Poradna očního lékaře
MUDr. Vladimír Korda Ph.D.
Anonymní píše:
Holky nezlobte se, že píšu anonymně…
Chtěla jsem se zeptat, zda máte zkušenost s tím, že jste se na miminko těšili, a po dlouhé době snažení, ani nebrečíte, ani vám nijak miminko neschází… já už po dlouhé době nemám sílu … prostě se na mimi netěšíte a máte z toho depku …
Byla bych ráda, kdyby někdo poradil, nebo kdo má podobnou zkušenost. Já čím víc se toho bojím, tím je to horší …![]()
AHoj jestli jsem to dobře pochopila tak se dlouho snažite o mimi a ono to stále nejde tak už si z toho dostala spíš strach a tvoje tělo prostě stávkuje a raději sito vygenerovali z mozečku i to se může stát je to prostě tím že to tak dloho nejde tak se na to přestaň pokud možno soustředit věnuj se jiným věcem zálibám atd ale nepřestávejte to zkoušet jen si to nedávej jak číslo jedna ale nech tomu volný průběhu těžko se to dělá já vím ale věř že spouta žen otěhotněla až když se prostě tím přestali zaobírat a našli si třeba novou práci nebo nové zájmy a v té doby si řekly tak a ťedď by se mito třeba zrovna nehodilo abych otěhotněla a ono šup a najednou tam na testíku budou // Je to fakt jen strach z toho že to tak dlouho nejde tak sis prostě vsugerovala že to vlastně ani nechceš a máš spíš strach neboj musíš to zvládnout a skusit to překonat. myslím že je to docela normální. Nemám stím teda zkušenost ale podle jiných tak soudím. A myslím a věřím že mám pravdu.
ahoj anonymní, opravdu je třeba zaměstnat mysl a nejlépe i tělo i zcela jinými záležitostmi, než je plození, prostě si v rámci možností užívat bezdětného života (i když psychika tě občas vždycky dožene)-sporty, cestování, studium, nová práce - podle možností a v kusu. Věřím, že až najdeš na testu //, že se to změní a pokud ne, tak po narození určitě. Drž se.
Holky jste moc zlaté, jsu ráda že tenhle webík je, protože jsem věděla, že mě někdo podpoří…
Přesně tak, jak psala Makyta, je to vsugerované, myslím si to teda, protože jsem miminko chtěla od svých 25 let, pak dlouho po snažení, a teď když nám vyšly špatně výsledky u manži, a hrozí nám umělko, tak se to všechno zvrtlo. Jenže snažím se vším zaobírat, ale moc to nejde.Čím víc na to myslím, tím je to horší. Právě se snažením přestávat nechci, máme moc let, a nedaří se nám s našima výsledkama.
![]()
anonymní - proto jsem ti psala, že v rámci možností, skloubit to jde, jsem po umělku - viz podpis, a povedl se až třetí transfer ![]()
ps na psychiku je nejlepší deníček psychika snažilky
holky jsou tam na stejné lodi, mají obdobné problémy, tak koukni, určitě tě rády vezmou mezi sebe
přidám ti odkaz
https://www.emimino.cz/…el-cas-6684/
ahoj anonymní já mám zase oapčnej problém, snažíme se už taky delší dobu a dřív jsem si říkala, že když to nepůjde nevadí, však mám jiných starostí dost a poslední dobou mám těch starostí ještě víc, ale pro miminko by jsem si nechala i nohy uřezat
prostě vím jak člověk trpí u porodu, jak se bojí celý těhotenství aby to dobře dopadlo a i přes tohle všechno jsem ochotná vydržet cokoli. Najít si činnost asi moc nepomáhá, někde uvnitř v hlavě to ta snažilka asi má, protože já studuji, našla jsem si novou práci, mám fajn manžela, hodně zájmů, mrak domácích mazlíčků a stejně někde vzadu je to miminko a stres ž to nejde. Ten problém u tebe podle mě zmizí jen co otěhotníš ![]()
ahoj z vlastní zkušenosti to tedy nemám,ale kamarádka taky léta nomohly otěhotnět 5let čekaly, a když si zaždali o adopci tak se ukoidnili, že za pár msíců počali..... je to hrozně těžké chtít mimi a ono nepřichází,ale to si tělo pak vytvoří ty blbé bloky..... sousedi taky nemohli mít mimi, když si před lety dovezli holčičku z dětského domova tak se jim za rok narodily dvojčátka zcela přirozeně… a mám mnoho obdobných případů, zkrátka nemyslet na mimi no on to s těmi dětmi taky není vždy med a myslet pozitivně a udělat si třeba radost hodně drahou zahraniční dovolenou…vydat se z peněž a pak to mimi přijde, k chudým chodí častěji než k bohatý…asi jsem moc neporadila,ale nejsi jediná a je vás bohužel čím dál tím víc… hele já mám doma dvě děti a mám z nich taky depky ![]()
Znám jednu,kter řekli,že nikdy mít děti nebude,přišla o práci,nervy na pochodu,jestli najde jinou,prostě fůra starostí.Zadařilo se téměř okamžitě a po tolika letech nervů má už dvě děti,tak jak píšou holky,zaměř se na úplně něco jiného a určo se zadaří.Nevím,kolik je ti let,ale jsou tu i maminkky čtyřicátnice.
Holky nezlobte se, že píšu anonymně…
Chtěla jsem se zeptat, zda máte zkušenost s tím, že jste se na miminko těšili, a po dlouhé době snažení, ani nebrečíte, ani vám nijak miminko neschází… já už po dlouhé době nemám sílu … prostě se na mimi netěšíte a máte z toho depku …
Byla bych ráda, kdyby někdo poradil, nebo kdo má podobnou zkušenost. Já čím víc se toho bojím, tím je to horší …