Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Ahojky,
potřebovala bych poradit s naším synem. Je mu přes 3,5 roku a všechno na co sáhne zničí. Má to takhle teda už odjakživa, ale řekla bych, že se zdokonaluje místo aby z toho vyrostl.
Děti mají poměrně přísnou výchovu, vždy jsou pokáráni, když něco takového udělají, dobře ví, že se to a to nesmí. Opravdu od miminek jsou tak vedení. Starší taková není, občas omylem něco zničí, ale je to v rámci běžné únosnosti každého dítěte.
Ovšem syn je opravdu likvidační jednotka. Bohužel kvůli němu jsou i ostatní sourozenci škodní, protože i jim všechno zničí, takže se jim ani nedá nic dát, protože už předem víme, že je to zbytečné. A když už, tak jim to dlouho nevydrží.
Je vidět, že to nedělá schválně ve smyslu nějaké škodolibosti, to určitě ne. Prostě je to takový koumavý montér, který tou svou touhou zničí na co sáhne. Občas je to i omylem, že třeba běží s něčím v ruce a upadne a rozbije to o zem. Často to samozřejmě dělá vědomě, ale jak říkám, ne s cílem vyloženě ničit tou škodolibostí.
Zkoušeli jsme mu koupit hračky na kterých by se mohl vyřádit v rozebírání, ale to ho naprosto nebere.
Jsem z něj ale už zoufalá, protože není dne, kdy by něco zásadního neprovedl. Snažím se věřit tomu, že z toho nejhoršího časem vyroste, ale ráda bych to nějak zmírnila už teď. Už kvůli jeho sourozencům, kteří tím taky dost trpí.
Děkuju za každou radu či podobnou zkušenost.
Věř mi, že tohle se odnaučit nedá. Měla jsem takovýho bráchu a díky němu jsem neměla žádný hračky. Z každý panenky mě zbyla jen půlka nebo něměla hlavu apod., protože zkoumal co je uvnitř a zjímalo ho, jestli je panenka dutá nebo co tam je. Pokreslil mi knížky, spolykal figurky z člověče nezlob se.. Prostě jsem neměla nic a hrála jsme si s jeho hračkama, co byly ale za týden v polovičním množství, než co dostal. Odešlo to až s věkem. Ikdyž do těď někdy na co šáhne to se mu dostlova sere pod rukama. Má prostě takovou kliku. ![]()
@mejdylko píše:
Věř mi, že tohle se odnaučit nedá. Měla jsem takovýho bráchu a díky němu jsem neměla žádný hračky. Z každý panenky mě zbyla jen půlka nebo něměla hlavu apod., protože zkoumal co je uvnitř a zjímalo ho, jestli je panenka dutá nebo co tam je. Pokreslil mi knížky, spolykal figurky z člověče nezlob se.. Prostě jsem neměla nic a hrála jsme si s jeho hračkama, co byly ale za týden v polovičním množství, než co dostal. Odešlo to až s věkem. Ikdyž do těď někdy na co šáhne to se mu dostlova sere pod rukama. Má prostě takovou kliku.
Páni, a já čekala, že napíšeš, naopak, že díky tréninku z mládí, mu všechno pod rukama kvete
.Tos mne nepotěšila, ten náš opičák, taky na co sáhne, zařve ![]()
@boball tak nemusí to bejt pravidlo, ale prostě jsou tací co se jimmoc nedaří. Já zas nesmim vařit. Všechno vybuchuje a padá a lítá. Ale vzhledem k tomu, že mám přítele a dítě, tak vařit musim, ale je to strašný kamikaze.
njn brácha mámu stim strašně štval, on to pak rozbil aniž by chtěl, prostě se mu to zázračně všechno rozpadolo pod rukama a někdy to prostě byla veliká zvídavost. On byl i dost hyperaktivní a učitelka ve škole z něj šílela. pak dostal jinou a to to snim uměla a byl zlatej
teď je to sice lepší, ale když jsme stěhovali, tak mi skříní omlátil nově vymalovaný zdi a povedlo se mu místo smontovat, mi rozebrat kolečka u kočárku. Skříně do jeho bytu mu musel smontovat můj přítel. On by ze skříně měl totiž stolek. ![]()
MEJDYLKO tvůj brácha je fakt kvítko
Ale Samuela v tom totálně vidím ![]()
Příspěvek upraven 07.01.13 v 12:47
Tak tohle znám. Mám dceru 2,5 roku a je to téměř to samé. Na co šahne, to zničí. Nedělá to schválně, jen prostě ráda něco zkoumá..Hračky co dostala k Vánocům jsou už všechny téměř zničené…
Doma jsme museli přejít na plasty, protože už rozbila nepočítaně hrnečků, skleniček a misek. A to se jí to povedlo rozbít i na koberci..nechápu jak
. Zkoušela jsem jí domluvit, aby byla opatrnější na věci, ale moc to nezabralo..Doufám, že jí to časem aspoň trochu přejde. Ale vzhledem k tomu, že je dcera živé a zvídavé dítko tak nevím nevím… ![]()
@Spellinka věř mi, že pokud je takhle živá, tak to nepřejde. To je prostě vrozené a převychovat bude dost těžký. Brácha dostal nesčetně výprasků a nepomohlo nic.
dědek mu řikal Tomášek kazisvět. Protože se mu fakt dařilo a když jsme k němu přijeli, tak ho jeden čas přivazoval na židli, aby mu náhodou nic nerozbil. Ale on byl celkově magor. ![]()
@mejdylko Tak přivazovat ji k židli už mě taky napadlo, ale praktikovat to raději nebudu
,myslím že by rozbila i tu židli
.Ale dceřin praděd ji též nazval kazisvětem, protože se jí podařilo jogurtem ohodit stěnu
.takže na návštěvy moc nechodíme, všude něco provede
.Ale taky si myslím, že jí to nepřejde.. i když nevím po kom to teda má. Já jsem byla její pravý opak..jako malá jsem nic nerozbila ani se neušpinila..Takže leda snad nějaký skrytý nevybouřený gen ![]()
@Spellinka to máš to co se dědí ob generaci. To co nebylo v téhle, bude zaručeně v té další.
máma taky nechápala, kde jí bráchu vyrobili. Ona taková hodná ťunťa (teď už teda po rozvodu ne, se votrkala), já taková zlaťounká. Kde mě posadili, tam mě za 5 hodin našli. Stačila mi slánka a vystačila jsem si sní celej den a neubylo ani zrníčko. A pak se jí narodil tenhle čert.
mýho bráchu máma nemohla vzít ani do restaurace. V jedný nám už rovnou za ubrus účtovali 20 Kč za vyprání. Buď skončilo jídlo v klíně, nebo do koly nasypal cukr a kola byla všude, i na stropě (nezapoměl to před odkrytím promíchat, zkoušel co to udělá
) no a mohla bych vyjmenovávat do nekonečna. jednou dostal na prdel za to, že kluci podpálili naši zahradu, on jí sice nezapálil, ale klukům přinesl zapalovač, protože chtěli kouřit (bylo jim asi 5) a brácha blbec jim donesl podpal. ![]()
Příspěvek upraven 07.01.13 v 13:13
Teda, když to čtu, tak se docela bavím, ale zároveň propadám ještě větší hysterii
To mě čekají hezký věci
Je fakt, že mi do společnosti moc taky chodit nemůžeme
Kvetu i 5 minut v albertu ![]()
@Jahudka84 v tý době, kdy byl můj brácha malej, tyhle velkoobchody ještě neexistovali, ale na naší vesnici pak udělali časem sámošku a máma tam pak nechávala půlku peněz, jen za to co Tom rozbil nebo v nestřežený chvíli zdlábnul. ![]()
@mejdylko Tak u nás to bylo podobný
. Ségra totální kvítko z pekel a já, kam mě posadili tak tam mě taky našli
Ale je pravdou, že ségra z toho vyrostla, ale až když jsem se narodila já a musela mě občas hlídat
.Jen doufám, že dcera nebude nic podpalovat
.Ale spíš se stává to, že krade
U přítele v prácí si od jeho kolegy vzala zapalovač, tak dostala na zadek..No takhle to udělala ještě asi 3krát. No a pak jsem ji nachtyla jak si zapalovač cpe rychle do kapsy
A jít někam do restaurace vážně nehrozí, naúčtovali by nám toho víc než jen ten ubrus
. V obchodě musí být jen posazená v košíku a v dostatečné vzdálenosti od regálů, jinak všechno strhává ![]()
@Spellinka šikovná holka.
hodně podobná mýmu bráchovi. Neřekli vám doktoři, že je hyperaktivní? Mámě řekli, že to dělá hodně v jeho chování. On měl toho chudák víc. Nejhorší bylo, když pak návštěvy řikaly: Přijeďte kdykoli, ale bez Tomáše.
máma ztoho byla na mrtvici. Mě si lidi půjčovali, že jsem byla hodná a ňuňací a bráchu nikdo nechtěl ani vidět. Takže snim musela bejt pořád zalezlá doma. Zapalovače miloval, pak se rozhodl, že táta bude dostávat cigarety na příděl. A měl je u sebe a táta to jakoby od něho odkupoval za čokoládu. Tátovi pak bylo divný, že by kartáč vyhulil za 3 dny. Měl asi krabičku a půl na den. To víš že jo. Náš mladej je prodával ve školce!
výměněj obchod za zákusky atd. Nebo měl táta daný na poličkách flašky s alkoholem byly to ty jak jsou točený vzhůru nohama a zmáčneš a vyteče ti panák. Pak mu přišlo, že mu nějaký pití moc ubejvá. No jasně. Tomáš vždycky když táta odjel, čórnul klíč od jeho pokoje a chodil to tam bžunkat! Alkáč jeden ![]()
@mejdylko píše:
@boball tak nemusí to bejt pravidlo, ale prostě jsou tací co se jimmoc nedaří. Já zas nesmim vařit. Všechno vybuchuje a padá a lítá. Ale vzhledem k tomu, že mám přítele a dítě, tak vařit musim, ale je to strašný kamikaze.njn brácha mámu stim strašně štval, on to pak rozbil aniž by chtěl, prostě se mu to zázračně všechno rozpadolo pod rukama a někdy to prostě byla veliká zvídavost. On byl i dost hyperaktivní a učitelka ve škole z něj šílela. pak dostal jinou a to to snim uměla a byl zlatej
teď je to sice lepší, ale když jsme stěhovali, tak mi skříní omlátil nově vymalovaný zdi a povedlo se mu místo smontovat, mi rozebrat kolečka u kočárku. Skříně do jeho bytu mu musel smontovat můj přítel. On by ze skříně měl totiž stolek.
Chudák, to je mi ho líto. Mojí kamarádky syn, taky už dospělej chlap je na tom podobně, v práci je šikovnej, ale děsnej smolař. Příde třeba na návštěvu, zeptá se, jestli může ztlumit rádio a urve knoflík, schodí vonavku na záchodě, praští hlavou do lustru.Kam vleze, něco se mu stane. ![]()