Naprostá frustrace a deprese z toho, jakej je teď život
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
11.4.21 19:15
Tak alkohol jsi zkusila, psychologa už ti tu doporučují, ale ještě tu je jedna možnost, o které ti nikdo zatím neřekl a to je Bůh. On tě miluje a dal ti život, když k němu budeš volat skrze jeho syna Ježíše Krista pomůže ti a vysvobodí tě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.4.21 19:17
@Nebešťan píše:
Tak alkohol jsi zkusila, psychologa už ti tu doporučují, ale ještě tu je jedna možnost, o které ti nikdo zatím neřekl a to je Bůh. On tě miluje a dal ti život, když k němu budeš volat skrze jeho syna Ježíše Krista pomůže ti a vysvobodí tě.
Já s Bohem neformálně komunikuji napřímo a funguje nám to i bez Ježíše.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.4.21 19:25
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.4.21 06:51
@Anonymní píše:
Je tu ještě někdo, kdo už tuhle situaci vůbec psychicky nedává?
Ja jsem už vážně na pokraji sil. Měla jsem děti ve školce, dodelavala jsem si školu, do toho brigáda a teď je proste všechno pryč. Děti doma, pořad bordel, kazdej den úplně stejnej. Do toho mi nedávno umřel hodně blízký člověk.
Já se už proste ani nechci ráno probudit. Absolutně nic mě nebaví. Vztah je úplně nefunkční. Filmy, rozhovory s kamarádkami, necítím absolutně žádný emoce. Jediné alkohol aspoň na chvíli pomůže, až na to, ze mi je potom každé ráno špatně. Nedokážu se ani poradně věnovat dětem. Kdyby tady nebyly, tak už ani nechci žít. To musí bejt klídek proste už nebýt a nemuset nic a nevědět o ničem.
Měl někdo takové emoce a má návod, jak z toho ven? Já si vždycky říkám, abych se vzchopila, napisu si plán na další den, abych měla Jasne činnosti, co budu dělat, ale pak se ráno vzbudim, nesmírna únava, bolesti hlavy a nechce se mi ani dělat dětem snídani. Mám hrozny výčitky vůči dětem… ale proste pravda je, ze se mi nic nechce, nic mě nebaví a jenom prezivam den od té doby, co se probudim, než půjdu spát.
Ahoj, nezajdes na prochazku?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.4.21 07:08
Kdybych měla moznost se 100% věnovat svým dětem, tak to beru jako životní výzvu, ta insvestice je na dlouhe lokte, ale hednou ti budou poděkovat. Zkus si představit jaké budou jejich vzpomínky na dětství. Jestli uvidi zoufalou matku utopeniu v chlastu, nebo statečnou ženskou, ktera neztraci naději, ktera děla z domova bezpečný přístav.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
