Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Maminky jedináčků
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
10.12.14 12:03
Ahojky, máme 2 děti, 14 let od sebe, takže vlastně 2 jedináčky. Jsem maximálně spokojená a neměnila bych. Další už neplánujeme, ale kdo ví. Ovšem kdyby přišlo, bylo by to tak za 6-8 let. Nevidím žádnou výhodu v tom, mít děti blízko od sebe. Takový kecy jako že si vyhrajou a budou parťáci jsou blbost, stačí se podívat kolem sebe nebo si vzpomenout na svoje dětství.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.14 12:03
Mám jedináčka, je jako jedináček plánovaný ještě před početím.
Neříkám, že by mu někdy sourozenec nechyběl, ale on je zas mírná povaha, co nepotřebuje nějak extra korigovat.
Já jsem chtěla být jedináček, s bratrem byly hrozné boje, i jako velcí jsme se něměli moc v lásce.
Pak se to dost zlepšilo, brácha je i docela opora.
Taky nějak extra po dětech netoužím, mám pocit, že mám splněno.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
šílenámáma
šílenámáma
10.12.14 12:04
@terien píše:
Ahojky, máme 2 děti, 14 let od sebe, takže vlastně 2 jedináčky. Jsem maximálně spokojená a neměnila bych. Další už neplánujeme, ale kdo ví. Ovšem kdyby přišlo, bylo by to tak za 6-8 let. Nevidím žádnou výhodu v tom, mít děti blízko od sebe. Takový kecy jako že si vyhrajou a budou parťáci jsou blbost, stačí se podívat kolem sebe nebo si vzpomenout na svoje dětství.
díky 
- Citovat
- Upravit
10.12.14 12:07
Můj otec je jedináček a vidím na něm, jak je mu ouvej, že je „sám“. Já mám ze svými sourozenci hezké vztahy a jsou věci, které prostě svěřím jen jim. Letos mi táta vážně onemocněl a měla jsem se o koho opřít a nebyla jsem na to sama. I když mám skvělého manžela, kterému můžu říct cokoli, tak prostě bráchové jsou bráchové 
. Mám o deset mladšího bráchu, je to takové moje další dítě 
a vím, že on je rád, že se mi může svěřit s věcmi, které prostě rodičům říct nemůže vím, že kdyby bylo potřeba, postarají se o mé děti atd atd. Navíc v okolí neznám žádného jedináčka, který by si nepřál sourozence. Od většiny slyším, že se ostatní děti mají, že mají bráchy, ségry. Fakt jsem nikdy neslyšela, jsem rád, že jsem sám .
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.14 12:07
Máme jedináčka a na 99% to tak zůstane - 1% naděje, že se stane zázrak, si nechávám. Důvody jsou zdravotní.
Dcera je velmi společenská, kolektivní, má ráda děti a ač to často neříká, sourozence by brala. Denně - i po návratu ze školy - má možnost si s někým hrát, v tomto nestrádá. Určitě to je náročnější pro mne - přijmout fakt, že „člověk míní a Bůh mění“.
Já i manžel sourozence máme a můžeme se na ně spolehnout. U nás to navíc funguje i v širší rodině (sestřenky, bratránek).
Nezbývá, než dítko dobře vychovat a modlit se, aby našlo správného životního partnera, ne se trápit, že zůstane samo…
Takže vlastně k tématu 
- kdyby to šlo, máme dětí více.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.14 12:10
@šílenámáma píše:
@Ivčis no jo, ale takhle to máme spíše my ženské… můj brácha se mnou nic sdílet nechce, krom blbostí… nemyslím si, že to někdy bude jinak… ale třeba se sestřenkou, stejně starou, jsme k sobě měly vždy blízko
Já si myslím, že sourozence nenahradí žádný kamarád. Rodina je rodina. Jsem s bráchou o 5 let a když se něco děje, vždycky se na sebe můžeme spolehnout. Sourozenec s člověkem vyrůstal, má stejné zážitky z dětství, zná stejně rodiče, širší rodinu, všechny souvislosti. Když se něco děje v rodině, kamarádi o tom myslím nemají ani páru. Já za sebe teda říkám, že bez sourozence bych být nechtěla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.14 12:10
Sama jsem jedinacek, mam jedno dite a dalsi uz neplanuju (z duvodu financnich - ano, chci mit svoji princeznu/partacku, ktere budu moct doprat a chtela bych s ni i trochu cestovat, coz by se dvema/vice detmi uz v nasem pripade neslo). Sourozenec mi nikdy nechybel, nemame ani nijak extra velkou rodinu, spis jsem mela vzdycky hodne kamaradu, takze mi spolecnost urcite nechybela. Z okoli znam par dvojic, kde si sourozenci rozumi vyborne (vetsinou sestry s vekovym rozdilem 1-2 roky) a taky nerozumi vubec, takze to je hodne individualni.
Akorat je pak na tom jedinackovi, aby se postaral o rodice ve stari (i kdyz nekdy i v pripade tech sourozencu zustane vsechno casto jen na jednom z nich, ktery se o rodice postara, zatimco ostatni se na to vykaslou).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.14 12:12
Ja jsem jedinacek a sama mam take jen jedno dite. Nejvetsi problem vidim v tom, ze az moje dcera bude dospela, tak bez ohledu na to zda ja budu chtit nebo ne, tak ona ponese tu zodpovednost, starosti za rodice sama. Popripade, az se mne a manz. neco stane zustane tak nejak bez rodiny.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.14 12:12
@Cuddy píše:
@Marka76 Nezustane sam, bude mit preci svoji rodinu a sve deti, ktere uprimne pro nej budou dulezitejsi nez sourozenci v dospelem veku.
Přesně tak, já moc nechápu ty argumenty „aby tady jednou nezůstal sám“. Vzdyt v době, až my rodiče nebudem (pokud se tedy nestane nedejbože neštěstí), on už bude mít svou rodinu, svou ženu, své děti, ti tu přece budou pro něj.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.14 12:15
@momi33 píše:
Mám jedináčka, je jako jedináček plánovaný ještě před početím.
Neříkám, že by mu někdy sourozenec nechyběl, ale on je zas mírná povaha, co nepotřebuje nějak extra korigovat.
Já jsem chtěla být jedináček, s bratrem byly hrozné boje, i jako velcí jsme se něměli moc v lásce.
Pak se to dost zlepšilo, brácha je i docela opora.
Taky nějak extra po dětech netoužím, mám pocit, že mám splněno.
Přesně o tom to je, mít děti tak, jak to cítí rodiče. Mám potřebu se starat o 3 malý děti, tak si je pořídím, chci jenom jedno, tak mám jenom jedno. Ale mít děti podle toho jak by to asi mohly chtít ony je blbost, stejně je to vždycky jinak.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.14 12:15
@marmelada78 píše:
Přesně tak, já moc nechápu ty argumenty „aby tady jednou nezůstal sám“. Vzdyt v době, až my rodiče nebudem (pokud se tedy nestane nedejbože neštěstí), on už bude mít svou rodinu, svou ženu, své děti, ti tu přece budou pro něj.
A co když ne?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.14 12:16
Jeste dodam, ze si velice dobre rozumim s ostatnimi jedinacky 
tri jsou mezi mymi nejlepsimi kamarady a mame fakt hodne spolecneho (a ani jeden z nich si nikdy nestezoval, ze by mu chybel sourozenec, spis naopak)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.14 12:19
Já řešila před měsícem stejné dilema.. Dalšího těhotenství se moc bojím, nevolností, předčasného porodu, opětovné vícečetné těhotenství, to, že manžela zas můžou někam poslat.. Jenže jsem se rozhodla, že pokud to půjde, budeme mít další.. I když se sestrou máme jiné životní názory, když šlo o vše, stála při mě a byla mi tou největší oporou..Když manžel nemohl. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.14 12:19
@terien píše:
Přesně o tom to je, mít děti tak, jak to cítí rodiče. Mám potřebu se starat o 3 malý děti, tak si je pořídím, chci jenom jedno, tak mám jenom jedno. Ale mít děti podle toho jak by to asi mohly chtít ony je blbost, stejně je to vždycky jinak.
tak já ještě dodám, že jsem celý život měla pocit, že moji rodiče měli radši bratra…nevím proč, ale bylo to tak…
A navíc i já si nejsem jistá, jestli bych lásku dokázala dobře rozdělit.
Můj muž je stejného názoru, takže v tomhle taky problém není.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Syn hodně vodí za ruku
- 16.09.26
- Anonymní
Dítě se bojí jít ven
- 08.09.26
- Kris308
strach z otce
- 23.08.26
- babča1950
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
