Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Ahoj, chtěla jsem s vámi poradit, třeba má někdo podobnou zkušenost. Bude mi 24 a cca před deseti dny jsem zjistila, že jsem těhotná. Kromě mě z toho nikdo nemá radost. Ani přítel, je mu 27 a jedno dítě má a s dalším chtěl ještě pár let počkat. Chtěli jsme cestovat a užít si mládí. Jeho rodina je proti tomu úplně, ta má s tím taky sice nesouhlasí, ale v podstatě to nechali na nás. To se o přítelově rodině říci nedá. Bojují, jak se dá. Co se týká mě, já bych miminko chtěla, sice jsem si ho neplánovala tak brzy, ale přišlo. Přítel nechce. A to hlavně z finančních důvodů. Bydlíme v pronájmu, já pracuji momentálně pouze na dohodu a přítel vydělává cca 15 000 měsíčně. Na mateřskou tedy nárok nemám. A nikdy jsem nechtěla žít ze sociálních dávek a počítat korunu po koruně a už vůbec ne, když by bylo na světě malé. Jenomže zrovna já jsem typ, který děti miluje a vždycky jsem si představovala tu krásnou a šťastnou spokojenou rodinu. Což se tedy momentálně dost vymyká realitě. Pořád přemýšlím, co bude lepší, co je správné a jak se rozhodnout. Pocitově jsem šťastná, ale rozum mě varuje. Taky nechci dělat nic na úkor přítele, i když vím, že kdybych si malé nechala, staral by se. On už ví, do čeho jde a že je to náročné po všech stránkách. Já to vím také (mám mladší sourozence a přítel je už druhý, který má dítě), jenom asi ženy to vnímají přeci jen jinak. Chtěla jsem se jen zeptat, zda nemá někdo podobnou zkušenost a jak jste to vyřešili? A zda nechat si miminko není sobecké?
To je těžké. S těmi penězmi je to blbý. Přítel by s tebou ale zůstal, ne? Případně alimenty no. Jako bojím se, že když to miminko tak chceš, tak bys stejně měla strašný výčitky, kdyby ses rozhodla pro potrat
Přijde mi, že ty rozhodnutá jsi, jen se potřebuješ přesvědčit, že by to takto udělala i jiná holka.
Nechala bych si mimi, peníze vždy budou, však si můžeš po porodu najít brigádu. S jedním dítětem se to dá:-)
A na jeho rodiče prď
Ja jsem porodila 17letech. nerozmyslela jsem se proste byl tady a asi to tak melo byt.19 jsem mela druhe dite (stastna jako blecha).a ted ve 24 letech cekam 3 dite. nemenila bych. zacinala jsem od nuly a postupne jsem si koupila byt a auto I kdyz popelnici. Clovek se dost uskromni ale podle me to stoji zato
.at se rozhodnes jak chces casem si reknes nemela jsem to udelat jinak???
To asi ano. Jen si říkám, jestli bych nejvíce neublížila tomu malému, kdybych si ho nechala. Přítel by zůstal (doufám). Jenom se bojím toho, že i on by byl nešťastný, dítě teď nechtěl. Jakékoliv rozhodnutí je buď na úkor mě a nebo přítele. A v podstatě největší a myslím i jediný problém jsou ty peníze.
Osobně považuji za sobecké zbavit někoho života proto, že by způsobil určité napětí finančního rozpočtu.
Nečekaně těhotná jsem byla, dítě jsem si nechala, pro mě to nebyla otázka volby, tenhle morální rébus jsem si sama se sebou vyřešila dávno.
Najdou se tu takové, které se budou ohánět nemožností jet na dovolenou k moři, neposkytování dítěti nějakého standardu, každý máme svoje priority, pro mě začíná život zahnízděním embrya v děložní sliznici. Život není vlak, nejezdí podle jízdních řádů a člověk by se měl rozhodovat dle svého hodnotového žebříčku a ne ze strachu, že se něco podělá a že neuspokojí představy okolí
(mimochodem, tohle je kontroverzní téma, je možný, že se strhne bitka
)
Ja bych si ho nechala.Je to tvuj zivot a ty se budes o dite starat a ne jeho rodice, nechapu jak nekdo muze chtit po zene potrat, fakt humus.
No řekla bych že si hlavně budeš muset sama v sobě srovnat zda-li přítel nebo dítě. Nikdo netvrdí, že to fakt ukončí. Nebo to ukončit může a časem může litovat a můžete být šťastná rodina. I když happy endy se ne vždy dějí ![]()
Budeš se muset rozhodnout sama. Já mám dvě krásné děti a ač mně někdy děsně štvou a unavují v životě bych je nevyměnila. Je pravda, že jsem obě měla během manželství. I když to už skončilo. Stejně nelituji. Ač bych minulost nejraději vymazala, tak za ty 2 spermie mu děkuju a celý život děkovat budu.
Jak jsi na tom s rodinou? Prober s nimi jak by byli schopni a ochotni pomoct kdybys zůstala s děckem sama. Měla bys kde bydlet?
Osobně bych ve 24 letech na potrat nešla, to bych se fakt bála. Ale člověk nikdy neví co mu osud přichystá.
Každopádně držím palce ať se správně rozhodneš, ať nelituješ svého rozhodnutí a jsi šťastná.
Mám ráda mladší sourozence, přítel taky ví, do čeho by šel… A z toho čerpáš, že vy by jste to taky zvládlli? Teda hlavěn finančně.
Zkus si pročíst doskuse tady o tom, jak to mladé rodiny, co se nakonec MATKA rozhodla dopadají, jak živoří, hledají cesty v podobě soc. dávek, co nejlevněji vařit apod, protože prostě NEMAJÍ?
Ty si prvořadě spočítej, z čeho by jste museli žít, ono dítě nežije zadara a s lety se to stupnuje, jestli půjdeš proti rodině ( ono to vidí pragmaticky, ty emocionelně) a chlapovi, jdeš proti všem. Dobře to časemnedopadne určitě.
@Anamor28 ja porodila v 16ti. druhe v 18ti a treti ve 25ti ![]()
@Grainee trochu nechápu chlapy co tlačí babu na potrat, udělej ty co uznáš za vhodné, protože jen ty si to případně pak budeš vyčítat
@Grainee myslím, že je to moc tíživá situace.
Když půjdeš na potrat, budeš si to pak nejspíš vyčítat a pravděpodobně to i poškodí tvůj vztah k příteli a jeho rodině (osobně bych se s interupcí asi nikdy zcela nevyrovnala).
Když na potrat nepůjdeš, budete se hodně protloukat, těžko říct, jestli nátlak rodiny a přítelova nechuť vztah úplně nenaruší a pokud ne toto, je možné, že vztah naruší finanční problémy a nemožnost splnit si své sny o procestovaném mládí.
To, jestli jste se chránili nebo ne, už asi nemá smysl řešit, mléko je rozlité.
Měla by sis o tom promluvit s přítelem a velice vážně probrat obě řešení a důsledky z toho plynoucí.
Je váš vztah vůbec dost pevný na to, aby jednu z těchto variant unesl? Jste docela mladí a nevypadá to, že by se jeden z vás chtěl usadit, za mě to moc optimisticky nevidím ![]()
Navíc přítel asi nebude zrovna zodpovědný typ, jedno dítě už má (je mu 27), proč myslíš, že zrovna tak jako odešel od jeho mamky, neodejde od tebe? Chce se bavit.
Jsi dost silná na to, abys byla svobodná matka? Podpoří tě tvá rodina? Finančně i psychicky?
Jeho rodina ti/vám do toho nemá co mluvit! Osobně bych si miminko nechala, podle příspěvku mi přijde že i ty si ho chceš nechat…kdybys šla na potrat, tak v této situaci kdy ho chceš by mohl jít stejně vztah do háje neb bys mu to třeba pak vyčítala, rozhodnout se ale musíš sama. Držím palečky! ![]()
@Grainee píše:čím víc můžeš ublížit dítěti než ho sprovodit ze světa. Tohle nemá nic společného s dobrem pro dítě, jde tu o tebe, o váš život, že teď se to nehodí a za pár let se to hodit bude
To asi ano. Jen si říkám, jestli bych nejvíce neublížila tomu malému, kdybych si ho nechala. Přítel by zůstal (doufám). Jenom se bojím toho, že i on by byl nešťastný, dítě teď nechtěl. Jakékoliv rozhodnutí je buď na úkor mě a nebo přítele. A v podstatě největší a myslím i jediný problém jsou ty peníze.
Ja jsem taky velmi neplanovana, mamka me mela tesne po maturite, musela si me taky vybojovat, ale nikdy snad nelitovala a ja jsem strasne stastna, ze na svete jsem
.
@Crystal87 @pipiinka @Anamor28 váš chlap ale nejspíš neměl už jednu vyživovací povinnost, nebydlely jste v nájmu a nenosil domů 15 000. I tak by jste to zvládly s lehkostí, jak sem píšete? ![]()