Miminko pláče - já mám z toho paniku

1638
23.8.11 21:48

Miminko pláče já mám z toho paniku

ahojky maminky,
vím, že mě asi nepochopíte…nebo si budete říkat, že jsem praštěná :-(
ale mám 3 týdenní holčičku a měli jsme takový těžší začátek..pomáhali rodiče a ještě pomáhají..
zjistila jsem ale, že mám vyloženě paniku, když malá začne plakat…je to malá histerka..pláče při všem, co se jí nelíbí a hooodně :nevim: žádné klidné pohodové mimi to není..
no a já když spí, tak jsem šťastná a spokojená
jakmile se ale začne budit začínám mít paniku, co bude.. 8-o a jestli bude po kojení atd.zase tak plakat /plakala proto, že jsem měla málo mléka, dávám dokrm nyní 1 den, ale i tak pláče zoufale každý večer..nevím proč/asi prdíky, kdoví
no a já mám prostě celý den paniku, kdy začne plakat a proč..a když začne, tak začnu panikařit..
nezvládám ten její pláč a někdy se rozbrečím taky..nevím, co s ní ..
vím, měla bych působit klidně na ni, ona to na mě pozná, ale já to zatím neumím..
navíc mi tady pomáhá mamka, nebo přítel, a když chtějí odejít na pár hodin pryč, tak jsem úplně vyřízená, že to tady bez nich nezvládnu..utišit ji, hledám prostě oporu jinde, místo abych byla oporou svoji dcerky já
hrozně se za to stydím, asi nejsem úplně sama vyrovnaná, není to jen 6nedělím..jsem stresařka odjakživa…
cítili jste to některá taky tak, nebo jen já jsem tak praštěná ??? :oops: :oops: :oops:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
199
23.8.11 21:53

Klid holka :hug: to se srovná. Je jasný, že jsi z toho vykolejená, je to něco nového, taky hormony, k tomu jsi jak píšeš stresařka.
Já jsem byla taky ze začátku vyplesklá z toho, že začala malá plakat a já nevěděla proč. Když plakala i nakojená, přebalená a nekroutila se (neměla prdy) tak jsem jí prostě chovala, houpala, občas si i zoufala, ale malá miminka to tak prostě mají - vyjadřují se jen pláčem, nic jiného neumí.
Hlavní je, aby neměla hlad. Pokud přikrmuješ, tak to snad můžeš vyloučit. Tak jí chovej, zpívej, voz v kočárku a snaž se být klidná - mimi vycítí tvůj klid. Nevím jestli jsem ti pomohla, ale držím palce ať to zvládáš a užíváš si to :mavam:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3513
23.8.11 21:57

já se přiznávám a dobrovolně :pankac: . Naprosto stejné pocity. Malej taky řval jak tur a já jsem se cítila neschopná, že ho nedokážu utišit a že nedokážu poznat, proč vlastně pláče. Přitom všude se psalo, že to každá mamina pozná :cert: . Blbost. Vždycky jsem se těšila až přijde přítel z práce a nebudu s ním sama doma. Rada je, vydrž, bude to lepší, uvidíš. Znám spousta holek, co to měly úplně stejně. U nás to skončilo po šestinedělí. Malej se strašně uklidnil a byl andílek.

Jinak jsme nasadili brzy probiotické kapičky, ty nám na bříško pomohly strašně moc. Začala jsem zavinovat, to taky pomáhalo a hlavně jsem s ním byla pořád venku i v těch vedrech, protože v kočáru usnul, doma to neuměl a brečel.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
14535
23.8.11 22:14

Ahoj, tak u nás bylo denodenní řvaní na denním pořádku celé 3 měsíce. První měsíc jsme museli dokrmovat a další 2 jí trápilo bříško. Pomáhal jen manžel, takže byly dny, kdy jsem si říkala ať už konečně doma. Nejvíc mě stresovalo, že jsem nestíhala to co dřív a z toho jsem byla fakt ne nervy. A pak když malá v kuse breřela a já jí prostě nemohla utišit, protože jí na prdíky nezábíralo nic. Navíc z 24 hodin spala maximálně 7 :roll: . Hodně pomohlo, že mi manžel řekl, ať neřeším domácnost a starám se jen o malou.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
27010
23.8.11 22:21

Neboj se já vím že mně se to mluví u obou ani u prvního jsem neměla s ničím problém vše naprost v klidu ale zkus se uklidnit proč tak panikaříš?je to tvá dcera zvládneš to neboj se sice to chvilku třeba potrvá než se naučíš poznávat proč pláče to potřebuje ale neboj se zvládneš to.kdž budeš nervní ona to pozná a bude nervní taky a bude plakat prostě jí chovej mazli se s ní zkus na ní taky hodně mluvit :wink: Držím palečky aby se pláč uklidnil:)neboj zvládneš to :palec:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
13338
23.8.11 22:24

Měla jsem to taky, když proplakala několik nocí za sebou a brečela další noc, přišlo mi, že i jak jsem se jí snažila uklidnit ji ještě víc naštvalo, tak jsem kolikrát nevydržela a brečela taky. Pak když došlo zase na takovou situaci, tak jsem ji dala na chvíli příteli, uklidnila jsem se a šla uklidňovat dál. Ale myslím, že to hodně dělají hormony, teď už tolik nepláče, ale i když pláče, už to se mnou tak necloumá. :palec:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5009
23.8.11 22:25

Mám úplný flashbacky..když šel manžel po třech týdnech do práce byla jsem jak hromádka nervů, že přece mě nemůže nechat samotnou…a taky jsem se děsila breku… Všude na miminu jsem četla: chce to čas, chce to čas a byla to pravda..sice do těch třech měsíců dcerku trápily prdíky, takže pláč den co den, ale od té doby si to už užíváme:)

Časem se naučíš melodii, intenzitu pláče..poznám prdíky, hlad, spánek, zub…Takže to taky hodně pomůže. Máš kolem sebe lidi, kteří ti pomáhají, tak si toho važ, nebudeš na to sama a bude líp! Na ty prdíky zkus espumisan pro děti, zázračná věc, postavila bych mu sochu:)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
81481
23.8.11 22:29

:hug:
Zkus bílý šum ( vysavač, fén, digestoř, nnaladěné rádio nebo stáhnou přímo z netu)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1325
23.8.11 22:41

Když se malej narodil,tak jsme 2měsíce bydleli u mojí mamky.Když malej začal plakat,začal mě bolet žaludek až na zvracení,kolikrát jsem si kvůli křečím musela na chvilku lehnout.Pak už jsme se přestěhovali do svého a nevolnosti ustaly.Malej je hrozně klidný dítě a plakal málokdy,mamka zlatá ženská.Pak jsem přišla na to,že to nejspíš bylo tím,že jsem se bála,abych nebyla špatná matka,když dítě brečí,tak jako že mu něco chybí.Nějak mě nedošlo,že děti prostě občas brečí a že když je najedenej a přebalenej,nemám se stresovat :mrgreen:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
25123
23.8.11 23:23

souhlas s krystal - ono se lehce řekne, ale fakt nešil …však se to srovná :hug: …máš prostě jen popletený hormony …já když si vzpomenu na sebe, když se narodil první syn Jiřík byla sem jak vyoraná myš :lol: než sme se trochu srovnali, ted´ u druhého u Tobíska už je to těžká pohoda …

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
607
24.8.11 08:12

Ahoj-opravdu to chce hlavně sama sebe dostat do pohody-tedy alespon částěčně-jak hormony dovolí :lol: Fakt miminka všechno vycítí a malá bude ještě nervóznější, protože to z tebe pozná. Vynikající jak pro maminku tak pro dítě je gymnastický míč-vem si malou do náruče,sedni na míč a houpejte se.Ty pohyby uklidní zaručeně vás obě.A také chod hodně ven. Přeju brzké uklidnění a neboj-určitě to zvládneš :lol:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
14535
24.8.11 08:15

Tak u nás míč nezabíral, za to venku jsme byly skoro pořád a malá konečně spala a ten klid byl balzám na duši.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
14856
24.8.11 08:47

Tyhle pocity jsou úplně normální :wink: . U nás to celkem šlo, hodně mi ale pomohla knížka od H. karpa, nejšťastnější miminko v okolí. Nějaké informace jsou tady: http://i-vet.blog.cz/…inko-v-okoli

Fungovalo to stoprocnetně. Vynikající věc je také šátek, to jste těsně u sebe a miminko je spokojení a procházky venku, mimčo spí a ty máš klid - já si třeba stáhla z netu nějaké MP3 knížky a poslouchala. Na to moc ráda vzpomínám…

Taky je dobré si uvědomit proč vlastně miminka pláčou a zkusit si to představit. To mi třeba taky hodně pomohlo to zvládnout - věděla jsem že je to normální. Celých devět měsíců jsou bříšku, absolutně nic jim nechybí, mají přísun jídla, jsou v teple, nic je nebolí, jsou s maminkou, plavou si ve vodě. Najednou jsou venku a ten svět je pro ně tak velký a cizí. Každý den poznají něco nového, a někdy je toho moc. Jediné co umějí je plakat. Neumí ani tu intenzitu pláče na začátku moc regulovat. Proto je dobré jim těch prvních pár měsíců připomínat mámino bříško aby ten přechod byl snazší. To je právě u toho Karpa.

takže pevné zavinutí, houpavé pohyby, tlukot mámina srce - nebo bílý šum (jak slyší proudit krev v břišních tepnách), poloha na bříšku či na boku a dudání.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
852
24.8.11 08:57

řeším něco podobného, malej byl do soboty zlatej, skoro neplakal. V neděli mu byly 3 týdny a od té doby je jako vyměněnej. Dopoledne propláče, v noci špatně spí a já šílím a snažím se přijít na to, jaký mají mimča režim. Když usne je to vysvobození…snad bude lépe :zed:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1638
24.8.11 20:28

malá právě je neklidná, špatně spí a hlavně každý den při kojení a po kojení /ted už i příkrmu/ strašně pláče..nemůžu právě zjistit, čím to je
je to večer, v noci, i ráno, někdy odpoledne, skoro pořád…hroznej řev, úplně modrá.. :-(
trvá to týden a fakt nevím co jí je..na prdíky to ale nevypadá, ale to už jsem rozebírala v jiným tématu zde na diskuzi :think:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat