Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Myslím na jiného - bez nevěry
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
10.2.10 14:16
Myslím na jiného
Ahoj,předevčírem jsem poslouchala frekvenci jedna a byla tam zrovna diskuze na téma:s jedním žiju,na jiného myslím.Je to tak trochu můj případ,s manželem máme hezké manželství,3 děti,v podstatě bez hádek,ale já cítím,že v srdci mám pořád ještě jednoho muže a to svoji první lásku,je to už asi 8 let,vídáme se tak 2krát do roka,ale pokaždé to se mnou zamáve.On je taky ženatý,o tom,že bychom byli spolu není řeč,ani já bych nechtěla,manžela si fakt vážím,jen nevím,jak se zbavit toho pocitu,že na něho musím tak často myslet,proč když o život sním nestojím?Je to asi dost zmatené,asi jsem to chtěla jen ze sebe dostat 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Anonymní
10.2.10 14:29
Ono je docela těžký prožít celý žvot s jedním člověkem. Ač jsem také šťastně vdaná a máme děti, také mě přitahují jiní muži. Manžela bych nepodvedla, ale né jednou se mi zdály sny, ve kterých byl někdo jiný 
Je těžké odolávat.
Hlavně v dlouholetém vztahu vyprchá ta nádherná počáteční zamilovanost a zůstane láska.
Asi se s tím nedá nic dělat. I když mi taky ta zamilovanost, bušení srdce při pouhém pohledu, doteku… chybí.
Ale manžela bych nepodvedla, ani neopustila 
- Citovat
- Upravit
10.2.10 15:06
stelo,rozumím Ti 
mám to podobně 
před moooc lety asi 10-jsem se rozhodovala mezi dvěmi muži,ale na toho druhého semtam myslím,když ho potkám-taky jednou za uherský rok,naposledy loni v září-mám srdce v krku,tep jak blázen,jsem rozhozená a víc na něj myslím..ale druhý den je to už dobrý 
Někdy mě i napadne,jaký by asi byl život s ním,ale nemíním to zkoušet-manžela mám ráda,takže to jsou jen takové mé fantazie 
nevím,zda to přejde mě i Tebe a myslím,že takových je nás určitě víc 
nějak se v tom nepiplám,neřeším to,takže radu nemám
promin a drž se!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
10.2.10 15:32
Ahoj,
tak já jsem také ve vztahu šťastná. Ikdyž nám to poslení dobou trochu skřípe… 
Ale není to zase až taj hrozné. 
Ale neustále myslím na kolegu mého partnera. Neznáme se nijak víc, párkrát jsme se potkali, atd.. Ale vždy tam byl partner, takže jsem s ním ani nikdy pořádně nemluvila.
A kolikrát mě přepadají myšlenky, když je muž v práci, že kdyby tady se mnou byl ten jeho kolega, dali bychom si láhev vína a povídali si. Furt na něj musím myslet. Je pravda, že nedávno jsem měla obodbí, že kudy jsem chodila tudy na něj myslela.
Přitahuje mě fyzicky, ale vím, že svého partnera neskutečně moc miluji. A tak je mi to i vůči němu hloupé. Ikdyž si myslím, že také on vzpomíná na své bývalé přítelkyně. Nechci od něj nikdy odejít, ale nevím jak se mám zbavit myšlenek na jeho kolegu.
Partner ví, že se mi jeho kolega líbí. Ale já mu to neustále popírám. 
Někdy si říkám, jestli jsem normální, že na něj myslím, atp… 
Ale koukám, že nejsem sama… Jen u vás je rozdíl, že myslítena muže, které pro vás něco v životě jednou znamenali…
- Citovat
- Upravit
Anonymní
10.2.10 15:50
Myslím,že na tom není nic špatného a spousta holkem to bude mít podobně,alespoň jednou jsme to podle mě každá zažila.
Jak píšeš manžela miluješ a nemáš v plánu ho opustit s jiným.
Mám to podobně,také občas myslím na jiného a i když mě to ze začátku taky žralo,vím,že v mém srdci svým způsobem bude,ale nikdy nic nepodniknu,abych s ním byla,tak jsem si jednou řekla proč ne?Na snění není nic špatného a popravdě to občas dokáže vztah i okořenit,ale nesmí to přerůst do stádia,že bys s tím dotyčným chtěla být!
- Citovat
- Upravit
Anonymní
10.2.10 19:03
Já jsem asi ještě horší kapitola , z hlavy mi nejde ani minulý ani třeba kluk, kterého jsme potkali na dovolené. Ovšem nechtěla bych být ani s jedním, top je můj manžel!
Nevím čím to je, asi berlička, jak přežít každodenní stereotyp Zkraje jsem měla výčitky, že asi manžela dostatečně nemiliju, ale časem jsem si řekla, že tím to není. Jsou to jen fantazie, tak si to užívám. Myslím, že myšlení na bývalého je možná i odrazem toho, že to nemáš dořešené a nerozešla si se s ním až tak z vlastní vůle. To soudím podle sebe, milovala jsem ho, ale tušila jsem, že s ním život bude složitý, tak jsem se s ním radši rozešla, ale vlastně žádný zásadní problém nebyl. Ovšem odhad jsem měla dobrý, manželka od něj utekla. A od té doby mi ani tolik v té hlavě neleží.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
28.2.10 09:04
Myslím, že nejlepší je vyhýbat se člověku, který nám leží v srdci (a neměl by tam správně být)
Když vidím jednoho dotyčného, tak jdou na mě taky návaly horka a bušení srdce, ale stačí mi nějaký čas, kdy ho nevídám a je to mnohem lepší.
Přitom si tedy v podvědomí přeju potkat ho, ale pokaždý, když ho vidím, tak se bavíme tak neutrálně, přesto řeknu nějakou ptákovinu a pak si doma vyčítam, že jsem trapná a neumím ani mluvit. On naštěstí nemá ani tušení, že se mi líbí. Což je taky dobře
- Citovat
- Upravit
Anonymní
4.5.10 15:23
ahoj, myslím, že mám stejný problém!!! Někdy je to docela těžké s tím žít, když člověk není vyrovnaný se starou, nebo přítomnou nevyřešenou láskou! Já jsem se svým přítel skoro 6 let a musím uznat, že nám to klapalo a klape, ale už to není takové..před ním jsem měla 6měsíců přítele, který zrovna nedával pokaždé najevo že k sobě patříme, ale to už je minulost.. stejně jsem na něj nedokázala zapomenout…zapoměla jsem až tehddy, když jsem zjistila, že on má opět zájem a snažil se znovu obnovit náš vztah. Ale já nechtěla, možná jsem se jak se říká odmilovala díky tomu, že jsem byla já ta kdo ho nechal být…
Nyní mám další problém a to že jsem byla přítelovi nevěrná a chtěla jsem od něj odejít ale nakonec jsem se rozhodla pro něj! Stále ale myslím na toho druhého se kterým jsem chtěla být… vím, že jsem se rozhodla správně tak proč pořád ty myšlenky běhají kam nemají???
- Citovat
- Upravit
janík217
1.6.12 14:25
neštastná láska
ahojda,mám uplně stejný problém,jsem vdaná,mám dvě děti,suprovýho manžela,má nás rád,stará se o nás,někdy výměna názorů je ale to je všude.postupem času jsem zjistila,že je mi smutno doma manžel v práci atak jsem si začala dopisovat až si mi ozval,docela mě zaujal,atak jsme si psali nějakou chvilku,pak přestali,řek mi že to nemá smysl si semnou psát,když jsem vdaná,atak jsem ho nechala on se za týden omluvil a psali si dál,těd už to je přes dva roky dokonce jsme měli rande,sice krátky ale měli,nemůžu ho dostat z hlavy a kor když jsem ho viděla,je to 14.dní a já jsem jak tělo bez duše,jsem zamilovaná,do něj a vím že to není spravný,zkouším všechno ale v hlavě ho mám pořád stále na něj myslím myslím si že to tuší,někdy se ozve hned někdy až za 5.dní,nevím jak to mám to řešit,mám pocit že se stoho zblázním, 
- Citovat
- Upravit
tanril
20.3.13 11:59
Pozorovat přitažlivost
Myslím, že tohle je dost těžké… Ono přitažlivost je v přirozenosti člověka a děje se. Ve chvíli, kdy ale vztah klape a funguje dostatečně dobře, je třeba si na ni dát pozor. Všimnout si jí a pozorovat, jaké myšlenky v nás probouzí, co po nás chce, k jakému chování nás tlačí… přijmout to, ale nechovat se podle toho. To, že nás někdo přitahuje není chyba v nás, ani ve vztahu s partnerem, ale příroda, přirozenost. Ono být přitahovaná a/nebo zamilovaná je jako být na tripu - vyplavují se podobné hormony, vynořují se podobné pocity, podobné vzrušení. Jenže je to stejně návykové, jako tripy. A čím víc se tomu člověk poddá, tím silněji to na něj působí a tím víc má hlavu v kelu.
Taky s tím mám teď trochu komplikace… ale tak nějak mi došlo, že to není o tom konkrétním člověku, co mě přitahuje, ale o těch pocitech, co to vzbuzuje. A že ty tam budou vždycky, ať už se nalepí na kteréhokoliv člověka. Takže buď se od takového člověka zcela odříznout, anebo fakt zkusit tu přitažlivost pozorovat, kde se vkrádá do vědomí a do chování, a nechovat se podle ní… Jinou možnost pro sebe nevidím.
Každopádně držím palce komukoliv, kdo je ve stejné situaci, aby to dopadlo tak, jak by mělo.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
24.3.14 13:44
Mám podobný problém, i když ne až tak úplně. Líbí se mi kluk z práce, dělám v podniku, kde se na směně sejde víc jak 700 lidí a těch skvostů je tam spousta. Tenhle jediný se mi nějak vryl pod kůži, je tak o deset let mladší než já, možná o víc, což mě děsí ještě víc, ale je strašně fain, ráda si s ním povídám a mám vždycky takový to zvláštní mravenčení Manželství máme krásný, nikdy bych manžela nepodvedla, miluju ho Ale těším se do práce, že ho zase uvidím. Dělám pořád dokola tu samou práci, takže není potřeba u ní přemýšlet a člověka pak napadá všechno možný Raději anonym, manžel sem občas mrkne a nerada bych aby ho něco žralo 
- Citovat
- Upravit
24.3.14 13:52
Pokud to je takhle neviny a zustane to tak, tak bych se tim netrapila. tohle je normalni, kord v takovem velkem kolektivu 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.3.14 13:54
Tak jsi vdaná, ne slepá, žejo.
Pokud to takhle zvládneš udržet, tak o nic nejde. Třeba se idol časem okouká nebo projeví jako blb.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
24.3.14 13:59
@Knihomyš Mě spíš děsí to, že se mi v 33,začínají líbit ušáci vždycky jsem byla na starší. Ale v tý práci mě šíleně nabíjí ta jejich energie, je to převážně mladej kolektiv, všichni vysmátý, většina bezdětná.
- Citovat
- Upravit
24.3.14 16:13
Abych se přiznala, mně se vždycky líbili chlapi tak mezi 30 - 35. Už od 15 (z kraje pochopitelně jen platonicky). Táhne mi na 40 a je to furt stejný, akorát se z těch „starších“ stávaj „ušáci“
Až mi bude 60, budu na ně vilně mrkat a budu mít srandu z toho, jak zděšeně zdrhaj.
Dokud je to přístup „oko si odpočine“, nikoliv „odcházím od muže a dětí za idolem“, přijde mi to normální. Chlapům se taky většinou líbí mladé ženské, i starším pánům, ne?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
