Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Mamánek a kňoura
- Fotoalbum (1)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
9.11.11 13:54
jpichova píše:slevik píše:Jé to jsem ráda,že netrpím sama. Moje první je taky Verča
Vítej v klubu
Já zažívám naprosto totéž, a teda moc jsi mě neuklidnila, že se to zhoršuje.
Pod to, co jsi napsala ty, se můžu podepsat.. Verča nebyla až takový zlatíčko, jako tvoje dcerka, ale přecijen byla o dost klidnější než ten ďábel, co je Tomča.
Já si myslím, že je to určitě dané i rozdílem kluk/holka, ale samozřejmě je to i o povaze každého dítěte. Malá byla strašně opatrná, všechno se učila pomalu, postupně, taky si spousty věcí na zemi nevšímala (kytky apod.). No a to co předvádí od malička prcek, prostě nebe a dudy. Ten jde do všeho po hlavě, sice ještě nechodí, ale pár krůčků udělá a v klidu si hrcne na zadek, leze nejužšíma prostorama, leze mi na krabice, na postel, prostě když to jde, tak hurá do výšin. Cokoliv nevhodného do dětské ručky se vyskytne v jeho dosahu, tak hned má, kytky jsem po pár dnech radši odstěhovala, do skříněk jsme namontovali zábrany proti otevírání..no mazec a děkuju pěkně, jestli bude hůř
. No a to, že na mě neustále visí a řve, tož to máme pořád. Nemůžu od něj ani na krok, a to doslova, pořád mě musí mít na dosah…když vařím, visí mi na noze, takže je to o nervy, když jdu na záchod, jde se mnou a já musím zasednout celou mísu, aby se v ní nehrabal a sundat papír, aby ho netahal (ostatní věci jako štětku a koš máme už dlouho nahoře na poličce
). Mohla bych pokračovat do večera
Jo a vztekání taky moooc dobře umí, před pár dny mi vystřihl takovej hysterák, že jsem se nestačila divit, a to jen proto, že se nemohl trefit kostkou do díry
Jo a se spaním, v noci teda spí dobře, to musím uznat, chodí ve 20h a vstává v 5-6:30, jen občas nahodím dudák, pohladím. Ale přes den jedeme na plný zápřah, protože už spí jen po o (od 9 měsíců), ovšem posledních asi 14 dní pouhopouhých 20-30 minut
Ještě pořád máš dojem, že je tak zle, že nemůže být hůř
Jinak radu nemám, jen přetrpět a asi to opravdu souvisí se separační úzkostí. Takže já se snažím mu být nablízku, vařím po večerech a přes den se mu věnuju, byť je daní za to neuklizenej byt..ale jak se říká „bordel v bytě, šťastné dítě“.
Jo tak z krmící židličky mi vylézá nebo bych spíš mohla říct vyskakuje 
. A jak zavřu dveře na záchod či na balkon, tak spustí šílenej hysterák, že mám obavu, že na nás pošlou sousedi sociálku . Takže prádlo věším pouze, když je manžel doma a zabaví ho jinde než v obýváku (jinak ječí taky) .
Myčku taky zbožňuje, takže postupuju stejně jako v případě věšení prádla . No a už se mi tu sápe po pc, sice ho mám na stole, ale on je hlava horká a i kdyby se měl na hlavu postavit, tak se k němu prostě dostane .
No co jsme chtěli, to máme, že 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.11.11 13:56
Také znám největší zábava je, když může lézt po mamce, to ho fakt baví a vydrží si hrát i dlouho Noci máme na střídačku, dvakrát do týdne mě nechá vyspat, asi abych mu dlouho vydržela a nešlehlo to se mnou. Víceméně mi to ani nevadí, ale třeba PMS a jeho nálady, to je fakt na ten babybox
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
jpichova
9.11.11 14:01
slevik píše:jpichova píše:Jo tak z krmící židličky mi vylézá nebo bych spíš mohla říct vyskakujeslevik píše:Jé to jsem ráda,že netrpím sama. Moje první je taky Verča
Vítej v klubu
Já zažívám naprosto totéž, a teda moc jsi mě neuklidnila, že se to zhoršuje
Pod to, co jsi napsala ty, se můžu podepsat.. Verča nebyla až takový zlatíčko, jako tvoje dcerka, ale přecijen byla o dost klidnější než ten ďábel, co je Tomča
Já si myslím, že je to určitě dané i rozdílem kluk/holka, ale samozřejmě je to i o povaze každého dítěte. Malá byla strašně opatrná, všechno se učila pomalu, postupně, taky si spousty věcí na zemi nevšímala (kytky apod.). No a to co předvádí od malička prcek, prostě nebe a dudy. Ten jde do všeho po hlavě, sice ještě nechodí, ale pár krůčků udělá a v klidu si hrcne na zadek, leze nejužšíma prostorama, leze mi na krabice, na postel, prostě když to jde, tak hurá do výšin
Jo a vztekání taky moooc dobře umí, před pár dny mi vystřihl takovej hysterák, že jsem se nestačila divit, a to jen proto, že se nemohl trefit kostkou do díry
Jo a se spaním, v noci teda spí dobře, to musím uznat, chodí ve 20h a vstává v 5-6:30, jen občas nahodím dudák, pohladím. Ale přes den jedeme na plný zápřah, protože už spí jen po o (od 9 měsíců), ovšem posledních asi 14 dní pouhopouhých 20-30 minut
Ještě pořád máš dojem, že je tak zle, že nemůže být hůř
Jinak radu nemám, jen přetrpět a asi to opravdu souvisí se separační úzkostí. Takže já se snažím mu být nablízku, vařím po večerech a přes den se mu věnuju, byť je daní za to neuklizenej byt..ale jak se říká „bordel v bytě, šťastné dítě“
Myčku taky zbožňuje, takže postupuju stejně jako v případě věšení prádla
Jo tak tuhle větu jsem slyšela od manžela několikrát,když jsem po něm chtěla druhé dítě. Vždycky mi říká-slibovala jsi mi,že o něm nebudu ani vědět . Teď už chodíme na balkon spolu a po chvilce nemám čím zavěšovat,jelikož mám všechny kolíčky dole pod balkonem. Kolem myčky běhám dokola aby si nesáhl na tu mastnotu a špínu co je na zadělaným nádobí,stejně tak kolem horké trouby. Ale u té má respekt,té říká a a dává ruku pryč jako au pálí. No a PC,tak ten nám už 2× zkolaboval,jak nám náš miláček neustále vypínal a zapínal zelené svítící tlačítko a pak nabíhal ve stavu nouzového režimu. Manžel svítíví tlačítko přelepil černou páskopu,ale kdepak on už ví,že tam někde je a tak máme napojeno na vypínací prodlužku a musíme vždy vypnout komplet. Přečetla jsem si něco o té separační úzkosti a jsme na ni jak ušití 
.
- Citovat
- Upravit
jpichova
9.11.11 14:04
A teď se nám pán probudil a tak vypíním Pc a jdeme si hrát. Klidně pište,juknu večer.
- Citovat
- Upravit
9.11.11 14:07
To přesně říká manžel, co jsme chtěli to máme. Je to pravda, hlavně, že jsou zdraví drobci naši 
. Ale je to na budku nebo alespoň pro mě. Já jsem klidný člověk, ale toho řevu co u nás pořád je . On jí krásně, ale když ho nepřipoutám a věřím mu, že bude jen sedět, tak už stojí v židličce a leze na ten podnos. Teď zrovna leze s chodítkem (ještě nechodí, jen po kolenách) a nejde mu to přes práh, tak zase řev a vztekání. Myčku také miluje, věci do ní dávám zásadně když je manžel doma, nebo když si někam odleze, ale to hned zmerkne, přileze já ji rychle před ním zavřu a zase šílená scéna. Prádlo věším a on mi ho hned strhává dolů, vyhrabuje hlínu z květináčů. Žehlím a vařím, jen když spí. Nejraději po mě leze a kouše mě nebo něčím buší do hlavy, včera našel ve skříňce špatně ukrytý brambor a tím mě šlahl do hlavy . Jsou to miláčci 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.11.11 14:09
nesrovnávej děti, mám jedno a je jako tvůj mladší, naučila jsem se jí brát taková jaká je a všichni mi říkají že to v životě bude mít jednoduché, že se umí ozvat a je komunikativní. Ano je i ukňouraná a upištěná, mamánek a citlivka ale o to víc je krásné pozorovat jak se vní kloubí tyto dvě vlastnosti.
Ber ho takovéhho jaký je, srovnej se vnitřně i ty a on se srovná taky. Je to teď nejhorší období, až se naučí komunikovat a ty mu budeš moci vyjít víc vstříc bude to lepší. a tím nemyslím aby bylo vše po jeho, to rozhodně ne. 
Přežij nejsi v tom sama, takový dětí je spousta, chce to zabavit, vyběhat a najít činnost při které je „hodný“ ty mu jí musíš poskytnout a pomoci mu s tím.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
jancic
9.11.11 15:13
Tak u nás záchvaty vzteku na denním pořádku. Po vyspání si hraje i půl hodiny sám (s autem, nebo kramaří), nemůžu si stěžovat, ale takový přebalování, oblíkání, mytí hlavy, když mu něco seberu, zakážu, nečtu mu z knížky, když chce, nepodaří se mi hned podpálit oheň v kamnech apod. - to je neštěstíčko. Všechny věci včetně pc, kytek jsme museli přestěhovat výše, dětské zábrany do skříněk jsme zatím nekoupili, takže věci jsou rozházené po celém bytě … Sušák máme píchlej v ohrádce i tak nestále tahá za oblečení a snaží se ho strhávat , no aspoň na něj nemůže spadnout … Když hlídá přítel a já jen odejdu na záchod brečí, kříčí máma a buší na dveře . Jinak se naučil kousat, zakazuju, ale žádnej efekt to zatím nemá. V židličce se překlání, točí si kolečkem, dělá spoustu jinejch věcí než aby jedl, rozpatlává jídlo po stole, po sobě, hází ho na zem ..
Asi před měsícem jsem ho naučila spát celou noc tzn. od osmi do šesti do rána, pak se ještě min válíme v posteli (mojí), tak aspoň to …
Jinak je to mazlík, v podstatě hodnej (když je po jeho ), moc šikovnej …
- Citovat
- Upravit
9.11.11 22:02
jéé, zrovna ráno jsem měla tak trochu depku, co dělám asi tak špatně.
Mám tříletou holčičku, sice hrozně aktivní, ale usměvavý sluníčko, od 4 měsíců skoro ani nezabrečela, mohla jsme si s ní ledacos udělat, jí stačilo, že na mě vidí a vyhrála si sama.
Ale náš osmiměsíční klučina… Je to takový malý vzteklounek, po většinu dne se zlobí, nebo kňourá, brečí, jakmile od něj odejdu víc jak metr, tak hned panicky zahodí hračky a už kňourá. Co se začal plazit, tak hned metelí za mnou a pak se mě drží za nohy. Nejspokojenější je, když si lehnu na zem a on přeze mě různě přelízá. Jenže to se nedá celý den, nemůžu ani nic udělat, aniž by nebrečel . Zkoušeli jsme šátek, áále to ne. Jakmile by nemohl nikde hrabat a na všechno sahat, shazovat, tak ho to taky brzy přestane bavit 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.11.11 22:41
Ahojky No,ani nečtu celé příspěvky -docela tuším,co tam bude Tak u nás je to to samé… První dcera byla zlaté dítě,nepamatuju,že by zazlobila, ta druhá princezna je malá upírka Akční,až hrůza,nemůžu položit nikam nic ani na vteřinu,okamžitě to má v ruce a buď mi hlásí:Ty!ty!ty!!!, nebo čí to je.. Z toho jsem kolikrát šílená.Je se mnou pořád, hlídání jiné nemáme,takže to jinak nejde,taťka je pořád v práci,tudíž je fixovaná na mě .Sama na otázku: „Co seš maminky?“ odpovídá Mamánek**! /to má být jako „miláček“ -neumí to ještě říct,ale je to trefné:mrgreen: Nespali jsme ješte pořádně,co je na světě Teď se poslední dny budí tak 8 x za noc, vyžaduje čaj /a nenechá si to vymluvit/,řve,vzteká se..takže rána jsou velice příjemná.Rostou jí stoličky-tak doufám,že je to jen tím.Přes den mě musí mít alespoň na dohled -ale to jsou jen chvilky,kdy se zabaví sama,jinak vyžaduje stále společnost.Bohužel hlavně moji Až když přijde starší ze školy,tak se do ní zahryzne /doslova/ a chvilku mučí někoho jiného
Je neskutečne tvrdohlavá,vzpurná,pokud něco nechce, nehne s ní nic.Teď bojkotuje jídlo a na to opravdu už nemám žádné páky.. Jsem už dost vyčerpaná,říkám si:klid!! vyroste z toho! Ale kdy? Jestli do té doby neskončím na psychiatrii?
Takže: hlavně,že jsou zdraví…ti naši tyránkové 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.11.11 12:22
JPICHOVA…
AHOJ…TO CO POPISUJEŠ..JAK KDYBY SE MI VRÁTIL ČAS O 10 LET ZPĚT…TAKY MÁM NEDONOŠENÁTKO…BYL JEŠTĚ O TROCHU MENŠÍ…VŠECHNO DOHNAL..NEBOJ TED BY TO NA NĚM NIKDO NEPOZNAL…ALE ŠKOLA JE PRO NÁS ZA TREST…KDYŽ BYL MALEJ TAKY NEVYDRŽEL-ŘÍKALA JSEM ŽE BY MĚL MÍT ZBROJNÍ PAS NA RUČIČKY NEŽ JSEM NĚKDE NĚCO UKLIDILA ON TO Z DRUHÉ STRANY VYHÁZEL…ODPADKY-TO JE PŘECE NEJLEPŠÍ NA SVĚTĚ JE TAM SPOUSTA ZAJÍMAVÝCH VĚCÍ!! AŽ SE MI KOLIKRÁT CHTĚLO BREČET!!JEDNOU MI USNUL I V TALÍŘI Z KRUPICOVOU KAŠÍ-VÍŠ JAK SE TĚŽCE DOSTÁVÁ Z VLASŮ..ALE NEBOJ VŠE JSME ZVLÁDLI I OBDOBÍ VZDORU…JÉ TO BYLO ŠÍLENÝ…
PŘEDČASNĚ NAROZENÉ DĚTI MAJÍ VĚTŠINOU PORUCHY..TAK MI MÁME ADHD+PORUCHA SOUSTŘEDĚNÍ..A TÍM SPÍŠ CO POPISUJEŠ TVOJE DÍTKO BUDE TAKY HYPERAKTIVNÍ JAKO TO MOJE…ALE NEBOJ VŠECHNO SE DÁ ZVLÁDNOUT CHCE TO HODNĚ TRPĚLIVOSTI(VÍM SAMA TAKY KOLIKRÁT BEZMOCNĚ BREČÍM)ALE JSOU TO NAŠE DĚTIČKY- 
TAK TO MUSÍME ZVLÁDNOUT!!! 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
jpichova
10.11.11 14:22
No právě se té hyperaktivity docela bojím,kolikrát vyjedu i bezdůvodně po starším andílkovi,natož po mrňousovi. Teď jsem doma,ale jak se vrátím do práce-stres,nervy,tak to je tu asi všechy pozabíjím. Navíc jsem magor na úklid,takže pořád chodím sbírám drobky co jim padají od úst a chodím na nimi jak mravenec. Někdy si říkám,že bych potřebovala asi psychiatra sama-pro svoji manii a psychický neklid.
Včera jsem se hodně snažila o společné hraní,ale je to pořád stejné, v 19 šel spát,ve 22 se prostě posadil a řval na plné kolo. Utěšilo ho až náručí/maminčeno a po 5 min. neprotestoval a spal do 4,kdy dostal mléko.
Ségru taky zbožňuje,moje máma o ní říká,že je to profesionálka. Ta řekne při vyzvednutí z družiny „ahoj mimino“ a on je jak utržený ze řetězu. Naštěstí si teď už pohrají spolu,nebo spíš co Verča postaví on zboří a ji to zatím baví pořád dokola. To je jediný okamžik,kdy já si odpočinu a můžu vařit večeři.
Jinak dneska jsem také bojovali,2× jídlo vyplivl a napotřetí každou porci snědl a ke konci mlaskal,jak kdyby nejedl týden. Jestli má období vzdoru,či co.
Hyperaktivní je i můj synovec/sice donošený,ale naprosto neukázněný,nezvladatelný. Není hloupý,ale svým chováním ve škole a nepozorností/2tř. už nosí koulí jak v Sarajevu. Můj muž říká,že je tam Kuba jednou všechny zabije 
- Citovat
- Upravit
gabi1811
15.11.11 21:44
Ahoj Maminky, mám 11mesačnú dcérku a je to s ňou ako píšete, od jedla, cez prebaľovanie, vyhadzovanie všetkého možného od smetí po kvetináče (dokáže si čokoľvek dať pod nohy a dostať sa aj do 1,5m výšky), visí na mne stále, a mohla by som pokračovať Keďže som s ňou skoro stále sama (tatinko chodí robiť aj do zahraničia), má všetky príznaky sep. úzkosti. Ja to teda riešim tak, že je stále pri mne, všetko robíme spolu a ak začína byť neznesiteľná, tak všetko odložím a aspoň pol hodku sa venujem len jej. To, čo s ňou urobiť neviem, robím po večeroch, lebo spí cez deň tak 2×30minút. Tiež bývam hrooozne unavená a niekedy ma bolí hlava. Myslím si však, že to, ako sa cíti a čo prežíva moja dcérka je doležitejšie, ako to, čo prežívam ja, keď pol dňa poplakáva a v byte máme ako po výbuchu. Také malé dieťa totiž nevie povedať maminka, strašne sa bojím keď nie si pri mne, alebo mám zlú náladu a chcem sa maznať. Nevie a nechápe, že vysypať kvetináč s výstavnou orchideou je zlé, že smeti sú špinavé, že ponožky patria do zásuvky a jedlo iba do úst a tak sa snažím na to myslieť vždy, keď mám tlak 250 a som pred kolapsom A častokrát ma napadne, že som vlastne rada, že je taká šikovná, že sa všade vie dostať, že si všetko hneď všimne (hlavne to, čo nemá), že sa stále znova snaží otvoriť to, čo je zalepené, zamknuté a zabetónované že vidí a počuje a pozná svoju maminku a za každú cenu mi chce darovať svoju lásku a prítomnosť, lebo toto dokážu iba zdravé a životaschopné deti a to ma drží nad hladinou aj keď už nevládzem. A ak by som mala pocit, že som adept na psychiatra, tak k nemu jednoducho idem, no a čo, načo sa trápiť, keď existuje pomoc
- Citovat
- Upravit
16.11.11 12:29
gabi1811 píše:
Ahoj Maminky, mám 11mesačnú dcérku a je to s ňou ako píšete, od jedla, cez prebaľovanie, vyhadzovanie všetkého možného od smetí po kvetináče (dokáže si čokoľvek dať pod nohy a dostať sa aj do 1,5m výšky), visí na mne stále, a mohla by som pokračovať
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.2.12 21:11
mamánek
Tak hurááá, nejsem v tom sama. Také máme jednu ukňouranou a závisláckou dceru doma. Někdy nevím co s ní. Ani k manželovi nechce tolik chodit jako ke mně. Ale asi se nedá nic dělat a je nutné to překonat. Opravdu je toho někdy moc. Snažím se co nejvíce nechávat dceru s manželem samu, aspoň si občas dojdu sama na nákup. Vše je v pořádku dokud se nevrátím domů, začne zase to samé.
Přeji hodně pevné nervy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.5.12 18:24
Tak jsem se celkem uklidnila, že v tom nejsem sama, už jsem si myslela, že malému něco napíchali při očkování že má takovéto stavy, co popisujete, téměř každý den je „horor“ a v našem okolí, nikdo takové náročné dítko nemá, tak aspoň, že přes ten net může člověk sdílet stejné starosti, díky za to
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
