Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Může mít ADHD i být nevychovaný
to by měl opravdu zvážit odborník a to bití dětí bys s ním měla řešit
@Serpentini Je mi to jasné, jde hlavně o to, že ta čekací doba na vyšetření, je dlouhá no 🙄, ale tak čím dříve budu mít žádanku, tím lépe.
Samozřejmě to vše budu řešit v té poradně, doteď občas bouchnul přítele, samozřejmě jsme to pokaždé řešili a teď začal i s těma detma. Celkově je dost agresivní a výbušný. Minule plysakovy slapal na krk, jako zkušený MMA zápasník.
Taky je dost ubrečený, kvůli všemu začne hned fňukat a brečet, i když se jen trošku bouchne, tak začne jak kdyby mu někdo trhák hlavu. V noci se taky budí s brekem. Nevím co to je a co s tím.
Me zaujalo spis to padani, nema moc vbocene spicky nebo nevhodne boty? Tohle bych asi resila, s ocnim to nesouvisi. Nez deti usnou, tak to trva, nas mladsi taky u stolu moc neposedi, ale jidlo ho moc nezajima. Momentalne ma fazi, ze zadrzuje curani do posledni chvile a nekdy se i pocura, protoze se mu na ten zachod dojit nechce a radeji si hraje. Ma
3,5. S tim curanim to delala dcera kdysi podobne, byla to faze.
@blumen Má vysoký nárt, zda se mi, že botama to nebude, padá hlavně v situacích, kdy někam kouká a nevnímá. Já to měla, ale spojené s tím viděním, dostala jsem jako malá klapku, ale na špatné oko. Jsem tupozraká. Je to dědičné, ale na očním je zatím vše v pořádku.
@blumen píše:
Me zaujalo spis to padani, nema moc vbocene spicky nebo nevhodne boty? Tohle bych asi resila, s ocnim to nesouvisi. Nez deti usnou, tak to trva, nas mladsi taky u stolu moc neposedi, ale jidlo ho moc nezajima. Momentalne ma fazi, ze zadrzuje curani do posledni chvile a nekdy se i pocura, protoze se mu na ten zachod dojit nechce a radeji si hraje. Ma
3,5. S tim curanim to delala dcera kdysi podobne, byla to faze.
Malý večer usíná po hodině a půl uspávání.
@Anonymní píše:
Ahoj, už jsem to nevydržela a objednala syna do pegagogicko-psychologicke poradny.
Po tom co mi řekli ve školce, že tam mlátí bezdůvodně děti, už to byla poslední kapka.
Tak abych začala, malýmu je 3,5. Porod byl komplikovaný, zakončený Waxem, měl pupeční šňůru kolem krku, byl priduseny, museli ho rozdychavat.
Zlomili mu přitom i klíční kost.
Těhotenství jsem prožila ve stresu, ex mě v 5 měsíci vyhodil z bytu. Takže stres jak to utahnu, hledání nového bydleni a tak. Po porodu jsem s malým nebyla, po všech komplikacích mě s laktacni psychozou převezli na psychiatrii. Dlouho jsem si pak k němu hledala cestu.
A teď o malém, od malicka je nesoustredeny, nevnímá co mu říkám, přitom slyší dobře. Když má sedět u oběda, několikrát odbehne, nebo aspoň soupe se stolem, dupe nohama, pořád si s něčím hraje, musí mít něco v rukou, u usínání si dokáže hrát i se zdí, kolikrát se pocura těsne pred záchodem, protože ho po cestě zaujme 10 věcí.
Neumí si sám hrát, potřebuje asistenci, nebo aspoň aby byl člověk s ním v místnosti. U ničeho dlouho nevydrží.
Potom taky často padá, zakopava, u očního byl, tady problém není.
Od malicka špatně spi, ale energie má až dost. Ani si na vše nevzpomenu, ale je toho hodně. Vy co máte doma dítě s ADHD, myslíte si, že by to mohlo být ono? Nebo nějaká jiná porucha? Nebo je to normální?
Na vyšetření se bohužel čeká dost dlouho. Zatím si paní pozvala jen mě.
Tak si říkám, jestli teda má vůbec tam cenu chodit, nebo jen zbytečně plasim a je to prostě nevychované, živé dítě?
Od narození do 2,5 let jsem na něj byla sama. Teď rok mám přítele, ale ten jezdí jen na víkendy. Takže jeho taky moc neposlechne. Jeho táta tvrdí, že je hodný, ale ten ho má jednou, někdy dvakrát týdně na tři hodiny. Tam ten mužský vliv moc není.
Může tam být nějaká hyperaktivita, nebo je prostě hodně živý a špatně zvládnutelný a s podmínkami, které máš, to je ještě těžší. Přijde mi, že pořád „z tebe mluví“ trochu i ten porod a hnusné období po něm. Já jsem měla těhotenství na pohodu, plánovaný císař kvůli mému zdravotnímu problému, jsme kompletní rodina, babičky i dědečkové fungují, snažíme se, vysvětlujeme, důrazně případně (když už je to za hranou - to chování), snažíme se o režim, důslednost, a syn jede 17 hodin denně jako jaderný reaktor. Je mu taky skoro 3,5. Má nižší potřebu spánku, neustále v pohybu, i v autosedačce je schopný šít alespoň nohama. kdybych na něj byla sama, narovinu říkám, asi by mě kleplo. U psychologa jsme byli kvůli opožděné řeči, ještě před jeho 3 rokem. Psycholožka řekla, že ADHD je něco, k čemu ta diagnostika musí dospět ve více směrech, že je na to ještě malý. Nicméně si myslím, že konzultací s odborníkem určitě nic nezkazíš. Drž se… ono se to povídá, vychovaný-nevychovaný… když vidím vrstevníky v okolí, tak rodičům závidím chvílema, že tam, kde já naběhám 1000 kroků, oni udělají 30, tam, kde já vysvětluji a opakuji 100×, oni řeknou pár slov, tam kde já sundávám syna podesáté z koruny stromů /berte obrazně, ale není to daleko od reality/, tam jejich děti sedí pod stromem a v klidu plácají bábovky… je to na palici někdy. Nedávno jsme se nastěhovali na vesnici a sousedky s dětmi podobně starými nejdřív nevěřily, když jsme se o dětech jen bavily. Když teď už se známe a trávíme čas i s dětmi, rychle pochopily, že jsem nepřeháněla, že není dítě jako dítě. A že jejich představa divokého kluka se extrémně liší do toho, co myslím já, když řeknu divoký.
Takže fakt nesoudím, navíc když jste měli tak blbý „start“. Konzultaci určitě neruš. Když už máš termín, jdi tam. Řešila bych v první řadě školku, zvlášť, když jsi na něj sama, tak aby fungoval ve školce a nebyl problém vůči ostatním dětem, je hrozně důležité.
Mám doma dvě děti s ADHD a jedno bez. V tomto věku to, co popisuješ, dělali/dělají všichni v podstatě stejně. Paradoxně nejlíp usíná ten s nejhorší formou ADHD. Ten s mirnejsi formou byl v tomto veku nejklidnejsi, na nejaky adhd jsem vubec nepomyslela, on byl uzasnak, navic jsme v tu dobu meli uz o dva roky mladsiho s ADHD naprosto jasnym… U jídla nejvíc blbne ta jediná bez ADHD. Ta má zrovna teď 3,5 roku, pro mě pekelný věk. Z fáze, kdy nic neumí, ale všechno chce, se plynule dostala do fáze, kdy už všechno umí, ale dělat nic nechce… vzdor, opozice, kopírování chování bratrů, prosazování sebe… uf.. shrnuto, tvůj syn může mít adhd a nemusí, to ti tu nikdo neřekne a pravděpodobně ti to neřeknou ani v té PPP, tam dg nedávají, tam dávají úlevy pro dítě do školky a školy. A často k tomu chtějí právě papír s diagnózou od odborníka. Takže bych kluka rovnou objednala ke klinického psychologovi, psychiatrii, na neurologii…něco z toho. A uvidíš.
@gabriellllla píše:
@Serpentini Je mi to jasné, jde hlavně o to, že ta čekací doba na vyšetření, je dlouhá no 🙄, ale tak čím dříve budu mít žádanku, tím lépe.
Samozřejmě to vše budu řešit v té poradně, doteď občas bouchnul přítele, samozřejmě jsme to pokaždé řešili a teď začal i s těma detma. Celkově je dost agresivní a výbušný. Minule plysakovy slapal na krk, jako zkušený MMA zápasník.
Taky je dost ubrečený, kvůli všemu začne hned fňukat a brečet, i když se jen trošku bouchne, tak začne jak kdyby mu někdo trhák hlavu. V noci se taky budí s brekem. Nevím co to je a co s tím.
neměl dobrý start do života. Uplakaný byl i jako novorozenec a kojenec tipuji…? ![]()
dráždivé dítě, on to nedělá bezdůvodně. I když samozřejmě v tomhle věku už ví, co funguje a nefunguje, čím zaujmout pozornost atd…
Ber to ale tak, že pro něj to bylo podobně traumatizující, když ty jsi byla hospitalizovaná. Po tom komplikovaném porodu a zlomenině, nechodili jste někam třeba na fyzio a na neurologii? přijde mi, že prostě byl dráždivý, to padání může být i hypotonie. Po tak náročném porodu jsi se prostě vrátila domů a jelo se dál… jen tak?
@Anonymní píše:
@blumen Má vysoký nárt, zda se mi, že botama to nebude, padá hlavně v situacích, kdy někam kouká a nevnímá. Já to měla, ale spojené s tím viděním, dostala jsem jako malá klapku, ale na špatné oko. Jsem tupozraká. Je to dědičné, ale na očním je zatím vše v pořádku.
Nase dcera padala kvuli te vbocene spicce nohy a kdyz k tomu mela nevhodne boty, proto se ptam… me to nenapadlo samotnou.
@Mutlice píše:
neměl dobrý start do života. Uplakaný byl i jako novorozenec a kojenec tipuji…?
dráždivé dítě, on to nedělá bezdůvodně. I když samozřejmě v tomhle věku už ví, co funguje a nefunguje, čím zaujmout pozornost atd…Ber to ale tak, že pro něj to bylo podobně traumatizující, když ty jsi byla hospitalizovaná. Po tom komplikovaném porodu a zlomenině, nechodili jste někam třeba na fyzio a na neurologii? přijde mi, že prostě byl dráždivý, to padání může být i hypotonie. Po tak náročném porodu jsi se prostě vrátila domů a jelo se dál… jen tak?
Dříve zas tak strašně ubrečený nebyl.
Je hodně mazlivý. Na mě fixovany, měli jsme i separační úzkost.
Nn nikam jsme nechodili, po třech týdnech, mě pustili z psychiatrie s vysokýma davkama léků, žili jsme asi do 5 měsíce u rodičů.
@Mutlice Jo taky je extrémně ukecaný, ve větách mluvil už ve 2 letech, skáče do řeči, musí si pořád aspoň broukat. Od té doby co vstane, dokud neusne, tu pusu nezavře, před spaním si aspoň musi šeptat.
No jsem zvědavá co mi řeknou. Mluvila hned o tom, že na vyšetření se dlouho čeká, tak to tam asi dělají? Nebo dostanu nějakou žádanku, doporučení. Nevím.
Já mám ADHD a dceru s ADHD tam vidím určité shody. S tím padáním, modřinami z ničeho, úrazy respektive návštěvy pohotovosti to je i statisticky zdokumentované. A dost klíčevé je potíže se spánkem respektive usínáním, neschopnost „vypnout motor“ a určitá zvýšená dráždivost nebo citlivost. Potíž si myslím, že je věk, diagnosticky zajímavé to začne být s nástupem do školy, měl by ty známky ADHD vykazovat ve více prostředích, ideálně ve všech. No PPP nic nezkažíš, ale diagnózu nedávají ani nemohou, to by tě stejně odeslali na psychiatrii. prekérka je, že stejně se může projevovat i dítě s ranným traumatem, což u vás bylo hned od početí, každopádně ti mohou pomoci výchovně poradensky.
@Anonymní píše:
Dříve zas tak strašně ubrečený nebyl.
Je hodně mazlivý. Na mě fixovany, měli jsme i separační úzkost.
Nn nikam jsme nechodili, po třech týdnech, mě pustili z psychiatrie s vysokýma davkama léků, žili jsme asi do 5 měsíce u rodičů.
Přijde mi, že je prostě hodně nejistý, celkově to nemáte snadné, od porodu, pak bez otce. Myslím, že to nemusí vůbec být ADHD, ale taková jeho nejistota (táta „zmizel“ - nevím, jak vycházíte dál, pak je tu někdo jiný nový, ale jen na pár dní v týdnu), která se projevuje tou ubrečeností a ukňouraností.
Příspěvek upraven 09.05.23 v 14:31
Je to mozne, ono by to docela odpovidalo a stres v tehotenstvi a po porodu je dle nekterych teorii mozny rizikovy faktor pro rozvoj ADHD. Ale na urceni diagnozy potrebujes holt to kolecko odborniku…cekaci lhuty jsou dlouhe u vsech, tak posilam silu ![]()
Ahoj, už jsem to nevydržela a objednala syna do pegagogicko-psychologicke poradny.
Po tom co mi řekli ve školce, že tam mlátí bezdůvodně děti, už to byla poslední kapka.
Tak abych začala, malýmu je 3,5. Porod byl komplikovaný, zakončený Waxem, měl pupeční šňůru kolem krku, byl priduseny, museli ho rozdychavat.
Zlomili mu přitom i klíční kost.
Těhotenství jsem prožila ve stresu, ex mě v 5 měsíci vyhodil z bytu. Takže stres jak to utahnu, hledání nového bydleni a tak. Po porodu jsem s malým nebyla, po všech komplikacích mě s laktacni psychozou převezli na psychiatrii. Dlouho jsem si pak k němu hledala cestu.
A teď o malém, od malicka je nesoustredeny, nevnímá co mu říkám, přitom slyší dobře. Když má sedět u oběda, několikrát odbehne, nebo aspoň soupe se stolem, dupe nohama, pořád si s něčím hraje, musí mít něco v rukou, u usínání si dokáže hrát i se zdí, kolikrát se pocura těsne pred záchodem, protože ho po cestě zaujme 10 věcí.
Neumí si sám hrát, potřebuje asistenci, nebo aspoň aby byl člověk s ním v místnosti. U ničeho dlouho nevydrží.
Potom taky často padá, zakopava, u očního byl, tady problém není.
Od malicka špatně spi, ale energie má až dost. Ani si na vše nevzpomenu, ale je toho hodně. Vy co máte doma dítě s ADHD, myslíte si, že by to mohlo být ono? Nebo nějaká jiná porucha? Nebo je to normální?
Na vyšetření se bohužel čeká dost dlouho. Zatím si paní pozvala jen mě.
Tak si říkám, jestli teda má vůbec tam cenu chodit, nebo jen zbytečně plasim a je to prostě nevychované, živé dítě?
Od narození do 2,5 let jsem na něj byla sama. Teď rok mám přítele, ale ten jezdí jen na víkendy. Takže jeho taky moc neposlechne. Jeho táta tvrdí, že je hodný, ale ten ho má jednou, někdy dvakrát týdně na tři hodiny. Tam ten mužský vliv moc není.