Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Myslím, že na dnešní poměry máte hraček spíš míň, což neznamená, že i tak dostatek. Klasika no, starší generace to nechápe a není se čemu divit, sami měli mnohem méně.
Příspěvek upraven 11.11.16 v 12:43
Uprimne kolik casu si vase deti vyhraji s hrackami? Ja jsem po obdobi nakupovani dalsich druhu stavebnic „aby bylo na vyber“ zase uplne skepticka a specialne triletemu a petiletemu nevim, co koupit. Co bychom nemeli a pritom by to k necemu bylo.
Dcera ma hodne hracek. Duplo, panenky, plysaky, kuchynku, ruzny voziky, kocarky, trikolku, kolo. Ale vsechno pouziva, hraje si se vsim. Dostane co si preje, je hodna neni duvod ji nedoprat.
Nasi kluci 1 a 3 roky toho maji tak akorat, rekla bych. maji plastove boxy a v tom rozdelene hracky na duplo, auticka, masinky, nadobicko, dinosaury, zviratka, puzzle, drevene hracky, hudebni nastroje, modelinu, kreslici potreby. pak skakaciho osla, par plysaku, par vetsich auticek, knizky a nejake ty batoleci svitico-mluvico-hrajico kramy
pak teda jeste spoustu venkovnich hracek, odrazedla, bagry, traktory, auticka, babovky, mice…ale vetsina je odnekud podedena.
obcas taky slysim, v podstate jen od te starsi generace mych rodicu a babicek, ze toho maji moc. ale to je proste dano tim, ze oni toho meli malinko. nebyly penize a ani vyber ci moznosti. dodnes pamatuji, jak jsme si se segrou prohlizely hracky v maminych tlustych nemeckych katalozich, Quelle a Neckremann, a kochaly jsme se. tech druhu a typu hracek, plastove kuchynky treba…my jen slintaly. tenkrat to nebylo, dnes bezny standart ![]()
Máme toho moc, ale ono se to už za těch 10 let prostě nasbíralo. Mám tři děti - holky, nejstarší 10, nejmladší 2. K tomu hodného bezdetneho strýčka a tetičku, dvoje hodné prarodiče. To by už ta nejmenší chudina nesměla nic dostat, protože všechno už mají starší holky. Větší věci se snažím eliminovat, třeba velký kočár mají jeden, kuchyňku taky, ale drobných hraček mají spoustu. Panenek, oblečku, stavebnic, plyšáků, společenských her, nádobíček, interaktivních zvířátek
… a teď nás čekají ještě příští týden narozeniny, pak vánoce a pak zas hned narozeniny
alespoň, že ta nejstarší už vymýšlí „rozumná“ přání.
Naše holky toho taky mají mraky a to myslím opravdu. A teď bude mít během měsíce starší narozeniny, svátek, Mikuláš i Vánoce…
Myslím, že toho nemáte přehnaně ani moc, tak akorát z mého pohledu. Nemám ráda zahlcenost dítěte hračkami, kdy pak ani neví, s čím dřív si hrát. náš dvouleťák má taky několik autíček většinou po někom, dřevěné kostky ještě po mě, bubínek, rozkládací mašinku, dřevěnou kostkovou mašinku, jedno baby puzzle, stavebnici, se kterou si tedy hraje nejvíc a každý den, pak dílnu pro malého montéra, zatloukací kolíky, kostku s tvary, kačera na tyči a takového natahovacího pejska co jezdí. Pastelky a knížky. venku motorku, bagra, bábovičky, lopatky, autíčka, tatru..Už jsem si kolikrát říkala, že bych mu něco vyřadila, ale vždycky po nějaké době najednou vytáhne např. kostku s tvary či něco podobného..TAkkto vypsáno se toho může zdát moc, ale v pokoji se mu to vejde do 3 bedýnek.
A ještě něco-můj taťka taky nadává že má malej hraček…, že jim stačily dvě polínka na hraní ![]()
@Pudloslava píše:
Uprimne kolik casu si vase deti vyhraji s hrackami? Ja jsem po obdobi nakupovani dalsich druhu stavebnic „aby bylo na vyber“ zase uplne skepticka a specialne triletemu a petiletemu nevim, co koupit. Co bychom nemeli a pritom by to k necemu bylo.
To asi záleží na konkrétním dítěti. Taky jsem jsem si jeden čas myslela, že toho má můj synek (3,5) moc, ale on si s tím opravdu vyhraje. Vždycky si půjčí jednu hračku a fakt si moc pěkně hraje. Třeba hoďku staví z lega, pak to uklidíme a on si jde třeba jezdit s traktorem -vymýšlí si u toho příběhy, vozí balíky do stodoly, orá pole… Podle mě je důležité hlavně to, co je to za hračky a jak si s nimi dítě hraje. U nás frčí právě nejrůznější stavebnice a kostky, traktory, společenské hry, knížky. Když vidím, že to k něčemu je, že si s tím dítě smysluplně vyhraje, tak proč to nekoupit. Prodává se ale spoustu kravin, které to dítě nijak neobohatí.
@Adrasteia píše:
To asi záleží na konkrétním dítěti. Taky jsem jsem si jeden čas myslela, že toho má můj synek (3,5) moc, ale on si s tím opravdu vyhraje. Vždycky si půjčí jednu hračku a fakt si moc pěkně hraje. Třeba hoďku staví z lega, pak to uklidíme a on si jde třeba jezdit s traktorem -vymýšlí si u toho příběhy, vozí balíky do stodoly, orá pole… Podle mě je důležité hlavně to, co je to za hračky a jak si s nimi dítě hraje. U nás frčí právě nejrůznější stavebnice a kostky, traktory, společenské hry, knížky. Když vidím, že to k něčemu je, že si s tím dítě smysluplně vyhraje, tak proč to nekoupit. Prodává se ale spoustu kravin, které to dítě nijak neobohatí.
Souhlasím.
@Akivasha píše:
Ahojte, zajímalo by mě, jak to máte doma vy. V poslední době mají členové rodiny docela narážky na to, že můj syn má hodně hraček. Což mě překvapuje, protože podle mě má zrovna období, kdy nemá skoro nic. Syn má skoro 3 roky, z takových těch dětských hraček už vyrostl a protože je před Vánoci, tak jsme mu nic moc nekupovali v poslední době. Jen pár maličkostí jako autíčko na pouti nebo malé puzzle a tak.
V podstatě má jen dřevěnou vláčkodráhu, kostky, magnetickou tabulku na kreslení, sadu s plastelínou, pár autíček a knížek a nějaké hračky „co dům dal“ (třeba manželův kufřík na nářadí, do kterého si třídí kostky a kuličky dle barev a pod.)
Tak by mě zajímalo, co se v dnešní době považuje za „hodně“. Chápu, že generace našich rodičů mělo pár hraček, takže jim přijde moc i 10 kousků. Kde máte hranici nebo rovnováhu mezi - dítě si němá s čím hrát/nemůžu dítě mezi hračkama najít?
V tom případě je to u nás jako v hračkářství ![]()
@misalin píše:
Souhlasím.
Tak například teď k Vánocům budu synovi kupovat další traktor, protože traktory miluje. Někdo by mohl říct, že to je blbost - ALE - vyberu takový montovací se šroubovákem, který může rozebrat na díly a zase smontovat dohromady - a hned má ta hračka další rozměr, dítě si může trénovat jemnou motoriku a zručnost - nicméně někdo by už křičel, na co druhý traktor. Vždycky je důležité při výběru hraček uvažovat, jestli si s tím dítě vyhraje, jestli ho to obohatí.
@Adrasteia píše:
Tak například teď k Vánocům budu synovi kupovat další traktor, protože traktory miluje. Někdo by mohl říct, že to je blbost - ALE - vyberu takový montovací se šroubovákem, který může rozebrat na díly a zase smontovat dohromady - a hned má ta hračka další rozměr, dítě si může trénovat jemnou motoriku a zručnost - nicméně někdo by už křičel, na co druhý traktor. Vždycky je důležité při výběru hraček uvažovat, jestli si s tím dítě vyhraje, jestli ho to obohatí.
Přesně, tak uvažujem i my, podle toho, co ho zrovna baví a jestli mu to něco dá. te´d budeme mít narozeniny a máme pro něj dřevěnou farmu se zvířátky, takových farem je moře, ale vybrali jsme takovou, kde má hodně vvěcí, se kterými může různě manipulovat, a to byla nejlevnější ![]()
Děkuji všem za reakce
Vidím, že se to hodně liší asi i počtem a věkem dětí, že 3 a 6letý budou mít toho víc, než tříleťák a mimino.
@Aletheia píše:
Podle mě toho má akorátPodle toho co popisuješ. Nemám ráda takové to zahlcení hračkama, dítě neví s čím si hrát, akorát s tím hází, s ničím si nevyhraje, u ničeho nevydrží
Příjdou mi super hračky které se dají nějak rozšiřovat, protože to dítě baví dlouho. Takže vláčkodráhy, domečky s nábytkem atd.
Dětské štěstí a radost nedělá kvanta hraček.
Taky mi to tak přijde, jednu dobu toho měl docela dost a nehrál si vlastně s ničím, teď si vezme jednu hračku a soustředí se na ni. Moc toho ani nevyžaduje naštěstí, na chatě je schopen i hodinu nasazovat matičky na šroubky a je spokojený. ![]()
@dalmati píše:
Slyšela jsem, že má malý hodně hraček, ale nemyslím si to… možná to tak vypadá, protože je s oblibou vykrámuje všechny naráz, ale když se všechno uklidí, tak se to vejde do malé skříňky+teda plyšáci se tam nevlezou, těch zase tolik nevlastní. Vyhraje si se vším (včetně kuchyňských potřeb, které si průběžně taktéž přivlastňuje). S jednou hračkou si vydrží hrát hodně dlouho.Moje mamka mi říkala: buď ráda, že máš z jakých hraček vybírat. Když jste byli malí, bylo toho v obchodech strašně málo…
Taky mám ten pocit, že prostě jak je to roztahané všude, tak to působí, že je toho 3× tolik ![]()
Jak se tu někdo ptal, tak rodiče toho opravdu moc neměli (ve srovnání s námi), o babičkách nemluvě, ty si hrály s vyřezávaným kačerem a kamínkama. ![]()
Kamarádky právě taky kupující mraky hraček, syn je vedle nich jak chudý příbuzný. Ale rodiče a babičky to samozřejmě nevidí, nemají srovnání.
Na Vánoce toho zase přibude no, dostane kuchyňku, Hubelino, nějaké hrací knížky, pár věcí k vláčkodráze jako rozšíření. Jsem zvědavá, jak to bude u nás vypadat, až druhý syn povyroste, abysme taky neskočili jako v hračkářství. ![]()
Ahojte, dělám nějaký ten jarní úklid a tak nějak přemýšlím, co dělat s množstvím hraček, které máme doma.
Mám dvě děti - holky. Jedna chodí školky, druhá na první stupeň základní školy. A mají obrovskou hromadu hraček.
Obě holky velmi rády vyrábějí, kreslí, pletou a podobně a mají bambilion výrobků. Konkrétně se nám za tu dobu nahromadilo už 6 velkých krabic od bot výrobků a dvě velké IKEA krabice plné výkresů. Neustále se tím přehrabují a obrečí každý vyhozený výkres nebo výrobek, i když to dělám samozřejmě tajně. Dále mají asi 30 panenek od malinkých, přes bárbíny po miminka. K panenkám mají 3 domečky - jeden je ze stavebnice (věčně se rozkládá, rozpadá a hádají se kvůli tomu), druhý je dřevěný bytelný, ale zase poměrně malý a třetí je podomácku vyráběný z překližky - ten milují nejvíc, ale je bohužel v dost špatném stavu. Dále mají odhadem kolem stovky plyšáků (nahromadilo se to všechno za ty roky, bohužel nejčastější dárek návštěv)
Neustále pozoruji, s čím si hrají, pak dám něco pryč a během pár dnů se na to některá zeptá a pak brečí, že to není.
Pak mají kuchyňku opět už v horším stavu (jsme 3. majitelé). A vybavení do kuchyňky (4 krabice od bot - plastové ovoce a zelenina, nádobí atd. Zároveň je tam přimíchané lego apod, které používají také k vaření). Mnohé ve špatném stavu a právě to nejhorší nejraději používají.
Knihy a časopisy, omalovánky, nálepkové knihy - 3 plné police, další knihy se už se na police nevlezou, takže jsou opět v krabicích.
No a pak různé stavebnice, korálky, kreslící potřeby, vyráběcí sady, stolní hry asi 10 ks, hlavolamy, jeden větší kyblík plný figurek z kinder vajíček…
Mají jeden společný pokojík, není moc velký (10 m čtverečných) a je to naprosto šílené. Samozřejmě taky často roztahávají po bytě. Nedá se to pěkně uklidit.
Hlavně skoro každý týden vyrobí třeba dohromady 10 výrobků - dárečků pro mě nebo pro tatínka a teď co s tím? Je to úplně všude.
Každou blbost obrečí, jsou to neskutečné boje, které se týkají vyřazování. Opravdu si se vším průběžně hrají. Většinou to nakonec nějak přeberu já a vyberu aspoň 5% hraček, které dám do krabice - tu mám ještě třeba měsíc, než ji dám definitivně pryč. Ale i tak si na spoustu těch hraček zase vzpomenou a dávám jim to zpět…Prostě vůbec netuším, jak si v tom udělat systém…
Jak to prosím řešíte? Hlavně třeba i ty vyráběné dárečky, obrázky, kterých už mám x krabic a nemáme půdu ani sklep.
Já a manžel jsme minimalisti, každý máme v podstatě jen oblečení a drogérii, pak v pracovně věci do práce a tím to hasne. Pozorujeme oba dva, že nám to dělá špatně na psychiku a myslím, že pro děti to taky není dobré…
Moc díky za tipy ![]()