Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
no je vidět že jim ta holčička chybí a mají o ní zájem, myslím že chyba je na tvé straně, pokud je to tak jak píšeš určitě bych se u nich ukázala častěji at je to jak chce, je to jejich vnučka
Já si myslím, že by to měl vyřešit hlavně manžel… ![]()
Můj taťka bydlí pár desítek metrů od nás, mamka asi 3km (jsou rozvedení) a přítel s malou byl jednou sám na návštěvu (oběd na svátky, já ležela nemocná).
Jeho rodiče bydlí ve stejném domě jako my, ale ani tak prakticky nikdy nechodím s malou k nim sama… Buď si ji vezmou oni, nebo jdeme všichni po obědě na kafe a tak. Kdyby bydleli kdekoli jinde, asi by to vypadalo stejně.
A nemyslíte právě že kdyby měli o ní opravdový zájem jezdily by sem třeba každý víkend a občas ji něco i koupily a nepotřebovaly by abych tam jezdila já??4 krát za 8 měsíců když bydlí od nás 6km je málo néé na milující babi a dědu??
no tak to jsi ale nenapsala
já reagovala na to co jsem četla
zuzka.mamka píše:
no tak to jsi ale nenapsalajá reagovala na to co jsem četla
joo mám to tam že tu byli 4 krát od narození
jestli mají zájem,tak přijedou!!a jinka bych jim zdělila,kdy mimčo hajá,kdy je v kočárku…prostě nastav pravidla,jestli je nastaví oni,budeš nešťastná a jestli více jezdíš k mamce,je asi logický a hlavně si neber moc kecy do hlavy,to taky není dobrý,určitý věci bych asi neřešila ![]()
Nemyslím, že chyba je na tvé straně, spíš ve váznoucí komunikaci. Kdyby mi tchyně přišla domů neohlášeně, taky bych nebyla nadšená a dítě bych jí nedala.
Pokud jim chceš vyjít vstříc, domluvte se, že k vám můžou jezdit po předchozím ohlášení. Moje tchyně když chce vidět vnučku, tak přijde k nám. Na návštěvy k nim chodím pouze s manželem, sama se tam taky necítím dobře.
Ahoj tak něco podobného jsem taky zažila , ať jsem řekla co jsem řekla vždycky to podle nich bylo špatně vždycky to pochopili tak jakože se povyšuju a dělám z nich s prominutím idioty přitom to tak ani nebylo myšleno …
Víš u nás ty hádky kůli tomu pak vzrůstali a vzrůstali až sme se nakonec rozešli , což bych ti samozřejmě nepřála, u nás se toho dělo ješět víc ale o tom se nebudu rozepisovat …
Ale dneska když nad tím tak přemýšlím, tak si říkám že jsem a jim asi měla vycházet víc vstříc, taky sem se u nich necítila dobře, také jsem k nim moc nechtěla chodit , ale jediné co mi pořád nedocházelo bylo to že jsou babička a děda a mají na prcka stejný nárok jako třeba moje rodiče , zkrátka at jsou takový či makový , chyběl mi drtek tolerance …
Zkusila bych se být tebou s manželem úplně v klidu bez nějakých emocí promluvit si o tom, najít nějaké řešení , nějaký kompromis , třeba k nim jednou za měsíc jet aby nemohli nic říct , je to třeba blbé , někdo se mnou nebude souhlasit , ale jak já se poučila tak si tak říkám že chlap se skoro vždycky zastane svých rodičů a že je lepší se fakt asi v tomto podřídit než se pak zbytečně hádat ![]()
terdule píše:
jestli mají zájem,tak přijedou!!a jinka bych jim zdělila,kdy mimčo hajá,kdy je v kočárku…prostě nastav pravidla,jestli je nastaví oni,budeš nešťastná a jestli více jezdíš k mamce,je asi logický a hlavně si neber moc kecy do hlavy,to taky není dobrý,určitý věci bych asi neřešila
Tak si to přesně myslím já, ale na druhou stranu mne hrozně bolí že je to jediné a asi i bude miminko v jejich rodině a oni jsou takový.
Když jezdíte pravidelně za vašima, tak byste mohli taky občas za manželovými rodiči. Nebo je pozvat aby nejezdili bez ohlášení. Myslím, že tímhle přístupem se to nedorozumění bude jen stupnovat. Proč byste si nemohli v klidu vyjít vsříc? Vždyt jde hlavně o malou, má právo na rodiče i prarodiče. Co na to manžel?
Anonymní píše:terdule píše:Tak si to přesně myslím já, ale na druhou stranu mne hrozně bolí že je to jediné a asi i bude miminko v jejich rodině a oni jsou takový.
jestli mají zájem,tak přijedou!!a jinka bych jim zdělila,kdy mimčo hajá,kdy je v kočárku…prostě nastav pravidla,jestli je nastaví oni,budeš nešťastná a jestli více jezdíš k mamce,je asi logický a hlavně si neber moc kecy do hlavy,to taky není dobrý,určitý věci bych asi neřešila
ale to by mělo bolet je a jestli je to bolí,tak možná dostanou rozum a …nesmutni
já si vycupovala tchýni tak,že každý den čekal přesně v 15 hodin před barákem na kočárek a když ho odevzdala,tak mi poděkovala a funguje to supr..
Ahojky, pokud mají o malou zájem, buď ráda. Odpírat malé babičku s dědou bys neměla. Pokud se tam necítíš dobře, at tam jezdí manžel s malou sám třeba jednou za dva týdny. A uvidíš, kdyby se u Vás za 2 měsíce po tom co tam jezdí neukázala, tak bych jim to řekla. Já taky jezdím s malou k našim hoooooooodně víc. S tchýní nevycházím a ani jako babička za moc nestojí. Hodně mi ublížila, ale manželovi jsem řekla, at tam s malou jezdí, Sice mi to vadí, ale nezakazuji, Ted jsem tam byla poprvý po půl roce a pojedu zase za půl roku
Určitě dovol at tam jezdí manžel s prckem, když nebude chtít sám, jeho problém. řekni mu, že se tam bohužel necítíš, ale nechceš mu nic zakazovat a prckovi babi s dědou.
Já jim ji právě nikdy odpírat nechtěla ale jen jsem prostě čekala že se zblázní štěstím a ono to nepřišlo. Necítím se tam dobře a hlavně by mi pomohlo kdyby přijeli vozit sem a já si mohla něco udělat. Jsem asi sobec ale tak to prostě cítím ale na druhou stranu vidím jak ten čas uíká malá roste a já pořád řeším proč o ni nejeví tolik zájmu. Manžel je hodně na cestách takže když přijede je rád že je s námi a užívá i pohody doma ale občas tam s ní byl. Teď se s nimi pohádal taky kvůli tomu že by mne měli respektovat ale oni to vidí jinak a ta špatná jsm já.
Ahojda nevěděla jsem kam se s tímto dotazem obrátit. Už dlouho řeším velký rodinný problém a nějak se mi nedaří z něho vyhrabat proto se obracím na Vás jako na ty které mi vždycky dobře poradily anebo měli podobnou zkušenost.
Skoro každý týden řešíme s manželem bouřlivou situaci kvůli našemu drobečkovi a jeho rodině. Od jejího narození(teď je jí 8 měsíců) u nás byly jeho rodiče tak maximálně 4 krát mají mi za zlé že k nim nemám čas s malou jezdit a ke svým rodičům jezdím pravidelně proto nejezdí oni sem. Teď to dospělo až do takové fáze že přijeli neohlášně a chtěli malou vozit protože už spala v kočárku a měla za půl hodiny jíst řekla jsem ať jedou jen kousek a vráti se na jídlo a to jsem neměla dělat byla jsem hned mrcha…nechci jim ji dávat a už je tady nikdy neuvidím. Nebyla jsem ani ušetřena výčitek že máme špatný režim, že špatně jí,moc spí…Teď o tom pořád přemýšlím.
Myslíte že jsem se měla zachovat jinak??
Myslíte že bych měla jezdit jednou tam a jednou k našim i když se tam necítím??
A myslíte si jako já že by jako její babi měla mít o ní větší zájem??
Měla bych se k nim vydat a řešit to s nimi.
Upřimně se přiznám že po tolika urážkách se mi tam nechce.