Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Mazlení u dvouleté
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
14.12.16 15:03
Vybírala bych příp. restaurace s dětskými koutky, tam je to většinou všem fuk, dneska jsem s dvouleťačkou v jedné takové byla a humbuk, který dělalo asi pět dětí mi naprosto vyhovoval 
No a s tím spaním, záleží na Vás, jí na Vašem místě bych si asi ustlala u syna v pokoji, páč jsem pro společné spaní s dětmi 
a věřím tomu, že ono to nějaký důvod má, proč to takhle začal dělat a respektovala bych v tomhle věku fakt jeho potřeby, pokud by to nebylo hodně na můj úkor a zvládala bych to. Myslím, že až se zase „nabaží“, že bude klid. No a poštění u jídla bych přehlížela, zaměřila bych se na něco, co dělá u jídla hezky, správně, maximálně bych mu sdělila, že je mi to nepříjemné, když takhle křičí, že mě z toho bolí ouška a uvidíte, jak na to zareaguje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.12.16 15:06
Mě by teda dost vadilo, kdybych si nemohla vzít dítě do postele, kvůli tomu, že manžel sebou mlátí jak šílenec 
Tvůj syn je ještě maličký, není nic divného, že chce být v noci s maminkou. Do restuarace bych s ním zatím nechodila, časem bude chytřejší a pochopí, že pištět nemá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.12.16 15:16
@Anonymní píše:
Maminky,
už dlouho mám trápení, se kterým bych potřebovala poradit. Mám téměř dvouletou dcerku, která se nikdy moc nemazlila. Nikdy mě neobjala, nechytila kolem krku. Ráda se nosí v náručí, ale jen pro to, že lépe může pozorovat. Vždy mě to moc trápilo, ale říkala jsem si, že se to snad změní.
Prudká změna nastala na dovolené. Byli tam s námi lidi, kteří měli malé miminko. Občas jsem si ho ponosila, pochovala, měla jsem pocit, že lítám radostí, bylo to moc příjemné (dcera u toho nikdy nebyla, podotýkám).
Tam se začala chodit hladit, mazlit, dávala mi sama od sebe pusy, vůbec jsem nechápala co se stalo. Jako by jí někdo vyměnil. Teď jsme měsíc doma a ona se zas čím dál víc oddaluje. Pohladit nechce, oddělává mi ruku, pusu mi dát nechce (fakt nenutím, vím, že se to nedá vynutit). Když se snažím dát jí pusu, tak mě odstrčí, mazlit se nechodí.
Jediný kontakt, kdy přijde, je ten, když něco provede a já se zlobím. Řeknu jí přísně, že se zlobím a to se mi kolikrát vrhne do náruče, dělá malá malá a brečí u toho.
Přitom si myslím, že jsem hodná máma a trpělivá. Chovám se k ní hezky (teda občas zvýším hlas, ale tak 3×/týden - a to opravdu jen zvýším, neječím, neřvu), plácnutí na zadek dostala asi 5× za celou dobu (rodičovské selhání v době, kdy se po roce rozchodila a odmítala přestat sbírat vajgly na zemi a cpát je do pusy). Teď nedostala už min 5 měsíců.
A co je hodně zvláštní, je to, že se vůbec nechodí utěšit, teď už parkrát jo, ale málo. Třeba dneska si přiskřípla ruku do bránky, řvala jak tur, objala jsem jí, vydržela to asi tak 4 vteřiny, pak mě pustila, běžela dál a párkrát ještě fňukla. Už to komentují i moji známí, že je to divné, že buď nemá práh bolesti (nebrečí třeba když spadne) nebo nepotřebuje rodiče na utěšení.
Dělám něco špatně (nebo jsem mohla v minulosti něco špatně udělat)? Nebo je to prostě nátura? Změní se to?
Děkuji za zachování anonymity, mě tohle téma opravdu rve srdce.
ahoj zakladatelko, myslím že mužes být v klidu…muj syn byl uplně to stejne…pomalu se to začlo měnit kolem toho 3 roku…ted jsou mu 4.5 a je mazel obrovský a chce chodit pořád za ruku… u nas to bylo tím, že byl stále se mnou a měl mě podle mě trochu jistou…jak ve 3 letech nastoupil do školky tak najednou jsem mu chyběla a chtěl se mazlit
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.12.16 16:06
@Anonymní píše:
Ahoj maminkyNa začátek bych ráda řekla že nejsem matka herodes jen mě zajímá co dělat? Máme 14 měsíčního synka, do 11 měsíců vstával každou půl hodinu na kojení.. pak jsem kojit přestala a začal spát krásně. Usl v 8 večer a vstával mezi 7 - 8 ranní ( bez probuzení ). Jenže minulý týden, se syn vzbudil okolo 23 hodiny, strašně plakal, oči vykulené, křičel ( jako by se snad lekl nebo nevím
). Vzala jsem ho k sobě, pomazlila se s ním, utišila a dala ho do postýlky. Pak usl zase a přibližně za 3 hodiny se opakovalo to samé. Tak jsem ho už vzala do postele k sobě a spolu jsme spali až do rána ( syn spal celou dobu na mě - hlavu na hrudníku na srdci
Pak další věc.. Stydím se s ním chodit do restaurace nebo celkově mezi lidi. Když třeba jsme v restauraci a už se nese jídlo tak syn začne takovým způsobem pištět že mám chut' odejít pryč.. Tuhle snědl celou mou porci, nedala jsem si ani sousto, protože jsem to nestíhala.. Furt pištěl jak šílený.. A začal to dělat i doma. Když něco jím, a nechci mu dát, začne pištět.. Poprvé z celý jeho život na něj manžel zvýšil hlas že se na maminku křičet nebude.. Syn se rozbrečel, zalezl pryč ale za pár minut zase… Co mám dělat? Mamka tvrdí že to máme zarazit, ale jak? Přijde mi to na malý.. Ale odmítla jsem chodit do restaurace a mezi lidi s takovým uřvancem.. nepřeji Vám vidět ten pohled lidí v té restauraci
Ahojky, napadá mě, k posteli narazit postýlku a položit syna mezi sebe a postýlku. Na restauraci je dítě malinké, ještě není ochočen jako my dospělí, aby se choval tak, aby splnoval společensky přijatelnou normu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.12.16 16:25
Je blby ze si maleho nemuzes vzit do postele. bych se snazila to vyresit, tak aby mohl spat s tebou kdyz chce. A do restaurace chodte. Jak jinak se to nauci. Dcera beru do restsuraci asi od 1 mesice. Ve 2 letech uz he vzorna. To se vsechno spravi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
14.12.16 22:56
Tak my do restaurace nechodíme často ale sem tam.. Ale není to jen o restauraci ale i třeba na nákupu, sedí v košíku a když mu věčně něco Nedávám do pusy tak piští jak krysa. Minulý týden mi jedna paní u pokladny řekla že v takových podmínkách pracovat je za trest 
Ale co mám dělat? Zahrabat se s děckem doma? Bít ho nebudu.. moc na něj nekřičíme ale občas mám chuť ho někde nechat..
- Citovat
- Upravit
Anonymní
14.12.16 22:59
@Petulka1234 píše:
Ahojky, napadá mě, k posteli narazit postýlku a položit syna mezi sebe a postýlku. Na restauraci je dítě malinké, ještě není ochočen jako my dospělí, aby se choval tak, aby splnoval společensky přijatelnou normu.
To si nemyslím protože když nejíme tak je naprosto vzorný, hodný, směje se, mrká na lidi, úžasný.. Ale jak prisenou jídlo.. 
I doma to dělá..s postylkou jsme to tak měli ale vstával furt. Pak dostal klasickou a byl klid. To je jak říkám cca 14 dnů..
- Citovat
- Upravit
Anonymní
14.12.16 23:03
Ale stupňuje se to.. doma to dělá furt taky..Jen něco dosnídá a chce hnrd piškoty, ovoce.. něco (jsem ráda že jí ale on nejí jen v noci.. ). A že by měl hlad si nemyslím. Sní 2 talíře třeba polévky a pak sní klidně 2 talíře bramborové kaše s masem a pak klidně kilo banánů, mandarinky.. Všichni říkají že nechápou kam to cpe Přitom tlustý není..
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
