Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Konflikty dětí při hraní venku
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
23.6.14 17:33
@Anonymní píše:
Omlouvám se za téma, které tu již asi bylo probíráno mockrát, ale chtěla bych znát názor jiných maminek.Před chvílí jsem se vrátila z pískoviště co je nedaleko a mám velmi smíšené pocity.
Mám 4 roky starého synka a venku si běžně hrává s dětmi, která zná. Není žádnej svatoušek, tak umí děti pozlobit, ale taky si nenechá nic líbit.
Byla jsem tam společně ještě s několika maminkami a babičkami a jejich ratolestmi.
V poklidu jsem si četla na lavičce knihu a nevím jak vznikl přesně konflikt, ale syn se s jedním o rok a půl starším „kamarádem“, známou firmou přes zlobení a bití všeho druhu, začali prát. Měli mezi sebou nejdřív menší ruční roztržku přičemž jsem je chvíli nechala zda-li si to vyřídí. Nejsem ta matka co hned běží řešit spory za dítě. Jiné maminky už se ptaly jestli by to nechtělo zakročit. Řekla jsem jim, že je nechávám, aby si to vyřídily mezi sebou. Po chvilce se situace opakovala a už šli oba do válení a bití na zemi a slovně jsem zakročila, na pár minut přestali. Sledovala jsem chování dětí a všimla jsem si, že je to ten druhý, který provokuje a kluka pošťuchuje. Nicméně jejich babička laxně a suše oznámí, že ten jejich je pěknej provokatér a na toho svýho zavolá „nech toho“ toť vše. Po nějaké chvilce ten náš po tom excesu běží a shodí nějakým holčičkám z deky udělaný stan pro panenky. A než stihnu za ním dojít, už ho zase ručně poštuchuje starší kamarád. Nečekala jsem než zakročí babička a nevydržela jsem to a řekla tomu „kamarádovi z hřiště“, že když chce provokovat druhé, že může dostat nakládačku i ode mně. Tak ať neprovokuje. Byla jsem už maximálně vytočená. Pak jsem vzala malého a vzala jsem ho domů. Nevím jestli to bylo zrovna správné z morálního hlediska, ale přišlo mi to lepší, než kluky trhat od sebe a hlavně jsem nevěděla kdo provokoval první.
Nicméně jsem roztrpčená z reakce ostatních dozorujících rodičů a prarodičů. Jako řeči o tom jestli nechci srovnat kluky, ale jejich babičce nic neřeknou? Že neudělala nic… Že je nechávám ať si to prvně vyřeší sami…a když to nemá řešení, že by tam měl být výchovný element od obou dětí, nebo ne?
Souhlas s posledni vetou
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.6.14 18:13
Upřímně mě už chození po hřištích dost stresuje. Je fakt, že chování některých jedinců stojí za to. Děcka se dají omluvit, ale rodiče podle mě ne. úplně to chápu, že tě to vytočilo. Mě se stalo naposledy to, že jsme byli na hřišti, kluk 4 roky byl na skluzavce. Dole stálo momino asi 18M a dost hrubě házelo na skluzavku kamínky. Maminka byla v nedaleké hospůdce a chlastala pivko. Batole tam takhle prudilo strašně dlouho, nahoře už bylo asi 5 dětí a nemohli se klouzat. Jedno starší dítě začalo řvát „nehaž ty kameny!“ úplně hystericky, můj syn začal plakat a ta maminka nic!!! Nakonec mimino odtáhl asi jeho starší sourozenec
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.6.14 18:22
Achjo, a to jsem se těšila až budu chodit se synem na pískoviště.. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.6.14 18:23
@doumi píše:
Achjo, a to jsem se těšila až budu chodit se synem na pískoviště..
Nejlepsi je mit hriste jen pro sebe a kamosky a jejich deti 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.6.14 18:43
Čtyřletého bych nenechala „ruční roztržkou“ řešit situaci a zakročila hned. Pokud chceš příště řešit situaci „z morálního hlediska“ (to mi přišlo vtipné), tak se nečti knihu a sleduj dění. On ten tvůj taky není žádný svatoušek.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.6.14 19:46
Já nevím co tě překvapuje. S tím se člověk setkává prostě všude. Ne všichni jsou slušní, i někteří dospělí mají problém pozdravit, chovají se jak hulváti. To je život a jestli na hřišti, ve škole, v autobuse, obchodě, na silnici. Člověk to musí řešit podle svých morálních zásad a nenechat se vytáčet lidma, kteří mají IQ tykve. To, že nebudeš chodit na hřiště, jak někdo psal své dítě neochráníš, ani nespasíš, setká se s tím v reálném životě někde jinde. Spíš učit, jak má šlušně reagovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.6.14 20:50
@jenika1 píše:
To, že nebudeš chodit na hřiště, jak někdo psal své dítě neochráníš, ani nespasíš
kdo to tu psal 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.6.14 12:11
Nooo, já ti nevím teda… Ty na jednu stranu svoje dítě řešit nechceš, „ať si to vyřeší mezi sebou“ a to dokonce i když se rve. Na druhou stranu ale čekáš, že babička jiného dítěte bude řešit i jen provokování. Za co jsi byla tak vytočená? Kupodivu ne za to, že tvůj kluk jen tak šel a shodil cosi jiným holčičkám (mimochodem nepíšeš, že bys s tím cokoli dělala). Ale provokace jiného kluka tě točí? 
Podle mě jsi neobjektivní - buď tedy vychovávej svoje dítě, ať se chová slušně, nebo na to teda kašli, když je to tvoje krédo, ale pak měř všem stejným metrem a nečekej, že jiné děti budou k tvému slušné, když tvoje není. 
Ta babička prostě dělala to stejné co ty - nechávala je, ať si to vyřeší.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.6.14 14:18
Taky nechci řešit každý spor za dítě, ale pokud dojde na praní, tak je dle mého na místě zakročit. Nechtěla bych, aby moje děti řešily konflikty ručně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
8.6.23 17:16
Nový příspěvek s novým problémem.
Zkusím popsat co nejvíc neutrálně a vy mi napište, jak byste řešili a kde je podle vás pravda.
Skupina školních dětí se náhodně sešla na dětském hřišti. Jsou to desetileté děti. Došlo ke konfliktu mezi dvěma kluky. Jeden druhého provokoval. Nejdřív slovně, smál se mu za oblečení, pak po něm házel kamínky, co jsou na hřišti, nejprve náhodně, pak mu je i hodil za triko. Nakonec ho svihnul kopřivou. Druhý kluk se nebránil, jen řekl, ať toho nechá a odešel, tak to první bral, že mu to zas tolik nevadí. Druhému ruply nakonec nervy a do prvního strčil, ten upadl a odřel si obě dlaně a lokty.
Co myslíte, kde je vina, kdo se má komu omluvit?
Vina je na obou klukach. Jsou to kluci a takové věci se stávají.
Vina je na prvním klukovi. Neměl druhého provokovat.
Vina je na druhém klukovi. Měl se hned ozvat, že se mu to nelíbí a bránil se neadekvátně.
- Citovat
- Upravit
8.6.23 17:26
@Anonymní píše:
Nový příspěvek s novým problémem.
Zkusím popsat co nejvíc neutrálně a vy mi napište, jak byste řešili a kde je podle vás pravda.
Skupina školních dětí se náhodně sešla na dětském hřišti. Jsou to desetileté děti. Došlo ke konfliktu mezi dvěma kluky. Jeden druhého provokoval. Nejdřív slovně, smál se mu za oblečení, pak po něm házel kamínky, co jsou na hřišti, nejprve náhodně, pak mu je i hodil za triko. Nakonec ho svihnul kopřivou. Druhý kluk se nebránil, jen řekl, ať toho nechá a odešel,tak to první bral, že mu to zas tolik nevadí.Druhému ruply nakonec nervy a do prvního strčil, ten upadl a odřel si obě dlaně a lokty.
Co myslíte, kde je vina, kdo se má komu omluvit?
Vina je na obou klukach. Jsou to kluci a takové věci se stávají.
Vina je na prvním klukovi. Neměl druhého provokovat.
Vina je na druhém klukovi. Měl se hned ozvat, že se mu to nelíbí a bránil se neadekvátně.
Jakože prosté ne nestačí? Tak třeba se ten první poučil, když si chudáček odrel dlaně. Za mě si za to ten první může jednoznačně sám, ale nezasahovala bych do toho. Tedy kdybych viděla, že mé desetileté dítě hází někomu kamínky za tričko a jemu se to nelíbí, tak zasahnu, to je snad zábava do školky, ne?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.6.23 17:35
@Anonymní píše:
Nový příspěvek s novým problémem.
Zkusím popsat co nejvíc neutrálně a vy mi napište, jak byste řešili a kde je podle vás pravda.
Skupina školních dětí se náhodně sešla na dětském hřišti. Jsou to desetileté děti. Došlo ke konfliktu mezi dvěma kluky. Jeden druhého provokoval. Nejdřív slovně, smál se mu za oblečení, pak po něm házel kamínky, co jsou na hřišti, nejprve náhodně, pak mu je i hodil za triko. Nakonec ho svihnul kopřivou. Druhý kluk se nebránil, jen řekl, ať toho nechá a odešel, tak to první bral, že mu to zas tolik nevadí. Druhému ruply nakonec nervy a do prvního strčil, ten upadl a odřel si obě dlaně a lokty.
Co myslíte, kde je vina, kdo se má komu omluvit?
Vina je na obou klukach. Jsou to kluci a takové věci se stávají.
Vina je na prvním klukovi. Neměl druhého provokovat.
Vina je na druhém klukovi. Měl se hned ozvat, že se mu to nelíbí a bránil se neadekvátně.
Vina je na straně prvního kluka. Ne, znamená ne. Pokud je chlapec mdlého rozumu a nechápe to, tak mu to holt bylo vysvětleno polopaticky. Nebo snad měl ten druhý podat kolkovanou žádost, aby ho ten první nechal na pokoji?
Jestli bych to řešila nebo ne, tak takhle od počítače těžko říct. Ty máš s těmi dětmi něco společného (rodič některého z nich, učitelka…)? A nebo jsi jen náhodný pozorovatel?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
Omlouvám se za téma, které tu již asi bylo probíráno mockrát, ale chtěla bych znát názor jiných maminek.
Před chvílí jsem se vrátila z pískoviště co je nedaleko a mám velmi smíšené pocity.
Mám 4 roky starého synka a venku si běžně hrává s dětmi, která zná. Není žádnej svatoušek, tak umí děti pozlobit, ale taky si nenechá nic líbit.
Byla jsem tam společně ještě s několika maminkami a babičkami a jejich ratolestmi.
V poklidu jsem si četla na lavičce knihu a nevím jak vznikl přesně konflikt, ale syn se s jedním o rok a půl starším „kamarádem“, známou firmou přes zlobení a bití všeho druhu, začali prát. Měli mezi sebou nejdřív menší ruční roztržku přičemž jsem je chvíli nechala zda-li si to vyřídí. Nejsem ta matka co hned běží řešit spory za dítě. Jiné maminky už se ptaly jestli by to nechtělo zakročit. Řekla jsem jim, že je nechávám, aby si to vyřídily mezi sebou. Po chvilce se situace opakovala a už šli oba do válení a bití na zemi a slovně jsem zakročila, na pár minut přestali. Sledovala jsem chování dětí a všimla jsem si, že je to ten druhý, který provokuje a kluka pošťuchuje. Nicméně jejich babička laxně a suše oznámí, že ten jejich je pěknej provokatér a na toho svýho zavolá „nech toho“ toť vše. Po nějaké chvilce ten náš po tom excesu běží a shodí nějakým holčičkám z deky udělaný stan pro panenky. A než stihnu za ním dojít, už ho zase ručně poštuchuje starší kamarád. Nečekala jsem než zakročí babička a nevydržela jsem to a řekla tomu „kamarádovi z hřiště“, že když chce provokovat druhé, že může dostat nakládačku i ode mně. Tak ať neprovokuje. Byla jsem už maximálně vytočená. Pak jsem vzala malého a vzala jsem ho domů. Nevím jestli to bylo zrovna správné z morálního hlediska, ale přišlo mi to lepší, než kluky trhat od sebe a hlavně jsem nevěděla kdo provokoval první.
Nicméně jsem roztrpčená z reakce ostatních dozorujících rodičů a prarodičů. Jako řeči o tom jestli nechci srovnat kluky, ale jejich babičce nic neřeknou? Že neudělala nic… Že je nechávám ať si to prvně vyřeší sami…a když to nemá řešení, že by tam měl být výchovný element od obou dětí, nebo ne?