Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Maminky, prosím o radu. Naše dcerka spávala od cca 5-6 měsíců sama v pokojíku v postýlce. Nikdy nebyl problém. Teď má rok a půl, jednoho dne večer, když jsme ji tam dali, se z ničeho nic hystericky rozbrečela, začla kopat nohama a řvát „ne ne ne“. Takže jsme ji nechali chvíli pobrečet, když ani po cca 20min nezabrala, tak jsme ji vzali a uspali v obyváku na sedačce. Nicméně toto se opakuje každý večer. Po cca týdnu řvaní jsme to vzdali a už ji rovnou necháváme spát u nás v posteli. Myslela jsem si, že jí třeba vadí, že je v tom pokojíku sama, nebo že se jí obecně nelíbí ta místnost. Jenže ona se probudí a řve i když jde manžel v noci na záchod a ona zůstane v naší posteli 5 minut sama! Jí prostě vadí to, že nemůže někoho celou noc držet za ruku.
Kdyby to tak měla naučená odjakživa, chápala bych, ale nechápu ten náhlý zlom ze dne na den! Co se stalo?? Máte s tím zkušenost? Jak dlouho to může trvat??
Nejsem zastáncem toho, aby děti spaly s rodičema, ale budiž, překousla bych to, jenže máme doma 14ti denního prcka a je to takhle dost komplikované všechno skloubit.
Díky za vaše rady a zkušenosti
@gwennie tohle období má každé dítě, je to normální. U nás zabralo světýlko, co svítilo celou noc plus mazlík.
Jojo to jsem zkoušela. I takovou tu svítíci želvičku, co jí dělá hvězdné nebe. Nic. Ona brečí už když mezi sebou s manželem řekneme „dáme asi už Terezu spát, ne?“ - hned jekot. Zkoušeli jsme být důslední, a několik dní ji nechávat vybrečet - ale vedlo to jen k tomu, že se každý ten večer mohutně pozvracela…
asi se některé maminky podiví, proč ji prostě nenecháme spát u sebe v posteli - jednoduše proto, že ten, kdo s ní spí (většinou manžel, já spím s novorozencem obýváku), se vůbec nevyspí, protože malá se v noci točí jak hodiny, cestuje po celé posteli, kope do obličeje a člověk ji podvědomě musí pořád hlídat, aby z nějaké strany postele nespadla
Mám doma to samé, ale bez novorozence a malou mám v ložnici, dosáhnu na ni z postele, ale ona vyžaduje abych seděla a měla ruku na její hlavě a když si lehnu, tak spustí řev…dělá mi to už asi měsíc, šílím.
Zdůvodnění doktorky je, že některé děti se holt budí a některé ne
Tak to tak beru…
@socina píše:
Pokud máte v ložnici miminko tak se třeba cítí odstrčeně
Nene, s miminkem spim ja v obyvaku
@martina.se píše:
@gwennie tohle období má každé dítě, je to normální. U nás zabralo světýlko, co svítilo celou noc plus mazlík.
obdobi? ze to treba za par tydnu prejde? ![]()
@gwennie píše:
obdobi? ze to treba za par tydnu prejde?
přesně tak.
Mame momentalne taky, maly ma dva roky a uz 4 mesici spi v loznici, pritom rok a pul spal v klidu sam, presne co pises, hysterak a v noci se nas stale drzi, chodi pro pusinky a chce byt co nejbliz.. Je to o palici, ale kdyz potrebuje byt blizko nas, tak proc ne, druhy nemame tak neresime.. Ale zkusila bych lampicku, usinacka, nejlepe hrajiciho..
Taky to teď tak máme. Malému je 22 měsíců a už skoro měsíc to u nás probíhá tak, že si s ním musím jít lehnout. On teda vydrží ve své postýlce, ale dokud neusne, nemůžu se hnout
Protože jinak vylézá z postýlky, běhá po bytě,… Nejhorší je, že si s ním musím lehat i po obědě a to se mi dost často podaří usnout, takže doma nic neudělám ![]()
U nás to samé, malé je 22 měsíců, od 8 měsíců spala sama v pokojíčku a poslední měsíc spí s námi
je jak zimnice, nejde se jí zbavit a končí s námi v posteli ![]()
@gwennie Řekla bych, že je to skutečně jen období.
Dítě se stále vyvíjí, pořád se něco nového učí, každý den nové vjemy… chce zkrátka cítit pocit nějaké jistoty a bezpečí…
Klidně bych jí dopřála spát s vámi. Za nějaký čas, pokud by vám to nevyhovovalo, bych zkusila pomalu zvykat na samostatnější spaní. ![]()
Zvláštní, že třeba přes den v té své postýlce normálně usne… napadlo mě, jestli třeba nemá nějaké noční děsy nebo něco…
Já hlásím vítězství, včera Julča sama od sebe prohlásila, že bude spát ve své postýlce. My jsme se jí ptali, jestli nechce spát s námi nahoře a říkala, že né, že chce do své. Spala tam celou noc až do rána
Prostě jen tak, sama od sebe ![]()