Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Na konci sil s dětmi
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Stará známá
30.6.22 19:25
Casove narocna prace bude jiste i dobre ohodnocena, bydlite nekde na mimo civilizaci nebo proc ne pani na hlidani?
- Citovat
- Upravit
30.6.22 19:28
Nechodit s ADHD dítětem ven 
, to se nedivím, je jak motorová myš 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.6.22 19:32
@Anonymní píše:časově náročná práce by měla být ohodnocená natolik, aby si měla možnost zaplatit si na pár hodin týdne chůvu a měla si tak možnost odpočinout.
Co tenhle příspěvek píšu, nechávám 10měsíčního řvát v postýlce a už nemám chuť ani sílu ho jít utěšit. Starší dítě ADHD, jede jak motorová myš, mladší od porodu jen pláče, pláče a špatně jí. Neustále na ruce, jinak řve. Přes den, přes noc. Nevyspím se déle jak hodinu v kuse, v noci se nakojí a pak brečí. Vstává ve 4. Jsem psychicky na zhroucení, při životě mě drží povinnost, postarat se o děti. Nemám hlídání, nikdy - není to možné. Muž má časově náročnou práci. Bude mít mladší z toho vyřvání traumata? Nejsem prostě už schopná k němu jít, je přebalený, nakojený. Fyzicky jsem zchátrala, nechodím ven, mladší nesnáší jakékoliv cizí prostředí. Totálně jsem vyhořela, jsem bez citu, nemám z ničeho radost, už ani nic nechci. Co mám dělat? Nějaké terapie, paní na hlídání-nikde nic, vše daleko.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.6.22 19:32
To chce klid, podobných chvil jsem už pár měla. Nejlepší jsou třeba ty chvíle, kdy člověk uklidí a pak někdo z dětí jde a vysype po celém bytě lego, které pak odmítá uklidit apod..Takže jsem se už naučila, že domácnost nemusí být 24/7 taková, že by se dalo jíst z podlahy a prostě se to chvíli nezblázní. Jinak, když nejmenší měl období, že na mě musel být furt nalepený(někdo ho mohl hlídat až v roce a půl, jinak jsem se vrátila a řval stejně jako při odchodu, takže jsem pak hlídání nezkoušela, když mu nebyl ještě ani ten rok a půl),ale co mi pomohlo bylo nošení, tím jsem měla volné ruce alespoň.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.6.22 19:38
S adhd dítětem naopak musíš být venku takřka nonstop. Pokud teda nemáš doma tělocvičnu nebo bezeckej ovál. Ježíš, jak ten bych leckdy potřebovala, to by byl klid 
mladšího nerozmazluj, ve skoro roce fakt nemusí být pořád na ruce. Řve nejspíš proto, že ví, že ho pak vezmeš. Sedni si k němu a bavte se na zemi, postupně odchazej a prestavej se mu věnovat, naučí se buď si hrát sám nebo apson počkat, když je to potřeba. Nebo možná nenaučí, ale aspoň budeš vědět, že jsi pro to udělala dost, šla na to postupně a on ví, o co jde a nebude z toho mít žádný trauma. I on se líp zabaví venku, věř tomu a ven chod fakt co nejvíc. A nezatracuj všechny možnosti hlídání. Chlap někdy doma určitě je, a pokud je určitě nosí tolik peněz, že si aspoň jednou za 14 tu chuvu můžete dovolit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.6.22 19:38
Uf, z toho cisi cire zoufalstvi..hlidani si zajisti, aspon obcas pro starsiho..skupina, hlidacka, detsky koutek aspon..a porid si nositko, to ti fakt usnadni zivot…ale hlavne si fakt potrebujes odpocinout..manzel pracuje i o vikendu? Dej mu deti do postele, at da mladsi klidne UM, to prezije a vyspi se…zadnemu diteti neprospeje zhroucena mama…u tebe se musi neco hodne zmenit..chapu, ze ma manzel narocnou praci, ale je potreba to vymyslet tak, at si aspon jeden den v tydnu odpocines…10ti m dite nebude mit trauma z toho, ze ho chvili nebudes nosit..,ale to nositko by ti pomohlo
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.6.22 19:40
Chodit ven, čerstvý vzduch dělá zázraky. Děti se unaví, lépe pak jí, doma je menší nepořádek, já cestou potkám přinejmenším pošťačku, s kterou prohodím pár slov. A mám 2 velmi akční holky,4 r. a 19 měsíců.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.6.22 19:48
Mladsiho do nositka/satku, starsiho unavit k padnuti. Nejaky primestak? Herna? Koupaliste? Hriste? Dlouhe vychazky?
Pokud manzel neprilozi ruku k dilu, zaplat si uklizecku. Aspon jednorazove a vypadnete ven.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.6.22 19:50
Jo. A jeste neco. S timhle nazorem tu nebudu oblibena, ale prestala bych kojit.
Mladsiho jsem kojila deset mesicu, starsiho osm. A vzdy se mi po odstaveni strasne ulevilo. Hormony jsou svine. Ale mela jsem to snadne, oni se odstavili prakticky sami, meli vic zajem o jidlo, co mam v taliri nez o prsa.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.6.22 20:07
@Anonymní píše:
Co tenhle příspěvek píšu, nechávám 10měsíčního řvát v postýlce a už nemám chuť ani sílu ho jít utěšit. Starší dítě ADHD, jede jak motorová myš, mladší od porodu jen pláče, pláče a špatně jí. Neustále na ruce, jinak řve. Přes den, přes noc. Nevyspím se déle jak hodinu v kuse, v noci se nakojí a pak brečí. Vstává ve 4. Jsem psychicky na zhroucení, při životě mě drží povinnost, postarat se o děti. Nemám hlídání, nikdy - není to možné. Muž má časově náročnou práci. Bude mít mladší z toho vyřvání traumata? Nejsem prostě už schopná k němu jít, je přebalený, nakojený. Fyzicky jsem zchátrala, nechodím ven, mladší nesnáší jakékoliv cizí prostředí. Totálně jsem vyhořela, jsem bez citu, nemám z ničeho radost, už ani nic nechci. Co mám dělat? Nějaké terapie, paní na hlídání-nikde nic, vše daleko.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
Co tenhle příspěvek píšu, nechávám 10měsíčního řvát v postýlce a už nemám chuť ani sílu ho jít utěšit. Starší dítě ADHD, jede jak motorová myš, mladší od porodu jen pláče, pláče a špatně jí. Neustále na ruce, jinak řve. Přes den, přes noc. Nevyspím se déle jak hodinu v kuse, v noci se nakojí a pak brečí. Vstává ve 4. Jsem psychicky na zhroucení, při životě mě drží povinnost, postarat se o děti. Nemám hlídání, nikdy - není to možné. Muž má časově náročnou práci. Bude mít mladší z toho vyřvání traumata? Nejsem prostě už schopná k němu jít, je přebalený, nakojený. Fyzicky jsem zchátrala, nechodím ven, mladší nesnáší jakékoliv cizí prostředí. Totálně jsem vyhořela, jsem bez citu, nemám z ničeho radost, už ani nic nechci. Co mám dělat? Nějaké terapie, paní na hlídání-nikde nic, vše daleko.