Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Mamánek a kňoura
- Fotoalbum (1)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
jpichova
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
9.11.11 12:51
Mělas štěstí, že starší je taková jaká je. Já mám obě děti jako ty mladšího, oba jsou donošení, starší je kluk, mladší holka.
Nejseš v tom sama.
Budeš se muset smířit s tím, že máš „normální“ zvědavé a navíc závislé dítě.
Co s tím? Nastavit pevné hranice, důslednost a hodně mazlení 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.11.11 12:52
Za prvé - nesrovnávej. Pokud jsi měla předtím malého superhodného andílka, tak chápu, že nasadila laťku hodně vysoko, ale každé dítě je jiné.
Zvídavost a vzteklost bych brala, že patří k věku, mě přijde normální, že musím dávat pozor, zda v okolí není něco nebezpečného, rozbitného.
Konstantně umrčené dítě jsem neměla, ale pokud bylo do toho cca 1,5r potřeba, nahodila jsem ho na záda do nosítka, on byl u maminky, zpívala jsem a přitom udělala, co bylo potřeba. Podle mě má separační úzkost a tím, že mu tu zvýšenou potřebu kontaktu neuspokojíš, tak se to bude jen zhoršovat. Vyřvání bych viděla jako naprostý opak toho, co potřebuje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
jpichova
9.11.11 12:55
alifie píše:
Ve čtyřech letech ho to přejde.
Tak to jsi mě uklidnila 
- Citovat
- Upravit
9.11.11 12:59
alifie píše:
Ve čtyřech letech ho to přejde.
Jo? 
Našemu budou 4 a pořád se ho to drží
Zakladatelko všichni si tím projdem.Já mám 11.měsíční dcerku a taky mi pořád stojí u nohou,nebo chce chovat.Prostě tu pozornost vyžaduje,i když někdy to je o nervy.Tak nechám práci na večer co mám,až usne a je spokojená,že se ji věnuju Moje mamka mi pořád říká,že děti do 2 let si neumí pořádně hrát,a chtějí být s mámou.Vydrž snad bude líp 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
jpichova
9.11.11 12:59
Takže více mazlení,no zkusíme to. Holka právě potřebu neměla a možná i proto s ní jsou poslední dobou problémy. S prckem se mazlíme každé ráno asi půl hodinku,než vylezeme z postele. Přes den moc času není,ale pokusím se ho udělat. Je strašně rád venku,tak se snažíme být na hřišti tak tu hodinku. Vůbec si nedovedu představit,jak půjdu ve třech letech do práce 
- Citovat
- Upravit
9.11.11 13:00
alifie píše:
Ve čtyřech letech ho to přejde.
jo přesně tak někdy to trvá i déle jako u nás u syna to přešlo až ve škole a né všechno teď je mu 15 a i tak je někdy na zabití,s tím rozdílem že ho můžu vykázat do pokoje! 
vydrž nic jiného asi nezabere
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.11.11 13:21
Vítej v klubu .
Já zažívám naprosto totéž, a teda moc jsi mě neuklidnila, že se to zhoršuje 
.
Pod to, co jsi napsala ty, se můžu podepsat.. Verča nebyla až takový zlatíčko, jako tvoje dcerka, ale přecijen byla o dost klidnější než ten ďábel, co je Tomča 
.
Já si myslím, že je to určitě dané i rozdílem kluk/holka, ale samozřejmě je to i o povaze každého dítěte. Malá byla strašně opatrná, všechno se učila pomalu, postupně, taky si spousty věcí na zemi nevšímala (kytky apod.). No a to co předvádí od malička prcek, prostě nebe a dudy. Ten jde do všeho po hlavě, sice ještě nechodí, ale pár krůčků udělá a v klidu si hrcne na zadek, leze nejužšíma prostorama, leze mi na krabice, na postel, prostě když to jde, tak hurá do výšin . Samozřejmě to pak bere dolů po hlavě, takže je pořád samá boule 
. Cokoliv nevhodného do dětské ručky se vyskytne v jeho dosahu, tak hned má, kytky jsem po pár dnech radši odstěhovala, do skříněk jsme namontovali zábrany proti otevírání..no mazec a děkuju pěkně, jestli bude hůř . No a to, že na mě neustále visí a řve, tož to máme pořád. Nemůžu od něj ani na krok, a to doslova, pořád mě musí mít na dosah…když vařím, visí mi na noze, takže je to o nervy, když jdu na záchod, jde se mnou a já musím zasednout celou mísu, aby se v ní nehrabal a sundat papír, aby ho netahal (ostatní věci jako štětku a koš máme už dlouho nahoře na poličce 
). Mohla bych pokračovat do večera .
Jo a vztekání taky moooc dobře umí, před pár dny mi vystřihl takovej hysterák, že jsem se nestačila divit, a to jen proto, že se nemohl trefit kostkou do díry . Jinak se vždycky vzteká, když mu něco seberu, co uzmul, něco zakážu, vzteká se u přebalování, oblíkání, vzteká se i v kočáře a v autě (a to fakt šíleně, takže se snažíme jezdit na spaní nebo jen kousek). Jakmile ho v něčem prostě omezuju, tak je zle, ale zároveň mi musí být pořád za zadkem.
Jo a se spaním, v noci teda spí dobře, to musím uznat, chodí ve 20h a vstává v 5-6:30, jen občas nahodím dudák, pohladím. Ale přes den jedeme na plný zápřah, protože už spí jen po o (od 9 měsíců), ovšem posledních asi 14 dní pouhopouhých 20-30 minut .
Ještě pořád máš dojem, že je tak zle, že nemůže být hůř ?
Jinak radu nemám, jen přetrpět a asi to opravdu souvisí se separační úzkostí. Takže já se snažím mu být nablízku, vařím po večerech a přes den se mu věnuju, byť je daní za to neuklizenej byt..ale jak se říká „bordel v bytě, šťastné dítě“
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.11.11 13:25
Mám doma to samé,první ditké jako ze snu,žádné vztekácí období,poslouchal na slovo,klidně si vydržel hrát sám v ohrádce i 3 hodiny.Prostě zlato.Neměli jsme ani zábranu na schodiště,protože jsem mu zákazala tam chodit,tak tam prostě ani nednou nevlezl.A ted druhý syn,no mazec.Nejde ho přebalit,nelíbí se mu v kočárku,je to uřvánek a totální neposeda.Každý večer padám na hubu a nervy mám totálně v háji.Ale jsem šťastná,že je zdravý a tohle prostě musím „přežít“.Naštěstí v noci spí hezky.
Nezbývá než vydržet,zatnout zuby.Dneska jsem se dozvěděla,že kamarádky chlapeček má leukemii 
a uvědomila si,že je jedno,jaké ty dětičky jsou,hlavně,že jsou zdravé.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.11.11 13:25
mému je 3,5 a je to mamánek a kňoura stále, hlavně to kňourání mi leze na nervy- chodí do školky a pořád přemýšlím jak ho „zdrsnit“.
Si zas myslím, že je to tím, že jsme se sním pořád mazlili a mazlíme a on je protě mazel ukňouranej.Jsem si říkala, že na druhé snad budu drsnější a ne jen samé ťuťu nunu. Což o to na zadek taky dostane,, to ne že ne. Nebo je to prostě povahou a my s tím nic neuděláme
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.11.11 13:32
Cokoliv nevhodného do dětské ručky se vyskytne v jeho dosahu, tak hned má, kytky jsem po pár dnech radši odstěhovala, do skříněk jsme namontovali zábrany proti otevírání..no mazec a děkuju pěkně, jestli bude hůř
Jo a vztekání taky moooc dobře umí, před pár dny mi vystřihl takovej hysterák, že jsem se nestačila divit, a to jen proto, že se nemohl trefit kostkou do díryTo píšeš o tom našem ďasíkovi
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
jpichova
9.11.11 13:37
slevik píše:
Vítej v klubu
Já zažívám naprosto totéž, a teda moc jsi mě neuklidnila, že se to zhoršuje
Pod to, co jsi napsala ty, se můžu podepsat.. Verča nebyla až takový zlatíčko, jako tvoje dcerka, ale přecijen byla o dost klidnější než ten ďábel, co je Tomča
Já si myslím, že je to určitě dané i rozdílem kluk/holka, ale samozřejmě je to i o povaze každého dítěte. Malá byla strašně opatrná, všechno se učila pomalu, postupně, taky si spousty věcí na zemi nevšímala (kytky apod.). No a to co předvádí od malička prcek, prostě nebe a dudy. Ten jde do všeho po hlavě, sice ještě nechodí, ale pár krůčků udělá a v klidu si hrcne na zadek, leze nejužšíma prostorama, leze mi na krabice, na postel, prostě když to jde, tak hurá do výšin
Jo a vztekání taky moooc dobře umí, před pár dny mi vystřihl takovej hysterák, že jsem se nestačila divit, a to jen proto, že se nemohl trefit kostkou do díry
Jo a se spaním, v noci teda spí dobře, to musím uznat, chodí ve 20h a vstává v 5-6:30, jen občas nahodím dudák, pohladím. Ale přes den jedeme na plný zápřah, protože už spí jen po o (od 9 měsíců), ovšem posledních asi 14 dní pouhopouhých 20-30 minut
Ještě pořád máš dojem, že je tak zle, že nemůže být hůř
Jinak radu nemám, jen přetrpět a asi to opravdu souvisí se separační úzkostí. Takže já se snažím mu být nablízku, vařím po večerech a přes den se mu věnuju, byť je daní za to neuklizenej byt..ale jak se říká „bordel v bytě, šťastné dítě“
Jé to jsem ráda,že netrpím sama. Moje první je taky Verča . Se záchodem jsem dneska měli historku,zavírám se před ním,neboť mám pak vymotaný papír,či rozházené intimky a slipky po celém bytě,případně prolustrovanou mísu. Jak má zavřeno stojí za dveřma a buší do nich tím co kde najde. Dneska si vzal stoličku z Ikei,co mám když se venku obouváme a dal mi ji za dvaře. Jestli už chtěl na ni vylézt,aby si otevřel netuším,každopádně jsem šla hoooodne opatrně,abych ho případně nesrazila na zem. To mi dělá u balkonu,sedne si na parapet dveří a nechce mě pustit domů,já pak musím po milimetru posunovat dveře,úzkou škvírkou nahmatat ručku a pomalu dávat na koberec. Boule a modřiny měl na hlavě pořád. Z krmící stoličky jsme udělali svírací kazajku a stejně jak může pohupuje nohama či celým tělem a uhýbá před lžící. Odpadkový koš jsme dali do komory za závěs a tam má po zatažení zatím respekt,že nechodí. Všechno je aa-od špinavé myčky,kolem které se motá jak kolem svátosti, po koš na pleny,kam se mi dobývá neustále. Jak ho nezakopnu dostatečně hluboko do koutu pod přebalovák,vytáhne i podělané pleny. Naštěstí se v bobanech ještě nevyválel. Nejspíš to bude hyperaktivní dítě a už teď víme,že půjde o rok později,je nedonoš.,navíc červencový,tak ať se zbytečně netrápí. Když si přestavím,že holka je ve 2 třídě naprosto samostatná,přijde za mnou,že se naučila na zítra básničku-sama. To u něj se mi o tom může jen a jen zdát. No asi nezbývá než se více věnovat adoufat,že se to zlepší. Snad co mi ještě vadí je že když v noci ječí,manžel putuje do děcáku a malej do postele a spí jak pařez.Zato já oka nezamhouřím,protože dudle,chrápe,chrochtá a to se fakt nedá 
.
- Citovat
- Upravit
jpichova
9.11.11 13:42
Katka86 píše:
Mám doma to samé,první ditké jako ze snu,žádné vztekácí období,poslouchal na slovo,klidně si vydržel hrát sám v ohrádce i 3 hodiny.Prostě zlato.Neměli jsme ani zábranu na schodiště,protože jsem mu zákazala tam chodit,tak tam prostě ani nednou nevlezl.A ted druhý syn,no mazec.Nejde ho přebalit,nelíbí se mu v kočárku,je to uřvánek a totální neposeda.Každý večer padám na hubu a nervy mám totálně v háji.Ale jsem šťastná,že je zdravý a tohle prostě musím „přežít“.Naštěstí v noci spí hezky.
Nezbývá než vydržet,zatnout zuby.Dneska jsem se dozvěděla,že kamarádky chlapeček má leukemii
Přesně tak,hlavně že jsou zdravé. Když se narodil chybělo mu 30g do 2kg a já se modlila ať je vše v pořádku. Teď si říkám,že je až až. Od kamarádky chlapečkovi zase v 15 měs přišli na cukrovku a ta se málem sesypala. Takže si vlastně nemáme nač stěžovat,buď me rády za to co máme 
- Citovat
- Upravit
9.11.11 13:46
jpichova píše:Katka86 píše:Přesně tak,hlavně že jsou zdravé. Když se narodil chybělo mu 30g do 2kg a já se modlila ať je vše v pořádku. Teď si říkám,že je až až. Od kamarádky chlapečkovi zase v 15 měs přišli na cukrovku a ta se málem sesypala. Takže si vlastně nemáme nač stěžovat,buď me rády za to co máme
Mám doma to samé,první ditké jako ze snu,žádné vztekácí období,poslouchal na slovo,klidně si vydržel hrát sám v ohrádce i 3 hodiny.Prostě zlato.Neměli jsme ani zábranu na schodiště,protože jsem mu zákazala tam chodit,tak tam prostě ani nednou nevlezl.A ted druhý syn,no mazec.Nejde ho přebalit,nelíbí se mu v kočárku,je to uřvánek a totální neposeda.Každý večer padám na hubu a nervy mám totálně v háji.Ale jsem šťastná,že je zdravý a tohle prostě musím „přežít“.Naštěstí v noci spí hezky.
Nezbývá než vydržet,zatnout zuby.Dneska jsem se dozvěděla,že kamarádky chlapeček má leukemii
Přesně,vím,že je to prostě na hlavu,nervy v háji,ale to nejdůležitější je zdraví.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
Ahoj,
.
možná mě některé ukamenujete,ale já už mám poslední dobou nervy na pochodu.
Máme s manželem 2 děti skoro 8-mi letou holčinu se kterou/tedy až do teď/nebyly nikdy žádné problémy. Naprosto bezproblémové miminko,batole až do předškoláčka. Co jsem kde položila,tam jsem i našla,ničeho si nevšimala. Když to přeženu mohla jsem nechat nůž na zemi a ona se na něj podívala a šla si třeba hrát. Do práce jsem šla v jejích 19 měs. a hlídali na střídačku obě babičky.
Prcek /15měs/ je její pravý opak. Je nedonošený o 5 týdnů a asi se to na něm začíná projevovat. Je sice šikula,chodí od 13 měs,ale je to neposeda,se vším tříská,práská,bouchá/chudáci pod náma/,na ničem nenechá nit suchou. Co hned neseberu má do vteřiny v ruce a je to všude rozpatlané,rozbité apod. Jenže do toho všeho je strašně ukňouraný a na mě totálně závislý. Jelikož to od staršího dítka neznám,už mi to leze celkem na nervy. Čím je starší tím je i protivnější,uřvanější a co hlavně už se vzteká jak dospělák a musí být vše po jeho. Navíc jak se říká,drží se doslova máminy sukně a to tak,že když potřebuju vařit a on má splín,drží se mé nohy a né ji pustit. Když ho dám pryč řve jak kdybych mu udělala bůhví co. No prostě od nás jde jen řev,křik,tlukot a rambajs. A navíc díky posunutému času se mi posledních 14 dní budí v noci několikrát,vyjekává,má neklidné spaní a co hůř neustále se dožaduje mléka oproti původní 6té ranní klidně i ve 4 ránu/pův.5/. Nevím co si počít. Je toho na mě moc,mám klid jen přes poledne po o…kdy si dává až 2 hodinky. Jak to zvládáte vy,případně nějaké pomoc. Nejsem citlivka,klidně nechám i řvát,ale o to víc mi to jde na nervy a pak jsem zlá a protivná na okolí. Nebo,že by to byl jen normální rozdíl mezi chlapečkem a holčičkou