Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Matka prudí
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
21.3.17 11:08
- Citovat
- Upravit
21.3.17 11:33
Taky si myslím, že ti mamka nechtěla ublížit, jen poukázat na něco, čeho si všimla a trápí ji to. Moje mamka je úplně stejná, když se jí něco nezdá, tak to dotyčnému musí okamžitě říct, aby její dušička měla klid. Dělá to ovšem dost nevybíravým způsobem, už je taková. Vždycky mi bylo hrozně líto, když mi kritizovala kamarádky nebo partnery, taky jsem řešila co teda mám jako dělat, zda se s nima rozejít, atd. Byla jsem na ni za to našvaná a vzdorovitě jsem dělala přesný opak. Až zpětně vidím, že v některých věcech tu pravdu měla. Kdyby si to ale nechala pro sebe, já bych ke stejnému výsledku dospěla mnohem dřív 
Ovšem taky mi radila, že si mám pořídit jen jedno dítě, protože jsem slabá a nebudu to zvládat, nebo že v práci musím být zticha a s šéfem se nehádat… Myslela to samozřejmě dobře, ale holt ty její názory někdy musím brát spíš s rezervou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.3.17 12:04
OT: To je dobrý tohle.. maminka sem, maminka tam, maminka to myslela dobře atd. Copak by se tu asi strhlo, kdyby takovou poznámku měla tchýně 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.3.17 13:13
@WontTell píše:
OT: To je dobrý tohle.. maminka sem, maminka tam, maminka to myslela dobře atd. Copak by se tu asi strhlo, kdyby takovou poznámku měla tchýně
No v dnešní době bych jí asi řekla, že si to udělam jak já a manžel chceme.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.3.17 13:45
@Fazulina píše:
Jenže prostě někdo není takový, že kvůli rodině bude dělat cokoliv, jen aby byl co nejvíc doma. Nevím, jak bych to řekla, ale prostě přece to, že má člověk děti, neznamená, že nebude dělat to, na co např. studoval a baví ho to. Táta, co dojde každý den znechucený z hokny za polovic s vedomím, že by mohl dělat za dvojnásobek a něco, co ho baví, taky není ideál, to se může dost odrazit na psychice celé rodiny. Samozřejmě to platí i pro ženy. A takové to, že když chtěli dělat kariéru, tak si neměli pořizovat děti, to fakt ne..
jo jasně, že existují lidi, pro který jsou důležitý i jiný věci než jen rodina, já taky mezině patřím, tím spíš mě děsí představa, že chlap je tak moc pryč, že já sama na sebe čas nemám
A myslela jsem to spíš tak, že pokud by manžel bral za stejnou pozici v Čechách 50tis. a v zahraničí 100tis., tak bych byla radši, kdyby byl v Čechách a manžel to má taky tak, než abychom se viděli jen o víkendech. Nemyslela jsem to tak, aby opustil práci a nutila ho tady dělat v nějaké nezajímavé práci jen aby byl za každou cenu s námi…
Ale každý to má nastavené jinak 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.3.17 14:13
@Conulka píše:
jo jasně, že existují lidi, pro který jsou důležitý i jiný věci než jen rodina, já taky mezině patřím, tím spíš mě děsí představa, že chlap je tak moc pryč, že já sama na sebe čas nemám
A myslela jsem to spíš tak, že pokud by manžel bral za stejnou pozici v Čechách 50tis. a v zahraničí 100tis., tak bych byla radši, kdyby byl v Čechách a manžel to má taky tak, než abychom se viděli jen o víkendech. Nemyslela jsem to tak, aby opustil práci a nutila ho tady dělat v nějaké nezajímavé práci jen aby byl za každou cenu s námi…
Ale každý to má nastavené jinak
To je jasný, pokud by šlo o takové částky, tak bych se klidně uskrovnila:-))). Jinak ano, asi je rozdíl v tom, když je maminka s dítětem opravdu úplně sama bez pomoci nikoho. Můj muž třeba v prvních dvou letech naší dcerky byl v práci od rána do večera a večer nebyl schopen ničeho jiného, než usednout k TV. Práce byla hodně stresující. Já ale pocit, že bych neměla čas na sebe neměla, protože jsem měla podporu okolí a sama jsem vyhledávala aktivity, co mě dobíjely. Např. jsem chodila na pár hodin do práce, s kamarádkami na kafe bez dětí i s dětmi, apod. Ale bez babiček by to fakt nešlo. Pokud je zakladatelka jako kůl v plotě a nikam se nedostane, tak je to blbý, no… Já jsem třeba každý týden jezdila na 3 dny do města kvůli té práci, malou jsem baral sebou a ve městě, kde mám spoustu přátel, jsem sociálně žila, za pomoci babičky i večer mezi kojeními:-).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.3.17 14:27
@WontTell píše:
OT: To je dobrý tohle.. maminka sem, maminka tam, maminka to myslela dobře atd. Copak by se tu asi strhlo, kdyby takovou poznámku měla tchýně
Tak třeba moje tchýně mi občas řekla, že můj manžel (její syn) jí připadá dost podrážděný. Tak jsem jí v klidu řekla pravdu, že je unavený z práce, málo spí, atd. Naopak kdyby mi to řekla moje vlastní máma, tak moje primární reakce by asi bylo naštvání, že mi kritizuje manžela 
Jinak těžko hodnotit. Záleží na dosavadních vztazích, na tónu jakým to bylo sděleno, atd. Samozřejmě že každý má právo mít jiný názor, ale není nutný ho za každou cenu tomu druhému sdělovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.3.17 15:08
@WontTell píše:
OT: To je dobrý tohle.. maminka sem, maminka tam, maminka to myslela dobře atd. Copak by se tu asi strhlo, kdyby takovou poznámku měla tchýně
No, té bych odpověděla, že má pravdu a že by to tedy měla synáčkovi říct 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.3.17 15:12
Možná vidí něco co ty ne - a nebo si nechceš připustit a prostě se míchá do čeho nemá. To se někdy stane..
Moje máma mi zase říká, že moc na děti křičím.. a přitom jako dítě za mě řvala o 100% víc.. A nebo, že jim mám víc číst a třeba něco a ne tablet.. Což ona je taky tak chytlavá na toto slovo, jak některé ženské a už nevidí, že třeba do oběda s dětmi jsem venku, hřiště, obchod, krmení kachen cokoliv, a pak třeba hodinku dám tablet, abych si nachystala oběd něco zase spolu něco, pak dám na hodinku tablet a učím se se starším, protože jinak 3,5 letý pokoj nedá.. dívá se na pohádky
No a vlastně jako dítě jsme nikdy nepoznala, co je to hrát si s rodiči..
Myslím, že to babičky vždycky vidí trochu víc dramaticky..
Rozhodnutí je na tobě. ne na ní
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.3.17 15:25
Ahoj, nevím, nečetla jsem rady ostatních. Maminka ti to jistě řekla hlavně proto, že ji trápí, když ty se trápíš. Ale jestli se chceš pokusit změnit manželův přístup k rodině (dětem), zkus ho motivovat.
Když si třeba, když si s vašim dítětem chvíli hrál nebo povídal, říct mu, že se ti líbilo, jak si s dítětem hrál, že dítě si to užívalo a máš pocit, že i jemu samotnému se to líbilo… atd. Osobně si myslím, že je dost přitažlivé, když si chlap dokáže třeba povídat s dítětem, tak mu to zkus říct. Možná ho to inspiruje a bude mít chuť si zase se svým dítětem něco podniknout. Takové povzbuzení… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Všem moc děkuji.
Máte pravdu, moje reakce byla přehnaná, jsem horká hlava a za rodinu se vždycky budu bít jako lvice.
Vím, že je to jen na mě a manželovi jak se zařídíme. V cizině nechce/nechceme být věčně. Chceme, aby děti chodily do školky i škol v Čechách a samozřejmě jsme se domluvili na tom kdy bychom zkusili další. Rozhodně bych nechtěla být v Čechách sama s novorozencem a 3leťákem a s tím souhlasil. Dále jsme se domluvili že až bude víc dětí a pokud jeho práce bude stále tak náročná jako dnes, tak si najmene pomoc ať v podobě paní na úklid nebo i třeba občas nějaké chůvy pro staršího.
Já byla přesvědčená že chci další dítko plynule navázat na tohle, ale teď bych možná raději se v malýho 2 letech vrátila do práce na částečný úvazek s tím že bych zkusila najít nějakou dostupnou soukromou školku a až by mu byly 3, tak pokud se dostane by začal chodit do státní na celý týden a já bych třeba zkusila domluvit v práci 0.8 úvazek… a byla v práci alespoň rok než bychom měli další.
A nechci dělat závratnou kariéru jako moje máma. Chci mít dobrou práci, ideálně tu co jsem měla, být dobrá v tom co dělám, ale neobětovat rodinu práci. Po narození syna jsem přišla na to že práce je samozřejmě fajn a v dnešní době pořád důležitá, ale není to pro mě ta priorita. Nechci být manažerka s astronomickým platem a trávit v práci 60 hodin týdně.
Jen mám pocit že bych od mámy čekala spíš podporu než odrazování. A trochu teď přemýšlím jak se ona popasuje s dalším vnoučeten… Dokáže ho přijmout stejně jako malýho nebo bude upřednostňovat toho prvního…
Ale to je ještě všechno dost daleko a může se to změnit v závislosti na spoustě proměnných ještě mnohokrát.
Ještě jednou děkuji a mějte hezký den