Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Zamilovala jsem se do o 12 let mladšího kolegy z práce
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
1.1.18 23:18
Manzelatvi a nevera
Dobry vecer, jsem tu asi podruhe v zivote. Stala se mi takova vec…ja vim, ze me odsoudite a pravem, nejsem na to vubec pysna a dost se za to stydim, jen to nemam vubec komu rict. A po x lete citove vyprahlosti v manzelstvi jsem se zamilovala do o 12 let mladsiho kolegy. A on do me. Ano vim, je to strasna blbost, kravina a jak jsem stara, tak jsem blba. Ten paralelni vztah trva rok, vyspali jsme se spolu po roce a ty city jsou hodne silny. Ja s nim byt nemuzu, nefungovalo by to a nikdy detem nechci rozbit rodinu. Proste zustanu. Jenze… ukazal mi co je to mit rad, spoustu hezky veci… vcera jsme to definitivne ukoncili, ja dala i vypoved, abych se odstrihla. Ta bolest je ale hrozna, ja vim, ze jsem si to zaslouzila po tom co jsem provedla, ale muze se to stat kazdymu, snazila jsem se to mockrat ukoncit, ale pokazde jsme se k sobe vratili. Ted je to definitivni, chci to tak kvuli manzelovi, detem i sobe. Ale ta bolest je nepredstavitelna. Nevim jak to v sobe zlomit a zacit nejak fungovat, uplne jsem se sesypala. Vim, ze si za to muzu sama, ale to mi ted asi moc nepomuze
Příspěvek upraven 02.01.18 v 00:34
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
1.1.18 23:23
@Martinanela píše:
Dobry vecer, jsem tu asi podruhe v zivote. Stala se mi takova vec…ja vim, ze me odsoudite a pravem, nejsem na to vubec pysna a dost se za to stydim, jen to nemam vubec komu rict. Jsme s manzelem 20 let, je mi 40 a prosli jsme si dost tezkym obdobim po narozeni deti, zdravotni problemy, pracovni i osobni, ale vztaj drzel dal. S manzelem jsme se dost odcizili, ale vlastne to ani jeden z nas nepojmenoval. Byli jsme vlastne kamaradi. Jenze ja pak n astoupila do nove prace. A po x lete citove vyprahlosti jsem se zamilovala do o 12 let mladsiho kolegy. A on do me. Ano vim, je to strasna blbost, kravina a jak jsem stara, tak jsem blba. Ten paralelni vztaj trva rok, vyspali jsme se spolu po roce a ty city jsou hodne silny. Ja s nim byt nemuzu, nefungovalo by to a nikdy detem nechci rozbit rodinu. Proste zustanu. Jenze… ukazal mi co je to mit rad, spoustu hezky veci… vcera jsme to definitivne ukoncili, ja dala i vypoved, abych se odstrihla. Ta bolest je ale hrozna ???? ja vim, ze jsem si to zaslouzila po tom co jsem provedla, ale muze se to stat kazdymu, snazila jsem se to mockrat ukoncit, ale pokazde jsme se k sobe vratili. Ted je to definitivni, chci to tak kvuli manzelovi, detem i sobe. Ale ta bolest je nepredstavitelna. Nevim jak to v sobe zlomit a zacit nejak fungovat, uplne jsem se sesypala. Vim, ze si za to muzu sama, ale to mi ted asi moc nepomuze ????
chce to čas a musíš si projít i tím nepohodlím…
Za všechno se platí…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.1.18 23:32
A teď si představ tu bolest, když by se toto dozvěděl tvůj manzel, jak by se trápil.. a když bys odešla od manžela, jak by trpěly děti(třeba nevím).. při nevěře a nefunkčních vztazích vždy lidé trpí. A často ne jen hlavní aktéři.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.1.18 23:34
Udělala jsi dobře 
Určitě to přebolí, můžeš navštívit i psychologa 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.1.18 23:36
@Laddmie ano tohoto jsem si vedoma a hluboce se stydim a je mi to lito. Manzel je skvelej chlap, fakt je, i tatinek. Proto jsem se rozhodla zustat. Jen si nevim moc rady s tou bolesti, a jak to rychle zvladnout, abych fungovala jako matka
Příspěvek upraven 01.01.18 v 23:48
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.1.18 23:46
Ja uz psychologa zkousela, behem roku, chtela jsem to mockrat ukoncit. Zkusila jsem 3 psychology, posledni v manzelske poradne mi rekl at si to s nim uziju… to jsem nechtela slyset, chtela jsem vedet, jak z toho ven. Ted uz jen spis at to preboli. Ja s tim nemam zkusenost, bohuzel
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.1.18 23:51
Doufám, ze to zhroutila myslíš jen obrazně. Protože jinak moc nevím, čím by teda tvůj návrat od milence měl rodině byt prospěšný. Nic jinyho než čas nepomůže a měla by si na sebe trochu přitvrdit. Ty ses rozhodla, tak z čeho se hroutis.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.1.18 23:56
A jak to bere on? On se také hroutí? Jde o to, aby on nedělal nějaké scény a ještě se to nedozvěděl tvůj manžel.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.1.18 00:02
@Darcakarca hroutime se oba..ale rekli jsme si, ze to proste nejde, nemuzeme byt spolu a tak to je..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.1.18 00:05
@Martinanela píše:
@Darcakarca hroutime se oba..ale rekli jsme si, ze to proste nejde, nemuzeme byt spolu a tak to je..
Víš, já si myslím, že to stejně nedokážete. Prostě bez sebe nemůžete být.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
2.1.18 00:11
Z vlastni zkusenosti vim, ze i kdyby ti prave ted snesl manzel modre z nebe, nevidis, neslysis. Mne pomohlo opravdu fest si vynadat, porucit si proste, ze mam zodpovednost za dite, vzdy, kdyz jsem mela nutkani mu napsat, zavolat, napsala jsem kamaradce, ktera me podporila, smazala jsem fotky, nechodila na mista, ktera mi ho pripominala, neposlouchala hudbu, ktera byla spojena s nim a naprela jsem energii na deti, domacnost, planovala vylety a kdyz bylo po nejhorsim obdobi, tak jsem navrhovala nove aktivity s manzelem na traveni volneho casu a nakonec nam to prospelo. Tamten vztah jsem v sobe uzavrela, jako hezkou vzpominku, predstavovala jsem si, jaky stereotyp by se z nej stal po peti, deseti letech, abych smazla ten pritazlivy punc vztahu nezatizeneho beznymi starostmi a povedlo se. Drzim ti palce a neodsuzuju 
- Citovat
- Upravit
2.1.18 00:11
@Darcakarca píše:
Víš, já si myslím, že to stejně nedokážete. Prostě bez sebe nemůžete být.
Ale jo, on je z toho taky zoufalej, nasel si holku, aby se ode me odpoutal, neklape jim to, ted se o to chce snazit, chce tomu vztahu dat sanci. Takze oba chceme odejit, jen se nam to nedari. Fakt ne…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.1.18 00:14
@Anonymní píše:
Z vlastni zkusenosti vim, ze i kdyby ti prave ted snesl manzel modre z nebe, nevidis, neslysis. Mne pomohlo opravdu fest si vynadat, porucit si proste, ze mam zodpovednost za dite, vzdy, kdyz jsem mela nutkani mu napsat, zavolat, napsala jsem kamaradce, ktera me podporila, smazala jsem fotky, nechodila na mista, ktera mi ho pripominala, neposlouchala hudbu, ktera byla spojena s nim a naprela jsem energii na deti, domacnost, planovala vylety a kdyz bylo po nejhorsim obdobi, tak jsem navrhovala nove aktivity s manzelem na traveni volneho casu a nakonec nam to prospelo. Tamten vztah jsem v sobe uzavrela, jako hezkou vzpominku, predstavovala jsem si, jaky stereotyp by se z nej stal po peti, deseti letech, abych smazla ten pritazlivy punc vztahu nezatizeneho beznymi starostmi a povedlo se. Drzim ti palce a neodsuzuju
Dekuji, moc si toho vazim, ja nepotrebuji rady, jak jsem blba, ja to vim. Jen jsem zamilovana a nevim jak z toho ven??? dekuji za slova nadeje, vim ze by to nikam nevedlo. Presne jak rikas, manzel se mi nicim nezavdeci, je mi ze sebe zle. Nevim jestli ho jeste miluju, ale zustanu a vychovam deti
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.1.18 01:43
@Martinanela nikdy neříkej nikdy.. není nemožné aby se obnovila jiskra s manželem, je jasné že teď hned ne ale když budete chtít oba a zapracujete na tom tak to může jít… vytrvej a bude to dobrý 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
