Kolegové mě neberou
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Reakce:
A to je tak velký problém chodit sama na obědy? 
Tak prostě z vás nebudou kamarádi, ale jen kolegové, ne? Nebo kolik je tam lidí? Ani jeden se s tebou nebaví? Pokud tě to trápí hodně, najdi si jinou práci.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše:
Ahoj, mám trochu trabl. Pracovala jsem 9 let v jedné firmě, byla jsem vyhořelá a dostala nabídku do jiné ve stejném oboru. V nové firmě jsem vydržela jen 2 roky, pracovala jsem skoro denně 12 hodin, a když jsem si to chtěla vybírat tak byl problém a do toho, se po mě vozila kolegyně. Celkově v tý firmě byli všichni nepříjemní, jen snad HR bylo ok. Dala jsem výpověď, přestěhovala se k přítelovi a našla si novou práci, která je taky v oboru, dokonce se stejnou politikou a chováním k zaměstnancům jako první práce. Dojíždím ráno 40 minut, odpoledne skoro hoďku čtvrt když je kolona, a ještě studuju dálkově VŠ. No tým je složen ze 70% chlapama, zezačátku dobrý, ale pak po zkušebce odešel jeden kolega do důchodu a začala změna, jeden kolega je jak kápo, najednou přestali se mnou chodit na obědy, dokonce končí kolegyně, že ta atmosféra je tam takhle dlouho….já se snažím normálně bavit, jsem společenská, ale příjde mi, že jsem tam “navíc”. Přítelovi každou chvíli brečím, že chodím sama na obědy. Bojím se dát výpověď po takové chvíli, navíc mám domluvenou s jedním oddělením konzultaci na diplomku :/ dávám anonymně…s ohledem na citlivost tématunevím co mám dělat, chceme s přítelem příští rok po státnicích začít na miminku….a bojím se že budu ve stresu :/
To je tak strasny problem, zajit sama na obed
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@vokishka to není jenom o obědě, ale celkově. Všichni si říkají jménem a o mě mluvěj “ona”, “támhleta”. Samozřejmě umím sama chodit na oběd
- Citovat
- Upravit
@Lil Kitkatt to není jenom o obědě, ale celkově. Všichni si říkají jménem a o mě mluvěj “ona”, “támhleta”. Samozřejmě umím sama chodit na oběd. Ano mluví, když tam není “kápo”
- Citovat
- Upravit
Já bych naopak byla rada, ze mužů na obed sama a nemusím se nuceně družit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Atisia nejde o obědy, spíš atmosféru. Když tam není “kápo”, tak se někdo baví, jinak ne.
- Citovat
- Upravit
@Alušáček píše:
Já bych naopak byla rada, ze mužů na obed sama a nemusím se nuceně družit.
Nejde o obědy, na ty umím chodit sama, spíš atmosféra v týmu, nepotřebuju kamarády, ale je mi nepříjemný, když jsem o mě mluví jako o “ona”
- Citovat
- Upravit
S tou diplomkou pozor, aby tě to tam nenutilo zůstat, nedej bože, kdybys musela třeba prodlužovat. Nevím, jak by se pak na ten výzkum teda tvářili, kdybys odešla. Ti z toho oddělení se k tobě chovají jak? Práci můžeš změnit vždycky, ale abys nebyla ve stresu kvůli spojitosti s tou diplomkou. Ale jinak v každý práci je něco, je dost možný, že jim na tobě prostě něco vadí. Tyhle situace tu jsou vždy z jednoho pohledu, ale mě by osobně zajímal i ten pohled z druhý strany.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše:
Nejde o obědy, na ty umím chodit sama, spíš atmosféra v týmu, nepotřebuju kamarády, ale je mi nepříjemný, když jsem o mě mluví jako o “ona”
A nebude to tak trochu tebou, když se situace opakuje stále dokola?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
To chápu, také by mě to mrzelo že nejsme tým co drží spolu. Já mám také z velké části kolegy, ale jsou velmi slusni, zdvořili a na oběd chodíme všichni spolu. Záleží ale na práci… já jsem tam už dlouho a práce už není tak zajímavá tak potřebuji i kontakt s ostatníma a pokecat, zasmát se… doma mám děti a tak jsem ráda za společnost dospelych. Pokud bych ale potřebovala získávat praxi pred detma a práce je zajímavá tak bych se na ně vyprdla a dělala si svoje
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
A ty jsi mi chudinka. To je takový problém chodit na obědy sama? Buď taky samostatná. No hele všude je něco a v žádné práci to nebude dokonalé hele. Nebo se jich narovinu zeptej jestli mají nějaký problém.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Kdysi davno jsem delala jen mezi chlapama. Vyhorela jsem, prace me prestala bavit, nasla jsem si jinou praci, ale s tim, ze jsem to obrecela. ale dal uz jsem tam byt proste nemohla. Novy kolektiv, jen zensky, strasna atmosfera, ale prace me bavila. Byla jsem za vyvrhela od zacatku do konce (cca 5 let). Pak materska, ktera me vysvobodila. Dokonce se ke me donesly pomluvy co se tykalo tehotenstvi. Proste hnus. Ale hned na zacatku jsem si rekla, ze tam jsem kvuli sobe a ne kvuli ostatnim. My nemely moznost kantyny, vice mene ani pauzy na obed. Vsechny udelaly hromadnou objednavku a me nikdo nikdy nerekl, ze se objednava. Jasne, jsem svepravna, proto jsem si resila obedy sama, ale proste to zamrzi. Bylo nas tam cca 15 a dokazu rict jen o 2, ze byly kamaradky, ale to az po letech. Mne to ale bylo burt. Praci jsem si udelala a nazdar. A jestli je to pro tebe peklo, zmen praci. Ja uz se tam kvuli tem pipimam nevratim 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Bee, chci miminko, bee, položí mě každá kravina, beeeeee
Ježkovi voči, ty jsi teda materiál.
Asi z tebe vychází něco, čím lidi stves, když se to objevuje znovu. Taky bys mě stvala.
U oběda chci mít klid a mít ten čas pouze sama pro sebe, ne kupříkladu řešit něčí diplomku nebo mimino.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ahoj, mám trochu trabl. Pracovala jsem 9 let v jedné firmě, byla jsem vyhořelá a dostala nabídku do jiné ve stejném oboru. V nové firmě jsem vydržela jen 2 roky, pracovala jsem skoro denně 12 hodin, a když jsem si to chtěla vybírat tak byl problém a do toho, se po mě vozila kolegyně. Celkově v tý firmě byli všichni nepříjemní, jen snad HR bylo ok. Dala jsem výpověď, přestěhovala se k přítelovi a našla si novou práci, která je taky v oboru, dokonce se stejnou politikou a chováním k zaměstnancům jako první práce. Dojíždím ráno 40 minut, odpoledne skoro hoďku čtvrt když je kolona, a ještě studuju dálkově VŠ. No tým je složen ze 70% chlapama, zezačátku dobrý, ale pak po zkušebce odešel jeden kolega do důchodu a začala změna, jeden kolega je jak kápo, najednou přestali se mnou chodit na obědy, dokonce končí kolegyně, že ta atmosféra je tam takhle dlouho….já se snažím normálně bavit, jsem společenská, ale příjde mi, že jsem tam “navíc”. Přítelovi každou chvíli brečím, že chodím sama na obědy. Bojím se dát výpověď po takové chvíli, navíc mám domluvenou s jedním oddělením konzultaci na diplomku :/ dávám anonymně…s ohledem na citlivost tématu
nevím co mám dělat, chceme s přítelem příští rok po státnicích začít na miminku….a bojím se že budu ve stresu :/