Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Konflikty dětí při hraní venku
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
9.6.23 07:54
@BohunkaP píše:
O stránku dřív jsem k řešení už něco napsala – a tím je za mne téma vyčerpáno, tvůj hrubostí plný způsob diskuse se mi fakt nelíbí a nemám potřebu se do něj nechat zatahovat.
Taky jsem ten tvůj návrh četla. Fungoval by za předpokladu, že by se ostatní děti postavily za oběť. V momentu, kdy stojí kolem v hloučku a dívají se na to (čímž neříkám, že je to špatné řešení, můžou se sami cítit velmi nepohodlně), je tohle řešení na nic.
Oni před chudákem možná ještě budou ustupovat.
@Anonymní píše:
@Kelsey nic. Ta druhá matka vyhrožovala školou.@hanka.br. stalo se to odpoledne mimo školu. Ona jak byla naštvaná, tak asi chtěla nějak zapůsobit.
To, že s tím škola nic udělat nemůže, vím.
Hele kolegův syn řešil něco podobného. To přerostlo v šikanu jak hrom. Tak ho táta přes prázdniny naučil trochu boxovat. Kluk v září zmlátil šikanátora nahromadu (a bylo to v sebeobraně) a má klid. Mmch kluk v boxu docela válí 😃
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.6.23 07:59
@Kasandra159 píše:
To je strašné, za mě mělo první dítě více, než svatou trpělivost a snažilo se víc, než dost.Dítě jsem učila, že fyzické násilí sice běžně není řešení, že má komunikovat a občas je řešením prostě odejít, ale současně, že někdo nic jiného, než fyzickou odpověď nepochopí a v žádném případě, nelze odejít v případě, že vidí, že je někomu ubližováno. Tam je případná „fyzická odpověď“ útočníkovi zcela na místě.
souhlasila bych pouze za situace, kdy má dotyčný pod kontrolou svoje emoce, sílu a má tucha o tom, co se může stát. Ono velice rychle dojde k tomu, že dítko, které nedokáže odhadnout následky, prostě zareaguje zpět fyzicky. Ok, dokáže odhadnout svoji sílu? Co kdyby do něho strčil tak, že kluk upadne a o zem si rozbije hlavu? bylo by to přiměřené za švihnutí kopřivou? co kdyby ho trefil tak, že by měl třeba trvalé následky? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
LiduNe
9.6.23 08:01
@Hojuza píše:
@BohunkaP Mě by také zajímalo, jak to měl podle tebe řešit. Mě přijde, že to že do něj strčil, potom co ho několikrát vyzval, aby toho nechal, byla adekvátní reakce. On ho přeci nevzal kamenem, od strceni k zmzraceni cos psala je ještě hodně dlouhá cesta a zas aby si kluk nechal vše líbit a jen ustupoval agresorovi není správný. Za mě se druhý kluk zachoval správně.
Přesně tak. Strkanec je to nejmenší. A že má tem první odřené ruky a kolena, na to se neumírá a bude si to aspoň pamatovat.
- Citovat
- Upravit
Vesmírná drůbež
9.6.23 08:04
@Keyllah a teď mi napiš, jak se má podle tebe zachovat desetileté dítě, které je i přes opakované a zcela srozumitelné vyjádření nesouhlasu, přes opakovaný ústup, napadáno stále stejným vrstevníkem. Opakuji, řeč je o desetiletém dítěti.
- Citovat
- Upravit
9.6.23 08:04
Asi jsme každá četla něco jiného 
tam šlo o mnohem víc, než jen o „šlehnutí kopřivou“
Ale jinak na sebekontrolu fyzických reakci je bojový sport úžasný nástroj.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.6.23 08:13
@Vesmírná drůbež píše:
@Keyllah a teď mi napiš, jak se má podle tebe zachovat desetileté dítě, které je i přes opakované a zcela srozumitelné vyjádření nesouhlasu, přes opakovaný ústup, napadáno stále stejným vrstevníkem. Opakuji, řeč je o desetiletém dítěti.
jen upozorňuji na riziko, které to sebou nese, když dotyčný odpoví fyzickým útokem a nemá to pod kontrolou. Právě že jsou to desetileté děti! ti si nedokáží představit, co vše se může stát, když dám blbě ránu, nebo někdo padne hlavou na šutr…Navíc nikde není psáno, že když ten slabší odpoví tím, že to vrátí, že mu to následně nevrátí ten silnější v daleko větší míře (vlastní zkušenost). Moje dítko to agresorovi vrátilo a dostalo jednou tolik. A myslíš, že se tím něco vyřešilo?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.6.23 08:15
@Modesta píše:
@KeyllahAsi jsme každá četla něco jiného
Ale jinak na sebekontrolu fyzických reakci je bojový sport úžasný nástroj.
to určitě, a v těch kvalitnějších naučí dítko i jak se přiměřeně bránit. Nicméně i tam opakují, že nejlepší je se fyzickému konfliktu vyhnout, pokud to jen trochu jde. Právě proto, že můžeš někoho zranit a nést celý život důsledky, nebo proto, že toho agresora ještě víc vyprovokuješ…
V tomto případě to dopadlo dobře, myslím, že kluk si příště rozmyslí po někom házet kameny atd. Jen jsem upozornila na to, že v případě, že něco fyzicky vracím, může to dopadnout všelijak…obzvlášť u 10letých dětí, co už nějakou sílu mají, ale odhad ještě žádný…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.6.23 08:18
@Keyllah píše:
souhlasila bych pouze za situace, kdy má dotyčný pod kontrolou svoje emoce, sílu a má tucha o tom, co se může stát. Ono velice rychle dojde k tomu, že dítko, které nedokáže odhadnout následky, prostě zareaguje zpět fyzicky. Ok, dokáže odhadnout svoji sílu? Co kdyby do něho strčil tak, že kluk upadne a o zem si rozbije hlavu? bylo by to přiměřené za švihnutí kopřivou? co kdyby ho trefil tak, že by měl třeba trvalé následky?
To ale nebylo jedno švihnutí kopřivou. Ten první toho druhého opakovaně pronásledoval. Nakonec se mu postavil do cesty, když ten druhý chtěl jít domů. Ten kluk si o to, aby se ten druhý začal nějak bránit, říkal docela dlouho a urputně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Vesmírná drůbež
9.6.23 08:21
@Keyllah stejné riziko by si měl ovšem uvědomovat ten, kdo opakovaně obtěžuje a napadá. Že taky může nakrásně dostat přes hubu. Ano, právě že to jsou desetileté děti a chtěj po dítěti, ať se udrží v zenu, když ho někdo jiný opakovaně obtěžuje a pak ho nechce pustit ani domů.
- Citovat
- Upravit
9.6.23 08:24
@Anonymní píše:
Omlouvám se za téma, které tu již asi bylo probíráno mockrát, ale chtěla bych znát názor jiných maminek.Před chvílí jsem se vrátila z pískoviště co je nedaleko a mám velmi smíšené pocity.
Mám 4 roky starého synka a venku si běžně hrává s dětmi, která zná. Není žádnej svatoušek, tak umí děti pozlobit, ale taky si nenechá nic líbit.
Byla jsem tam společně ještě s několika maminkami a babičkami a jejich ratolestmi.
V poklidu jsem si četla na lavičce knihu a nevím jak vznikl přesně konflikt, ale syn se s jedním o rok a půl starším „kamarádem“, známou firmou přes zlobení a bití všeho druhu, začali prát. Měli mezi sebou nejdřív menší ruční roztržku přičemž jsem je chvíli nechala zda-li si to vyřídí. Nejsem ta matka co hned běží řešit spory za dítě. Jiné maminky už se ptaly jestli by to nechtělo zakročit. Řekla jsem jim, že je nechávám, aby si to vyřídily mezi sebou. Po chvilce se situace opakovala a už šli oba do válení a bití na zemi a slovně jsem zakročila, na pár minut přestali. Sledovala jsem chování dětí a všimla jsem si, že je to ten druhý, který provokuje a kluka pošťuchuje. Nicméně jejich babička laxně a suše oznámí, že ten jejich je pěknej provokatér a na toho svýho zavolá „nech toho“ toť vše. Po nějaké chvilce ten náš po tom excesu běží a shodí nějakým holčičkám z deky udělaný stan pro panenky. A než stihnu za ním dojít, už ho zase ručně poštuchuje starší kamarád. Nečekala jsem než zakročí babička a nevydržela jsem to a řekla tomu „kamarádovi z hřiště“, že když chce provokovat druhé, že může dostat nakládačku i ode mně. Tak ať neprovokuje. Byla jsem už maximálně vytočená. Pak jsem vzala malého a vzala jsem ho domů. Nevím jestli to bylo zrovna správné z morálního hlediska, ale přišlo mi to lepší, než kluky trhat od sebe a hlavně jsem nevěděla kdo provokoval první.
Nicméně jsem roztrpčená z reakce ostatních dozorujících rodičů a prarodičů. Jako řeči o tom jestli nechci srovnat kluky, ale jejich babičce nic neřeknou? Že neudělala nic… Že je nechávám ať si to prvně vyřeší sami…a když to nemá řešení, že by tam měl být výchovný element od obou dětí, nebo ne?
Nechala jsi to zbytečně vyeskalovat a pak se divíš, že to dve male děti nezvládnou. Od toho tam jsi, abys na dítě dohledla, ne že dřepíš u knizky a díváš se, jak se rvou. Kdyz chceš moralizovat, co kdo měl udělat, začni u sebe.
Příspěvek upraven 09.06.23 v 08:29
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.6.23 08:25
@Masina píše:
To ale nebylo jedno švihnutí kopřivou. Ten první toho druhého opakovaně pronásledoval. Nakonec se mu postavil do cesty, když ten druhý chtěl jít domů. Ten kluk si o to, aby se ten druhý začal nějak bránit, říkal docela dlouho a urputně.
To ale nic nemění na tom, co jsem psala a to to, že je potřeba si uvědomovat rizika, když se rozhodnu fyzicky vrátit úder.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.6.23 08:26
@Vesmírná drůbež píše:
@Keyllah stejné riziko by si měl ovšem uvědomovat ten, kdo opakovaně obtěžuje a napadá. Že taky může nakrásně dostat přes hubu. Ano, právě že to jsou desetileté děti a chtěj po dítěti, ať se udrží v zenu, když ho někdo jiný opakovaně obtěžuje a pak ho nechce pustit ani domů.
Jasně, ale dokážeš si představit tu situaci, kdyby do něj žduchl a on spadl na zem a rozrazil si hlavu? A padl třeba tak blbě, že by měl vážné zranění? kdo myslíš, že by za to byl popotahován?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.6.23 08:27
@terien píše:
Nechala jsem to zbytečně vyeskalovat a pak se divíš, že to dve male děti nezvládnou. Od toho tam jsi, abys na dítě dohledla, ne že dřepíš u knizky a díváš se, jak se rvou. Kdyz chceš moralizovat, co kdo měl udělat, začni u sebe.
reaguješ na tu starou diskuzi, taky je nová, obnovená…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.6.23 08:29
Ze by z 1 strceni byly trvale nasledky neni moc pravdepodobne. Ten druhy evidentne prvniho dobre zna a odhadl spravne, jak se druhy po odsrceni zachova (pobezi zalovat mamince). Chodi spolu do skoly, takze ten odhad a reseni situace bylo adekvatni. Vzdyt ten prvni s koprivou neumoznil odchod a slehani koprivou neni zadna malickost. Stuj za svym ditetem. Podle me to udelal dobre a pouzil nejmensi moznou silu, aby se z te situace dostal. Omlouvat se nema za co.
Příspěvek upraven 09.06.23 v 08:31
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
