Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@snee píše:
no zakladatelky rodiče budou ten typ, co musíš být jen vděčný a když se ti něco nelíbí, tak se kousnout do jazyka..to je pak těžký.. manžel si dle mě bránil své soukromí a tchýně je vztahovačná bohužel
Trochu moje mama takova je, ale zase jak babička super, malého miluje, dala by mu prvé posledné, nikdy nepríde naprázdno, ale prinesie plno veci, to si vážime, ale ona hneď, že už nepríde nikdy, už mu nič neprinesie…asi ich to aj zaskočilo, neviem. Plánovali si, že prídu na Veľkú noc a v lete a manžel chce, aby prišli raz oni a raz ja tam (ale voziť mňa nebude, musím ja sama), no to je samý prestup a naši to ešte viac komplikujú, že neprídu nikdy. Manza povedal, že oni si nemajú čo povedať, že mama len klebetí kto zomrel, kto kedy čo povedal, o ľuďoch, ktorých nepozná,, ajeď nemusí byť v izbe s ňou (byvanie máme veľké dosť, že každý môže mať súkromie, ale jemu vadí, keď t niekto vôbec je), moja mama ústa nezavrie. Ale je to moja mama, inú mať nebudem a úctu si zaslúži, neviem čo robiť. Keby to aspoň naši zobrali lepšie.
Myslím, že řešení je několik - buď můžou rodiče bydlet v nějakém hotelu nebo penzionu anebo ty budeš jezdit k nim - manžel tě odveze na vlak a rodiče tě přivezou z nádraží. 330 km není zas tak moc, to jsou tři hodiny ve vlaku. Nevidím v tom problém.
@AnastazieB píše:
Myslím, že řešení je několik - buď můžou rodiče bydlet v nějakém hotelu nebo penzionu anebo ty budeš jezdit k nim - manžel tě odveze na vlak a rodiče tě přivezou z nádraží. 330 km není zas tak moc, to jsou tři hodiny ve vlaku. Nevidím v tom problém.
Už padlo i riešení, že oni v penziónu, ale to bolo, že hanba môjho manžela. mame veľkú dom, tá jedna izba úplne voľna a oni musia bývať v hoteli ako nejakí vydedenci, že kto to kedy videl. A to cestovanie, to je hodina vlakom, potom 2 cesty metrom, 2,5 vlak, potom prestup, hodina ďalší vlak a potom taxík, lebo posledných 7 km chodia spoje veľmi veľmi málo. Škoda, že naši sa urazili, keď povedal, že obmedziť frekvencie.
Ano jak už tu někdo psal. Ono je to těžké, manžel s rodiči nemá takový vztah jako ty s těmi tvými. Takže úplně nepochopí. Tvoje máma je zase moc vztahovačná, taky nesnáším když při první kritice dotyčný hned řekne, že je konec. Nedává tím žádný prostor k diskuzi, zbudou jen výčitky. Takže bych si promluvila s manželem a pak jako dcera svých rodičů si s nimi taktně promluvit bez manžela a řekla jim, jak jste se dohodli. Já svou tchyni miluju ale jen na 5 hodin jednou týdně. Mít ji tady celý týden i když v jiné místnosti tak mi jebne
totéž s mými rodiči, máme skvělé vztahy máme se moc rádi, ale prostě co je moc… Každý máme svoje soukromí a někomu prostě není příjemné, když se nám do zajeteho režimu našroubuje týdenní návštěva. Takže bych opravdu uklidnila vody a snažila se najít schudnou cestu pro všechny bez zbytečných dramat a obviňování.
A nemohl bvy tě táta čekat nějak blíž vyzvednout tě od vlaku..
Nevím, přijde mi, že prostě si to děláte zbytečně složité..
Jako chápu, všechny, neni to lehkás ituace.. třeba jak jezdila teta např autobusem, když byly sestřenky trochu větrší, tak táta pro ni jel autem, a hodinku dojížděli k b abičce..
Jako jednou za třeba 3 měsíce by to drama pro tátu asi nebylo. ne..
![]()
Udělala bych si řidičák a jezdila sama. Na druhou stranu, v dnešní době, sedla bych na vlak a jela bych. Na nádraží by tě snad hodil manžel a rodiče by tě zase vyzvedli. Asi bych z toho nedělala takovou neřešitelnou situaci, když se chce, všechno jde.
@Anonymní píše:
Už padlo i riešení, že oni v penziónu, ale to bolo, že hanba môjho manžela. mame veľkú dom, tá jedna izba úplne voľna a oni musia bývať v hoteli ako nejakí vydedenci, že kto to kedy videl. A to cestovanie, to je hodina vlakom, potom 2 cesty metrom, 2,5 vlak, potom prestup, hodina ďalší vlak a potom taxík, lebo posledných 7 km chodia spoje veľmi veľmi málo. Škoda, že naši sa urazili, keď povedal, že obmedziť frekvencie.
Víš co, buď chceš a hledáš způsoby anebo nechceš, a hledáš důvody. Tvoji rodiče zřejmě nejsou úplně nenároční, jsou vztahovační a „musí“ být po jejich. To je pak těžké…
A jak jsem psala, manžel by tě mohl odvézt na nádraží a rodiče z nádraží, takže taxík bys ušetřila a i ty 2 cesty metrem by se myslím daly nějak vyřešit, že bys jela jen vlakem a párkrát přestoupila. Nebo si pořiď auto.
@Anonymní píše:
Trochu moje mama takova je, ale zase jak babička super, malého miluje, dala by mu prvé posledné, nikdy nepríde naprázdno, ale prinesie plno veci, to si vážime, ale ona hneď, že už nepríde nikdy, už mu nič neprinesie…asi ich to aj zaskočilo, neviem. Plánovali si, že prídu na Veľkú noc a v lete a manžel chce, aby prišli raz oni a raz ja tam (ale voziť mňa nebude, musím ja sama), no to je samý prestup a naši to ešte viac komplikujú, že neprídu nikdy. Manza povedal, že oni si nemajú čo povedať, že mama len klebetí kto zomrel, kto kedy čo povedal, o ľuďoch, ktorých nepozná,, ajeď nemusí byť v izbe s ňou (byvanie máme veľké dosť, že každý môže mať súkromie, ale jemu vadí, keď t niekto vôbec je), moja mama ústa nezavrie. Ale je to moja mama, inú mať nebudem a úctu si zaslúži, neviem čo robiť. Keby to aspoň naši zobrali lepšie.
no a kdo je rozumnější maminka nebo manžel? Kdo je schopen ustoupit? Můžeš si promluvit s maminkou s tím, že by bylo fajn, aby respektovala tvého manžela? Předpokládám, že na něj bude naštvaná a bude mu to chtít dávat najevo.. dokáže se přes to přenést? Anebo třeba taťka by si promluvil s maminkou a nějak rozumně jí to vše vysvětlil? Ty bys chtěla co? Aby jezdili často nebo 3× do roka by ti to stačilo? S manželem bych si zkusila promluvit o výhodách, o tom, že můžeme tam a tam, když u vás jsou.. je to velmi těžká situace a ty jsi opravdu mezi mlýnskými kameny. Ale zase v dnešní době mobilních telefonů, skypu a já nevím čeho všeho, není dálka překážkou..
@Martha03 píše:
Ano jak už tu někdo psal. Ono je to těžké, manžel s rodiči nemá takový vztah jako ty s těmi tvými. Takže úplně nepochopí. Tvoje máma je zase moc vztahovačná, taky nesnáším když při první kritice dotyčný hned řekne, že je konec. Nedává tím žádný prostor k diskuzi, zbudou jen výčitky. Takže bych si promluvila s manželem a pak jako dcera svých rodičů si s nimi taktně promluvit bez manžela a řekla jim, jak jste se dohodli. Já svou tchyni miluju ale jen na 5 hodin jednou týdně. Mít ji tady celý týden i když v jiné místnosti tak mi jebnetotéž s mými rodiči, máme skvělé vztahy máme se moc rádi, ale prostě co je moc… Každý máme svoje soukromí a někomu prostě není příjemné, když se nám do zajeteho režimu našroubuje týdenní návštěva. Takže bych opravdu uklidnila vody a snažila se najít schudnou cestu pro všechny bez zbytečných dramat a obviňování.
Ja som sa snažila, to by bol ideál, ale nie. Manza povedal svoje a nasi, že ako zetak a ako človek u nich skončil, že je hnusný…a podobne. Že u nich v rodine takéto návštevu nie sú, že jediní na koho má po príchode z práce náladu som ja so synom, že nech chodia ale menej.
A nebo spíš kratěj..
týden, to je už takové, že si ti lidi nelou na nervy
Já bych stála v takovém případě za svým manželem a s mamkou bych si udělala pořádek, že její reakce je naprosto neadekvátní. Jenže moji rodiče by si takto nedovolili reagovat, protože mají ke mě i manželovi respekt a byli by schopni si o tom normálně promluvit. Na druhou stranu, takovou choulostivejší věc bych s nimi řešila já trochu diplomaticky a ne, že by to na ně můj manžel jen tak vybalil uprostřed návštěvy. Takže teď je to asi komplikovanější, než to být muselo. Asi bych to nechala trochu vyšumět a viděla bych za pár týdnů, co se bude dít. Kdyby mamka třeba volala a hodně nadávala, úplně klidně bych jí řekla, že to přehání, že to manžel myslel tak a tak a že tě mrzí, že reaguje takhle. Ale veškeré hovory o tom, jaký je manžel hrozný, bych ihned utnula.
@Netopýr1 píše:
Udělala bych si řidičák a jezdila sama. Na druhou stranu, v dnešní době, sedla bych na vlak a jela bych. Na nádraží by tě snad hodil manžel a rodiče by tě zase vyzvedli. Asi bych z toho nedělala takovou neřešitelnou situaci, když se chce, všechno jde.
Ridicak mám, ale auto len jedno. Síce plánujeme kúpiť druhé, ale šlo by to si peňazí a mám málo najazdené, na taku dlhú cestu by som sa s malym bála. Manžel. hovori, že by mňa s malým tak ďaleko nepustil, že to je komplikovaná cesta, tam majú problémy aj skúsení šoféri a naši auto nemajú a ridicak tie nie.
@Anonymní píše:
Ridicak mám, ale auto len jedno. Síce plánujeme kúpiť druhé, ale šlo by to si peňazí a mám málo najazdené, na taku dlhú cestu by som sa s malym bála. Manžel. hovori, že by mňa s malým tak ďaleko nepustil, že to je komplikovaná cesta, tam majú problémy aj skúsení šoféri a naši auto nemajú a ridicak tie nie.
Myslím, že jste to měli s manželem probrat spolu předem, a měl to asi nechat na tobě.
Příspěvek upraven 01.03.21 v 08:39
Ted mi manžel rekl, že to nemyslel v zlom, len že je to veľa tu mať niekoho každých 10 týždňov, niekedy aj menej. Že nech je to menej. A oni, že potom už nikdy. Ja viem, že oni manžela nenávidia a manžel ich tiež nemiluje, ale chce aby sa rešpektovali a v rámci možností nejak tolerovali. Mne príde vhod, že nasi prídu a pomôžu s malým, som naučená, že u nás v rodine bolo veľa návštev, mama vybalila to, že voľakedy chodili za otcovou mamkou každé dva týždne a nikto s tým problém nemal nikdy. Zas ona bývala bližšie - 60 km.
Práveže bývanie máme veľké dosť, že rodičia majú svoju vlastnú izbu tu a vôbec nemusíme nič meniť, tu izbu aj tak nevyužívame alebo len minimálne. A tak ďaleko? U nás je veľmi málo pracovných možností a čo je, tak hrozne platene, už som si nejak zvykla tu a Čechov mám radšej ako Slovákov, to je fakt. Viac mi sadli. Skúšala som prácu, ešte skôr u nás a bola to tragédia. A čo viem od známych, situácia je ešte horšia.