Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Moje dítě mě přivede do blázince
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
25.7.15 23:01
Dítě má své vývojové potřeby. To, co lidé pojmenovávají jako „zlobení“, má své důvody. Kdyby se místo toho, že mají na dítě vztek, uměli do něj vcítit! Matky přece mají od přírody schopnost vcítění, anebo tu schopnost mám jenom já?
Samozřejmě, že meze je potřeba dávat. Když je dítě nedostává, tak se cítí nejistým a „zlobí“ na nejrůznější způsoby. „Zlobí“ i, když ty meze dostává. Ale to jde pochopit, že se mu to nemusí líbit a neprožívat to jako zlobení. Jde ale také hlavně o to, jestli ty meze nejsou jeho utlačováním. Jestli není dítě odbýváno z důvodu, že rodiče mají „něco důležitějšího“, nežli je jejich dítě. A to si myslím, že tak bohužel často bývá. Dítě bývá odsouváno a když se připomíná, tak „zlobí“ a je za to trestáno.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.7.15 23:14
Moje maminka mě milovala, dala mi mnoho prožitků lásky. Můj muž se zase cítil být svou matkou odmítán. Stěžovala si na něj od mala svým přátelům atd. atd. Říkala jim o něm, že je zlý. Byla to hodná žena. Měly jsme se rády. Neměla to svému dítěti dělat. Můj muž měl z toho pak velké psychické obtíže a pak i těžkou fyzickou nemoc. Prošla jsem si s ním velmi těžkým životem. Máme 4 děti, dospělé, ve vašem věku. Vzpomínky na mé šťastné dětství mi pomohly uzdravit se ze všeho těžkého, co jsem s ním si prožila. Můj muž se z toho ale nedostal.
A proto apeluji, abyste vašim dětem zajistily šťastné dětství. Apeluji a prosím. Jsou budoucnost národa. Jsou světla tohoto světa. I vy jste za tento svět zodpovědny. Právě tím, jak se o své děti staráte, kolik lásky jim ze sebe dáte.
Prošla jsem si kvůli nelásce v mužově rodině těžkým životem. A protože jsem se z toho zázrakem dostala a zázračně se i uzdravila, jsem odhodlána, cítím to jaké své poslání, vést svět k zodpovědnosti. Napíši pár knih o tom, co jsem prožívala. Jedna z nich se bude jmenovat „Kniha o zločinu“. Nedat dětem dost lásky, nedat jim tolik lásky, kolik ke svému zdravému vývoji potřebují, považuji za zločin. Protože můj muž byl odsouzen za zločin domácího násilí na mě. A začalo to u jeho maminky v jeho dětství.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.7.15 01:44
@poučená píše:
Matky přece mají od přírody schopnost vcítění, anebo tu schopnost mám jenom já?
Ne, tu schopnost nemáš jenom Ty - mají ji (v různém stupni uvědomění) všechny ženy. Ale ne každá žena prošla tím, čím jsi prošla Ty 
Dnešní doba klade na ženu-mámu strašně velké nároky - musí být ženou, mámou, dcerou, vnučkou plus k tomu ještě „v zaměstnání-úspěšným-čímkoli“.
Tys prošla dokonce násilím, které na Tobě spáchal Tvůj vlastní muž - a viníš z toho ne jeho, ale jeho matku. Jeho matka možná z toho, co se stalo, děje a bude dít, viní své rodiče… a takto můžeme pokračovat dál a dál… a nic z toho není podstatné pro nikoho - jen pro Tebe.
Co tím chci říct - neraď ve výchovných diskusích tímhle způsobem… raď KONKRÉTNĚ. Rozumím, co chceš říct - ale tahle Tvoje hloubka prožitků (plynoucí z faktu, že jsi vychovala 4 děti a prošla domácím násilím) nepomůže ženské, která AKTUÁLNĚ řeší problém. Ona není tam, kde jsi Ty - nevidí to, co Ty - neprošla tím, čím Ty.
Příspěvek upraven 27.07.15 v 01:50
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.7.15 01:46
@jb93, i když se Ti to zcela jistě nelíbí, z mého pohledu děláš špatně úplně všechno. Asi ani nemám, co dodat, holky už tu všechno popsaly a vypsaly… buď si z toho něco vezmeš… nebo se zabejčíš… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.7.15 08:31
@poučená píše:
Moje maminka mě milovala, dala mi mnoho prožitků lásky. Můj muž se zase cítil být svou matkou odmítán. Stěžovala si na něj od mala svým přátelům atd. atd. Říkala jim o něm, že je zlý. Byla to hodná žena. Měly jsme se rády. Neměla to svému dítěti dělat. Můj muž měl z toho pak velké psychické obtíže a pak i těžkou fyzickou nemoc. Prošla jsem si s ním velmi těžkým životem. Máme 4 děti, dospělé, ve vašem věku. Vzpomínky na mé šťastné dětství mi pomohly uzdravit se ze všeho těžkého, co jsem s ním si prožila. Můj muž se z toho ale nedostal.A proto apeluji, abyste vašim dětem zajistily šťastné dětství. Apeluji a prosím. Jsou budoucnost národa. Jsou světla tohoto světa. I vy jste za tento svět zodpovědny. Právě tím, jak se o své děti staráte, kolik lásky jim ze sebe dáte.
Prošla jsem si kvůli nelásce v mužově rodině těžkým životem. A protože jsem se z toho zázrakem dostala a zázračně se i uzdravila, jsem odhodlána, cítím to jaké své poslání, vést svět k zodpovědnosti. Napíši pár knih o tom, co jsem prožívala. Jedna z nich se bude jmenovat „Kniha o zločinu“. Nedat dětem dost lásky, nedat jim tolik lásky, kolik ke svému zdravému vývoji potřebují, považuji za zločin. Protože můj muž byl odsouzen za zločin domácího násilí na mě. A začalo to u jeho maminky v jeho dětství.
já bych to viděla, že ty jdeš moc do extrémů, já myslím, že pro většinu je přijatelnější volit zlatou stř. cestu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.7.15 14:08
@mirecekblbecek podle me teda do extremu nejde. naopak. Tim, jak vychovavame sve deti, tim, co u nas vidi a co se od nas uci, tim nemusime znicit jen jejich zivot, ale i zivot nasim vnuku, treba i pravnuku atd… a treba ne uplne znicit, ale minimalne udelat horsim, nez by mohl byt.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
