Poradna zdravého obouvání
Ing. Eva Žáková
Řekla bych že by to byl špatný kup. Náš malý má široký nárt, takže vždy vyzkoušíme hromadu botů, než nějaké koupíme. Abys pak nelitovala
I já se přidám k těm, co by nekoupily. Malý začal chodit sám až v 17. měsících. Boty měl samozřejmě už dřív a koupě prvních byl horor. Všechny se mi na něho strašně špatně obouvaly, neseděly a ty správné byly snad až tak desáté.
Boty kupujeme taky občas dopředu, ale jenom ověřenou značku ( Superfit). Většinou, když narazíme na minulou kolekci, za výhodnou cenu.
Sandálky nosí oba kluci doma ( či ve školce) celoročně. Klasické papučky jim nesedí, v těhle jsou Ok, nožka se jim tak nepotí.
Ale pozor, jeden začínal na botkách č. 18 ( v 8mi měsících), druhý na č. 20. (ve 14ti m.).
S uzavřenýma botkama bych byla opatrnější. Mladší začal na 20 a po pěti měsících jsme na čísle 24
. Takže co měsíc, to číslo nahoru.
U sandálek bych vzala radši větší ( můžou nosit na doma), se třema nastavitelnýma řemínkama, širší, kvalitní značku.
já koupila půl roku dopředu botky 22 (ale celokožené boty - normální, ne sandály) a jsou úplně OK. Podle mě je za stejnou cenu udáš kamoškám dycky.
sandálky na doma kupuju dopředu už asi rok a půl - bydlíme v cizině a kvalitní zdravotní obuv je tu velmi drahá, takže vždycky, když přijedem domů, nakoupím, ale dopředu fakt vždy jen sandálky na doma. Kupuju pořád stejnou značku, stejný vzor - Jindrášek má taky vysoký nárt a jiné mu nesedí. Ale také s tím už budu muset skončit, ptž buď má ten nárt vyšší a vyšší, nebo ty větší velikosti jsou stále stejně šité pro nárt.