a hlavu ma na nocnim stolku tak je oba nemilosrdne vzbudim, at se laskave posunou nebo pujde mala k sobe a posledni dobou to funguje prestali se rozvalovat.
@nunik123 píše:
Holky pomoc… malému bude 2,5 a cca od roka má svůj pokoj. Tak půl roku hezky spinkal ve své posteli a vstával kolem páté. Pak se to začalo měnit a teď už cca půl roku ho večer uspím a za dvě hoďky řev a letí k nám. Pokud ho odnesu k němu uspávám i hodinu a víc. A stejně se pak za chvíli vrátí. Manžel zuří a já jsem na nervy. Ke všemu se nevyspím, ale nevím jak odnaučit. Nějaký trik?
Uklidní tě, že mi chodí sedmiletý…
blbě usíná..pokojíček za zdí..nicméně u táty spí ve velké posteli s ním,,takže moje pravidla jsou naprd..zpátky ho nevodím…už umí chodit tak, že me nevzbudí..
pokud bych ho měla odvést zpět do postele..tak už zůstanu s ním…procestovaná noc je fakt naprd… ![]()
Jééé to vyzkouším i já, zní to dobře a mohlo by to i nám zabrat. ![]()
Malý má svůj pokojíček už od 8 měsíců a v pohodě, ale teď jak se mu koupila velká postel ze které pohodlně vyleze, tak taky za náma chodí. Ale nám to ani jednomu nevadí, mě vůbec, protože jinak není moc tulivé dítě a v noci se na mě mačká, drží kolem krku a i pusinkuje
Někdy teda pro formu ho odvelím do svého a poslechne v pohodě, ale nechávám tomu volný průběh. Já sama si vzpomínám, že jsem chodila za mamkou do ložnice dost dlouho ![]()
Takže bych řekla vydržet, zkoušet domluvu a hlavně to nějak vysvětlit manželovi, že je to normální a ať má trpělivost.
@nunik123 jo, a rovnou dvakrát…
Starší kluk chodil od 20m, pak trvale spal s námi, a ve 3 letech s příchodem miminka se přestěhoval do pokoje.
mladší od roka, naučili jsme si ho sami, kvůli hnusným kašlům, kdy se dusil, a on toho využil. josu mu tři a nevypadá, že by se chtěl odstěhovat. už i spí spořádaně..
neřeším to. ještě budu ráda vzpomínat, jak se mazlili a tulili, a chodili k nám do postele, až budu mít doma puboše. ![]()
osobně bych si asi došlápla na manžela. je to i jeho dítě a musí něco obětovat, ne? díte bych samotné spát nenutila, v tomhle věku, podle mého to pak akorát generuje další problémy. ono se to odnaučí samo.. pamatuju mojí ségru, ta byla taky marná,.. ona se ale fakt bála, pamatuje si to dodnes, a kdyby jí rodiče tehdy nějak nutili, asi by z toho nějaké trauma měla..
Naše taky, ale já jsem konečně spokojená. Do tý doby, jakmile byl nějaký problém, tak začala bzíkat a já musela valit za ní. Te´konečně pochopila, že nemá hejkat, dovalit tiše do postele za mnou, neprudit a spát. Teď většinou poznám, že přišla až když se chci otočit a zalehnu jí. Mě to neva. Chodí i 4,5 leťák.
A já miluju, že náš syn (2 roky a 4 měsíce) spí s námi v posteli
rychle to uteče, vyroustou a ještě budem vzpomínat, jak to bylo hezký a je to hezký
takže radu nemám, snad jen, užívejte si to (v dobrém)…