Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Ahoj holky, obracím se na vás jestli nemáte některá stejnou zkušenost příp. radu jak na to. Náš FIlip má 7,5 měsíce a moc rád papká (váhu má ale přiměřenou, teď má 7,75kg, náš denní jídelníček je přibližně ráno 180ml UM, v poledne cca 150ml zeleninového nebo masozeleninového příkrmu, odpoledne ovoce nebo přesnídávka nebo jogurt s ovocem, večer 180ml UM, a v noci 1-2× UM, je velmi živý a aktivní, už v 5.měsíci si začal sám sedat, v 6.měsíci už sám lozil jako torpédo po celém bytě a následně na to si začal stoupat u nábytku), když mu řeknu, že jdeme dělat „ham“ tak se může zbláznit radostí. Háček je v tom, že když nás vidí jíst, tak začne děsně řvát a vyvádět, že něco chce taky. Někdy je to děsně nepříjemné, hlavně když jsme někde venku nebo na návštěvě, když začne tak vyvádět, při tom to dělá i ve chvíli, kdy má téměř bezprostředně po jídle. Takže jsem jako agent a ujídám tajně. Máte někdo podobnou zkušenost?????
Ahoj,
do určité míry to dělají asi všechny děti. My jsme v tomto období taky jedli, když děti spaly
a jejich případné výstupy na návštěvách jsem řešila tak, že jsem jim už při příchodu vybalila připravené ovoce nebo takové ty dětské neslané křupky. Šlo o to, aby se do „svého“ jídla zabraly dřív, než zmerčily to „dospělácké“. Nebo jsem s sebou brala klasickou svačinu, co dávám doma - třeba jogurt nebo tak a zase je hned po příchodu nakrmila. Pak už zabraly hračky. Naštěstí. ![]()
Víc neporadím ![]()
Bubu-
Ahojky,
tak s papáním a aktivitou to máme skoro stejné!! Nikolka už od 5. měsíce, sedí, od 6. stojí, samozřejmě všude leze, je to akčňák a ráda papá. Řeknu HAM, ona zopakuje a už otevírá pusu!! Jakmile vidí prso, láhev nebo misku, tak už křičí HAM HAM!
Když jíme my, tak strašně závidí, ke každému se hrabe a chce taky. Naštěstí neřve, ale venku to řeším většinou tak, když se chceme v klidu najíst, že sebou nosím dětské sušenky a jednu vždycky dostane do ruky ![]()
Jinak my máme něco kolem 7,5 kg ![]()
Jarka a Nikolka
tak u nas to je navlas to same. Danysek i kdyz je napapany a to tak, ze sve jidlo uz vyplivoval s pusinky, vyhazoval, atd..proste znamky napapani, tak jakmile uvidi nase jidlo, veskera sytost je tatam a chce to nase. Ted uz to resime tak, ze jeho jidlo planuju tak, aby bylo soubezne s tim nasim. A kdyz to nekdy nejde, tak mu proste dam opravdu hodne malinky kousek bud z naseho jidla, nebo neco jineho, pul piskotku, zdibek rohliku..atd, a mu to vetsinou staci.Nevim sice,jestli je to vychovne, ale mam za to, ze jeste neni schopen pochopit, ze nemuze mit vsechno,takze to resim aspon takhle.
Naše malá taky děsně ráda jí a to vlastně pořád, asi to má v genech.
To, co jíme my ji samozřejmě zajímá. Od zhruba 1 roku se snažíme vařit tak aby to mohla taky, nesmažíme, málo solíme, dochucujeme až na talíři.
V restauraci si objednávám taky tak, pro případ krize máme neustále u sebe krabičku s něčím k snědku - syrovou zeleninu, ovoce, cereálie, jogurt…
To, že chce jíst s náma považuju za trénink sociálních dovedností, rodina by měla jíst pohromadě co nejčastěji.
Taky jsme trochu změnili stravovací návyky, „prasárničky“ a mňamky před malou prostě jíst nemůžem, protože se jich logicky dožaduje taky, když se přestanem cpát večer u televize a manžel se taky vybodne na kouření, tak budem zdravě se stravující rodinka.
Jinak bych dítě v jídle neomezovala, jen pozor na to co jí. Naše „špatně“ papající sestřenice si vydupala jídelníček ze sladkostí a to je radosti, když ta žížala něco vůbec sní, naše popelnice se cpe ovocem a třeba suchým chlebem, dobroty loudí, ale to má většinou smůlu, ani babičky si nedovolí jí dát něco, co neprošlo mojí schvalovačkou (teda snad).
Buď ráda, že malému chutná, horší, kdyby nejed.
Čau:o)
já taky závidím když manžel něco jí a hned po něm chci:o))) takže se nedivím že M dělá to samé. Teď už je to o hromadu jednodušší, když už vlasntě v upravených formách může vše - dřív to byla docela makačka aby to jeho vypadalo jako naše… zakázané ovoce jím když malej spí… a jeho škemrání jsme vyřešili společným jídlem - prostě jíme s ním - 5× -6× denně, hezky u stolu a mládě je spokojený… dřív nejvíc protestoval když jsem si něco vzala na sedačku do obýváku a nechtěla mu dát… tak jsem se musela vzdát pojídání jídla u TV a vše se striktně jí u jídelního stolu v kuchyni
Nejhorší je škemrání venku po cizích lidech… to bych ho musela zlákat na čokošku aby nesomráčkoval… a to samozřejmě nechci…
Malá je úplně stejná. Nic sme jí nedávali až na vyjímky, dnes už je to lepší že nedělá vyrvál pokaždý když někdo jí ale pořád ji to neopustilo. V 7m měla akorát sytější jídelníček cca takový: ráno UM, svačina-ovocný příkrm, oběd-masozeleninový příkrm, svačina-jogurt, večeře-kaše. V noci nejedla.
Ahoj,
tak my máme sice nepapací holčičku. Ovšem to se týká pouze její stravy - to co mám já chce okamžitě.
Visí mi na noze a brečí, skučí, pochtívá. Bohužel ještě umocněno tím, že chce i pít to co mám já a z toho co mám já. Takže většinu dne utíkám před svým dítkem a uždibuju a upíjím potají. Už si připadám jak blázen.
Samozřejmě co můžu tak jí dám, ale kafe fakt pít nemůže. ![]()
jedinou výhodu vidím v tom že pak snadněji budeme přecházet na pití přímo z hrníčku (už teď jí to docela jde) a budeme papat to co máma tudíž snad všechno co budu potřebovat aby jedla. ![]()
Ahoj Iva.