Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
@murra
Má pravdu ten chlapec.
Někdy mi stoupá (krevní tlak, samozřejmě) z toho, jak někteří chtějí ihned po objevení kožní eflorescence (výkvětku) znát diagnózu prostřednictvím odběru krve. Když najdeme po výletu do přírody klíště, úspěšně jej odstraníme a druhý den se nám objeví zarudnutí, tak se jedná o reakci na kousnutí klíštětem. Pokud by se tento flek rozšiřoval, bolel, byl teplý, nebo dokonce se hadovitě šířil, tak se jedná o infekci se šířením podél mízních cév. Na těle členovců je plno bakterií, takže obdobná situace může vzniknout i po kousnutí plošticí, bodnutí vosou, včelou, sršní apod. Takže v tomto případě by byla indikována antibiotika (kombinovaný aminopenicilin, cefalosporin I. nebo II. generace).
Pokud by se však typický erytém objevil až po určité době (řekněme týden), tak už je velké podezření na boreliový erythema migrans. V té době však protilátky související s infekcí nemůžeme detekovat, neboť B-lymfocytů (třída specifických bílých krvinek) není v krvi hafo, a proto chvíli trvá, než se protilátky nashromáždí. S těmi protilátkami je to u boreliózy velice zajímavé. IgM někteří infikovaní vůbec nevytvoří, IgG mají i ti, kteří nikdy žádnou boreliózu neměli. Existuje i zkřížená protilátková odpověď (na ostatní spirochety, ale i u syndromu infekční mononukleózy, systémových onemocnění pojiva atd.). Sérologie je tedy pouze doplňkovou metodou, primární je klinický obraz. Negativní sérologie nám neřekne nic. Navíc ani není relevantní kontrolní odběr po léčbě (na rozdíl od ostatních infekcí), titr protilátek neřekne nic o závažnosti choroby.
Vyšetření metodou ELISA bez následného Western-Blotu je celkem k ničemu.
A úplně největší legrace je požadavek některých nemocničních lékařů, k nimž je dítě (nebo i dospělý pacient) odesláno s bolestmi hlavy k vyloučení neuroborreliózy, aby PLDD odebral krev na protilátky. Přitom si tito paťáci neuvědomují, že neuroborreliózu vyloučí až analýza mozkomíšního moku.
Takže shrnutí na závěr:
V případě jasného erythema migrans nebo vzácnějšího lyfocytomu ihned nasadit antibiotika. V případě infekce v místě přisátí klíštěte nasadit ihned ATB (hrozí sepse). V případě sporného nálezu vyčkat 6 týdnů, odběr ELISA + WB (pokud by se erytém z obrazu sporného změnil do obrazu typického, ihned nasadit ATB, která bych osobně nasadil při nemizícím erytému třeba již po 1 týdnu, raději brát 2 týdny ATB, než riskovat komplikace – postižení sdrce, CNS, kloubů, očí, kůže). Při podezření na neuroborreliózu provést lumbální punkci. Při paréze lícního nervu ihned nasadit ATB + aciclovir (ev. + methylprednisolon).
@Doctus
otázka na ta pozdní postižení srdce, klouby, oči, hlava…jak se to projevuje?
@jdukolem
Srdce:
arytmie (= poruchy rytmu; poruchy převodu vzruchu, tedy síňokomorové blokády II. stupně, III. stupně = síňokomorová asynchronie), chronické srdeční selhání (dilatační kardiomyopatie)
Hlava:
meningoencefalitida, encefalitida (sekundárně hydrocephalus apod.)
Klouby:
artritidy, chronické záněty, nutnost TEP, často bolesti zad díky poškození meziobratlových kloubů (malé, špatně se hojí)
Kůže:
acrodermatitis chronica atrophicans (tenká zranitelná kůže)
Oči:
záněty duhovky, řasnatého tělesa, sítnice, možnost ztráty zraku