Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Nelitovala. Možná začátky těhotenství byli vždy takové, že se hormony bouřili. Máme 3 deti a jsme šťastní za každé.
Ne nikdy jsem nelitovala. Ale ja mam rozdil mezi holkama 13 let takze to je skoro jako 2 jedinacci. Dve deti blizko po sobe bych uprimne nedala a obdivuji kazdeho kdo to zvladne.
Taky jsem si to nedovedla představit mít druhé dítě. První mě dostalo do kolen. Proto jsme pár let počkali. No spíš víc než pár. Synovi bude za dva týdny 7 let a já jsem 15tt. Moc se těším.
@Anonymní píše:
Litovali jste nekdy, ze mate dve (nebo vice) deti a nezustali jste u jednoho? Nemate pocit, ze jste udelali chybu? Mam maleho syna, jsem znovu tehotna a premyslim, jak to zvladneme, jak se zase vyrovnat s nedostatkem spanku, nechci byt protivna na obe deti, nechci byt jejich otrokem (zni to blbe ale toho se bojim), chci mit nejaky cas pro sebe. Malovala sem si jak malej uz roste (bude mu 10mes) a je z nej partak a ja se pomalu muzu vratit k “normalnimu” zivotu. Jsem z toho proste uplne vydesena. Otazka tedy zni, litovali jste nekdy sveho rozhodnuti mit dve (vice) deti? Napiste prosim uprimne a klidne anonymne.
když už to druhé máš, tak by jsi ho nikdy a nikomu nedala ale samozřejmě je to v něčem náročnější. Starší už je samostatná jednotka, mít je ji, tak si užívám dovču s drinčíkem u bazénu, ale takto stojí u pískoviště a tahám bagr
nikdy bych mladšího nedala, ale to neznamená, že mě občas nenapadne, jaké by to bylo, kdybych byla v ten moment jen s jedním ![]()
Nelituji ale u druhého mam větší povinnosti.ale nikdy bych deti nelitovala. pravě bych chtěla ještě třetí ![]()
Ano, lituji vůbec toho že vůbec mám děti, momentálně jsem absolutně jejich otrokem. Připadá mi, že mě tady ten rodinnej život připravil úplně o všechno. Nemám žádné přátele, ti mají momentálně úplně jiný starosti a až já budu mít trochu čas, zas oni budou mít malý děcka a tím pádem jde nějaký společný čas úplně do kopru. Nemám čas ani jít sama na záchod, natož tak cokoliv seberozvijejiciho, prostě jenom utirám zadky a pokydaný stoly a poslouchám žvatlání, mám po krk pískovišť a výletů kolem baráku… Tos ale asi slyšet nechtěla, promiň za upřímnost…Ty určitě budeš fajn mamina, děti máš blíž od sebe, první rok překonáte a pak to bude moc fajn, to sama doufám i u nás, že zase bude líp… Buď silná ![]()
Mám zlaté dítě a druhé „nechci“. Vždy jsem chtěla jedno, abych mu mohla dát vše, materiálne i citově. Po porodu okamžitě náležita ochrana (ne přerušovaný styk nebo praskající kondomy pochopitelně). Takže dilema řešit nemusím. Pokud budu ta jedna z deseti tisíc, co přes hormonální blokádu otěhotní, dítě příjmu a budu brát jako dar. Zda pořídit sourozence je takové životní dilema. Takže bych byla ráda, že se to vyřešilo „samo“ a těšila se. Pokud jsi ten případ „praskl kondom v době ovulace“, tak hlavně promysli, jak to bude příště, ať neřešiš třetí dítě ![]()
Nikdy jsem nelitovala. Možná toho někdy mám plné zuby. Ale máme dceru 3 a půl let a druhá dcera 7 m a máme doma aspoň veselo. Jak větší dcera dělá blbosti a malá se tomu směje je nejkrásnější pohled
![]()
Ne, nelituju, vzdy jsem chtela 2 deti a mam je. A chtela jsem je s malym rozdilem, prave proto, abych to nevyspani a spol. vzala jednim vrzem. Ted jim je 6 a 8 a mit k nim mimino si fakt neumim predstavit.
No..:)) mam 2,5 letou a tri tydny staryho klucika.. s dcerou absolutne nezname, co je nespat v noci.. tak syn nam to pekne ukazuje.. sem absolutne vyrizena z nedostatku spanku, kojeni me nebavi a uprimne nejradsi bych si uzivala leto jen s dcerou, ktera uz je super partak:)
Asi toho nelituju nebo nekdy mozna jo a modlim se, aby uz mu bylo aspon pul roku… ( me ale obecne mimina moc nebavi) az tak od toho pul roku to zaclo byt zabavnejsi..
Ja obcas zalituju. Ale cim jsou starsi, tim je to lepsi. (Je mezi nimi 20 mesicu a mladsimu je ted rok a ctvrt). Ted je tech malych deti proste moc najednou, ale verim, ze jeste rok dva a budu stastna, ze se maji navzajem. I ted jsem za ne vdecna, je je to proste masakr obcas.
Občas lituju, že máme čtyři
ale upřímě nevím, kterou bych byla ochotná nemít, asi žádnou
neboj, ono se to srovná, když jsem čekala druhé, tak jsem se bála, jak na starší nebude čas, a že jí třeba budu mít míň ráda a spoustu takových blbin, ale ráda jí nemám o nic míň a čas se vždycky nějaký našel, jak povyrostou, zvládnou si hrát víc sami
držím palce, ať máš hodné a přiměřeně spavé miminko, to je potom hned o polovinu starostí míň ![]()
Ne. Ani toho, ze mam dve, ani toho ze nejsou brzy po sobe jak jsem puvodne chtela a ani toho, ze jsem je nemela driv. Ja obecne nelituju zadneho ze svych rozhodnuti, jsem dost fatalista.
Ahoj, mám dceru 10 let a v tomto dalším těhotenství (dnes 39tt) jsem měla spoustu různých pocitů. Takové, vždyť už je velká, máme s manželem klídek, co jsem to udělala. Měla jsem skvělou práci, která mě naplňovala. Budu mít to druhé ráda? Jak to zvládneme a mnoho dalších. Řekla bych, že to byli nějaké deprese. Dnes cca 2-3 měsíce už je fajn a toto neřeším, prostě, jaké jsme si to udělali, takové to máme
Hlavně, když vidím, jak těch deset let uteklo, tak si říkám, proč ne..vždyť ten život tak letí a malá bude mít jednou někoho k sobě.. Mám kamarádku, která po porodu 1.dcery měla psych. problémy (šestinedělí),že už nikdy další dítě nechce… po roce a půl se ji narodil syn a říká, že tohle je nejlepší etapa jejího života..
Litovali jste nekdy, ze mate dve (nebo vice) deti a nezustali jste u jednoho? Nemate pocit, ze jste udelali chybu? Mam maleho syna, jsem znovu tehotna a premyslim, jak to zvladneme, jak se zase vyrovnat s nedostatkem spanku, nechci byt protivna na obe deti, nechci byt jejich otrokem (zni to blbe ale toho se bojim), chci mit nejaky cas pro sebe. Malovala sem si jak malej uz roste (bude mu 10mes) a je z nej partak a ja se pomalu muzu vratit k “normalnimu” zivotu. Jsem z toho proste uplne vydesena. Otazka tedy zni, litovali jste nekdy sveho rozhodnuti mit dve (vice) deti? Napiste prosim uprimne a klidne anonymne.