Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
A co bys mela citit a necitis? Lasku? Jak dlouho jsi maminka? Kazda miluje sve dite, jen to nekdy chvili trva. Nekomu se ta laska zase ukaze, az se o mimco boji (coz bych Ti neprala)!
Není proč se omlouvat, spousta ženských to mělo tak samo jako ty. Že po narození dítěte žádný nával lásky nepřišel, je to normální. Ale věř nebo ne, přijde to. Já když se malá narodila, jsem taky necítila hned (těžký porod, dva dny jsem byla bez ní) no a teď co jsme doma, tak jí bezmezně miluji. Na netu je spousta článku ohledně toho, počti si.
Měsíc, mám ho ráda, ale asi to není ještě takové to opravdové.
A co mas citit? Jak vsude pisou v casopisech a v clankach dokonale matky, jak bezmezne miluji sve deti a placou nad kazdym usmevem? Jak kazdy pise, ze se musi dostavit prival hormonu a stesti atd atd? Jasne ze sve miminko milujes, ale mavaji s tebou hormony a jen proste tve pocity nesplnuji tu dokonalou predstavu, o ktere porad cteme.. bud v klidu, vsechno si sedne
Já rodila CS a naskočilo mi všechno hned. A to jsem měla strach, právě kvůli císaři a navíc jsem si v těhotenství nehladila břicho, ani jsem si s ním nepovidala, přišlo mi to divny. A pak první pohled na dítě a slzy dojetí, bylo to tam. Známá necítila mateřský cit ani půl roku po porodu a nakonec to taky přišlo a tu jsme teda všichni litovali. Musí být hrozný snášet ten prvotní šok a zápřah bez toho mateřského citu. Mimochodem to řekla všem a nikdo na ni nijak špatně nekoukal, neodsuzoval jí, naopak s ní všichni cítili. Není to nic za co by ses měla stydět. ![]()
Prosím anonym
u mě to trvalo víc jak dva roky možná dva a půl, ale i ted asi nemám ten úplně správný vztah a cit a to je to už x let
Rodila jsem císařem, ze začátku jsem byla na fakt na prášky, hormony semnou házeli neskutečně. Denně jsem brečela a snad se i nenáviděla. Byl to obrat o milion stupňů a život se fakt změnil neskutečně. Trvalo to tak měsíc a půl, hrozný stavy. Teď má malá 3 měsíce. Neříkám že je to ta bezmezná láska, ale chtělo se mi brečet, když malá tolik plakala u očkování, měla jsem slzy v očích, když jsem ji vybírala nausnicky, jaké krásné jsme vybrali. Nebo když se na mě směje a povídá si-vydává zvuky. To je asi ta láska, jen si nejsem pořádně vědoma, že je to ono ![]()
Myslím, že někomu to nepřijde vůbec. Mamka měla takovou kolegyni v práci. Všichni jí uklidňovali, že to přijde, až se malý narodí, až bude větší, až bude chodit až až…a ona říkala, že to nikdy nepřišlo. Že ho jako má ráda, ale nějakou nehynoucí lásku necítí…
Za mě je to prostě o vztahu a čím víc toho s dítětem zažiješ, tím víc ho budeš mít ráda. ![]()
Nekomu to neprijde vubec a je to spatne ![]()
Ja se do sveho diteti zamilovala po mesici, mela jsem spatneho cisare.
Do druheho jsem se po cisari zamilovala ihned. Diky bohu.
Neboj, je to normální. Já na to byla u prvního připravená od kolegyně, takže jsem z toho nebyla zhroucená a asi i že šel císařem tomu nepřidalo, tam se ten obrovskej cit objevil tak po měsíci. U druhého jsme měli našlápnuto dobře, přirozenej poror, těšila jsem se tělo na tělo a tak a tam bohužel byla zjistěna po protodu závažná srdeční vada, takže mi byl zase ihned odebrán a tím, jak jsme byli dlouho v nemocnici a na jipu odděleni, a taky strach, že mi umře, tak jsemse asi na něj nechtěla podvědomě tolik upoutavat, tak tam to přišlo ještě později…možná i více jak tři měsíce…Ale je pravda, že jak je dítě větší a větší partak, chodí, blbne, dáva najevo city k tobe, tak to už jen roste a roste až je to nekonečný ![]()
Mě to u obou děti naskocilo hned, tedy spíš druhý den po narození, když jsem se vzpamatovala z náročného porodu. Kazda máma to ma asi jinak ![]()
U mě to naskočilo a v plné síle až po cca. 3 měsících. Nebavilo mě se ani o dítě pořádně starat, nedělala jsem nic navíc, jen jsem zaopatřila ty základní potřeby. Jménem jsem mu nedokázala dlouho říct. Ale ani v těhotenství jsem neměla potřebu pro něj nic nakupovat. Dostala jsem od známých hromadu použitého, opotřebovaného oblečení a mě to stačilo. Nikdy jsem k němu nemluvila, nehladila břicho, spíš naopak jsem se snažila aby nikdo v okolí nepoznal, že jsem těhotná. Šílené období. U druhého už bylo vše takové, jak má být ![]()
Na dite jsem se tesila, rodila jsem sice trochu obtizne, ale normalne… od zacatku jsem jej mela rada, ale to bylo vse. Ale presne si pamatuju na den, kdy jsem se zamilovala… byly ji tri mesice a podivala se na me a najednou me to cely zaplavilo… tam ta laska, ta nejvetsi prisla…
zkus se tim netrapit, neezameruj se na to.. ( pokud to tedy zatim nezachazi do extremu)
Pozor na poporodni depresi, ta kazi materskou lasku. K prvnimu jsem si hledala cestu asi pul roku
U druheho to prislo chvili po prichodu z porodnice a tretiho jsem si zamilovala pri prvnim pohledu. Vsechny deti jsou cisarem.
Zdravím, je normální, že se mateřský cit nedostaví hned? Že to trvá i několik týdnů nebo měsíců? Jak jste to měly vy? Připadám si strašně, že ke svému dítěti necítím to, co bych měla cítit. Omlouvám se za anonym.