Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
@Conulka manželovi to bohužel můžu říkat jako kolovrátek a nic to nezmění. On tohle považuje za ten správný přístup, zná to od svého otce a dědečka. Jemu přijde normální, že nejdůležitější je rodinu zaopatřit, v práci se dostatečně seberealizovat a ta péče o děti je až na dalších příčkách priorit. Vnímá to tak že na starost o děti je tu hlavně maminka…
Takového jsem si ho vzala a vím že ho nezměním…
tak v tom případě musíte překusovat
bohužel trpět i řeči maminky
Zajímalo by mě, jak se to projevuje, že se tvůj manžel málo věnuje dětem, to znamená např. kolik času? Protože tak to někdy je a neznamená to, že je špatný táta, ale třeba má hodně práce, snaží se uživit rodinu atd. Je to tedy tak, že má např. volno a raději ho netráví s dítětem, ale nějak jinak? Nevím, možná to jen Tvoje mamka vidí jinak než Ty. Můj muž třeba je táta super, ale že by s dcerkou trávil denně hodiny a hodiny, to zase třeba ne. Ne proto, že by nechtěl, ale má i jiné povinnosti.
Jak se projevuje, že není super nadšený tatínek?
@luca241 Děkuju ![]()
Poměrně pěkně jsi to vystihla. A děkuju za ten pohled z venčí, ono to asi není konec světa. Ale asi si s mamkou musím zítra sednout a v klidu s ní probrat pár věcí…
@Anonymní píše:
@j.a.n.i1 ano, mrzí mě že manžel není super nadšený tatínek, který by obětoval část práce kvůli dítěti/dětem… ale co s tím mám dělat, nic… Je takový jaký je, v takovém rodinném nastavení vyrostl a i jeho otec v tom vyrostl. A je na mě jestli to překousnu, budu se zaměřovat na pozitiva našeho manželství a jeho otcovství a nebo se na to vykašlu a pak můžeme jít od sebe…
Tak nechápu proč mi takový poznatek jeden z nejbližších říká, čeho tím dosáhne…
No, nejspíš se bojí, abys nebyla nešťastná a snaží se tě na problém upozornit… a podle tvé naštvané reakce tak trochu mám pocit, že to problém je a ty nevíš co s ním.
@Anonymní píše:
@Conulka manželovi to bohužel můžu říkat jako kolovrátek a nic to nezmění. On tohle považuje za ten správný přístup, zná to od svého otce a dědečka. Jemu přijde normální, že nejdůležitější je rodinu zaopatřit, v práci se dostatečně seberealizovat a ta péče o děti je až na dalších příčkách priorit. Vnímá to tak že na starost o děti je tu hlavně maminka…
Takového jsem si ho vzala a vím že ho nezměním…
a vydela dost nebo budes muset se dvemi detmi do prace?
@Fazulina představa mojí maminky je asi taková, že by kolem malého skákal jak já řeknu nebo sám iniciativě něco udělal.
Malému je 10m, manžel teď začal pracovat v zahraničí, bydlí na hotelu, protože ještě nesehnal byt, takže mi za ním nejezdíme a on jezdí každý víkend za námi… tenhle víkend byl na horách s kolegy z české pobočky, protože to měl domluvené už půl roku dopředu. A proto já jela se synem k rodičům na téměř 14 dní. Bydlíme 150km daleko, takže malého nevidí tak často, tak jsem myslela že budou rádi.
Jinak dokud byl v ČR, tak když přišel domů dřív než malej spal, tak ho vykoupal, o víkendech s ním chodil ven, abych já třeba mohla v klidu vyžehlit apod, nebo i hlídal když jsem měla doktory a jiné důležité pochůzky. Ano, občas když hlídal si vzal do obýváku počítač, na malýho pasivně dohlížel a dělal svoje věci na počítači…
A teď 4. den po sobě malej při večerním uspávání strašně moc řve. Netuším proč, ale včera jsem mámu poprosila aby ho místo mě neuspávala (vždycky když malej začal hodně řvát, tak přišla a jako že mi pomůže a jala se ho uspávat sama), že by si mohl zvyknout, že když nebude moct usnout, že přijde někdo jiný a pomůže mu. A že když jsme doma sami, tak nemám nikoho dalšího kdo by mi s ním pomohl…
@j.a.n.i1 máš pravdu, že mám dny, kdy si nedokážu představit mít víc dětí a štve mě že manžel není po ruce… ale tohle tím že mi to máma řekne přece nevyřeším… Štve mě to, ale musím pracovat s realitou, že s ním to nejspíš lepší nebude, ale zatím jsem nedošla tak daleko abych měla pocit, že zůstat sama a s 1 dítětem je lepší než s ním a více dětma. A doufám že se do toho bodu nikdy nedostanu. Taky doufám že čím malej bude větší, tím lepší parťák bude pro tátu a budou spolu podnikat víc věcí. Ale pravda je že tu běžnou operativu v domácnosti a kolem dětí výhradně nechá na mě.
@Anonymní píše:
@Fazulina představa mojí maminky je asi taková, že by kolem malého skákal jak já řeknu nebo sám iniciativě něco udělal.
Malému je 10m, manžel teď začal pracovat v zahraničí, bydlí na hotelu, protože ještě nesehnal byt, takže mi za ním nejezdíme a on jezdí každý víkend za námi… tenhle víkend byl na horách s kolegy z české pobočky, protože to měl domluvené už půl roku dopředu. A proto já jela se synem k rodičům na téměř 14 dní. Bydlíme 150km daleko, takže malého nevidí tak často, tak jsem myslela že budou rádi.
Jinak dokud byl v ČR, tak když přišel domů dřív než malej spal, tak ho vykoupal, o víkendech s ním chodil ven, abych já třeba mohla v klidu vyžehlit apod, nebo i hlídal když jsem měla doktory a jiné důležité pochůzky. Ano, občas když hlídal si vzal do obýváku počítač, na malýho pasivně dohlížel a dělal svoje věci na počítači…A teď 4. den po sobě malej při večerním uspávání strašně moc řve. Netuším proč, ale včera jsem mámu poprosila aby ho místo mě neuspávala (vždycky když malej začal hodně řvát, tak přišla a jako že mi pomůže a jala se ho uspávat sama), že by si mohl zvyknout, že když nebude moct usnout, že přijde někdo jiný a pomůže mu. A že když jsme doma sami, tak nemám nikoho dalšího kdo by mi s ním pomohl…
Hele, tak to nevidím nějak katastrofálně, pro někoho to může být málo, ale tak když pracuje v cizině, tak těžko to bude jinak. Ty hory - pokud je to výjimečně, tak OK, nicméně i chlap potřebuje oraz, ale zase chápu, že když je celý týden pryč, tak se asi očekává, že víkend věnuje rodině, nicméně to by pak nemohl vlastně nikdy nikam… A víš, co? Nejdůležitělší je, pokud to vyhovuje Tobě. Můj chlap třeba dcerku takhle malou nikdy nekoupal ani nepřebaloval, on je spíš na hraní a blbnutí, ale úplně jiné je to teď, co je už větší (3,5), to už je prostě parťák. Ale pořád je spíš na nějaké blbiny než na ty provozní věci (jídlo, oblíkání, koupání apod.).
Nicméně i můj muž je z prostředí, kde je považována za hlavní opatřovatelku dětí matka, otec až si vše udělá a má čas. Myslím, že to mají hluboce zakořeněné a z jejich pohledu je to takto v pořádku a vidí to jako to nejlepší, co mohou pro dítě udělat.
@AniNevim vydělá hodně, ale já se do práce určitě vrátit chci pokud to bude jen trochu možné. Samozřejmě pokud by okolnosti vyžadovaly abych s dětma zůstala doma i po rodičovské, tak bych to udělala. Ale doufám že budu mít zdravé děti a tudíž se chci do práce vrátit.
Jeee tak to je hodně zaměstnaný tatínek…to se nedivím, že vaše maminka prská
je to o prioritách prostě - jestli je radši v práci a schovává se za,,uživení rodiny,, nebo se synem
předpokládám, že nežijete asi z ruky do huby, jak se říká…
za mě - než abych viděla jen o víkendech, tak ať má klidně poloviční plat a je každý den v 17hod doma a je s námi, krom toho já si taky potřebuju odpočinout a udělat si čas sama pro sebe (do toho nepočítám doktory a úřady)
do druhého dítěte bych nešla ani omylem
@Anonymní píše:
@j.a.n.i1 máš pravdu, že mám dny, kdy si nedokážu představit mít víc dětí a štve mě že manžel není po ruce… ale tohle tím že mi to máma řekne přece nevyřeším… Štve mě to, ale musím pracovat s realitou, že s ním to nejspíš lepší nebude, ale zatím jsem nedošla tak daleko abych měla pocit, že zůstat sama a s 1 dítětem je lepší než s ním a více dětma. A doufám že se do toho bodu nikdy nedostanu. Taky doufám že čím malej bude větší, tím lepší parťák bude pro tátu a budou spolu podnikat víc věcí. Ale pravda je že tu běžnou operativu v domácnosti a kolem dětí výhradně nechá na mě.
A to druhé dítě chce on nebo Ty? A možnost zůstat s jedním dítětem a s ním není?:-)))
Já třeba do druhého ani za nic, ale spíš z vlastní pohodlnosti a taky už nejsem nejmladší. Nějaké hloupé tlachy o tom, jak chudák dítě bude bez sourozence na světě ztraceno, samo a nešťastné, mi jdou jedním uchem tam a druhým ven. Moje rozhodnutí nemít druhé dítě je podporováno právě i tím, jak to máme rozvrženo s mužem. Ale zase kdybych asi druhé dítě moc moc moc chtěla, snažila bych se na to jít právě přes něj. Prostě zapojit víc. Jenže práce v cizině přes týden je fakt extrém, a ne každý muž by chtěl dělat od 8-16 za poloviční plat. Což se zase ani nedivím.
Edit: Samozřejmě by druhé dítě musel chít i on. Jinak to nemá cenu…
Příspěvek upraven 21.03.17 v 00:04
Třeba tím nechce ničeho dosahovat. Třeba cítila jen potřebu Ti to říct. Asi bych to měl podobný. Nebo třeba chce zahájit diskuzi a nějak Ti pomoct.
@Conulka píše:
Jeee tak to je hodně zaměstnaný tatínek…to se nedivím, že vaše maminka prská
je to o prioritách prostě - jestli je radši v práci a schovává se za,,uživení rodiny,, nebo se synem
předpokládám, že nežijete asi z ruky do huby, jak se říká…za mě - než abych viděla jen o víkendech, tak ať má klidně poloviční plat a je každý den v 17hod doma a je s námi, krom toho já si taky potřebuju odpočinout a udělat si čas sama pro sebe (do toho nepočítám doktory a úřady)
do druhého dítěte bych nešla ani omylem
Jenže prostě někdo není takový, že kvůli rodině bude dělat cokoliv, jen aby byl co nejvíc doma. Nevím, jak bych to řekla, ale prostě přece to, že má člověk děti, neznamená, že nebude dělat to, na co např. studoval a baví ho to. Táta, co dojde každý den znechucený z hokny za polovic s vedomím, že by mohl dělat za dvojnásobek a něco, co ho baví, taky není ideál, to se může dost odrazit na psychice celé rodiny. Samozřejmě to platí i pro ženy. A takové to, že když chtěli dělat kariéru, tak si neměli pořizovat děti, to fakt ne..
Jsi hrozně vztahovačná. Promiň, ale přijdeš mi jak umanutej puberťák. Tak ti prostě mamka řekla svůj názor. To nesmí? Vnucuje ti něco? Řekla ti svůj názor, protože třeba vidí, že to není ideální a nechce, abys byla v budoucnu nešťastná. Proč z toho děláš takový drama fakt nechápu. Třeba zvolila špatné slova, které se tě dotkly, ale pouze řekla svůj názor. Myslíš že moje máma to nedělá? Neříkám o manželství, ale třeba o výchově dcery, ale říká pouze svůj názor co si myslí a vím, že to myslí dobře i když mě to vytočí.
Taky mi prijde, ze se z toho dela nafouknuta bublina. Kdybych se mela pokazde hroutit z kritiky vlastni mamy, tak uz tady nejsem bud ja nebo ona.
Rozhodnuti, kolik budete mit deti, je stejne na vas a ne na ni. Tak o co jde?