Křivý příslib svatby

340
11.1.21 09:20

Křivý příslib svatby

Ahoj všem,

ráda bych pohledy na moje trápení jinýma očima. Nyní jsem s přítelem téměř 6 let, máme byt na hypotéku, rozumíme si. Mě bude 27, jemu 29. Nicméně už po 4 letech jsem cítila, že bych se ráda vdala a tak jsem téma nakousla. Rozhodně nechci na přítele tlačit, protože svatba je svobodné rozhodnutí obou a když jeden nechce, tak svatba hold nebude. Před 2 lety mi řekl, že se na svatbu ještě necítí, ale tak za 2-3 roky ano. Tak jsem čekala a vážně doufala, že na Vánoce poklekne, no a nic.. Občas jsem nadhodila něco na téma prstýnky, velikost svatby (jen cca 12 lidí) a tak. To docela reagoval, i jsme se shodli jaké prstýnky by se nám libily. Ale tím, že se nic nestalo, tak jsem se zeptala, jak to vidí. Nejdřív mlčel, pak se kroutil a nakonec z něj vypadlo, že žádnou svatbu nechce, že je to podle něj zbytečné a nepřikládá tomu žádnou váhu :,( Děti zatím úplně neplánujeme, ale několikrát jsem mu říkala, že nebudu rodit dřív než budu vdaná. Hrozně mě mrzí, že mi před 2 lety lhal a řekl to jen, aby odsunul aktuální problém na později (jeho typická vlastnost). Nechci se rozcházet jen proto, že nebudu mít stejný příjmení, ale beru to jako zradu a snažím se s tím vyrovnat. Požádala jsem ho, zda by to nemohl znovu promyslet, když ví, jak je to pro mě důležité. Souhlasil, ale stejně nevěřím, že se jednou vezmeme. V době corony bych svatbu stejně nechtěla, myslela jsem tak jaro 2022, tedy po 7 letech vztahu. Byla jste některá ve stejné situaci? Jak to dopadlo?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
8159
11.1.21 09:24

@PanenkovaMakova Hlavně neměj dítě, to si žena často myslí že to chlapa donutí si ženu vzít. Tez jsem čekala na svatbu a nic…nakonec následoval rozchod.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
6182
11.1.21 09:26

Jestli rekl za 2-3 roky a ty jsi na nej za 2 roky nastoupila, tak neudelal nic spatnyho. Porad bezi to co rekl. Zadnou zradu ani lez. Ze problem odsunul je vec druha. Pokud je to u tebe takovy problem, pres ktery nejede vlak a bez svatby nemuzes existovat a on to ma presne naopak a ani jeden nechcete ustoupit. Tak svatba nebo ne, tak z jednoho z vas udela nestastneho cloveka. Proto je na rade rozchod.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1298
11.1.21 09:26

Nebyla. Ale mam znamou a tu to trapi cely zivot. Porad citi jakousi krivdu, ze se ta svatba nakonec nekonala a ze ji vlastne oficialne nechce. Pritom souhlasila, ze tedy svatba nebude, ale vnitrne se s tim nesrovnala. Nejlip kdyz chteji nebo nechteji oba, ale nekdy to holt nejde. Jsou spolu 15 let, dve deti.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
6083
11.1.21 09:30

Manželství není jen o tom mít stejné příjmení. Pro mě byla svatba celkem důležitá, brali jsme se až po narození dítěte, ale na tom jsme se společně shodli a i to dodrželi. Jestli ti přítel v takto zásadních věcech lže často tak úplně nevím jestli je to ten správný parťák do života.

Příspěvek upraven 11.01.21 v 09:32

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
11.1.21 09:31

Já od chlapa očekávám, že bude vodvázanej ze společných závazků. Pokud má vztah fungovat, nedovedu si představit, že bych se doprošovala a on si nebyl jistý, jestli je připraven.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
11.1.21 09:34

Jako kdybych cetla o sobe. Ja nakonec sveho byvaleho muze ukecala. Byla to chyba, za dva roky po svatbe jsme se rozesli a pak i rozvedli. Byla jsem hloupa. Neber to ale, ze ti lze, on to tak mozna pred temi dvema lety citil a ted to proste citi jinak. Navic v tomto veku se mnoho chlapu do chomoutu nehrne. Po rozvodu jsem byla s dcerou sama a bylo to slozite obdobi. Ted jsem znovu vdana a muj soucasny manzel si me opravdu chtel vzit a je to rozdil, cely vztah je o necem jinem. Takze vim, ze je to hrpzne rozhodnuti, ale radim jit od sebe :(

  • Citovat
  • Nahlásit
617
11.1.21 09:34

Tak vy by ste si meli hlavne sednout a na ferovku probrat jak vasi budoucnost vidite. Svatba jako takova formalitka je asi to posledni. Hypoteku, tedy zavazek uz mate, deti jednou taky budes chtit… chce je on? Poridis si je pripadne i bez svatby? Asi bych si toto chtela ujasnit driv nez pozdeji. Ten cas utika vazne rychle a zatim co ty budes cekat az on se rozhoupe nebo zmeni nazor, tak Ti to vse proklouzne mezi prsty :nevim:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
5589
11.1.21 09:35

No tak hlavně že už máte byt na hypotéku. Jestli ti jde jen o příjmení, můžeš si ho zajít změnit i bez svatby. Dle mě je teda svatba a hypotéka daleko, ale daleko menší závazek než děti. Chce je vůbec? Ve vašich letech byste se o nich aspoň už měli začít bavit, tobě začnou tikat hodiny, tak abys neztrácela čas. Pěkný kvítko, mohl to říct narovinu že žádnou svatbu nechce. Abys nebyla za dalších 10 let sama, a bez dětí. A ne, svatba není jen o změně příjmení a kusu papíru…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
12069
11.1.21 09:36

Nezažila jsem, ale kamaradka jo. Pomohlo az plánování dítěte - trvala na tom, že bude mít její příjmení, protože rodnej list je taky jen papír :jazyk:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
3768
11.1.21 09:37

My se vzali až po dětech :nevim: ale já od začátku věděla, že se zenit nechce, říkal mi to hned. Takže jsem nic nečekala a pomalu si ho chystala sama.. Po druhém dítěti jsme se vzali, už sám uznal za vhodné, že by to chtělo :mrgreen: takže po 5 letech vztahu (on 43, já 29)..vždy jsem to téma natukla, rozebirali jsme to, pak jsem mu řekla ať mi prostě koupí prstýnek, vybrala jsem datum.. Povedlo se :lol: nechtěla jsem žádná gesta, jen to prostě uzavřít a být ofiko rodina :nevim: a rozhodně nejsem z těch hrdinek, co bez svatby nedají dítěti příjmení po otci :roll: jako by to něco změnilo, jejich otec bude i když spolu nebudeme :nevim: a výmluva, že s dětma jsou všude ony a volají je jiným jménem a že je to divný.. Bože, to je mi outlocitnost :roll: :lol: vždy jsem slyšela na obě jména, když u doktora volali příjmením dítěte, došlo mi že to jsme my, oni tam opravdu neřeší příjmení matky :mrgreen: také jsem slyšela na oslovení „manželka“ a sama říkala „manžel“, když se něco řešilo s cizími, jen to teď už opravdu tak je :mrgreen:

Takže pokud je to jediný váš problém, že on nechce a ty jo… Svět se nezbori. Ono to nějak vyplyne, rozhodně se kvůli tomu nemusíte rozchazet. Pokud teda nebudeš za cíťu a nebudeš to brát jako zradu :roll: jeho lásku k tobě to opravdu nemeri, hodně chlapů na to prostě není :nevim: (btw my měli obřad na úřadě jen se svědky - a to byly dvě paní matrikarky z úřadu :mrgreen:)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
340
11.1.21 09:37

@Cenarius Je to pro mě důležité, ale není to nic, přes co by nejel vlak. Když zvážím, že na jedné misce vah je náš spokojený vztah, společný majetek a na druhé svatba, tak rozhodně převáží miska první. Nejsem naivka a neočekávám nečekanou žádost o ruku, on takový ani není. Beru to tak, že se na svatbě dohodneme oba. Ale tím, že udal určitou dobu, tak jsem se na to asi docela upnula. Počítám, že stejně minimálně rok bude trvat než bychom svatbu naplánovali (do roka do dne :mrgreen: ), pak by jeho termín seděl. Proto jsem byla pod stromečkem zklamaná. Potrestala jsem se sama - ten, kdo něco očekává, je potrestán zklamáním.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
3482
11.1.21 09:39

Já se ti nedivím, že to bereš jako „zradu“, ale zase bych ze svatby neměla radost, kdybych věděla, že to partner dělá proto, že musí, ale nechce. Já jsem otěhotněla neplánovaně po 6 letech vztahu. Když byl synovi rok, tak mě partner požádal o ruku. Když měl 3, tak jsme se vzali. Šlo to pomalu, ale nechala jsem to na něm. :) Zkus to taky, třeba změní názor, nebo pokud ti na svatbě hodně záleží, tak se zkus podívat po jiném, ale nezapomeň, že ten nastávající si tě sice vezme, ale může mít milion chyb, které stávající partner nemá. ;)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
961
11.1.21 09:39

Zkus se sama zamyslet nad tím, jak si představuješ svoji budoucnost s partnerem. Pokud je pro tebe svatba něco opravdu velmi důležitého, tak mu to sděl. Pokud trvá na tom, že svatbu absolutně nechce, asi bych zvážila jestli má smysl v takovém vztahu dál být.
Protože ty se budeš cítit ukřivděná a ten pocit nezmizí, naopak, bude v tobě potichu hnít aby nakonec o pár let později vybublal v nějaké nesmyslné hádce. A úplně nejlepší je na chlapa vytahovat staré, pro něj vyřešené záležitosti.
Já osobně příteli řekla, že bez svatby nerodím a pokud už by se stalo, tak děti budou mít MOJE příjmení a absolutně mě nezajímá co si o tom myslí. Já jsem ta, která protrpěla těhotenství, porod, šestinedělí, kojení a moje děti se prostě nebudou jmenovat jinak než já.
Mám tady pár žen v okolí, které si taky přály svatbu, ale nepřicházela žádost, pak najednou byly těhotné a už se vdávat „nechtěly.“ Čti: mezi lidma vykřikovaly, jak si toho chlapa nevezmou, když je nechtěl ani bez dětí. A pak, když se přiopijou, tak pak brečí, že by si svatbu strašně přály. Ale ten chlap už je nepožádá, když ze všech stran slyší, jak se vdávat nechce.
Takže pokud je pro tebe svatba důležitá, neshazuj to, nemaskuj to, nepohřbívej to v sobě. A hlavně, jak už tady bylo řečeno - nepořizuj si děti jenom proto, abys chlapa donutila ke svatbě. Nefunguje to :)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2902
11.1.21 09:42

Pokud ti nejdřív řekl, že svatba je v plánu a teď ti řekl opak, tak to podraz je. Jestli je pro tebe svatba důležitá, tak už ses dávno mohla zařídit jinak a neztrácet s ním čas. Mimochodem věřím, že chlap, který si ženu nechce vzít, si tím vztahem není jistý.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat