Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj, co byste dělali? Mám holčičku 22m, od půl roka krásně usíná ve své postýlce, cca od roka i ve svém pokojíčku, v noci se vždycky budila, jsem smířená s tím že než půjde do školy tak se nevyspím
ale ted mi z ničeho nic nechce ani chodit spát. Normálně poobědě nebo večer už mě táhne do pokoje, že jde dělat hají, ale posledních pár dnů, dáme do postýlky a za chvíli hrozný jekot a že chce do velké postele (tedy k nám ale mi tam byt nemusime)usne i bez nás. Manžel se stěhuje na gauč,, nevyspíme se s ní ani jeden, natož když jsme tam oba. Nechali byste to být, at si spí kde chce nebo ji nutili spát ve své postýlce? Nejsem moc velký zastánce spaní dětí s rodiči, a když navíc manžela jakoby vystrčí z postele, tak mi to přijde i nevychovné, tak nevim ![]()
No a co ji prostě pořídit normální velkou postel? Mě přijde, že ve 22 měsících už je na postýlku trochu velká, ne??
Náš prcek je v posteli (klasická 90×200) od 20 měsíců.
U nás to přišlo taky ze dne na den, někdy ve 23m. Z ničeho nic prostě do postýlky ani omylem. Naštěstí teda hned vedle postýlky je velká postel, tak jsem mu koupila matraci, vymyslela zábranu aby nespadnul a už tři měsíce tam teda spí. Občas se ho zeptám, jestli nechce do postýlky a nechce. Když jsem se ptala proč, tak prý proto, že „je tam moucha“..
![]()
@Ladie píše:
No a co ji prostě pořídit normální velkou postel? Mě přijde, že ve 22 měsících už je na postýlku trochu velká, ne??
Náš prcek je v posteli (klasická 90×200) od 20 měsíců.
Velká mě nepřijde, ale i o tom uvazujem, naši kamarádi mají děti o dost starší a taky spí v postýlkách, chtěli jsme pořídit velkou postel k druhým narozkam v dubnu, a i to mně přijde dost brzy, ale asi to tak dopadne no.
@marmelada78 píše:
U nás to přišlo taky ze dne na den, někdy ve 23m. Z ničeho nic prostě do postýlky ani omylem. Naštěstí teda hned vedle postýlky je velká postel, tak jsem mu koupila matraci, vymyslela zábranu aby nespadnul a už tři měsíce tam teda spí. Občas se ho zeptám, jestli nechce do postýlky a nechce. Když jsem se ptala proč, tak prý proto, že „je tam moucha“..![]()
![]()
Takže velká postel zabrala jo? Tak to jsem nahlodana ještě víc. ![]()
Kupte jí postel. Chudák dítě, už neví, jak by vám to naznačila.
@Ladie píše:
No a co ji prostě pořídit normální velkou postel? Mě přijde, že ve 22 měsících už je na postýlku trochu velká, ne??
Náš prcek je v posteli (klasická 90×200) od 20 měsíců.
Tak velká na postýlku určitě není, jsou děti co tam spí ještě ve třech letech.. Ale samozřejmě je to věk, kdy už i ta velká postel se dá.. Jenom já jsem z toho byla trochu přešlá, mám pocit, že prostě tím skončila další „miminkovská“ etapa.
@abela píše:
Takže velká postel zabrala jo? Tak to jsem nahlodana ještě víc.
Jako zabrala, jak se to vezme. Spí tam.
Ale spaní se rapidně zhoršilo a hlavně usínání.
Byli jsme zvyklí mu dát vypít mlíko, to jsem ho držela v náručí a povídala mu v křesle, pak jsem ho dala do postýlky, on se zachumlal, řekl „dodonos“ (DOBROU NOC) a usnul. Spal bez probuzení až do rána. Takhle to fungovalo dlouho dlouho.
Velká postel = několikrát přijde za náma zpátky do obýváku s hláškou „nechci být velkej chlap“ (tvrdíme mu že musí spinkat aby byl velkej chlap). Takže ho párkrát musím odnést zpátky, pak je už řev, že si musím lehnout k němu a povídat pohádky, skáče po mě, kope do zdi a je jak urvanej ze řetězu. Abych to zkrátila, proces usínání se z postýlkovských pěti minut protáhnul na cca hodinu a něco. Už toho začínám mít fakt dost, ale nevím jak z toho ven.
V noci se budí pravidelně kolem půl třetí s šíleným řevem a musím si k němu jít opět lehnout a zabere za další hodinu.
Uvažuju ještě o přesunutí postele kdyby tam fakt byla nějaká zóna. Každopádně už jsem si zvykla na to že se spaním není problém a teď je to dost hrozné… ![]()
Moje nespala v malý nikdy, je na to teda zvyklá, ale dva jí byly v říjnu a v naší skupině říjňátek mají už skoro všichni velkou postel, takže to zas tak divný není ![]()
Jejda, teď jsem přidávala příspěvek, kde řeším podobnou věc. s usínáním nám ten problém po nějaké době odezněl sám - vyplatila se důslednost a žádné diskuze. byla by škoda si pokazit návyk, kterej tam byl
ale to noční vylézání z postele trvá. tak jsem taky zvědavá, kdy to přejde…
@baruska.provazek píše:
Jejda, teď jsem přidávala příspěvek, kde řeším podobnou věc. s usínáním nám ten problém po nějaké době odezněl sám - vyplatila se důslednost a žádné diskuze. byla by škoda si pokazit návyk, kterej tam bylale to noční vylézání z postele trvá. tak jsem taky zvědavá, kdy to přejde…
taky se nám vyplatila žádná diskuze a je to lepší, ikdyž občas řve no, ale zatím jsme nechali malou postýlku a jsme ve fázi vybírání velké tak uvidíme.
Ahoj,
oživuji téma.. Dominik má 15 měsíců, od narození spinkal krásně - sám v postýlce, stačilo položit, dát dudlík, usínáčka a hotovo.. ted poslední tři noci večer stojí v postýlce a chce ke mně do postele, nakonec usne v postýlce, ale potom co třeba 15 min řve
a pak v noci se probudí a znovu řev - a to už si ho vetšinou vezmu k sobě - nerada bych, aby probudil ségru.. jak ho dám k sobě, tak hned v pohodě, přestane plakat a lehne… přes den v pohodě, to stačí dát do postýlky a usne sám.. ale ta noc je najednou špatná a vůbec nevím proč..?? nemáte prosím zkušenost - spraví se to? opravdu ho v posteli nechci..
děkuju za rady
Dcera 2 a pul roku taky mela tohle obdobi (a jeste obcas ma), ze se v noci probudila a chtela k nam do postele. Ja ji vzala a kdyz nam pripadalo, ze uz se moc mackame, tak jsem ji dala zpatky do postylky, pak uz si i sama rikala, ze chce zpatky.