Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Marně hledám podobné téma, jestli o něm víte, klidně mi dejte jen odkaz. ![]()
Chci se zeptat, jak to máte doma rozdělené. Myslím dva dospělí a dítě/děti. Co se týče toho, kdo co bude platit, aby to bylo tak nějak spravedlivé.
(Záměrně neřeším dva dospělé bez dětí, protože tam není problém platit vše třeba napůl. Každý si může najít práci, jakou chce, nemusí se přizpůsobovat dítěti, nemusí řešit, kdo s ním bude, když bude nemocné, nemusí vzít třeba jen ranní, aby mohl vyzvedávat dítě ze školky, zatímco druhý partner může chodit přesčasy - prostě je to jednodušší.)
A pak by mě zajímala ještě (co mě tak napadá), jak řešíte tohle:
No prostě mám v tom hokej. Omlouvám se za debilitu otázek! Ale nikdy mě nenapadlo nad tímto uvažovat, neměli jsme problém, až teď s dítětem se najednou všechno změnilo.
Předtím jsme měli každou svoji práci, chodili si přesčasy a měli radost, že si vyděláme. No a teď to vypadá tak, že si vydělá jenom jeden, druhý se holt musí přizpůsobit, najít si jinou práci a prostě finančně to bude jinde. Nebo spíš ne neomezeně, každý podle své chuti jako předtím. ![]()
Za popsání, jak to máte u vás, moc děkuju!
![]()
Mame spolecne penize, tzn. vse prijde na jeden ucet odkud odchazi platby… Vydaje navzajem konzultujeme
Jsme rodina, takze na moje a tvoje si nehrajeme ![]()
No prostě máme peníze společné, jako rodina, neřeší se, kolik tam kdo dá.
Nic takového neresime. Peníze máme společné, vše se platí z té jedné hromady. A jestli je to spravedlivé? Nevím, nikdy jsem o tom nepřemýšlela…
My jsme měli vcelku stejné platy, já možná o chlup vyšší. Pátým rokem tvrdnu doma a očekávám, že se vrátím do směnného provozu (jen asi 3/4 úvazek), kde jsem byla před MD, a manžel omezí příslužby tak, abychom zvládli se střídat u dětí. Doufám, že po Novém roce nezjistím, jak krutě jsem se mýlila. V OČR se hodlám střídat. Stejně tak ve vodění do školky a vyzvedávání.
My dáváme do společné kasy určitou částku, oba dva stejnou, ze které platíme běžné výdaje domácnosti. Pak máme svoje peníze. Protože má ale partner vyšší příjem, hradí různé „nadstandardy“. Větší výdaje spolu konzultujeme.
@geilens píše:
Mame spolecne penize, tzn. vse prijde na jeden ucet odkud odchazi platby… Vydaje navzajem konzultujeme
Jsme rodina, takze na moje a tvoje si nehrajeme
Taky tak. ![]()
Na „moje“ nebo „tvoje“ jsme měli možnost hrát si, když jsme byli sami, svobodní. Teď jsme partneři a táhneme za jeden provaz.
Ja tyhle diskuze moc nechapu. rodina podle meho ma fungovat na spolecnem zaklade a spolecne kase. asi jsem staromodni, ja jsem totiz i zastance toho, aby rodice byli manzele ![]()
My máme vše společné, vůbec neřešíme kdo kolik do rozpočtu přináší.
Máme peníze společné i když přítel má podstatně větší plat než já.
Vše máme společné, výplaty chodí na jeden účet a z toho odchází na vše potřebné a další výdaje si u kafča řekneme a je to. Funguje to parádně.
Vse na jednu hromadu, zaplati se vse nutne a pak se teprve resi, ze ja si chci koupit neco a muz neco… a jestli je to treba a jestli na to mame…
kdo kolik do hromady prispel, to neresime.
ale treba muz mel vetsi prijem z necekane zakazky, uple navic, tak dopredu hlasil ze si koupi nejakou vec, kdyz uz na tom makal
@Ali-Ali píše:
Ja tyhle diskuze moc nechapu. rodina podle meho ma fungovat na spolecnem zaklade a spolecne kase. asi jsem staromodni, ja jsem totiz i zastance toho, aby rodice byli manzele
Takže pokud má jeden plat 50 tisíc, druhý 5 tisíc, může si ten druhý koupit klidně 2× ročně telefon za 25 000 a je to tak v pořádku? ![]()
To se ptám, protože mě to zajímá. Nemyslím to nijak rýpavě nebo tak něco. Myslím to spíš tak, že ten s výrazně vyšším platem chce třeba šetřit, zatímco ten s minimem si chce kupovat - ze společného, ale přeci jenom..